Ema Brabcová a Filip Míšek: Oběma se nám po Khoibě stýskalo

3. duben 2019, 2:00

Ema Brabcová a Filip Míšek: Oběma se nám po Khoibě stýskalo

Filip Míšek a Ema Brabcová spolupracují už dvacet let. Pokrali se v roce 1999 v kapele Roe-Deer, v jejímž rámci pak vytvořili vlastní projekt s názvem Khoiba. Pod tímto názvem vydali alba Nice Traps (2004) a Mellow Drama (2007), zazářili na tuzemské scéně a dali o sobě vědět i v sousedním Německu, ale poté se každý z protagonistů vydal vlastní cestou – Filip si vymyslel sólový projekt Dikolson a Ema působila nejprve v kapele Luno a poté se stala součástí skupiny The Antagonists pod vedením Jana P. Muchowa. Až v lednu 2019 na sebe upozornila znovuzrozená Khoiba – nejprve singlem Log a o dva měsíce později albem Khoiba. Dvojice je v rámci intenzivního jarního turné přijede představit i do Brna. Koncert v Kabinetu múz se koná 24. dubna a Khoibu na něm podpoří Jan Boroš s Čarami života, oceněnými letos cenou Apollo.

Khoiba se vrací na scénu po delší pauze. Co jste v tom mezidobí poslouchali za hudbu? A shodli byste se na svých současných hudebních preferencích?

Ema: Myslím, že se nám každému líbí něco trochu jiného. Ale na spoustě věcí bychom se asi i shodli. Od té doby, co mám děti, toho tolik neposlouchám. Ale když už si něco pustím, tak je to často klasika. Konkrétně mám ráda třeba Šostakoviče nebo Prokofjeva. A mám také docela náklonnost k některým popovým hlasům, jakou jsou například Rihanna, Justin Bieber nebo ukrajinská zpěvačka Oleksandra Zaritska.

Filip: Já namátkou vyberu pár interpretů, který mi zůstali v přehrávači nebo v paměti: BEAK>, Connan Mockasin, Death Grips, Micachu, Black Midi, filmová hudba Jonnyho Greenwooda, Arca, Deerhoof, Krysztof Penderecki, Devendra Banhart.

Co vlastně bylo hlavním impulsem, proč dát Khoibu znovu dohromady?

Ema: Myslím, že se nám po Khoibě oběma stýskalo. Hudebně si prostě rozumíme.

Byla tam snaha přímo navázat na starší tvorbu, nebo se z vašeho pohledu jedná o úplně novou kapitolu?

Ema: Podle mě tam nebyla nějaká vyložená snaha o navázání. Cítím, že navazujeme, ale jde to přirozeně. V něčem jsme zas začali novou kapitolu. Třeba v tom, že hrajeme ve dvou.

Filip: Pár starých písniček budeme hrát na koncertech, to je možná jediné navázání na minulost.

Autorství nových skladeb uvádíte jako kolektivní: „All music written by Khoiba.“ Jak tedy aktuální repertoár vznikal? A byl proces tvorby jiný než v případě vašich starších desek?

Ema: Myslím, že ten proces tvorby se v jádru moc neliší. To děláme hodně podobně jako dřív.

Filip: Jak říká Ema, je to podobné jako dřív. Vytváříme nápady, na kterých společně i odděleně pracujeme. Já se následně zabývám tou dokončovací fází celého alba, řeším aranže, produkci a mix.

Dostalo se na desku všechno, co jste po obnovení Khoiby napsali, nebo jste vybírali z většího množství materiálu?

Ema: Měli jsme toho víc…

Filip: …ale zas ne moc, vyšlo to jen tak tak… (smích)

Na mixu nahrávky se podílel a mastering měl na starosti Matouš Godík. Proč právě on?

Filip: Hlavně proto, že je šikovný. Myslím, že se s Matoušem v určité míře protínáme ve věcech, jako je třeba hudební vkus nebo estetika. Byla to moc příjemná spolupráce.

V tiskové zprávě, která k vaší desce vyšla, se píše, že nahrávka je „brutální i jemná, rozrušující i zklidňující“ Odráží to vaše duševní rozpoložení v době, kdy album vznikalo?

Ema: Ano, určitě to odráží duševní rozpoložení.

Jak by tedy měly na posluchače působit texty vašich písní?

Ema: To je samozřejmě na posluchačích, jak si to vyloží. Člověk nikdy neví ani nemůže předvídat, co komu brnkne na strunku.

