Zápisníky Leoše Janáčka v rukou Alessandra Bosettiho

Zápisníky Leoše Janáčka v rukou Alessandra Bosettiho

Nápěvky mluvy z Janáčkových zápisníků na nové brdo upravené – tak by možná označil kompozici Alessandra Bosettiho Josef Váchal. Asi čtyřicetiminutové představení mělo svoje silná i slabá místa, ale celkově nakonec především potěšilo.

Alessandro Bosetti je italský skladatel žijící v Berlíně, zabývá se zvukovými kolážemi, jeho tvorba je na pomezí hudby a performance. Zabývá se hudebností řeči, významem slov i jeho mizením, k Janáčkově posedlosti lidskou mluvou má v mnohém velmi blízko. Je tedy i logické, že byl osloven, aby napsal na objednávku festivalu Janáček Brno skladbu, jejímž základním materiálem byly zápisky Leoše Janáčka. Jsou v nich zachovány stovky zaznamenaných útržků hovorů v notách, kratičké fráze, často se opakující jen s drobnými intonačními odchylkami. Bosetti z nich vytvořil Zápisníky (Notebooks) – pestrou kompozici, kterou sám s pomocí elektroniky provedl živě ve vile Tugendhat.

Čtyřicet minut je celkem dlouhá hudební plocha a není vůbec jednoduché ji vyplnit tak, aby se nic zbytečně neopakovalo a posluchači neztráceli pozornost. Bosetti začal zpěvem (no dobrá, spíš přibližnou intonací) nápěvků, jejichž přesnou melodii přehrával počítač ovládaný z minikeyboardu a ještě snad sampleru. Vila Tugendhat byla ozvučená i v odlehlých koutech prostorného přízemí a zvuk se tak postupně ozýval ze zcela netušených míst, zezadu, zpoza onyxové stěny, celý prostor byl místy zvukem zcela prostoupen. Do nápěvků se ozýval zvuk metronomu – Janáček si časové úseky při svých terénních výzkumech přesně měřil – i praskání fonografických válečků. K tomu se přidávaly další konkrétní zvuky, nápěvky se začínaly kombinovat, překrývat a místy ústily až do noiseových pasáží nebo ostrých rytmů připomínajících electronic body music.

Asi v polovině skladby Bosetti přeběhl ke klavíru a chvíli na něj hrál. Část publika to vyprovokovalo k hlasitému sdělování dojmů z produkce, s čímž možná autor i počítal, ale těžko soudit. V každém případě se ukázalo, že do vily Tugendhat vždy přijde nezanedbatelné množství lidí, kterým jde spíš o místo samotné než o hudbu, náročné kompozice jsou pro ně moc náročné, hluk příliš hlučný a disonance příliš disonantní. V kombinaci s nevychovaností, která jim dovolí si o tom během produkce vykládat, to od návštěvy exkluzivního koncertu na exkluzivním místě odrazuje předem. Jedinou kompozici objednanou přímo pro festival jsem si ale nechtěl nechat ujít.

Bosetti nakládá se zápisky i zvukovým materiálem velmi pestře, místy i vtipně, jeho smysl pro gradace je vlastně velmi klasický. Při interpretaci nápěvků (zpíval skoro po celou dobu bez přestávky) mu ale místy nebylo rozumět, přítomní cizinci nerozuměli vůbec ničemu. Myslím, že je to o část zážitku připravilo, od počátečního „co chceš?“ až po závěrečné „dobrou noc“ bylo možné si poskládat z jednotlivých fragmentů i vlastní, nejednoznačný příběh.

Zvuk byl solidní, jen jednou krátce zahoukala zpětná vazba. Bosetti si ale ke zpěvu a ovládání počítače všechno i sám mixoval a jeho výkon jako performera byl obdivuhodný. Jeho kompozice by určitě potěšila alternativnější publikum i ctitele tvorby Franka Zappy z konce 60. a začátku 70. let – na jeho zvukové koláže a „filmové“ střihy jsem si vzpomněl několikrát. Byl to nakonec pěkný večer, i když bych řekl, že Zápisníky místy přece jen ztrácely tah a možná občas nemusely být tak hlučné. Když jsem ale viděl některé nastrojené příznivce klasiky jak si ostentativně zacpávají uši, probouzel se ve mně škodolibý ďábel, který naváděl: „Volume doprava!“ A mnul si spokojeně pracky.

Alessandro Bosetti: Zápisníky. 24. listopadu 2014, vila Tugendhat, Brno. V rámci festivalu Janáček Brno 2014.

Foto Boris Klepal, Bosettiho homepage

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Festival Janáček Brno pokračoval inscenací Její pastorkyně opery v Grazu. Expresivní a nekonformní hudební nastudování se setkalo s režií Petra Konwitschného, který posunul vesnické drama do pohádkové roviny. Ovšem temné a neveselé jako od bratří Grimmů.  více

Nenápadný luxus advokátní kanceláře, v níž se protne několik obyčejných životů s jedním neobyčejným, a nekonečným. K tomu dráždivě pichlavá energie hudebního nastudování. To je nová brněnská inscenace Janáčkovy Věci Makropulos v kostce.  více


Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě.  více

Komorní program 53. ročníku mezinárodního festivalu Moravský podzim ve čtvrtek představil písně Franze Schuberta v úpravě pro kytaru a zpěv vystoupilo duo ve složení María Cristina Kiehr (soprán) a Pablo Márquez (romantická kytara). Večer nazvaný Touha se odehrál v brněnském Besedním domě.  více

Zahájení letošního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim patřilo památce sira Charlese Mackerrase přesně řečeno připomenutí stého výročí od Mistrova narození. Právě program úvodního nedělního koncertu zaplnily skladby převážně z britské provenience, které měly zásadní podíl na dirigentově kariéře nebo byly blízké jeho srdci. Sir Mackerras se však nesoustředil pouze na autory z britských ostrovů, ale věnoval také důkladnou péči rozšiřování povědomí o Leoši Janáčkovi ve světě. BBC Concert Orchestra, který vystoupil pod vedením své šéfdirigentky Anny-Marie Helsing, má k Mackerrasovi a jeho odkazu ostatně také blízko – na počátku své dirigentské dráhy zastával totiž právě zde svůj šéfdirigentský post.  více

Brno se v roce 2017 stalo součástí prestižní Sítě kreativních měst UNESCO v oblasti hudby. Ocenění získalo díky dlouhodobé podpoře hudebních aktivit a mimořádně pestré i kvalitní reprezentaci mnoha hudebních žánrů – od folkloru a klasické hudby až po jazz, rock či experimentální projekty.  více

Nejčtenější

Kritika

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce