Znojemské Badum ba dům a Tra la la la

29. červenec 2018, 15:30
Znojemské Badum ba dům a Tra la la la

Netradiční koncert vokálního tělesa Czech Ensemble Baroque Quintet včera na Hudebním festivalu Znojmo představil tvorbu skladatele Matea Flechy (1481–1553). V běžně nepřístupných prostorách sálu konventu Louckého kláštera zazněly tzv. ensalady tedy polyfonní skladby míchající pro komický efekt dialekty, jazyky a často zcela nesmyslná slova či citoslovce. Mezi zhudebňovanými slovy se tak objevují výrazy jako „bum bum“, „tif tof“, „tra la la la“ nebo třeba „badum dům“. Mateo Flecha byl jedním ze skladatelů, kteří pomohli žánr jako takový ustanovit a etablovat. Samotný termín je znám především z publikace Las Ensaladas de Flecha Prague (1581), kterou vydal Flechův synovec, jménem taktéž Mateo Flecha. Tento Flecha junior vydal ve zmíněné sbírce ensalady právě Matea Flechy staršího. Vokální ansámbl doplnili ještě flétnistka Michaela Koudelková, theorbista Karel Fleischlinger a Emil Machain s Ester Švábkovou na bicí nástroje.

Když se řekne atypický hudební sál, představí si většina lidí varianty nejrůznější tvarů a rozměrů. Málokdo pomyslí na opuštěné prostory chátrajících historických budov. Byť je Loucký klášter díky snaze společnosti Znovín Znojmo částečně využíván jako prostor pro návštěvnické centrum, obrazovou galerii, bednářské a vinařské muzeum i k prodeji vína, velká část impozantního komplexu chátrá. Právě v takovém sálu zazněly ensalady Matea Flechy – a nebylo to bezdůvodně. Součástí koncertu byla totiž také dražba vín, získané peníze půjdou na rekonstrukci jízdárny Louckého kláštera. Návštěvníci koncertu tak měli možnost projít si klášterní křídlo, prohlédnout si jeho zdevastované prostory a posoudit, kolik práce a financí bude ještě k nezbytné rekonstrukci potřeba.

První ensaladou večera byla skladba La Guerra. Příchod zpěváků doprovázela hra Michaely Koudelkové a Karla Fleischlingera. Hned ze začátku se projevil neduh působivého, ale akusticky nepříliš vhodného sálu – pokud hráli instrumentalisté pouze spolu, žádný výraznější problém nenastal. Ovšem když se přidali i zpěváci, ztratil se zvuk theorby do stěží slyšitelného pozadí. Fleischlinger však dokázal výraznou hrou zdařile vyrovnávat zvukovou nehostinnost prostoru. Ve chvíli, kdy se chopil vihuely, vystoupil zvuk díky přirozené průraznosti ještě více do popředí. V průběhu jedné skladby střídal Fleischlinger dokonce i theorbu s renesanční kytarou. Společně s Michaelou Koudelkovou tvořili zvukově vyvážené duo a posluchače potěšila zejména výrazová pestrost jejich souhry. Koudelková pak v některých vyhrocenějších okamžicích efektně zvýšila napětí tónu až k neučesané řezavosti a ostrosti, čímž podpořila tu vojenský, tu spíše žoviální charakter skladby. Mírně problematické však byly některé její nástupy, které budily dojem nejistoty melodické i rytmické. Jednalo se však o skutečně drobné nedostatky a vzhledem k charakteru skladeb – a množství náhlých tempových a melodických změn – o nedostatky snadno omluvitelné.

Vokální část koncertu logicky dominovala. Ansámbl je složen z tvrdého jádra vokálně instrumentálního tělesa Czech Ensemble Baroque a všichni zpěváci dosahují sólistických kvalit. Také jim však problematický prostor uškodil – intonační nejednotnost v začátcích hudebních frází, průběžné dolaďování nebo nestejná rytmika – to všechno se v malé, ale postřehnutelné míře při koncertu objevilo. Bylo by ale hnidopišské a nespravedlivé vyčítat zpěvákům každičký kiks nebo drobný nesoulad, obzvláště když hlavním viníkem nebyli oni, ale nevyhovující akustika sálu. Navíc šlo poznat, že živelnou a zábavnou hudbu mají zpěváci tuze rádi. Nebyl to ostatně první ani poslední koncert, na kterém Czech Ensemble Baroque Quintet upřednostnili rytmicky pestrou, melodicky svěží a veskrze veselou hudbu v tom nejlepším slova smyslu.

