Maida Hundeling: Nedokázala bych spáchat vraždu

3. listopad 2016, 14:00
Maida Hundeling: Nedokázala bych spáchat vraždu

Sopranistka Maida Hundeling, která v loňské sezoně debutovala kupříkladu v Metropolitní opeře v New Yorku, se po roce vrací do Janáčkovy opery. Pěvkyně známá z předních operních scén po celém světě se v Brně znovu uvede v roli Tosky ve stejnojmenné Pucciniho opeře. Inscenace zdejšího uměleckého šéfa Jiřího Heřmana zaujala už při premiéře. Režisér ve své koncepci vyšel z propojení příběhu zpěvačky Tosky v soukolí složité politické situace Římské republiky roku 1800 s příběhem jedné z jejích mimořádných představitelek ve druhé polovině minulého století – operní superstar Marie Callas. Jak napsala kritika, vzniklo divadelně působivé a inspirativní prolnutí osudů těchto dvou žen, adorovaných operních div, zaujatých láskou v politicky komplikované době, která je semele. V hlavních rolích této brněnské inscenace excelovala zejména Maida Hundeling.

Tento týden se vracíte do Janáčkovy opery do inscenace Pucciniho Tosky. Vaším novým partnerem v roli Maria Cavaradossiho bude dánský tenorista Magnus Vigilius. Setkáváte se na jevišti poprvé?

Na návrat do Brna a Janáčkovy opery se opravdu velmi těším. Dodnes jsem nezapomněla, jak vřele mne tady všichni přijali při premiéře a vlastně i mém debutu v Brně v květnu 2015. S Magnusem jsem nikdy nezpívala, setkáme se poprvé a já pevně věřím, že si společně inscenaci užijeme.

Jaké kvality by měl podle Vás mít ideální partner na jevišti?

Mám ráda, když k sobě máme vzájemný respekt, stejné zanícení a pokoru pro dílo, na kterém společně pracujeme.  S tím jde ruku v ruce zanícení pro skladatele a jeho hudbu. Baví mě, když jsou moji umělečtí partneři kreativní a inspirují mne. Ráda hraji „s někým“, nikoliv pouze „vedle někoho“ a už vůbec ne „proti někomu“.

Do inscenace Tosky se s více než ročním odstupem vracíte. Jak se Vám líbí její brněnské pojetí a propojení s dnes již legendární Marií Callas?

Mám brněnskou Tosku velmi ráda. I když je to jakási pocta Marii Callas, dostala jsem příležitost hrát svou vlastní Tosku se všemi finesami, které v ní cítím. Konfrontace s Marií Callas mi ale otevřela další pohledy na tuto roli, inspirovala jsem se jejím přístupem k životu, aniž bych byla nucena ji nějak imitovat nebo se snažit zpívat Tosku jako ona. Takže je to zase trochu jiná Tosca a myslím, že velmi zajímavá.

Kdybyste byla skutečnou Toskou, udělala byste něco jinak?

Více bych věřila svému partnerovi a nenechala bych se tak snadno rozčílit Scarpiovými urážkami. A asi bych nedokázala spáchat vraždu… a později zabít samu sebe. Takže by se z toho stal velmi nudný příběh.

Roli Florii Tosky zpíváte velmi úspěšně už patnáct let. V roce 2010 jste s ní debutovala ve vídeňské Volksoper. Změnil se za tu dobu nějak Váš přístup k této postavě?

Určitě se nezměnil můj názor na Tosku jako postavu, ale velmi výrazně se samozřejmě během té doby změnila má interpretace. Prakticky po každém představení něco upravím a pevně doufám, že k lepšímu. Cítím, jakou obrovskou škálu barev a emocí mi tato role nabízí. Snažím se ji neustále vybrušovat a dělat postavu zajímavější.

hundeling_maida_foto_archiv_jan_operyProč si myslíte, že je tento titul tak populární? V loňském roce byla Tosca devátou nejhranější operou na světě.

Puccinimu se v Tosce podařilo všechno umístit ve správný moment na správné místo a navíc příběh má vše, co má mít: lásku, žárlivost, intriky, nevěru, pomstu, nebezpečí, strach, zoufalství. Nazvala bych ji takovým Love-Tragedy-Crime, něco mezi milostnou tragédií a „kriminálkou“. Je to příběh, který můžete položit do jakékoliv doby, a vždycky bude fungovat.

V roce 2010 jste zpívala v milánské La Scale pod taktovkou Zubina Mehty Alžbětu ve Wagnerově Tannhäuserovi. Jaká to byla zkušenost?

Toto jsou příležitosti, na které nikdy nezapomenete a za které je každý zpěvák velmi šťastný. Milánská inscenace měla kromě výtečného dirigenta také úžasný režijní koncept, za nímž stál Carlus Padrissa, tedy člen skupiny La Fura dels Baus. Přesunul celý děj do Indie, tak si to můžete představit.

Váš repertoár je velmi široký, nicméně lze v něm vystopovat jisté zaměření právě na wagnerovské a straussovské role, které jsou pro hlas velmi náročné. Jak si udržujete hlas v kondici?

Trvalo mi několik let, než jsem pochopila, co je pro můj hlas nejlepší. Například jsem již velmi brzy nastudovala právě Alžbětu v Tannhäuserovi, ale dala jsem si čas celých pět let, než jsem přidala do svého repertoáru dvojroli Alžběty a Venuše v jednom večeru. Až poté jsem udělala další důležitý krok – nastudovala jsem Sentu v Bludném Holanďanovi. Opět si dávám na čas s další podobně náročnou rolí. Mám tak příležitost s rolemi růst a dorůstat do dalších. V tuto chvíli připravuji Straussovu Elektru, nikoliv že ji mám někde zpívat, chci ji jen přidat na repertoár. A nechávám si čas. Musíte se naučit říkat ne, hodně spát, zdravě jíst (jsem vegetariánka) a chodit do přírody. Moc ráda dělám pěší túry a zahradničím. A potřebujete mít pozitivní přístup k životu.

