Avishai Cohen: Nejlepší jazzová tradice je nehrát tradičně

Avishai Cohen: Nejlepší jazzová tradice je nehrát tradičně

Izraelský skladatel a kontrabasista Avishai Cohen patří v jazzovém světě k nejoblíbenějším hudebníkům současnosti. V České republice se zastavil už vícekrát, z toho dvakrát na JazzFestuBrno a naposledy na letošních Colours of Ostrava. Koncem listopadu bude hrát v Brně znovu, tentokrát se ale jedná o výjimečnou událost. Koncert je součástí Cohenova prvního turné se symfonickým orchestrem, takže kromě obvyklého tria bude na pódiu Bobycentra i Filharmonie Brno. Před brněnským vystoupením se podařilo od Avishaie Cohena získat několik skromných odpovědí na několik neskromných otázek.

Proč jste se rozhodl vystupovat se symfonickým orchestrem, čí to byl nápad?
Uvažoval jsem o tom už spoustu let, mému manažerovi se to líbilo a pomohl celému projektu na svět. V zásadě jde ale o to, že mám hodně rád klasickou hudbu a pokusit se ji propojit s mou vlastní je pro mě velká výzva.

Je to vaše první symfonická zkušenost?
Je to poprvé s mou vlastní hudbou.

Napsal jste pro toto obsazení nějaké nové skladby, kdo je autorem aranží?
Nějaké novinky jsem složil, ale budeme hrát i hodně starších věcí. Pro orchestr je upravil americký dirigent, aranžér a producent Robert Sadin – veškerá orchestrace je jeho práce.

V čem je pro vás největší rozdíl mezi symfonickým orchestrem a jazzovým big bandem – samozřejmě kromě specifického zvuku?
Je to především rytmické cítění. Symfonický orchestr nemá tak důrazné a průbojné staccato, není tak pregnantní v rytmickém projevu. Je to úplně jiný způsob hraní, jiné frázování, které tak nezdůrazňuje synkopy. Zkrátka jiný nástroj, pro který je charakteristický melodický projev.

Důležitý zlom ve vaší kariéře byl rok 2003, kdy jste opustil skupinu Chicka Corey. Myslíte, že váš symfonický projekt bude znamenat stejný přelom?
Nic není nikdy úplně stejné, přinejmenším jsem se od té doby hodně změnil já. Ta zkušenost bude důležitá přinejmenším pro mě a dál se uvidí.

Před dvěma lety jste vystupoval s komorním ansámblem – bylo to modifikované smyčcové kvarteto a hoboj. Měl jste už tehdy v plánu ho rozšířit na celý orchestr?
Určitě to byl začátek této cesty, iniciační bod. Mohl jsem se od něj odrazit až k dnešnímu stavu, který pro mě znamená jednoznačný posun.

Ve smyčcovém kvartetu jste nahradil druhé housle violou. Jsou nějaké změny také v orchestru – třeba zase violy za housle nebo saxofony místo klarinetů?
Rozhodně ne. V komorním obsazení se mi zdálo zajímavé a potřebné získat jiný, hlubší zvuk, který by lépe vyhovoval mým skladbám i jejich aranžím. Symfonický orchestr to ale podle mého názoru nepotřebuje, takže ho využíváme ve standardním obsazení.

Co je pro vás v možnostech orchestrace nejdůležitější: mohutný zvuk, nové zvukové barvy, možnost používat složitější hudební struktury?
Nejdůležitější vždy je, aby výsledek krásně zněl, aby to byla krásná hudba. Nemusí být nijak komplikovaná, ani zvuk zvášť mohutný. Ve výsledku musí z pódia vždy vycházet pocit síly a zdraví. Orchestr nabízí možnost tyto pocity znásobit a vyjádřit v plném rozsahu.

Zůstává v nových aranžmá vůbec nějaké místo pro improvizaci?
Jistě, improvizace je pro mě nezbytná a máme ponechána otevřená místa pro jednotlivé členy tria i pro všechny společně. Je to nedílná součást našeho vystoupení.

Jsou tam i nějaká místa, kdy neimprovizuje vaše trio, ale členové orchestru?
Ne, nic takového se dít nebude, ani nevím, jak jsou orchestrální hráči v tomto směru šikovní, jestli to umějí. Takže s tím nepočítáme.

