Zlomte vaz, mladí choreografové!

20. leden 2018, 9:00
Zlomte vaz, mladí choreografové!

Již po šesté představil balet Národního divadla Brno nadějné choreografy z vlastních řad. V divadle Reduta měl včera premiéru další ročník raritního projektu s názvem Choreografické ateliéry. V devíti mini inscenacích se představili sólisté a členové souboru vlastními choreografiemi.

Komponovaný večer zahájili tanečníci netradičně od konce – bouřlivým potleskem a hrdým nástupem na děkovačku. Sejdeme se na děkovačce Martina Svobodníka totiž karikuje kodex profesionality v kontrastu se znechucením a profesním vyhořením, zakrývaným škrobenou přetvářkou tanečníka, možná diváka maskujícího vlastní frustraci společenskou konverzací. Nedokážu se ubránit jízlivému úsměvu (a pokloně autorovi), že úvodní děkovačka je tak trochu výsměchem publiku – když o tom obecenstvo přesvědčíte, je schopné zatleskat čemukoliv (byť ještě nic nevidělo). Budu ale věřit, že brněnské publikum má smysl pro humor a nechalo se k aplausu s nadsázkou vědomě strhnout.

choreograficky_atelier_2018_foto_kuba_jira-02

Sólista Uladzimir Ivanou vybral pro svou choreografii téma vážnější. Vyprávěl o vztahu muže a ženy, o jednotných, ale často i opačných pólech jejich dlouhé společné cesty. Jeho choreografické zkušenosti byly znát podobně jako dokonalá souhra s Elizavetou Shibaevou. Na horizontu jeviště tento pár doprovázela projekce, která spolu s harmonicky nepříliš nápaditou skladbou Hanse Zimmera působila i poněkud pateticky. Sólisté však odtančili velmi něžnou, životně upřímnou a smířlivou choreografii s naléhavým zaujetím.

Rakouský tanečník Gregor Giselbrecht si zvolil slavný Máchův Máj. Je až s podivem, s jakou jemností, pohybovou i vizuální citlivostí vystihl klenot české poezie. Nešlo však o oslavu jarní přírody, ale o příběh lásky, vražd a viny. Vybrané mluvené části ( s mimořádnou recitací Rudolfa Hrušinského) doplnila hudba Ference Liszta, vznikající ve stejné době jako Máchova báseň. Přestože paradoxně vzešla z odlišného kulturního kontextu, zvolil ji choreograf vhodně. Giselbrechtova choreografie nehýří přehnanými gesty a expresivitou, dokonce ani hrubé motivy násilníkova počínání tanečník nezvýraznil přehnaným afektem. Surovost Vilémova otce (Ryunosuke Ishikawa), niternou smrt Jarmily (Kateřina Matonohová), něhu i hněv a pomstychtivost Viléma (Peter Lerant) interpreti zatančili s přesvědčivým výrazem.

Choreografky Anita Glosová a Kateřina Nováčková jsou již sehrané a osvědčené duo. Pro svůj part s názvem Bosques vía temperley si tentokrát vzaly za motiv partnerských vztahů. Na jevišti artikulovaly neurčitý příběh o tom, jak partnerství ovlivňuje vztahy mezi námi a také k nám samým. Nabídly vlastní možné interpretace i osobní projekci.

choreograficky_atelier_2018_foto_kuba_jira-03

Jednotlivé výstupy okořenily „přednášky“ doktorky Bělíkové a docenta Slobodníka. Za pomoci názorných ukázek takzvané „hankovky“ a s nenuceným vtipem parodovaly například bývalého uměleckého šéfa souboru. Humorného tématu se držela i Nelka Lazović. Ve své kabaretní inscenaci Co by kdyby nechala tanečníky v roli služebných fantazírovat o tom, kdyby mohli zastavit čas. V pompézních kostýmech nechala služky (výborně tančily i hrály Tiffany Byrd, Elizaveta Shibavea, Demi Trezona) přepnout se přes ovladač gramofonu do vlastního snu.

Koloběh života jedovaté snovačky přenesla na obyčejnou ženu ve své inscenaci Barbora Bielková. Do role černé vdovy obsadila Kristýnu Kmentovou. Působila naprosto přesvědčivě, vynikající choreografii podtrhla v první části svádění samečkem (Valér Somai), jemuž pak bez okolků ukousne hlavu. Přišlo i na humorné pasáže, kdy si s touto hlavou jako trofejí rozverně pohrává.

Rande může vést ke vztahu nebo k hlubokému traumatu, jak ve své choreografii přesvědčila Emilia Vuorio. V pochybném podniku nechala setkat se u vyčpělého vína nervózního mladíka (Martin Svobodník) a milou dívku (Anita Glosová), kterým se setkání právě nevydařilo. Vuorio i tančícímu páru se ovšem zdařilo velmi komické a půvabné taneční číslo až do poslední úklony pobavenému publiku.