Podle čeho jste vybírali label, na kterém albu vyjde? A nebyl ve hře i vlastní náklad, který volí čím dál víc kapel?

Ema: Vlastní náklad ve hře nebyl. Filip měl s Danem Dudárcem z Minority Records dobrou zkušenost z desky svého projektu Dikolson.

Filip: Dan a jeho label Minority Records je v dnešní době vcelku ojedinělý úkaz. Je to člověk, která má celkem jasnou vizi a nezdráhá se vynaložit velké úsilí pro dobrý výsledek celý věci.

V čem je podle vás nová Khoiba silnější – v práci ve studiu, nebo na koncertech?

Ema: Uvidíme! Zatím jsme ještě tolik nehráli.

Oba se věnujete také filmové hudbě – Ema jako zpěvačka skupiny The Antagonists Jana Muchowa a Filip jako skladatel. Máte svou oblíbenou filmovou hudbu?

Ema: Já nejsem úplně fajnšmekr na filmovou hudbu. Ale z dětství mě nějak zaujal soundtrack k Draculovi od Wojciecha Kilara a celoživotně miluju hudbu ke všem Lynchovým filmům.

Filip: Já zmíním namátkou třeba hudbu k poslednímu Kubrickovu filmu Eyes Wide Shut od Jocelyn Pook.

V rámci jarního turné přijedete 24. dubna také do brněnského Kabinetu múz. Na co se mohou fanoušci těšit?

Filip: Těšit se můžou hlavně na písničky z našeho nového alba a taky na to, že si třeba odnesou celkově hezký pocit z večera a třeba i vinyl.

Jak bude vypadat vaše letní sezóna? Na kterých festivalech můžeme Khoibu vidět?

Ema: Budeme hrát na Metronome festivalu, na Fingers Up, v Boskovicích, na Colours of Ostrava, na Besedě u bigbítu.

Khoiba/ Adela Havelkova Photography

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jurovi Hradilovi se před několika lety stal zázrak. Tento vyznavač elektronické nu jazzové alternativy přijel do zvlněné karpatské krajiny kamsi na pomezí Moravy a Slovenska a uslyšel píseň, jednu, dvě, stovky. Nebyla to rozostřená ozvěna starých časů, ale jasný tón horňácké písničky.  více

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie Brno Doma I nazvaný Z Nové Říše do světa včera představil v Besedním domě tvorbu autorů, které pojí společný původ v Nové Říši i skutečnost, že jsou jejich díla v koncertních sálech dosud uváděna velmi zřídka. Jako klíčový bod vzácného programu se měl podle původního plánu představit koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička – role sólového houslisty a hráčského středobodu večera se však po ohlášení Vodičkovy indispozice s předstihem pouhých dvou dní ujal houslový virtuos Milan Paľa. Skladby novoříšských rodáků Jana Nováka a Antonína a Pavla Vranických řídil stálý dirigent Janáčkovy opery Robert Kružík.  více

Původně mělo jít o třetí část projektu YM, v jehož rámci jednotliví členové skupiny Květy natáčejí sólové desky různých žánrů a kolegové z kapely je doprovázejí. Po Lorenzových hoších Martina Kyšperského ve stylu country a po elektronickém Japonci Aleše Pilgra vyšlo žánrově těžko zařaditelné Solárium Ondřeje Kyase. Jako sólová deska, s epizodní účastí Aleše Pilgra a bez hráčského vkladu Martina Kyšperského.  více

Malý hudební klub Ponava V Brně je již několik let znám svou velmi kvalitní hudební produkcí. Místy se v jeho rozmanitém programu objevují také folklorní projekty. Ve čtvrtek zde vystoupilo duo známého multiinstrumentalisty Mariana Friedla a lašské zpěvačky Sabriny Pasičnyk.  více

Zatímco brněnskému jazzovému publiku je trumpetista Jiří Kotača znám především jako kapelník progresivního big bandu Cotatcha Orchestra, na svém prvním CD se představuje s jinou formací. Švédského kytaristu Alfa Carlssona poznal při studiích v Nizozemsku, znovu se potkali a kapelu založili při Alfově turistické cestě do Česka. Na společný výlet za hudbou pak pozvali dva velmi talentované slovenské hráče, bubeníka Kristiána Kuruce a kontrabasistu Petera Kormana, který je ostatně členem Kotačova big bandu. Mezinárodní formace hraje Kotačovy i Carlssonovy autorské skladby a inspiruje se více či méně také moravským, slovenským a především skandinávským folklorem. Album dostalo název Journeys, protože kolem cest – za hudbou, za poznáním i do nitra duší – se život nejen této kapely točí především.  více

