Lidé kolem hudby a okolo Vánoc

Vánoce jak známo začínají v obchodních centrech už na podzim. Objevují se, slevy, výzvy, abyste mysleli na dárky včas, nakupovali, dokud je na to klid. Pokud neuposlechnete prvních signálů a uvrhnete sami sebe do zvýšené nákupní frekvence ve druhé polovině listopadu, už se objevuje vánoční výzdoba, reklamy jsou naléhavější a lidé nervóznější. A nejpozději s první adventní nedělí se spustí frontální útok na všechny smysly. Sluch to odnáší kolovrátkem vánočních písní, v obchoďácích se Kristus Pán každoročně narodí o tři týdny dřív. A máslo za pouhých dvacet korun najdete v oddělení mléčných výrobků: Nesem vám noviny, poslouchejte.

Většina z nás ale slaví ty opravdové Vánoce doma. Tradičnímu kaprovi už sice konkuruje losos, ale Kristus Pán se pravděpodobně narodí u většiny z nás a ty noviny také někdo přinese. Krájíme jablka, dobrodružnější povahy se pustí i do výroby lodiček z ořechových skořápek. To je nám, kdo máme obě ruce levé, jaksi odepřeno, takže můžeme dál v mylné naději sníti, před sebou čirou temnotu.

Kromě všech obecně známých písní a rituálů ale míváme i své vlastní, zvláštní, nebo alespoň zvláštně vnímáme ty zavedené. S jakou hudbou tráví Vánoce lidé, pro které je hudba profesí? Není pro ně největší dárek, když je kolem konečně aspoň na chvíli ticho? Jaké jsou jejich vánoční speciality, ať už hudební nebo nehudební? Několika jsem se na to zeptal.

Renata Ardaševová, klavíristka

I když jsem stále obklopena hudbou, tak vánoce bez hudby si opravdu neumím představit. Protože nejsem varhanice a klavír netvoří součást vánočního složení orchestrů, tak si hudby hojně dopřávám i pasivně z rozhlasu či jiných médií. Nejvíc mě v tomto období oslovuje hudba Bacha a Vivaldiho, ráda poslouchám Rybovu mši, koledy, ale také třeba vánoční gospely Elvise Presleyho – u nás skoro neznámé. Loňské vánoce jsem měla možnost zažít štědrovečerní mši v kostele na Floridě, kam jsem jela navštívit dceru (studuje tam hru na cello). Byl to pro mě mimořádný zážitek, ve skutečnosti něco mezi multižánrovým koncertem, světelnou show, divadelním představením a kázáním. Hudební vstupy byly od baroka po současné gospely, na podiu orchestr, varhany, sbor i sólisté, text k písním běžel projekcí na zdi, aby mohli zpívat všichni. Radostná atmosféra, všichni si místo pozdravu přáli Merry Christmas, po závěrečné Tiché noci u každého slzy dojetí... mimořádný pocit sounáležitosti a pospolitosti. Myslím, že to byl snad můj vůbec nejhezčí zážitek z Floridy, nikdy jindy jsem totiž netrávila vánoce mimo kraj moravský, mému srdci nejbližší. Letos to budou zase tradiční Vánoce v rodinném kruhu.
Doufám, že se u nás budeme vždy směle hlásit ke křestanské tradici a že v budoucnosti vlivem politiky multikulturalismu situace nedojde tak daleko, že se nebudou tisknout místo vánočních přání jen season’s greetings, jako třeba ve Velké Británii.

Libor Dostál, provozovatel klubu Alterna

Samotné Vánoční svátky prožívám tradičně jako většina v klidu a míru s rodinou. Štědrý večer občas zpestří exotická ryba, hořící stromek či jízda sanitkou.
Specifickou událostí vánoc jsou však pro mne Vánoční besídky, které v klubu Alterna již po dvě desetiletí pravidelně pořádám a za tu dobu se již staly takřka kultem. Je úžasné sledovat, jak se z „obyčejných“ lidí na tento jediný večer stanou, herci, zpěváci, tanečníci – prostě performeři, kteří dokáží pobavit nejen sebe, ale i celou klubovou partu. A ono je to dobré! Každý v sobě nosí kus umělce, jen to člověk ze sebe musí umět dostat. A to mne fascinuje a činí šťastným.

Marie Kučerová, ředitelka Filharmonie Brno

Mám také bohužel pocit, že je výrazně překoledováno, a to navíc metodami, kterým se stěží uniká. Na mně to má ten efekt, že se vyhýbám místům, kde tuším koledový útok – náměstím s vánočními trhy a obchodním centrům. Ale hned vedle jsou místa božského ticha – ztichlé uličky a městské bulváry, potemnělé kostely, zmrzlé parky na Špilberku, domov… Hudebně se nabíjím na koncertech Filharmonie, a doma už několikátý rok „zimním“ albem Stinga (If On a Winter’s Night), Mesiášem, barokními áriemi Magdaleny Kožené….

Bára a Tomáš Přidalovi, výtvarníci, hudebníci

Na Vánoce posloucháme song It’s Spooky ze stejnojmenného alba Daniela Johnstona a Jada Faira z roku 1989. Zpívá se v něm: „Někdy, když se dívám na televizi, myslím, že herci ve filmech jsou snad už po smrti – to je strašidelné. Když jdu na pohřeb, vidím, jak pozůstalí pláčou nad rakví – to je strašidelné. Přál bych si dozvědět se, jak to bylo v komiksu Casper the Friendly Ghost, když umřel – to je strašidelné. Něco ve světě se stalo, heavy-metalové kapely.”
Pečeme perníky ve speciálních tvarech. Letos jsou to Godzilly. Godzilla je (vlivem tichomořských testů vodíkových bomb) částečně zmutovaný dinosaurus. Zdobíme je zelenou polevou, aby připomínaly vánoční stromečky.

Petr Fiala, ředitel Českého filharmonického sboru Brno

Vánoce jsou pro mne jako křesťana především oslavou narození Ježíše Krista. Dnes je tato historická událost degradována nákupními horečkami v obchodních domech, hlukem koled (mnohdy v nevkusných úpravách) v nákupních centrech a popíjením alkoholu na Vánočních trzích. V mládí byly pro mne Vánoce každoročně spojeny s dirigováním slavné „Rybovky“ na chrámových kůrech, dnes – po celoročním intenzivním hudebním provozu – mám rád klidné a požehnané Vánoce v kruhu nejbližších.

David Mareček, ředitel České filharmonie

Moje hudební speciality spojené s Vánocemi jsou dvě. Nikterak originální, zato však bytostně vánoční: Bachovo Vánoční oratorium Johna Eliota Gardinera na straně jedné a američtí zpěváci na straně druhé: Nat King Cole a vokální seskupení Take 6. Nehudební specialitou je každoroční procházka do vranovského kostela a návštěva zoologické zahrady na Štědrý den dopoledne. Od živých koncertů a představení si na Vánoce dávám s radostí volno.

Nikola Mucha, písničkářka

No jasně že mám. Videoklip k písni Ježíš plně koresponduje s duchem Vánoc. Moc se mi líbí.

Petr Poly Pálenský, kytarista, zpěvák a textař skupiny Insania, překladatel

Jsem velmi citlivý na komercionalizaci Vánoc (a nejen těch), takže se vyhýbám všemu tomu blýskavému mumraji v centru, který startuje pomalu už koncem léta. Už z principu nesnáším vánoční písničky popových umělců, ale tradiční vánoční koledy mi nevadí, pokud tedy nejsou podané nevkusně a lacině. Žádné mimořádné zvyky nepěstuju. Snad jen ten, že si o svátcích dělám o něco víc času na sebe a na ostatní kolem.

Vilém Spilka, umělecký ředitel a dramaturg festivalu JazzFestBrno

Hudební specialitu nemám, ale rád vytáhnu akustickou kytaru a zaimprovizuju si koledy. Snažím se tak nejen ostatní a sebe pobavit, ale taky rozvíjet svoje vlastní elementární muzikantství. Koukat do not při hraní koled se mi opravdu nechce a myslím, že bychom to neměli učit ani naše děti. I když – raději koledy z not než žádné. A nehudební specialitu? Specialita je trochu silné slovo, ale pokud nemáme nějaké neodbytné povinnosti, snažíme se se ženou dodržovat rituál útěku z civilizace před Štědrým dnem. 23. prosince proto hledáme místa nad inverzní oblačností – často totiž kolem Vánoc inverze bývá a my se raději díváme z Lysé hory na Tatry zalité sluncem než z auta na Olympii v mlze.