Jeden ze stereotypních náhledů na ženy a muže zinscenovala Carolina Isach Cogollos. Tři spoře oděné baletky nechala soutěžit v kráse, posléze spolupracovat a následně se pomlouvat a poprat o muže. Tématem sice Isach velmi nápadně připomněla inscenaci Maskuline/Feminine Lukáše Timuláka, vlastní jazyk a originalita i přes vyčpělé klišé zaslouží ocenění.

Večer uzavřel Svobodníkův titul nazvaný Sešli jsme se na děkovačce… Vysmíval se v něm naškrobenému děkování si inscenátorů i davu producírujícímu se po foyer. Přes ovace publika se ale nikdo z tanečníků a choreografů nepřišel klanět – děkovačka přece byla už na začátku.

Divadlo s adjektivem Národní se pyšní velkými díly světových choreografů, je ovšem důležité, že dává pravidelně příležitost ke tvorbě umělcům z vlastních řad. Choreografické ateliéry totiž tvoří přehlídku toho nejlepšího, co členové souboru dokážou nabídnout – co do choreografické invence, vizualizace (vynikající kostýmy například navrhla Petra Říhová) či vzájemné spolupráce. Precizní nastudování a provedení s vážností i nadsázkou a zejména s velkým nasazením přece chceme vídat.

Sejdeme se na děkovačce, Sešli jsme se na děkovačce… - Martin Svobodník; Continuum -  Uladzimir Ivanou; Máj – Gregor Giselbrecht; Bosques vía temperley – Anita Glosová, Kateřina Nováčková; Co by kdyby – Nelka Lazović; Mrs. Mactans – Barbora Bielková; The Date – Emilia Vurio; Teatro – Carolina Isach Cogollos. Soubor balet Národního divadla Brno, Choreografický ateliér. Premiéra 18. ledna 2018.

Foto Kuba Jíra

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Eva Jurčáková pochází z malé vesnice Nozdrovice z Trenčínského kraje na Slovensku. Do Brna poprvé přijela na výletě s gymnáziem a okamžitě si toto město zamilovala. „Cítila jsem tehdy tu atmosféru kavárenského povalečství,“ vzpomíná s úsměvem. Když se o pár let později hlásila na vysokou školu, bylo pro ni Brno jasnou volbou. Po úspěšném studiu psychologie Eva na Moravě zůstala a v současné době vydává své první album s kapelou Evolet, kterou vedle ní tvoří brněnští hudebníci známí z mnoha jiných projektů – Antonín Koutný (kytara), Martin Kyšperský (baskytara) a Jakub Kočička (bicí). Křest alba se koná ve středu 26. června v klubu Mersey.  více

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.  více

Nádvoří hradu Špilberk v letních měsících často rozeznívá hudba. Až do září je možné spojit prohlídku hradu také s kulturním zážitkem. Pořadatelé se snažili připravit program napříč žánry, aby si přišel na své opravdu každý. Večer patřil lidovým tónům. Pódium i přes nepříznivé počasí ovládl Vojenský umělecký soubor Ondráš.  více

Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více

Polský ansámbl Szymanowski Quartet na festivalu Concentus Moraviae včera přesdtavil v řeznovickém kostele sv. Petra a Pavla díla svých krajanů Karola Szymanowského, Stanisława Moniuszka a Gražyny Bacewiczové. Koncert byl součástí celosvětových oslav dvou stého výročí narození Stanisława Moniuszka, který je mnohými pokládán za zakladatele polské národní hudby. Večeru udělila záštitu velvyslankyně Polské republiky v ČR J. E. Barbara Ćwioro.  více

S kvartetní tvorbou mistrů evropské hudby se návštěvníci koncertů setkávají poměrně často. Haydnovy smyčcové kvartety tvoří stálici v repertoáru nejednoho tělesa a vzrůstající pozornost je věnována také dílům soudobých evropských skladatelů. Pouze výjimečně však mají posluchači možnost nahlédnout do hudební kuchyně asijských nebo jihoamerických národů. Právě s tímto mankem se rozhodl bojovat ansámbl Cuarteto Q-Arte věnující se tvorbě latinskoamerických autorů. Program, který včera představili na zámku ve Slavkově u Brna, sestával z děl Silvestra Revueltase, Alberta Ginastery a Astora Piazzolly. Všichni tři skladatelé spojují ve svém díle prvky domácí kultury s evropským školením a vlivy či impulzy různých žánrů.  více

Proč být jednou z mnoha průměrných kapel, když můžeme být kapelou jedinečnou? Do tohoto hesla by se dala zhustit desetiletá historie brněnské skupiny Kupodivu. V roce 2009 se saxofonista Jaroslav Pilný a hráč na klávesy a Petr Šašinka poprvé bavili o založení kapely. V roce 2019 Kupodivu vydávají své první dlouhohrající album. Přesně v polovině tohoto desetiletého období, v roce 2014, proběhla důležitá změna, kdy se původní folková kapela přetransformovala do zajímavého tvaru s klávesami, saxofonem a baskytarou, zato bez kytary. Sestava, která skladbou barev připomíná spíše jazzové kapely, v posledních letech zabodovala na mnoha folkových festivalech. Kupodivu získali autorskou Portu, cenu Rady Notování, vyhráli Moravského vrabce, byli druzí na Mohelnickém dostavníku. Tam všude předvedli hudbu, která se více než k táborovým ohňům hodí do městských klubů, a to zdaleka nejen folkových. Album Živočišné pudy dosavadní tvorbu kapely shrnuje důstojným způsobem, podtrženým kvalitním zvukem ze zlínského studia V.  více

