Žáby a vojáci: Tečka za festivalem Concentus Moraviae

28. červen 2018, 18:00
Žáby a vojáci: Tečka za festivalem Concentus Moraviae

V sále slavkovského zámku se včera odehrál závěrečný koncert mezinárodního festivalu Concentus Moraviae. Dvacátý třetí ročník však byl v porovnání s předcházejícími a spíše vážně laděnými koncerty něčím zcela odlišným. Jednotícím prvkem všech koncertů ročníku bylo spojení hudby a humoru napříč epochami a hudebními styly. Zatímco zahajovací koncert nabídl spíše moderní a leckdy i experimentální uchopení hudebního vtipu, ten závěrečný s podtitulem Barokní žerty stavěl na zvukomalebné komice, které dominovaly kukačky, slavíci, žáby i šermíři a bojovníci. O provedení děl se postaral ansámbl Les Passions de l’Ame – Orchester für Alte Musik Bern.

Těleso zahájilo skladbou Johanna Heinricha Schmelzera Die Fechtschule, neboli škola šermu. Jak již název naznačuje, dílo je plné náhlých výpadů, nečekaných rytmických ploch a vášnivého temperamentu vůbec. U takto virtuózně koncipované hudby bývá interpretační úroveň tělesa obnažena prakticky až na kost již od několika úvodních taktů a všechna rytmická pochybení nebo intonační nepřesnosti jsou okamžitě patrné. Ansámbl Les Passions de l’Ame svým bryskním nasazením a bravurním charakterem zvuku vystihl přirozenou eleganci díla, ale neopomenul vášnivou dravost šermířského umění. V stylové jednotě a výtečné práci s tempem a dynamikou evokoval hudební proud rychlý pohyb i ustrnulou stagnaci. Výsledný zvuk tak lze připodobnit právě k barokním obrazům zachycujícím strnulou a stylizovanou rozevlátost dramatických scén. Precizní práci s tempem a dynamikou je třeba u instrumentalistů pochválit. Hudba jakoby žila a dýchala – každá fráze začínala rázně a sebevědomě, aby vyústila ke křehkému povzdechu a byť se o podobné vyznění hudby snaží mnoho barokních orchestrů, málokteré těleso je skutečně schopno tak těsného a jednomyslného sepjetí jednotlivých nástrojů jako ansámbl Les Passions de l’Ame. Vzhledem k volbě skladeb je také třeba mít stále na paměti technickou náročnost a virtuozitu, kterou se tato díla vyznačují – rychlé komplementární rytmy a hra flažoletů slouží jako dobrý příklad. Uchvátila především umělecká vedoucí ansámblu Meret Lüthi.

Další skladby, které na programu figurovaly, pouze utvrdily výborný dojem z orchestru a jeho rytmické, intonační a dynamické pevnosti. Kromě výše zmíněného pozoruhodného výkonu houslistky Meret Lüthi, zaujala například psalteristka Margit Übellacker, která v některých skladbách tvořila s houslemi nerozlučitelnou melodickou a výrazovou dvojici. Nebyl by to ovšem humor v barokní hudbě, kdyby většina skladeb nestavěla na onomatopoickém zhudebňování přírodních jevů. Tyto imitace – krátká mňaučivá glissanda, nápodoby kvákajících žab, údery kopyt koňské jízdy – tvořily komiku, která tu a tam donutila posluchače k tlumenému uchechtnutí. Z jistého úhlu pohledu je tento barokní humor blízký soudobé hudbě, neboť podobně jako ona i barokní hudební vtip staví na atypických a nezřídka disonantních hudebních postupech a odvážných melodických linkách. Významný podíl na komičnosti skladeb měl také perkusista Peter Kuhnsch, který vystřídal tradiční bubny kuchyňskými noži, mušlemi nebo imitací kokosových ořechů. Tyto prvky se mohly v některých případech jevit jako samoúčelné, vesměs fungovaly velmi dobře a dokreslovaly atmosféru jednotlivých skladeb. Nečekaným zpestřením byla náhlá lyrická část v sonátě Cucù Johanna Heinricha Schmelzera, kde orchestr utichl a slovo převzala loutnistka Shizuko Noiri. Její temná a tklivá hra byla náhlým kontrastem vůči rozdováděnému kukání a chřestění nožů.

Bývá zvykem, že festivaly si svá největší lákadla nechávají až na samotný závěrečný koncert. A přestože letošní ročník Concentus Moraviae nabídl nepřeberné množství kvalitní produkce, která dokázala svojí tematickou svěžestí oslovit posluchače, kteří artificiální hudbě příliš neholdují, pro mne osobně byl závěrečný koncert festivalu skutečně tím nejlepším. Ať již si posluchači vychutnávali technickou dokonalost interpretace nebo nezvyklé barevné kombinace, koncert měl šťávu od začátku do konce. Mezi posluchače se prostřednictví festivalu dostala hudba, která třebaže nereprezentuje většinu hudební literatury baroka, tvoří její nedílnou součást. Nedovedu si představit povedenější tečku za tímto ročníkem festivalu Concentus Moraviae.

středa 27. června 2018, Historický sál zámku Slavkov u Brna

Les Passions de l'Ame, Orchester für Alte Musik Bern

Meret Lüthi – housle, umělecká vedoucí

Sabine Stoffer – housle

Rebecca Rosen – violoncello

Love Persson – kontrabas

Ieva Saliete – cembalo, varhanní pozitiv

Shizuko Noiri – loutna

Margit Übellacker – psaltérium

Peter Kuhnsch – perkuse

Skladby

Johann Heinrich Schmelzer: Die Fechtschule (Škola šermu)

Heinrich Ignaz Biber: Sonata representativa A dur pro housle a basso continuo

Johann Heinrich Schmelzer: Arie con la Mattacina D dur

Johann Joseph Fux: Les Combattans, partita a tre C dur

Johann Heinrich Schmelzer: Sonata Cucù a moll pro housle a continuo

Johann Joseph Fux: Turcaria, partita a tre C dur pro dvoje housle

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více