V sále slavkovského zámku se včera odehrál závěrečný koncert mezinárodního festivalu Concentus Moraviae. Dvacátý třetí ročník však byl v porovnání s předcházejícími a spíše vážně laděnými koncerty něčím zcela odlišným. Jednotícím prvkem všech koncertů ročníku bylo spojení hudby a humoru napříč epochami a hudebními styly. Zatímco zahajovací koncert nabídl spíše moderní a leckdy i experimentální uchopení hudebního vtipu, ten závěrečný s podtitulem Barokní žerty stavěl na zvukomalebné komice, které dominovaly kukačky, slavíci, žáby i šermíři a bojovníci. O provedení děl se postaral ansámbl Les Passions de l’Ame – Orchester für Alte Musik Bern.
Těleso zahájilo skladbou Johanna Heinricha Schmelzera Die Fechtschule, neboli škola šermu. Jak již název naznačuje, dílo je plné náhlých výpadů, nečekaných rytmických ploch a vášnivého temperamentu vůbec. U takto virtuózně koncipované hudby bývá interpretační úroveň tělesa obnažena prakticky až na kost již od několika úvodních taktů a všechna rytmická pochybení nebo intonační nepřesnosti jsou okamžitě patrné. Ansámbl Les Passions de l’Ame svým bryskním nasazením a bravurním charakterem zvuku vystihl přirozenou eleganci díla, ale neopomenul vášnivou dravost šermířského umění. V stylové jednotě a výtečné práci s tempem a dynamikou evokoval hudební proud rychlý pohyb i ustrnulou stagnaci. Výsledný zvuk tak lze připodobnit právě k barokním obrazům zachycujícím strnulou a stylizovanou rozevlátost dramatických scén. Precizní práci s tempem a dynamikou je třeba u instrumentalistů pochválit. Hudba jakoby žila a dýchala – každá fráze začínala rázně a sebevědomě, aby vyústila ke křehkému povzdechu a byť se o podobné vyznění hudby snaží mnoho barokních orchestrů, málokteré těleso je skutečně schopno tak těsného a jednomyslného sepjetí jednotlivých nástrojů jako ansámbl Les Passions de l’Ame. Vzhledem k volbě skladeb je také třeba mít stále na paměti technickou náročnost a virtuozitu, kterou se tato díla vyznačují – rychlé komplementární rytmy a hra flažoletů slouží jako dobrý příklad. Uchvátila především umělecká vedoucí ansámblu Meret Lüthi.
Další skladby, které na programu figurovaly, pouze utvrdily výborný dojem z orchestru a jeho rytmické, intonační a dynamické pevnosti. Kromě výše zmíněného pozoruhodného výkonu houslistky Meret Lüthi, zaujala například psalteristka Margit Übellacker, která v některých skladbách tvořila s houslemi nerozlučitelnou melodickou a výrazovou dvojici. Nebyl by to ovšem humor v barokní hudbě, kdyby většina skladeb nestavěla na onomatopoickém zhudebňování přírodních jevů. Tyto imitace – krátká mňaučivá glissanda, nápodoby kvákajících žab, údery kopyt koňské jízdy – tvořily komiku, která tu a tam donutila posluchače k tlumenému uchechtnutí. Z jistého úhlu pohledu je tento barokní humor blízký soudobé hudbě, neboť podobně jako ona i barokní hudební vtip staví na atypických a nezřídka disonantních hudebních postupech a odvážných melodických linkách. Významný podíl na komičnosti skladeb měl také perkusista Peter Kuhnsch, který vystřídal tradiční bubny kuchyňskými noži, mušlemi nebo imitací kokosových ořechů. Tyto prvky se mohly v některých případech jevit jako samoúčelné, vesměs fungovaly velmi dobře a dokreslovaly atmosféru jednotlivých skladeb. Nečekaným zpestřením byla náhlá lyrická část v sonátě Cucù Johanna Heinricha Schmelzera, kde orchestr utichl a slovo převzala loutnistka Shizuko Noiri. Její temná a tklivá hra byla náhlým kontrastem vůči rozdováděnému kukání a chřestění nožů.
Bývá zvykem, že festivaly si svá největší lákadla nechávají až na samotný závěrečný koncert. A přestože letošní ročník Concentus Moraviae nabídl nepřeberné množství kvalitní produkce, která dokázala svojí tematickou svěžestí oslovit posluchače, kteří artificiální hudbě příliš neholdují, pro mne osobně byl závěrečný koncert festivalu skutečně tím nejlepším. Ať již si posluchači vychutnávali technickou dokonalost interpretace nebo nezvyklé barevné kombinace, koncert měl šťávu od začátku do konce. Mezi posluchače se prostřednictví festivalu dostala hudba, která třebaže nereprezentuje většinu hudební literatury baroka, tvoří její nedílnou součást. Nedovedu si představit povedenější tečku za tímto ročníkem festivalu Concentus Moraviae.
středa 27. června 2018, Historický sál zámku Slavkov u Brna
Les Passions de l'Ame, Orchester für Alte Musik Bern
Meret Lüthi – housle, umělecká vedoucí
Sabine Stoffer – housle
Rebecca Rosen – violoncello
Love Persson – kontrabas
Ieva Saliete – cembalo, varhanní pozitiv
Shizuko Noiri – loutna
Margit Übellacker – psaltérium
Peter Kuhnsch – perkuse
Skladby
Johann Heinrich Schmelzer: Die Fechtschule (Škola šermu)
Heinrich Ignaz Biber: Sonata representativa A dur pro housle a basso continuo
Johann Heinrich Schmelzer: Arie con la Mattacina D dur
Johann Joseph Fux: Les Combattans, partita a tre C dur
Johann Heinrich Schmelzer: Sonata Cucù a moll pro housle a continuo
Johann Joseph Fux: Turcaria, partita a tre C dur pro dvoje housle
Zatím nebyl přidán žádný komentář..