Zcela jedinečným prvkem večera pak byly bicí nástroje. Nejenže za účelem oslavy 140. výročí znojemské keramiky JIKA hráli Emil Machain a Ester Švábková mj. na umyvadlo a pisoár, jejich hudební projev se navíc zcela vymykal zbytku koncertu. Zatímco u Flechových skladeb tvořili relativně standardní doprovod, pří dvou sólech zazněla zcela nová tvář hudby. První sólový výstup se nesl v relativně tradičních rytmech a těžil spíše z minimalistické plochy, která pozvolnými postupy měnila svoji tvář. Druhé sólo pak smetlo posluchače vlnou energického bušení, ve kterém se přes sebe převalovaly vlny polyrytmů a tvořily dohromady jednotný, a přesto velmi těžce uchopitelný hudební produkt. Jásot, který následoval, ubezpečil hudebníky, že i experiment takového druhu má na koncertu své místo.

Přes nedostatky technického rázu se hudebníkům a pořadatelům podařilo připravit zajímavý a zábavný program na atypickém místě, a pro dobrou věc. Hudební festival Znojmo nabízí nejen kvalitní hudební zážitky, ale svojí neustálou prací na zlepšení kulturních poměrů ve Znojmě dělá dobrou službu milovníkům kultury. A dnes si určitě nenechte ujít závěrečný koncert festivalu – světové Il Giardino Armonico.

Czech Ensemble Baroque Qunintet

Mateo Flecha: La Guerra, El Fuego, La Justa, La Bomba

Perkuse solo

soprán: Pavla Radostová – solo, Tereza Válková

alt: Kamila Mazalová – solo, Lucie Kořínková

tenor: Jakub Kubín – solo, Libor Komárek

bas: Jiří Miroslav Procházka – sólo, Jan Faltýnek

flétny: Michaela Koudelková

vihuela, theorba: Karel Fleischlinger

bicí nástroje: Emil Machain, Ester Švábková

Hudební festival Znojmo

sál konventu Louckého Zámku Znojmo 28. 7. 2018

Foto Lenka Jíšová

Komentáře

Reagovat
  • Redakce Brno

    31. červenec 2018, 13:46
    Děkujeme! Opraveno.
  • Zuzana

    30. červenec 2018, 21:56
    Prosím, opravte příjmení zpěváka. Tenor Jakub se jmenuje K U B Í N, NE Kubí. Pokud tak učiníte, pak děkuji.

Vyprodaná Fléda. Hlava na hlavě. A přesto v tom davu potkáte šest spolužáků, se kterými jste v první polovině 90. let sdíleli budovu gymnázia, i kolegyni, se kterou jste později studovali žurnalistiku. Skupina Dunaj se dvacet let po svém rozpadu vrátila na pódia a její někdejší domovské město bylo pochopitelně jednou z prvních důležitých zastávek.  více

Koncerty vážné hudby nám asociují především večerní hodiny, formální ustrojení a v některých případech i skleničku vína. Včerejší sobota dokázala, že dopoledne představuje stejně vhodný čas na uměleckou produkci. Hodinu před polednem zazněly v Křišťálovém sále brněnské Staré radnice violoncellové sonáty Ludwiga van Beethovena, Clauda Debussyho a Dmitrije Šostakoviče v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a klavíristy Marka Pinzowa. Koncert pořádalo Národní divadlo Brno.  více

„Dát si občas porci romantiky neškodí. Navíc za takovouto romantiku se stydět nemusíte,“ psal jsem v recenzi bilančního alba Střípky příběhů, které si brněnská skupina F.T.Prim vydala v roce 2013 u příležitosti čtvrtstoletí od svého vzniku. O pět let později, tedy k třicátým narozeninám, si skupina v čele se zpívajícím autorem a kytaristou nadělali novinkovou desku Labyrint. Platí opět vše, co jsem napsal minule. Opět by se dala vyzdvihnout romantika i trampská témata, stejně jako pozvolný posun od akustické „tulácké“ hudby k popu. I to balancování na samé hraně kýče v některých momentech zůstává, stejně jako nezpochybnitelná hráčská zručnost členů kapely. Skoro by se zdálo, že Labyrint nic nového nepřináší. Ale není to tak. Stačí dobrovolně zabloudit a v labyrintu tónů a slov najdeme zajímavé momenty. Jen si skutečně musíme připustit, že romantika občas není na škodu.  více

Skupinou Dunaj prošla řada důležitých osobností brněnské alternativní scény, například Pavel Fajt a Iva Bittová. Po jejich odchodu skupinu dlouho tvořila čtveřice Jiří Kolšovský, Vladimír Václavek, Josef Ostřanský a Pavel Koudelka. V roce 1998 legendární kapela ukončila činnost a krátce nato ve věku pouhých 43 let zemřel její zpěvák a kytarista Kolšovský. Nyní se jako Dunaj vracejí na scénu zbylí tři členové. Před koncem roku se v Brně předvedli jako hosté Tata Bojs a 17. ledna je čeká na Flédě samostatný koncert v rámci aktuálního turné. V létě se pak obnovený Dunaj představí například na festivalech Hradecký slunovrat (Hradec nad Moravicí) nebo Eurotrialog (Mikulov).  více

