Wynton Marsalis: Gershwin, Beatles a prvotřídní jazz

Wynton Marsalis: Gershwin, Beatles a prvotřídní jazz

Patnáctý ročník festivalu JazzFestBrno zahájil v Sono Centru Jazz at Lincoln Center Orchestra, profesionální americký bigband s téměř třicetiletou tradicí. Třebaže hlavním lákadlem byl ředitel orchestru Wynton Marsalis, od prvních tónů koncertu bylo zřejmé, že nepůjde o sólovou exhibici, ale o týmovou hru.

Přestože mistr Marsalis nechrlil jedno trumpetové sólo za druhým a do přední řady před publikum předstoupil až při přídavku, jeho umění a především jeho pohled na jazz se do programu výrazně otiskly. Připomeňme, že několikanásobný držitel Grammy se ve své sólové diskografii vedle autorských skladeb pravidelně vrací ke standardům, natočil samostatná alba s hudbou Raye Charlese nebo Theloniouse Monka. Věnoval se také Händelovi a dalším barokním autorům a nahrál pozoruhodné kolekce duetů s country rebelem Williem Nelsonem nebo s Erickem Claptonem. Na druhou stranu je známý jeho odmítavý vztah k elektrickým jazzovým fúzím 70. let a dalším modernějším variantám žánru. Jeho koncert tak sice neoslní výbušným novátorstvím, ale nadchne hráčskými schopnostmi a může překvapit výběrem repertoáru. A platí to i při vystoupení s orchestrem, kdy se Wynton Marsalis nepředstavuje jako autor.

Večerní brněnský koncert stál především na skladbách George Gershwina, prokládaných díly dalších klasiků – Stevieho Wondera a v jednom případě Beatles. Nadžánrový skladatel první třetiny 20. století, pro nějž byl jazz základním zdrojem inspirace; soulový autor a zpěvák, jehož tvorbu mnozí jazzmani přijali za vlastní; a britská kapela, jejíž hity z 60. let se už také staly součástí výbavy mnoha jazzových muzikantů. Výběr, který signalizuje propojení jazzu jak s klasickou, tak s populární hudbou. Materiál dostatečně známý a přitom tvárný.

A právě této tvárnosti orchestr dostatečně využil. Příkladem může být beatlesovská Eleanor Rigby v úpravě saxofonisty Teda Nashe, v níž se vedle sólujících Marsalise a saxofonisty Waltera Blandinga představila především trombonová sekce. Důležitá však byla především vyvážená míra důvěrně známých pasáží a relativně odvážné improvizace. Ještě zajímavější bylo jazzové „převyprávění“ první Wonderovy skladby, v níž úvodní kakofonii vyvažoval plný zvuk celého orchestru, následovaný sólem Victora Goinese na basklarinet. Naopak klasičtější, a tím pádem očekávanější, přístup orchestr volil u většiny Gershwinových skladeb. V případě But Not For Me zaujal dialog flétny s klarinetem, slavnou Summertime přednesl Victor Goines na sopránsaxofon bez jakýchkoli stylových úskoků a Let’s Call The Whole Thing Off sice přinesla ukázky zajímavé práce s dynamikou a tempem a výrazné sólo na kontrabas, ale i v tomto případě šlo o klasičtější úpravu.

Výběr poslední skladby (před přídavkem) pak znovu zdůraznil, že orchestr je sice pevně zakotven v gershwinovsko-jazzové tradici, ale čerpá i z následujících desetiletí vývoje světové populární hudby. Někdejší diskotékový hit Blame it on the Boogie, který v roce 1977 poprvé natočil Mick Jackson a po něm The Jacksons, Marsalisův orchestr naprosto důvěryhodně převedl do bigbandového jazyka.

Fakt, že právě tento koncert odstartoval letošní ročník JazzFestuBrno, vznikl spíše náhodou – v případě velkých hvězd se pořadatelé musí termínově přizpůsobovat. Jsem však přesvědčen, že jako start dlouhého hudebního svátku, který potrvá do konce dubna, bylo toto představení výborné. Připomnělo kořeny jazzu i bigband jako dodnes klíčovou sestavu této hudby (navíc i u nás v poslední době zažíváme renesanci velkých orchestrů). Ukázal jazz jako interpretační disciplínu postavenou na vynikajících hráčských výkonech a také jako týmovou spolupráci. A představil jazz jako umění dodnes živé, které nejen ovlivnilo a sytilo světovou populární hudbu, ale zpětně z ní čerpá. To vše v součtu rozhodně není málo. Navíc jako celek měl koncert výborný zvuk, byl dynamický a barevný (třeba i v tom, že saxofonová sekce se během večera naprosto přirozeně měnila v sekci klarinetovou). Tyto klady naprosto přebily drobné nedostatky (například trochu rozpačitý rozjezd úvodní skladby nebo absenci většího množství Marsalisových sól). A že šlo nakonec jen o dílčí pohled na jazz a jeho průniky s jinými žánry, nutně ovlivněný Marsalisovým naturelem? To je přece přirozené. Další koncerty JazzFestuBrno přinesou pohledy jiné, neméně zajímavé a jistě i avantgardnější.

Jazz at Lincoln Center Orchestra with Wynton Marsalis, v rámci festivalu JazzFestBrno. 12. února 2016, 21.00, Sono Centrum, Brno

Foto archiv JazzFestuBrno

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více