Zpívající břidlice a vrstvy brněnské alternativní scény

Zpívající břidlice a vrstvy brněnské alternativní scény

Příběhy navrstvené na sebe, pohled do historie gramofonových desek i průřez brněnskou alternativou. To všechno v sobě skrývá album Zpívající břidlice, které jako dramaturg sestavil Martin Kyšperský.

Lumír Moučka je dokumentarista, projektant a především odborník na historii dobývání břidlice. Tuto svou celoživotní vášeň dokázal zúročit v Muzeu břidlice➚ v Budišově nad Budišovkou nebo v rozsáhlém projektu Krajina břidlice➚. V neposlední řadě pak o břidlici připravuje dokumentární filmy a právě při práci na jednom z nich, nazvaném Mrtvý kámen, dostal nápad, že by o břidlici mohly vzniknout i písničky. Oslovil nejprve Zdeňka Krále, který k filmu komponoval původní hudbu a který posléze složil i dvě písně na dané téma. Od nich byl už jen zdánlivý krůček k celému albu, na kterém Lumíru Moučkovi coby „hudebnímu supervizorovi“ výrazně pomohl v roli „editora“ projektu Martin Kyšperský. Pánové oslovili několik spřátelených hudebníků – z větší části z brněnské scény – a Martin z písní sestavil kolekci, která je více než pouhou kuriozitou nebo suvenýrem z Muzea břidlice. Album Zpívající břidlice v sobě skrývá silné příběhy – po vzoru břidlice – navrstvené na sebe.

Příběh samotného alba jsme už zčásti nastínili. Důležité však je, že projekt jeho tvůrci dotáhli do posledního detailu. Břidlice byla kdysi důležitou součástí gramofonových desek, předvinylových, šelakových. Pojednává o tom jedna z oněch dvou písní Zdeňka Krále (Stará deska), ale podrobně se to dočtete i v bookletu alba. A protože kompilace Zpívající břidlice je zčásti poctou těmto starým hudebním nosičům, vyšla pouze jako gramodeska (samozřejmě vinylová, k šelaku bychom se dnes vraceli jen stěží). Obal alba pochopitelně evokuje – co jiného než břidlici…

Druhý je příběh břidlice jako takové. „Nejstarší příběhy zapsané v litonech břidlice sahají do dávných prvohor, kdy se na místě dnešního Nízkého Jeseníku začaly usazovat její první částice,“ píše stručně Lumír Moučka na obalu desky a dále zmiňuje počátek dobývání břidlice v polovině 80. století a některé další kroky. Více se však posluchač dozví ze samotných písní, ve kterých se oslovení umělci pokusili pojednat téma ze všech možných úhlů pohledu. Květy hrají píseň o hornících z břidličných dolů (Horníci), Biorchestr zve do Obřího světa obrovských strojů, Petr Váša se Syčáky problematiku pojal encyklopedicky ve stylu svého posledního alba Eldorado (Underground Music), do koncepce se hodila i téměř dvacet let stará nahrávka skupiny Dunaj (Hluboko pod zemí) a Vladimír Václavek doplnil svou instrumentální hudbou sérii terénních zvuků natočených v podzemí v letech 2001–10 (Hluboko v podzemí).

Album však obsahuje i příběhy drobnější, které se vážou k jednotlivým písním. Aniž by to autoři alba zřejmě zamýšleli (a pozor, iniciátor projektu Lumír Moučka je z Moravské Třebové a nikoli z Brna), deska nabízí rychlokurs brněnské alternativní scény. Máme tu vedle sebe Dunaj coby „otce zakladatele“ a Květy jako nejvýraznější současnou kapelu, Ty Syčáky jako aktuální projekt jedné z nejvýraznějších postav brněnské hudby, Biorchestr jako druhou kapelu Aleše Pilgra z KvětůMuchu coby mladou krev (ještě v sestavě s Martinem Kyšperským). Zastoupeni jsou tvůrci, kteří se do Brna přistěhovali z jiných regionů (Roman Dragoun, Zdeněk KrálMarianou Chmelařovou), i Vladimír Václavek, který z jihu Moravy naopak odešel na sever Čech. Členové jednotlivých sestav se prolínají – v tomto ohledu stojí za pozornost „tajemný“ projekt Patti a Mikeška, v němž na první poslech poznáte Báru Kratochvílovou z dua Dva, kterou zde ovšem doplňují opět Martin Kyšperský a manželé Aleš a Jana Pilgrovi, tedy hlavní postavy Květů a Biorchestru. Co píseň, to příběh o setkávání výrazných osobností. A album jako celek je pak příběhem inspirativní brněnské scény jako takové – sestupně od Muchy k Dunaji.

Detaily v některých písních – zvlášť posloucháme-li s cílem tyto detaily hledat – se nám mohou jevit jako bizarní. Ťukající kladívko Romana Dragouna, industriální zvuky v písni Květů nebo až nábožné vzývání břidlice v písni Čekám celej den (Patti a Mikeška) – to vše se může jevit jako účelové, v lepším případě pak parodické. Jenže jakýkoli úšklebek nakonec z tváře mizí, protože pánové Moučka a Kyšperský vybírali nejen dobré, ale především rozmanité hudebníky. I když totiž přijmeme tezi o jakési linii brněnské scény od Dunaje k Muše, neznamená to, že by si jednotlivé kapely byly podobné. Elektronický doprovod písní Zdeňka Krále a funkující Květy, syrová Mucha, hraví Patti a Mikeška nebo fyzické básnictví Petra Váši – to jsou kamínky, díky nimž je výsledná mozaika mnohem pestřejší, než bychom u černé či šedivé břidlice čekali. Zpívající břidlice není samozřejmě první tematická kompilace v dějinách české hudby. Přes jistou bizarnost – či „menšinovost“ – tématu je mnohem zajímavější a nesrovnatelnější hodnotnější než kdysi výběry písní o rybářích nebo o koních. Neživá břidlice se ukázala být spouštěčem velmi živých příběhů.

Zpívající břidlice. Vydalo studio dokumentárního filmu Lumi®. 11 skladeb, celkový čas: 37:10

Martin Kyšperský, foto archiv

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více