Ema Brabcová a Filip Míšek: Oběma se nám po Khoibě stýskalo

3. duben 2019, 2:00

Ema Brabcová a Filip Míšek: Oběma se nám po Khoibě stýskalo

Filip Míšek a Ema Brabcová spolupracují už dvacet let. Pokrali se v roce 1999 v kapele Roe-Deer, v jejímž rámci pak vytvořili vlastní projekt s názvem Khoiba. Pod tímto názvem vydali alba Nice Traps (2004) a Mellow Drama (2007), zazářili na tuzemské scéně a dali o sobě vědět i v sousedním Německu, ale poté se každý z protagonistů vydal vlastní cestou – Filip si vymyslel sólový projekt Dikolson a Ema působila nejprve v kapele Luno a poté se stala součástí skupiny The Antagonists pod vedením Jana P. Muchowa. Až v lednu 2019 na sebe upozornila znovuzrozená Khoiba – nejprve singlem Log a o dva měsíce později albem Khoiba. Dvojice je v rámci intenzivního jarního turné přijede představit i do Brna. Koncert v Kabinetu múz se koná 24. dubna a Khoibu na něm podpoří Jan Boroš s Čarami života, oceněnými letos cenou Apollo.

Khoiba se vrací na scénu po delší pauze. Co jste v tom mezidobí poslouchali za hudbu? A shodli byste se na svých současných hudebních preferencích?

Ema: Myslím, že se nám každému líbí něco trochu jiného. Ale na spoustě věcí bychom se asi i shodli. Od té doby, co mám děti, toho tolik neposlouchám. Ale když už si něco pustím, tak je to často klasika. Konkrétně mám ráda třeba Šostakoviče nebo Prokofjeva. A mám také docela náklonnost k některým popovým hlasům, jakou jsou například Rihanna, Justin Bieber nebo ukrajinská zpěvačka Oleksandra Zaritska.

Filip: Já namátkou vyberu pár interpretů, který mi zůstali v přehrávači nebo v paměti: BEAK>, Connan Mockasin, Death Grips, Micachu, Black Midi, filmová hudba Jonnyho Greenwooda, Arca, Deerhoof, Krysztof Penderecki, Devendra Banhart.

Co vlastně bylo hlavním impulsem, proč dát Khoibu znovu dohromady?

Ema: Myslím, že se nám po Khoibě oběma stýskalo. Hudebně si prostě rozumíme.

Byla tam snaha přímo navázat na starší tvorbu, nebo se z vašeho pohledu jedná o úplně novou kapitolu?

Ema: Podle mě tam nebyla nějaká vyložená snaha o navázání. Cítím, že navazujeme, ale jde to přirozeně. V něčem jsme zas začali novou kapitolu. Třeba v tom, že hrajeme ve dvou.

Filip: Pár starých písniček budeme hrát na koncertech, to je možná jediné navázání na minulost.

Autorství nových skladeb uvádíte jako kolektivní: „All music written by Khoiba.“ Jak tedy aktuální repertoár vznikal? A byl proces tvorby jiný než v případě vašich starších desek?

Ema: Myslím, že ten proces tvorby se v jádru moc neliší. To děláme hodně podobně jako dřív.

Filip: Jak říká Ema, je to podobné jako dřív. Vytváříme nápady, na kterých společně i odděleně pracujeme. Já se následně zabývám tou dokončovací fází celého alba, řeším aranže, produkci a mix.

Dostalo se na desku všechno, co jste po obnovení Khoiby napsali, nebo jste vybírali z většího množství materiálu?

Ema: Měli jsme toho víc…

Filip: …ale zas ne moc, vyšlo to jen tak tak… (smích)

Na mixu nahrávky se podílel a mastering měl na starosti Matouš Godík. Proč právě on?

Filip: Hlavně proto, že je šikovný. Myslím, že se s Matoušem v určité míře protínáme ve věcech, jako je třeba hudební vkus nebo estetika. Byla to moc příjemná spolupráce.

V tiskové zprávě, která k vaší desce vyšla, se píše, že nahrávka je „brutální i jemná, rozrušující i zklidňující“ Odráží to vaše duševní rozpoložení v době, kdy album vznikalo?

Ema: Ano, určitě to odráží duševní rozpoložení.

Jak by tedy měly na posluchače působit texty vašich písní?

Ema: To je samozřejmě na posluchačích, jak si to vyloží. Člověk nikdy neví ani nemůže předvídat, co komu brnkne na strunku.

Podle čeho jste vybírali label, na kterém albu vyjde? A nebyl ve hře i vlastní náklad, který volí čím dál víc kapel?

Ema: Vlastní náklad ve hře nebyl. Filip měl s Danem Dudárcem z Minority Records dobrou zkušenost z desky svého projektu Dikolson.