Miloš Štědroň, skladatel, muzikolog, historik

Já poslouchám o vánocích obzvláště soustředěně Michnu, ale to dělám i po celý rok. Letos jsem ovšem posílen a vybaven vynikající monografií Jiřího Sehnala. Jako specialitu si neodpustím Schützovu geniální Historii der Geburt a potom si pouštím všecko, co jsem za poslední dobu nestačil poslechnout a zhlédnout. Letos toho bude dost: nová Janáčkova Liška Bystrouška z Paříže, Wagnerův Rienzi atd.

Půlnoční mše v Brně

Bystrc kostel sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty, náměstí 28. dubna 8, 635 00 Brno 22:00 hod.
Dóm (Petrov) katedrála sv. Petra a Pavla, Petrov 9, Brno 24:00 hod.
Grohova kostel Sv. rodiny, Grohova 18, 602 00 Brno 24:00 hod.
Husovice kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Vranovská 103, 614 00 Brno 24:00 hod.
Jezuité kostel Nanebevzetí Panny Marie, Kozí 8, 602 00 Brno 21:00 hod.
Komárov kostel sv. Jiljí, Černovická 2a, 617 00 Brno 22:00 hod.
Komín kostel sv. Vavřince, Kristenova 25, 624 00 Brno 24:00 hod.
Královo Pole kostel Nejsvětější Trojice, Metodějova 2a, 612 00 Brno 22:00 hod.
Křenová kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, Křenová 21a, 602 00 Brno 22:00 hod.
Lískovec kostel sv. Jana Nepomuckého, Elišky Přemyslovny 27, 625 00 Brno 24:00 hod.
Líšeň (salesiáni) kostel sv. Jiljí, Pohankova 18, 628 00 Brno 24:00 hod.
Masarykova čtvrť kostel sv. Augustina, nám. Míru 7, 602 00 Brno 24:00 hod.
Minorité kostel sv. Janů, Minoritská 1, Brno 24:00 hod.
sv. Michal kostel sv. Michala, Dominikánské nám. 6, 602 00 Brno 23:00 hod.
sv. Tomáš kostel sv. Tomáše, Lidická 6, 602 00 Brno 24:00 hod.
sv. Jakub kostel sv. Jakuba, Jakubská 11, 602 00 Brno 22:00 hod.
Staré Brno kostel Nanebevzetí Panny Marie, Mendlovo nám. 1, 603 00 Brno 22:00 hod.
Zábrdovice kostel Nanebevzetí Panny Marie, Lazaretní 1, 615 00 Brno 24:00 hod.
Žabovřesky kostel Panny Marie Pomocnice v Brně, Foerstrova 2, 616 00 Brno 24:00 hod.
Žebětín kostel sv. Bartoloměje, Křivánkovo nám. 10, 641 00 Brno-Žebětín 23:00 hod.
Židenice kostel sv. Cyrila a Metoděje, Nopova 84, 615 00 Brno 24:00 hod.

Foto Jiří Sláma a archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Nejčtenější

Kritika

Jedním z největších lákadel letošního ročníku Expozice nové hudby bylo bezpochyby uvedení skladby Communicating Vessels v okouzlujících prostorách vodojemů na Žlutém kopci. Společné dílo Radima Hanouska (*1971), Michala Wróblewského (*1988), Františka Chaloupky (*1981), Iana Mikysky (*1994) a Kristýny Švihálkové (*1997) zaznělo ve čtvrtek 17. října v podání skladatelů samotných ve světové premiéře. Kompozice Communicating Vessels (Spojené nádoby) vznikla na objednávku festivalu a byla vytvořena speciálně pro prostor brněnských vodojemů. Spojené nádoby tematizují a „oslavují“ uchovávání látek různých fyzikálních skupenství, které se staly samozřejmostí našeho každodenního života až do míry, že je téměř nevnímáme. Za nádobu je také možné označit člověka vnímajícího a myslícího, jehož mysl může být naplněna různým obsahem. Za spojení nádob by se pak také dalo považovat spojení pěti muzikantů–skladatelů v tomto jedinečném projektu.   více