Když kapela vydá první řadové album po třiceti letech, navíc v roce svých padesátých narozenin, je to samozřejmě obrovská událost. Brněnská legenda Progres 2 sice na novou desku pomýšlela dlouho, ale – jak mi před časem řekl kytarista a zpěvák Pavel Váně – nemohla najít vhodné téma. Nakonec se námět našel: slavná kniha Jacka Londona na pomezí filosofického románu a sci-fi Tulák po hvězdách. Na půdorysu pobytu ve vězení, přemítání o životě a smrti, spravedlnosti a milosrdenství a – což je ta fantastická část – návštěv nadpozemských světů vznikl příběh, který je pojítkem celkem sedmnácti skladeb přibližně hodinového alba.  více

Druhý, tedy večerní Novoroční koncert Filharmonie Brno přinesl Dvořákův violoncellový koncert v podání Raphaella Wallfische a operní předehry od Stanisława Moniuzska, Jacquese Offenbacha, Franze von Suppého nebo Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova. Filharmonie Brno vkročila do roku 2019 pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka.  více

Známou humoristickou prózu Klapzubova jedenáctka od spisovatele Eduarda Basse přivedli nyní na jeviště v Městském divadle Brno. Nejde ovšem o činohru. Vznikla tady rozverná zpěvohra, která divadelně není žádným dech beroucím spektáklem. Užijete si však chytlavou swingující muziku známého jazzmana a pianisty Jiřího Levíčka v živém provedení devítičlenného orchestru, jak je tady dobrým zvykem.  více

Aktuální sestava skupiny Květy má tři členy. Poté, co v roce 2017 vydali hned dvě řadová alba (Komik do půl osmé a Spí vánoční pták), se dohodli, že každý složí sólovou desku v jiném žánru a s pomocí svých kolegů z kapely a přizvaných hostů tato alba nahrají a vydají. Projekt souhrnně nazvali YM („my“ pozpátku) a na konci roku 2018 vydali první dvě ze tří zamýšlených alb – CD Japonec s elektronickými nahrávkami Aleše Pilgra a LP desku Lorenzovi hoši s country písněmi Martina E. Kyšperského. Obě alba nás sice zvou do velmi odlišných hudebních světů, ale některé drobné detaily je spojují. A nejedná se jen o to, že na obou najdeme píseň s názvem Kamarádi.  více

Nenápadně se rodí v Brně další skvělý big band. Vedle pozvolna mizícího Gustav Brom Big Bandu, který koncertuje jen několikrát za rok, a silně expandujícího B-Side Bandu, jehož pozice se ustálila na doprovodném orchestru domácích a zahraničních zpěváckých hvězd, je The Cotatcha Orchestra založený v roce 2014 povýtce instrumentální, stále lépe sehraná jazzová formace se širokým záběrem od jazzových standardů přes skladby věhlasných zahraničních autorů (mj. Stan Kenton, Quincy Jones, Charles Mingus) až po tvorbu soudobých českých komponistů (mj. Miroslav Hloucal). Pro The Cotatcha Orchestra upravuje a komponuje i kontrabasista Vincenc Kummer. Jeho sedmasedmdesátiny (oslavil je už v červenci) odrážel i program koncertu, který byl symbolickou poctou jeho práci pro mladou brněnskou kapelu.  více

Strážnická zpěvačka a cimbalistka Magdalena Múčková se už v útlém věku projevila jako výrazný talent: v soutěži dětských zpěváků si ve finále zazpívala s brněnským BROLNem – a nahrávka to byla natolik vydařená, že ji Český rozhlas Brno dodnes uchovává jako tzv. trvalku. Dětský hlásek vyzrál v krásně zabarvený, nezaměnitelný hlas mladé ženy, která si velmi brzy osvojila disciplínu pro lidovou zpěvačku nejnáročnější, totiž interpretaci lidových balad: kupříkladu její vlastní úpravy baladických příběhů z rodného strážnického Dolňácka Vydala máti, vydala dcéru a V širém poli hruščička jsou čisté a působivé. Ve dvaceti se nebojácně postavila do čela mladé strážnické cimbálové muziky Danaj, která letos oslavila třicetiny, a natočila s ní devět CD – mezi jinými ceněná tematická alba Písničky z malířovy palety (2000, reedice 2018), vánoční Nenechte nás dlúho státi (1996), Vladimíru Úlehlovi dedikované CD Písňovou zahradou (2008) nebo letošní Desatero (2018).  V BROLNu na čas zakotvila jako kmenová cimbalistka a zpěvačka, dodnes se současným “malým” BROLNem občas hostuje. Kromě hraní na cimbál, zpívání, komponování muzikantských pásem a úprav písní pro “svou” CM Danaj vyučuje hru na cimbál na ZUŠ ve Veselí a ve Skalici - a našla si i práci redaktorskou a scénáristickou: v pořadu U nás aneb Od cimbálu k lidové kultuře v TV Noe představuje divákům výrazné osobnosti české a moravské lidové muziky. Jak je zřejmé, kulaté narozeniny nemá vlastně ani čas oslavit v klidu … V rámci letošního festivalu Janáček Brno prezentovala svůj autorský pořad Kvítí milodějné – takže bylo o čem si povídat.  více