Je tedy orchestr pro vaše trio rovnocenným partnerem, nebo je to jen doprovod?
Naším záměrem nebylo vytvářet doprovod k triu, ale orchestrální zvuk. Z toho jsme vycházeli, takže tu vlastně nemůžeme mluvit o rovnosti, ale o společném a novém výsledném projevu.

Cítíte se víc jako hudební novátor, nebo je pro vás tradice nezbytný základ?
Tradici nikdy nelze opominout, i když se k ní nemusím nijak speciálně vracet. Je v základu všech mých hudebních schopností i dovedností, a nejen hudebních. Tradice je přece úpně všechno: jazyk, chování, zvyky – není potřeba na to zvlášť myslet. A nejlepší jazzová tradice je nehrát tradičně.

Jak dlouhé je vaše symfonické turné a kolik má koncertů?
Budou to letos pouze čtyři vystoupení. Hlavní část turné přijde až v roce 2016 a 2017, kdy se s tímto projektem rozjedeme naplno.

Foto Jos Knaepen, Jarek Misiewicz a Gabriel Colodro

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Unikátní projekt An Evening With Avishai Cohen spojí jazz a world music s velkolepým zvukem symfonického orchestru. Avishai Cohen a Filharmonie Brno vystoupí společně v Brně a Vídni.  více

Již 15. ročník festivalu nabídne vynikajícího trumpetistu a devítinásobného držitele Grammy Wyntona Marsalise s big bandem Jazz at Lincoln Center Orchestra. Přijede také jedna z posledních žijících jazzových legend, dvaaosmdesátiletý saxofonista Wayne Shorter.  více

V roce 2011 vystoupil v Brně v rámci JazzFestuBrno sólově Bobby McFerrin. O dva roky později přijel na Moravu Chick Corea se svou tehdy novou kapelou The Vigil. A o další dva roky později se v hale Vodova oba velikáni jazzu a improvizované hudby setkali. Přestože si právě připomínáme 25 let od natočení jejich společného alba Play, u nás se pánové na pódiu sešli poprvé.  více

Chick Corea se svojí novou formací The Vigil včera oslnil publikum v brněnském Bobycentru perfektně zahranou směsí fusion a současného jazzu.  více





Arménský jazzový pianista Tigran Hamasyan se dlouho věnoval buď vlastní tvorbě, nebo inspiraci arménským folklorem. Až na svém desátém albu StandArt se rozhodl pracovat s jazzovými standardy, skladbami, které fungují u většiny jazzových hudebníků jako základní průprava a jako materiál, na kterém se shodnou hráči z celého světa při společném jamování. Své aktuální album pianista představí v pátek 24. března 2023 v brněnském Sono Centru v rámci festivalu JazzFestBrno.  více

Po americkém turné Filharmonie Brno vedená šéfdirigentem Dennisem Russel Daviesem připravila minifestival tří propojených večerů s názvem Dialogy. Každý z těchto večerů nabízel ojedinělou dramaturgii s mimořádným repertoárem. Částečně se vázal ke zmiňovanému turné (např. koncert Z Ameriky do Česka). Závěrečný koncert trilogie, který se konal v pátek 10. března v Janáčkově divadle, nabídl domácímu publiku monumentální orchestrální díla z per skladatelů Alfreda Schnittkeho a Sergeje Rachmaninova. Celý koncert v přímém přenosu vysílala stanice Vltava Českého rozhlasu.  více

La Cantiga de la Serena je trio z jižní Itálie, které se zaměřuje na hudbu Středomoří, chápaného jako most mezi Západem a Východem. Repertoár souboru tvoří středověké tance a písně, písně duchovní včetně poutnických, středověké světské písně i písně sefardských židů, kteří museli na konci 15. století opustit dnešní Španělsko a Portugalsko. V roce 2021 skupina vydala své třetí a zatím nejnovější album La Mar a v létě 2022 vystoupila v Brně na festivalu Maraton Hudby. Koncert si můžete připomenout i díky tomuto rozhovoru. Na naše otázky odpovídají Fabrizio Piepoli, který zpívá a hraje na italskou chitarru battente, dále Giorgia Santoro, hráčka na nejrůznější druhy fléten a píšťal včetně indické bansuri nebo irské tin whistle, a také na keltskou harfu. A konečně třetím členem je Adolfo La Volpe, který hraje na arabskou loutnu, na klasickou kytaru nebo irské buzuki.  více