Filip: Dan a jeho label Minority Records je v dnešní době vcelku ojedinělý úkaz. Je to člověk, která má celkem jasnou vizi a nezdráhá se vynaložit velké úsilí pro dobrý výsledek celý věci.

V čem je podle vás nová Khoiba silnější – v práci ve studiu, nebo na koncertech?

Ema: Uvidíme! Zatím jsme ještě tolik nehráli.

Oba se věnujete také filmové hudbě – Ema jako zpěvačka skupiny The Antagonists Jana Muchowa a Filip jako skladatel. Máte svou oblíbenou filmovou hudbu?

Ema: Já nejsem úplně fajnšmekr na filmovou hudbu. Ale z dětství mě nějak zaujal soundtrack k Draculovi od Wojciecha Kilara a celoživotně miluju hudbu ke všem Lynchovým filmům.

Filip: Já zmíním namátkou třeba hudbu k poslednímu Kubrickovu filmu Eyes Wide Shut od Jocelyn Pook.

V rámci jarního turné přijedete 24. dubna také do brněnského Kabinetu múz. Na co se mohou fanoušci těšit?

Filip: Těšit se můžou hlavně na písničky z našeho nového alba a taky na to, že si třeba odnesou celkově hezký pocit z večera a třeba i vinyl.

Jak bude vypadat vaše letní sezóna? Na kterých festivalech můžeme Khoibu vidět?

Ema: Budeme hrát na Metronome festivalu, na Fingers Up, v Boskovicích, na Colours of Ostrava, na Besedě u bigbítu.

Khoiba/ Adela Havelkova Photography

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po pouhých dvou letech se brněnská bluesová kapela Band of Heysek přihlásila se svým druhým albem. Jeho název, který naznačuje radost ze setkání (I’m Glad I Met You), můžeme brát jako symbolický. Výsledkem cesty frontmana Jana Švihálka do oblasti Severního Mississippi bylo totiž nejen jeho setkání se současnými hvězdami tamního syrového blues (mj. na Grammy nominovaný RL Boyce nebo tamější bílá superhvězda Kenny Brown), ale také cesta těchto venkovských bluesmanů na český festival Blues Alive. Letošní další výlet celé „bandy hejsků“ na prestižní festival do Mississippi – už po natočení druhého alba – je pak jen pokračováním, ale nikoli závěrem krásného příběhu. Za oceánem totiž znovu došlo k zajímavým setkáním a Švihálek a spol. si do Brna přivezli společnou nahrávku své kapely s oběma výše zmíněnými obdivovanými americkými bluesmany.  více

Prostory brněnské katedrály svatých Petra a Pavla včera rozezněla Jazzová Mše od Jaromíra Hniličky. Poselstvím večera byla především vzpomínka na autora díla. Znovuuvedení této specifické kompozice bylo taktéž připomínkou tří let od jeho úmrtí. Brněnské provedení na Petrově pak navázalo na sobotní uvedení ve Valticích, které se zároveň konalo přesně na den skladatelova úmrtí. Na společném nastudování se kromě dominujícího B Side Bandu podíleli také členové Filharmonie Brno, sbor Ars Brunesis Chorus, herec Zdeněk Junák a trumpetista Juraj Bartoš, vše pod taktovkou Dana Kalouska.  více

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Brněnský hudebník Jan Švihálek se řadu let věnuje blues s kapelou Hoochie Coochie Band. Před pár lety však založil další kapelu, Band of Heysek, ve které naplňuje své představy o jiné podobě blues, syrovější, punkovější, rytmičtější. Za kořeny této hudby se vypravil nejprve sám a později s celou kapelou. Navázal kontakty i přátelství s americkými špičkami žánru, zahrál si na prestižním festivalu, přivezl mississippské bluesmany do Česka a jeho kapela s nimi dokonce natočila nahrávky, které nyní připravuje k vydání.  více

Nejznámější slovenský folklorní soubor Lúčnica vystoupil na pódiu Janáčkova divadla v Brně. Z Bratislavy přivezli starší choreografie legendárního Štefana Nosáľa, který nás před dvěma lety navždy opustil.   více

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Nejčtenější

Kritika

Prostory brněnské katedrály svatých Petra a Pavla včera rozezněla Jazzová Mše od Jaromíra Hniličky. Poselstvím večera byla především vzpomínka na autora díla. Znovuuvedení této specifické kompozice bylo taktéž připomínkou tří let od jeho úmrtí. Brněnské provedení na Petrově pak navázalo na sobotní uvedení ve Valticích, které se zároveň konalo přesně na den skladatelova úmrtí. Na společném nastudování se kromě dominujícího B Side Bandu podíleli také členové Filharmonie Brno, sbor Ars Brunesis Chorus, herec Zdeněk Junák a trumpetista Juraj Bartoš, vše pod taktovkou Dana Kalouska.  více