Zkušenost, přesnost, souhra – americké trio na Provázku

29. duben 2014, 12:59

Zkušenost, přesnost, souhra – americké trio na Provázku

Ročník 2014 se do historie brněnského JazzFestu zapíše jako jeden z nejpestřejších. Sofistikovaná hra Brada Mehldaua, expresivní sóla Ibrahima Maaloufa, mladí pánové z Fly Agaric s kloboučky muchomůrek na hlavách, slovenské folklorní inspirace Radovana Tarišky s venezuelským pianistou Benitem Gonzalezem, bubenická sóla Chrise Davea… Plus přehlídka českých kapel – Limbo, Robert Balzar Trio, E Converso, Vít Křišťan Imprints Project… Různé tváře hudby, kterou lze skrýt pod označení jazz. Skvělé a pro festival zdravé je především to, že se program neomezuje pouze na nejmodernější výboje a fúze, ale představuje i tradičnější projekty té nejvyšší kvality. Americké trio Larry Goldings, Peter BernsteinBill Stewart nepřekvapí extravangancí. Pánové hrají pohodovou a pevně zakořeněnou hudbu, střídají standardy s autorskou tvorbou, nemají potřebu oslňovat mnohaminutovými sóly. Pilíři jejich vystoupení jsou zkušenost, přesnost a souhra. Prostě špičkové trio nejvyšší úrovně, trio bez jednoznačného lídra, právem v 90. letech označované za „nejlepší varhanní trio desetiletí“.

Divadlo Husa na provázku bylo při jejich vystoupení zaplněno. Přesto bych se vsadil, že velká část diváků vůbec netušila, na koho jde (mladý pár vedle mne přišel evidentně úplně naslepo), a že se spolehli na vždy dobrý vkus a znalosti dramaturga Viléma Spilky. Přes všechna zaoceánská ocenění a přes množství projektů, na nichž pánové účinkovali (samotný Larry Goldings se jako sideman objevuje na stovce alb a na svém kontě má nominaci na Grammy za společné album s Johnem Scofieldem), u nás toto trio není obecně známé. Mimochodem nová deska, kterou nyní vydávají, je jejich první – v tomto složení – po deseti letech. Snad tedy kvůli ní, a také kvůli krátkému českému turné (jehož součástí byl brněnský koncert), se o triu bude i zde ve střední Evropě vědět víc.

Neformálním lídrem je momentálně varhaník a pianista Larry Goldings, který jako jediný na koncertě promlouval k divákům. V minulosti však kapelnické otěže načas přebíral i kytarista Bernstein a – jak mi Goldings prozradil v rozhovoru po skončení koncertu – bubeník Bill Stewart nosí do kapely tak skvělé skladby, že někdy se de facto i on stává kapelníkem. Vágní rozdělení rolí bylo zřejmé i během brněnského koncertu. Kytara i varhany střídavě hrály roli sólového a harmonického nástroje a o rytmickou složku se dělili všichni tři muzikanti, i když se hned v první skladbě dostalo i na obligátní bubenické sólo.

Po drobných úvodních nesrovnalostech (slabší kytara v první skladbě) se povedlo dosáhnout skvělého a plného zvuku, který dojem ze souhry tří zkušených muzikantů ještě umocnil. Komorní sestava s pravými Hammondovými varhanami (Goldings si – opět ve zmíněném rozhovoru – pochvaloval, že organizace koncertu byla na špičkové úrovni včetně toho, že měl možnost hrát přesně na takový nástroj, jaký chtěl) svádí k zabarvení skladeb do soulu. Tato poloha se během koncertu objevila (nejvíce v Goldingsově skladbě Mr. Meagles, při které jsem si vzpomněl na raný Prokopův Framus Five), ale převažoval spíše jazz bez přívlastků, který se až v přídavkové The Danger Zone Percyho Mayfielda přelil v hutné blues. K asi nejzajímavějšímu vybočení z konceptu došlo v druhém přídavku, Goldingsově skladbě The Acrobat, v níž hrál autor na hammondky figury, na jaké jsme zvyklí spíše z oblasti elektronické hudby, a ve které Stewart nabídl nejdelší a nejdynamičtější bubenické sólo večera.

Před začátkem koncertu jsem si kladl otázku, zda byla správná volba Husy na provázku a jestli by kvalitní a plná hudba tohoto tria nevyzněla lépe v jiném sále (s možností nabídnout zážitek většímu množství zájemců). Nakonec jsem přesvědčen, že pořadatelé opět zvolili správně. Hudba, která je do takové míry založená na souhře – včetně nonverbální komunikace mezi jednotlivými aktéry –, vyzní v komornějším prostředí vždy lépe než ve velkých sálech. Prostor divadla si ostatně pochvalovali i sami muzikanti.

Larry Goldings (Hammondovy varhany), Peter Bernstein (kytary), Bill Stewart (bicí). Brno, Husa na provázku, 24. 4. 2014, v rámci festivalu JAZZFESTBRNO

Foto Jan Bakl

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Kytarista Peter Bernstein přijede na letošní ročník festivalu JazzFestBrno se svými dlouholetými spoluhráčí Larrym Goldingsem a Billem Stewartem. Náš rozhovor také u jeho „domácí“ kapely většinou zůstal, i když jsem se nezapomněl zeptat ani na Brada Mehldaua, s nímž Peter Bernstein často hrává.  více

Koncertní uvedení alba Illusions, které bez nadsázky patřilo k vrcholům letošního festivalu JazzFestBrno, za pověstí nahrávky nijak nezaostávalo. Naopak, díky výbornému zvuku byly čitelnější i ty pasáže, které na záznamu kvůli košatějším aranžím splývají.  více

Brad Mehldau se svým triem včera okouzlil publikum v Janáčkově divadle a dostál vynikající pověsti, která ho předcházela. JazzFestBrno začal po všech stránkách skvěle.  více


Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více