Koncert s podtitulem „Soudružnost, spolupráce, podvratnost a pořádná bitka na konec“ v režii souboru Brno Contemporary orchestra (BCO) nabídl pozoruhodný program soudobé hudby. Jednalo se o tři české a jednu světovou premiéru, které zazněly v Besedním domě 27. února pod taktovkou kmenového dirigenta Pavla Šnajdra. Výběr koncertního sálu nebyl náhodný. Besední dům letos slaví 150 let od otevření a těleso uspořádalo výroční, komunitní koncert k důležitému jubileu.  více

Loňské album Morytáty a romance brněnského písničkáře a televizního dramaturga Ivo Cicvárka boduje ve výročních anketách nejen v čistě folkovém žánru. Ivo svůj velký projekt natočil se svou přejmenovanou kapelou, které nyní říká Živo, a s řadou hostů. V rozhovoru vysvětluje, co se skrývá za jednotlivými písněmi výpravného alba, a hovoří také o svých dalších plánech.  více

Dvanáct studentů, šest skladatelů, šest skladeb, střet šesti naprosto odlišných světů. I tak by se dal popsat projekt Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) ve spolupráci s Royal Conservatoire The Hague (RC). Dle úvodních slov prorektora pro strategie a rozvoj JAMU a pedagoga kompozice na Katedře kompozice a multimediální tvorby Ivo Medka, projekt trvá již šestým rokem a je založen na výběru tří skladatelů z obou škol. Kromě nich se také pro každý ročník vybírá originální obsazení – letos sestavené z houslí, violoncella, elektrické kytary, trombonu, příčné flétny a bicích nástrojů – opět namíchané po třech lidech z obou zemí a doplněno o dirigenta. Spolupráce vyvrcholila pátečním koncertem v Komorním sále Hudební fakulty JAMU.  více

Tento rok tomu bude přesně tři sta let, co dvorní vicekapelník císaře Karla VI. Antonio Caldara zkomponoval pro oslavu jmenin císařovny Alžběty Kristýny gratulační serenatu La concordia de' pianeti (Harmonie planet). Císařský pár však měl ještě jeden významný důvod k oslavě. Alžběta Kristýna čekala potomka a naděje manželů se upínali k mužskému dědici trůnu. Že vláda bude souzena Marii Terezii, tehdy ještě nikdo netušil. Novodobé koncertní premiéry, která se uskutečnila 7. února v brněnském Besedním domě se ujal orchestr Czech Ensemble Baroque pod vedením dirigenta a uměleckého vedoucího souboru Romana Válka. Sbor řídila sbormistryně Tereza Válková. Rolí planet, které opěvují císařovnu se ujali Dagmar Šašková (Venuše), Hana Blažíková (Diana), Andreas Scholl (Jupiter), Valer Sabadus (Apollon), Franco Klisovic (Mars), Jaroslav Březina (Merkur) a Adam Plachetka (Saturn).  více

V polovině 20. let 20. století se začala psát historie jedné z nejsvéráznějších čtvrtí Brna. Ve vytěženém pískovcovém lomu se postupně usazovali dělníci z nedaleké cihelny. O pár let později už na tomto místě s výhledem na tehdy vznikající veletržní areál a Staré Brno bylo možné napočítat stovku domků. Čtvrť existuje dodnes a nese název Kamenná kolonie. V neděli 5. února se v Kamence, jak ji Brňané nazývají, konala už tradiční fašanková obchůzka.  více

Ještě koncem ledna byly v Galerii města Blanska zahájeny dvě výstavy. Obě částečně vychází z našich kořenů, ale i lidové kultury. Krojové veselí s cimbálovkou na nich však rozhodně nečekejte. Svá díla zde vystavuje Eva Juračková a David Severa. Absolvovala jsem první část doprovodného programu k výstavám, který se odehrál prvního února v prostorách galerie. V debatě na téma Folklor a ochrana přírody se zde s návštěvníky sešla ředitelka ekologické Nadace Veronica Helena Továrková.  více

