Zpívající břidlice a vrstvy brněnské alternativní scény

Zpívající břidlice a vrstvy brněnské alternativní scény

Příběhy navrstvené na sebe, pohled do historie gramofonových desek i průřez brněnskou alternativou. To všechno v sobě skrývá album Zpívající břidlice, které jako dramaturg sestavil Martin Kyšperský.

Lumír Moučka je dokumentarista, projektant a především odborník na historii dobývání břidlice. Tuto svou celoživotní vášeň dokázal zúročit v Muzeu břidlice➚ v Budišově nad Budišovkou nebo v rozsáhlém projektu Krajina břidlice➚. V neposlední řadě pak o břidlici připravuje dokumentární filmy a právě při práci na jednom z nich, nazvaném Mrtvý kámen, dostal nápad, že by o břidlici mohly vzniknout i písničky. Oslovil nejprve Zdeňka Krále, který k filmu komponoval původní hudbu a který posléze složil i dvě písně na dané téma. Od nich byl už jen zdánlivý krůček k celému albu, na kterém Lumíru Moučkovi coby „hudebnímu supervizorovi“ výrazně pomohl v roli „editora“ projektu Martin Kyšperský. Pánové oslovili několik spřátelených hudebníků – z větší části z brněnské scény – a Martin z písní sestavil kolekci, která je více než pouhou kuriozitou nebo suvenýrem z Muzea břidlice. Album Zpívající břidlice v sobě skrývá silné příběhy – po vzoru břidlice – navrstvené na sebe.

Příběh samotného alba jsme už zčásti nastínili. Důležité však je, že projekt jeho tvůrci dotáhli do posledního detailu. Břidlice byla kdysi důležitou součástí gramofonových desek, předvinylových, šelakových. Pojednává o tom jedna z oněch dvou písní Zdeňka Krále (Stará deska), ale podrobně se to dočtete i v bookletu alba. A protože kompilace Zpívající břidlice je zčásti poctou těmto starým hudebním nosičům, vyšla pouze jako gramodeska (samozřejmě vinylová, k šelaku bychom se dnes vraceli jen stěží). Obal alba pochopitelně evokuje – co jiného než břidlici…

Druhý je příběh břidlice jako takové. „Nejstarší příběhy zapsané v litonech břidlice sahají do dávných prvohor, kdy se na místě dnešního Nízkého Jeseníku začaly usazovat její první částice,“ píše stručně Lumír Moučka na obalu desky a dále zmiňuje počátek dobývání břidlice v polovině 80. století a některé další kroky. Více se však posluchač dozví ze samotných písní, ve kterých se oslovení umělci pokusili pojednat téma ze všech možných úhlů pohledu. Květy hrají píseň o hornících z břidličných dolů (Horníci), Biorchestr zve do Obřího světa obrovských strojů, Petr Váša se Syčáky problematiku pojal encyklopedicky ve stylu svého posledního alba Eldorado (Underground Music), do koncepce se hodila i téměř dvacet let stará nahrávka skupiny Dunaj (Hluboko pod zemí) a Vladimír Václavek doplnil svou instrumentální hudbou sérii terénních zvuků natočených v podzemí v letech 2001–10 (Hluboko v podzemí).

Album však obsahuje i příběhy drobnější, které se vážou k jednotlivým písním. Aniž by to autoři alba zřejmě zamýšleli (a pozor, iniciátor projektu Lumír Moučka je z Moravské Třebové a nikoli z Brna), deska nabízí rychlokurs brněnské alternativní scény. Máme tu vedle sebe Dunaj coby „otce zakladatele“ a Květy jako nejvýraznější současnou kapelu, Ty Syčáky jako aktuální projekt jedné z nejvýraznějších postav brněnské hudby, Biorchestr jako druhou kapelu Aleše Pilgra z KvětůMuchu coby mladou krev (ještě v sestavě s Martinem Kyšperským). Zastoupeni jsou tvůrci, kteří se do Brna přistěhovali z jiných regionů (Roman Dragoun, Zdeněk KrálMarianou Chmelařovou), i Vladimír Václavek, který z jihu Moravy naopak odešel na sever Čech. Členové jednotlivých sestav se prolínají – v tomto ohledu stojí za pozornost „tajemný“ projekt Patti a Mikeška, v němž na první poslech poznáte Báru Kratochvílovou z dua Dva, kterou zde ovšem doplňují opět Martin Kyšperský a manželé Aleš a Jana Pilgrovi, tedy hlavní postavy Květů a Biorchestru. Co píseň, to příběh o setkávání výrazných osobností. A album jako celek je pak příběhem inspirativní brněnské scény jako takové – sestupně od Muchy k Dunaji.

Detaily v některých písních – zvlášť posloucháme-li s cílem tyto detaily hledat – se nám mohou jevit jako bizarní. Ťukající kladívko Romana Dragouna, industriální zvuky v písni Květů nebo až nábožné vzývání břidlice v písni Čekám celej den (Patti a Mikeška) – to vše se může jevit jako účelové, v lepším případě pak parodické. Jenže jakýkoli úšklebek nakonec z tváře mizí, protože pánové Moučka a Kyšperský vybírali nejen dobré, ale především rozmanité hudebníky. I když totiž přijmeme tezi o jakési linii brněnské scény od Dunaje k Muše, neznamená to, že by si jednotlivé kapely byly podobné. Elektronický doprovod písní Zdeňka Krále a funkující Květy, syrová Mucha, hraví Patti a Mikeška nebo fyzické básnictví Petra Váši – to jsou kamínky, díky nimž je výsledná mozaika mnohem pestřejší, než bychom u černé či šedivé břidlice čekali. Zpívající břidlice není samozřejmě první tematická kompilace v dějinách české hudby. Přes jistou bizarnost – či „menšinovost“ – tématu je mnohem zajímavější a nesrovnatelnější hodnotnější než kdysi výběry písní o rybářích nebo o koních. Neživá břidlice se ukázala být spouštěčem velmi živých příběhů.

Zpívající břidlice. Vydalo studio dokumentárního filmu Lumi®. 11 skladeb, celkový čas: 37:10

Martin Kyšperský, foto archiv

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený pěvecký sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Nejčtenější

Kritika

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený pěvecký sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více