Návratem do Janáčkova divadla po třech letech a s první předzvěstí nadcházejících oslav 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena vstoupila Filharmonie Brno do nového roku tradičním, v historii již 65. novoročním koncertem. Pro tuto příležitost si vybrala program vskutku noblesní a patřičný, korunovaný evropsky proslavenou Ódou na radost. Celý slavnostní večer se odehrál pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese.  více

Původně to měly být instrumentální demonahrávky jen tak pro radost. Nakonec z toho vznikl jeden z nejambicióznějších hudebních projektů, na kterých se kdy podíleli brněnští muzikanti. Album King’n’doom s účastí velkých hvězd západoafrické hudby už znají posluchači rádií v Senegalu a jeho tvůrci, Pavel Šmíd a Martin Piro z brněnského studia a vydavatelství Rustical Records, dostávají pozvánky na velké festivaly u nás i za hranicemi.  více

V adventním čase se Czech Ensemble Baroque uvedl svátečním programem, jehož jádrem byly duchovní písně Adama Michny z Otradovic a pásmo barokních koled z českých kancionálů v úpravě Martina Jakubíčka. Středeční vystoupení doplnila sonáta Nicolase Chédevilla v podání Michaely Koudelkové, Marka Čermáka a Dalibora Pimka. Zpěvní část provedli Czech Ensemble Baroque Quintet ve složení Pavla Radostová, Tereza Válková, Lucie Netušilová Karafiátová, Jakub Kubín a Jiří Miroslav Procházka za doprovodu osmičlenného Czech Ensemble Baroque Orchestra pod vedením dirigenta Romana Válka. Při koncertu soubor pokřtil své nejnovější CD Super Flumina Babylonis Františka Xavera Richtra.  více

V záplavě předvánočních hudebních akcí (včetně těch bezplatných na všech náměstích) se ta, s níž přišel Cotatcha Orchestra s hostující zpěvačkou Mar Vilasecou z Barcelony, rozhodně neztratila. Pestrý koktejl českých barokních pastorel, amerických vánočních písní a starobylé katalánské koledy měl ve víceméně zaplněném sále Husy na provázku odezvu.  více

Po pouhých dvou letech se brněnská bluesová kapela Band of Heysek přihlásila se svým druhým albem. Jeho název, který naznačuje radost ze setkání (I’m Glad I Met You), můžeme brát jako symbolický. Výsledkem cesty frontmana Jana Švihálka do oblasti Severního Mississippi bylo totiž nejen jeho setkání se současnými hvězdami tamního syrového blues (mj. na Grammy nominovaný RL Boyce nebo tamější bílá superhvězda Kenny Brown), ale také cesta těchto venkovských bluesmanů na český festival Blues Alive. Letošní další výlet celé „bandy hejsků“ na prestižní festival do Mississippi – už po natočení druhého alba – je pak jen pokračováním, ale nikoli závěrem krásného příběhu. Za oceánem totiž znovu došlo k zajímavým setkáním a Švihálek a spol. si do Brna přivezli společnou nahrávku své kapely s oběma výše zmíněnými obdivovanými americkými bluesmany.  více

Prostory brněnské katedrály svatých Petra a Pavla včera rozezněla Jazzová Mše od Jaromíra Hniličky. Poselstvím večera byla především vzpomínka na autora díla. Znovuuvedení této specifické kompozice bylo taktéž připomínkou tří let od jeho úmrtí. Brněnské provedení na Petrově pak navázalo na sobotní uvedení ve Valticích, které se zároveň konalo přesně na den skladatelova úmrtí. Na společném nastudování se kromě dominujícího B Side Bandu podíleli také členové Filharmonie Brno, sbor Ars Brunesis Chorus, herec Zdeněk Junák a trumpetista Juraj Bartoš, vše pod taktovkou Dana Kalouska.  více

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie Brno Doma I nazvaný Z Nové Říše do světa včera představil v Besedním domě tvorbu autorů, které pojí společný původ v Nové Říši i skutečnost, že jsou jejich díla v koncertních sálech dosud uváděna velmi zřídka. Jako klíčový bod vzácného programu se měl podle původního plánu představit koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička – role sólového houslisty a hráčského středobodu večera se však po ohlášení Vodičkovy indispozice s předstihem pouhých dvou dní ujal houslový virtuos Milan Paľa. Skladby novoříšských rodáků Jana Nováka a Antonína a Pavla Vranických řídil stálý dirigent Janáčkovy opery Robert Kružík.  více