Izraelské těleso Jerusalem Quartet patří po dlouhá léta k předním světovým interpretům kvartetní tvorby a v současné době se jedná o jeden z nejcitovanějších ansámblů komorní hudby. Na festivalu Concentus Moraviae vystoupili houslisté Alexander Pavlovsky, Sergei Bresler, violista Ori Kam a violoncellista Kyril Zlotnikov včera ve velkém zámeckém sále mikulovského zámku s programem časově se rozprostírajícím od Josepha Haydna až po Bélu Bartóka. Záštitu koncertu udělil velvyslanec Izraele v České republice J. E. Daniel Meron.  více

Nejen vážnou hudbou živ je člověk, jak o tom už dvacet let přesvědčuje hudební těleso Epoque Quartet sestávající z houslistů Davida Pokorného, Vladimíra Klánského, violisty Vladimíra Kroupy a violoncellisty Víta Petráška. Pro sobotní koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae, který se odehrál ve foyer třebíčského divadla Pasáž, si hudebníci přizvali ještě basklarinetistu Petra Valáška, klavíristu Karla Košárka a perkusistu Olega Sokolova. Dramaturgie večera sestávala výhradně z děl současných autorů koketujících ve svých skladbách nejen s hudebními minimalismem, ale také jazzem a dalšími populárními žánry.  více

Koncert hudebního tělesa Miloslav Ištvan Quartett, který zazněl v jídelně zámku ve Velkém Meziříčí v rámci mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae, sliboval v krátké videopozvánce zveřejněné na stránkách kvarteta dramaturgii připomínající let balistické střely. Odpal večera iniciovalo Adagio a fuga c moll Wolfganga Amadea Mozarta následované Smyčcovým kvartetem č. 1 z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty Leoše Janáčka. Zbylé kinetické energie využil ansámbl k interpretaci dnes již ikonického 1. smyčcového kvartetu Miloslava Ištvana. Ladné přistání v podobě Meditace na svatováclavský chorál Josefa Suka uzavřelo nejen večer, ale také jedenáctiletou a úspěchy nabitou kariéru samotného smyčcového kvarteta. Milovníci komorní tvorby tak měli poslední příležitost vyslechnout si průřez hudební historií ve společném podání houslistů Milana Paľy, Jana Bělohlávka, violisty Stanislava Vacka a violoncellisty Štěpána Filípka.  více

Název alba klame. I když skupina Šarivary používá český fonetický přepis francouzských výrazů charivari a mélange, netvoří ji ani jeden Čech. V čele kvarteta, které se dalo dohromady v Brně, stojí francouzská zpěvačka, flétnistka a akordeonistka Aude Martin a americký kytarista a zpěvák Chris Coleman. Spolu s nimi kapelu tvoří švédský trumpetista Christopher Strandh a slovenský baskytarista Tomáš Ulahel. Podobně jako je pestré národnostní složení skupiny, je barevná i její hudba.  více

Poslední květnový den ožilo Dominikánské náměstí v Brně hudbou, zpěvem i tancem. O půl třetí odpoledne začal program celostátního happeningu základních uměleckých škol ZUŠ Open pod patronátem Nadačního fondu Magdaleny Kožené vyhlášením výsledků soutěže TO JE talent. Účastnici si nepřišli pouze vyzvednout ceny. Dokázalo to hned několik z oceněných zpěváků a hudebníků. Rozšiřující se dav posluchačů přitáhla například Lucie Sedláčková s písní Ewy Farné Měls mě vůbec rád nebo zpěvačka a klavíristka Veronika Vávrová s baladou Million reasons od Lady Gaga.  více

Program letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae představuje nevídaný průřez více než dvaceti českými a zahraničními smyčcovými kvartety. Vyjímečného houslistu, skladatele, profesora The Royal Northern College of Music v anglickém Manchesteru a dlouholetého primária Škampova kvarteta Pavla Fischera oslovil publicista Lukáš Pavlica.   více

Ve čtvrtek 30. května v 11 hodin se v bazilice na Starém Brně konalo rozloučení s velkou postavou moravské kultury. Ne ovšem té kultury, která proudí každodenně kolem nás v časopisech a médiích, ale kultury nazývané nezávislá, alternativní, undergroundová, a v osobě zesnulého navíc protnuté duchovní radikalitou a křesťanskou tradicí. Jaroslav Erik Frič zemřel 24. května 2019 po těžké nemoci v 69 letech, duševně ovšem aktivní do posledních dnů.  více

Nejčtenější

Kritika

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.  více