Téměř po třiceti letech se na brněnské jeviště vrací opereta Veselá vdova maďarského skladatele s moravskými kořeny Franze Lehára. Inscenace režijního tandemu Magdalena Švecová a Martin Pacek měla premiéru 3. února v Janáčkově divadle.  více

Naloučany jsou malá obec na řece Oslavě v kraji Vysočina a mají svého fotografa. Portréty zdejších obyvatel se díky němu dostaly do Knihovny amerického kongresu a staly se tak součástí největší sbírky tohoto média od jeho počátků. Necelé dvě stovky místních jsou na to náležitě hrdí. Proto společnými silami uspořádali svému fotografovi akci, na kterou jen tak nezapomenou nejen oni, sám pan fotograf, ale i všichni ostatní návštěvníci, kteří se rozhodli zvlněnou zasněženou krajinou dojet až před místní kulturní dům.  více

Ve zrekonstruovaném sále největší české Sokolovny na Kounicově ulici v Brně se setkali folklorní nadšenci z celé Moravy. Tradiční už sedmdesátý první ples zde v sobotu 21. ledna uspořádal Slovácký krúžek Brno. Propojily se tak dva spolky s hlubokou prvorepublikovou tradicí. Dohromady jim to ladilo, jako by po celou tu dobu až dodnes patřily k sobě.  více

Městské divadlo Brno vyrukovalo s českou premiérou muzikálu Matilda podle slavné, stejnojmenné knihy Roalda Dahla, jednoho z nejprodávanějších autorů světa. Rodinné představení v režii Petra Gazdíka v hledišti aspiruje na podívanou pro všechny věkové kategorie. Na jevišti však v této náročné produkci vítězí děti v čele s představitelkou hlavní role Maruškou Juráčkovou, jejíž výkon budí nejen co do kvantity textu, kvality zpěvu a zvládání pohybu respekt. Pro spravedlnost: dětské role jsou však třikrát alternovány a jejich představitelé prošli stejnou přípravou.  více

Noam Vazana, vystupující pod přezdívkou Nani, je izraelská zpěvačka, která se věnuje písním v židovském jazyce ladino. Na album Andalusian Brew z roku 2017 shromáždila lidové písně, z nichž některé slýchala jako malá od své babičky. V roce 2021 natočila své první autorské album s písněmi v ladinu, nazvané Ke Haber. Na podzim 2022 vystoupila v Brně v klubu Music Lab v duu s brněnským perkusistou Jakubem Škrhou. Před koncertem vznikl následující rozhovor.  více

Drama, filozofii nebo zajímavě nastíněnou psychologii děl nabízel poslední velký koncert Filharmonie Brno v Janáčkově divadle. Posluchačsky přívětivý program s příhodným názvem Dávné nordické příběhy nastudoval a s orchestrem provedl dánský dirigent Michael Schønwandt (*1953), nynější šéfdirigent Orchestru Národní opery Montpellier. Jeho obliba propagování soudobých skladatelů se projevila v samotné dramaturgii. Kromě známých děl od Edvarda Griega nebo Jeana Sibelia měli posluchači možnost se seznámit i s dánským autorem Hansem Abrahamsenem (*1952). Publiku se v jeho díle představila také americká sopranistka Nicole Chevaliervíce

Nejčtenější

Kritika

Po americkém turné Filharmonie Brno vedená šéfdirigentem Dennisem Russel Daviesem připravila minifestival tří propojených večerů s názvem Dialogy. Každý z těchto večerů nabízel ojedinělou dramaturgii s mimořádným repertoárem. Částečně se vázal ke zmiňovanému turné (např. koncert Z Ameriky do Česka). Závěrečný koncert trilogie, který se konal v pátek 10. března v Janáčkově divadle, nabídl domácímu publiku monumentální orchestrální díla z per skladatelů Alfreda Schnittkeho a Sergeje Rachmaninova. Celý koncert v přímém přenosu vysílala stanice Vltava Českého rozhlasu.  více