Když trio Ponk v obsazení housle, cimbál a kontrabas přišlo se svým prvním albem Postfolklor a konceptem mrtvého folkloru, psal jsem, že se kapele podařilo „vnést do vybraného [folklorního] materiálu kus sama sebe, použít v písních spoustu hudebních vtípků a jasně čitelných i méně nápadných obratů z jiných žánrů, a přitom zachovat jejich podstatu“. Ponk tehdy hrál úpravy lidových písní, kterým sice ponechal texty a melodie, ale s velmi úsporným a čistě akustickým instrumentářem dokázal tento tradiční repertoár obohatit o prvky rocku a dalších žánrů. Vtip spočíval ve využití netradičních rytmických vzorců, způsobu hry a energie. Na podobném principu by se dalo vystavět hned několik alb, a tak po debutu s písněmi o smrti mohl Ponk natočit kolekce lidových písní svatebních nebo vánočních. Nestalo se tak a je to dobře.  více

Ve čtvrtek a v pátek proběhly v Brně dva zcela odlišné koncerty, avšak s jedním společným jmenovatelem. Byla jím Horňácká muzika Petra Mičky. První čtvrteční akce se konala v klubu Leitnerka a šlo o dvojkoncert s kapelou Lesní zvěř. Páteční program hostil husovický klub Musilka a za doprovodu zmíněné kapely se na něm představili zpěváci a zpěvačky z horňácké obce Hrubá Vrbka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018 vyvrcholil operním představením Výlety páně Broučka v nastudování Národního divadla (Praha) v režii Slávy Daubnerové se scénografií Pavla Boráka a s kostýmy Simony Vachálkové. V hlavních rolích se představili Jaroslav Březina, Aleš Briscein, František Zahradníček, Alžběta Poláčková, Jiří Sulženko, Andrea Široká, Stanislava Jirků, Martin Šrejma, Roman Janál a Josef Moravec. Orchestr a sbor Národního divadla řídil Jaroslav Kyzlink, o taneční čísla se postarali členové Baletu Národního divadla a externisté.  více

První prosincový víkend se na Mezinárodním festivalu Janáček Brno 2018 nesl ve znamení krásy a poetiky lidové písně, tak jak ji vnímal skladatel sám. Sobotní odpoledne v Mahenově divadle patřilo folkloru ryzímu přímo ze skladatelova rodného kraje. Neděle potom patřila slavnostnímu představení jednoho z jeho největších folklorem inspirovaných děl – Moravská lidová poezie v písních – v působivých prostorách vily Tugendhat.  více

Ze soutěže Blues Aperitiv postoupil letos na mezinárodní festival Blues Alive do Šumperka slovenská skupina Kiero Grande, dále dvě polské kapely a brněnský hudebník Jan Fic se svým sólovým projektem. Honza, který si pod značkou Red Bird Instruments sám vyrábí kytary z krabic od doutníků (cigar box guitars) a další nástroje, je jinak známý jako frontman skupiny The Weathermakers, s níž si syrové blues zahrál i na Portě. A na několika festivalech se mihl i jako kapelník recesistické trampské skupiny The Honzíci. Následující rozhovor vznikl u příležitosti vydání sólového alba Město, které Jan Fic společně s producentem Martinem Kyšperským oficiálně představí 17. prosince v brněnském obchůdku Stereo – Vinyl Culture Shop.  více

Nejčtenější

Kritika

Vyprodaná Fléda. Hlava na hlavě. A přesto v tom davu potkáte šest spolužáků, se kterými jste v první polovině 90. let sdíleli budovu gymnázia, i kolegyni, se kterou jste později studovali žurnalistiku. Skupina Dunaj se dvacet let po svém rozpadu vrátila na pódia a její někdejší domovské město bylo pochopitelně jednou z prvních důležitých zastávek.  více