Dětství jste strávila v Tunisku. Odráží se to nějak ve Vašem životě a Vašem přístupu k umění?

Sice jsem se v Tunisku narodila, ale moji rodiče jsou oba Němci. Fakt, že moji rodiče pracovali dlouhou dobu v zahraničí, ale způsobil, že jsme měli velmi otevřenou domácnost. Naše rodina a náš dům byly vždy otevřeny pro přátele různých národností a etnik, náboženství a kultur. To mě naučilo mít otevřenou mysl a umět se přizpůsobit.

Pocházíte z hudební rodiny?

(Smích)… Ne, ne! Nikoliv v pravém slova smyslu. Z obou linií jsme farmáři a zemědělci, ale všichni s velkou láskou a vášní zpívali lidové písně, během vánoc to samozřejmě byly koledy a také jsme zpívali v kostelním sboru.

Na repertoáru máte řadu rolí z českých oper. V loňské sezoně jste dokonce jako Cizí kněžna debutovala v Opeře Houston. Dále zpíváte Libuši a Šárku, ale také Jenůfu v Její pastorkyni a Kateřinu v Řeckých pašijích. Pomineme-li úskalí českého jazyka, na kolik je Vám česká hudba, především hudba Martinů a Janáčka, blízká?

Upřímně? Když jsem začala studovat Kateřinu v Řeckých pašijích, měla jsem z ní stejně krásný pocit jako z Rusalky nebo Mařenky v Prodané nevěstě. Hned jsem se cítila jako doma a tento pocit se ještě prohloubil, když jsem se dostala k roli Jenůfy v Janáčkově Její pastorkyni. Speciálně Janáčkova hudba ke mně promlouvá opravdu velmi intenzivně.

Maida Hundeling/ (c) Janáčkova opera NdB / Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat
  • Mira

    6. listopad 2016, 0:40
    Tvrdenie pani Hundeling o študovaní partu Elektry len kvôli obohateniu repertoáru, bez toho, že by ho mala niekde spievať, nie je celkom korektné v situácii, kedy je speváčka už niekoľko mesiacov ohlásená ako Elektra v koncertnom prevedení v Slov.filharmónii vo februári 2017. Okrem toho by ma zaujímalo, kde a kedy p.Hundeling spievala Libuši a Šárku (a ktorú), ako tvrdí autorka rozhovoru.

Vrcholná kariéra Marie Callas byla oslnivá, ale zároveň vcelku krátká, a taková je i samotná Tosca. Výbuch energie, oslnivý záblesk a propad do zoufalství a nicoty se střetly v propojení operní inscenace s lidským životem. A je to syntéza neobyčejně působivá, navíc podpořená výborným hudebním nastudováním.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více

V pondělí 18. září se v Rytířském sále Nové radnice uskutečnilo velmi neobyčejné přijetí: primátorka Markéta Vaňková iniciovala setkání více než třech desítek sbormistryň a sbormistrů, kterým tak při příležitosti projektu Rok sborů vyjádřila dík za jejich soustavný přínos k obohacování brněnské hudební scény a za mimořádnou péči o kulturní život našeho města. Fakt, že se v Brně můžeme pyšnit stovkou aktivních pěveckých sborů fungujícími napříč generacemi a profesemi, s sebou totiž nepřináší pouze velké množství koncertů či kultivaci talentů. Aktivní sborová komunita znamená pro město také početnou skupinu lidí věnujících volný čas společné tvůrčí činnosti a v neposlední řadě právě sboristé tvoří i poučené publikum pravidelně navštěvující ostatní kulturní akce.  více

Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Davisem a Českým filharmonickým sborem Brno vkročila 14. září v Janáčkově divadle do nové 68. sezony. Nadcházející koncertní sezona 2023/2024 nabídne pestrou paletu koncertních cyklů. Mnohé z večerů jsou v rámci oslav roku české hudby (2024) věnovány právě českým skladatelům a jejich (nejen) hudebnímu odkazu. Filharmonie ale také pořádá nebo se podílí na významných mezinárodních festivalech jako je například Moravský podzim, který začne prvního října. Těleso si pro svůj zahajovací koncert vybralo monumentální vokální dílo Gustava Mahlera – jeho druhou symfonii s podtitulem Vzkříšenívíce

Již nezvyklý podtitul „XI. ročník hudebních a divadelních slavností předtím, než…“ dával tušit, že jedenáctý ročník festivalu Olomoucké barokní slavnosti bude něčím výjimečný. Jen málokdo však nejspíše věděl, že závěrečný koncert 11. ročníku festivalu bude také jeho posledním večerem vůbec. Koncert souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíka, který se odehrál v sobotu 9. září v olomouckému kostele Panny Marie Sněžné, totiž uzavřel nejen letošní festivalovou řadu, ale také celou jedenáctiletou historii Olomouckých barokních slavností. V úvodní řeči však zazněl také příslib, že Volantes Orchestra (rezidenční orchestr festivalu) bude ve své činnosti nadále pokračovat. Jeho činnost by mohla určitým způsobem zaplnit tuto nově vzniklou díru na olomouckém festivalovém trhu.  více

Vlaky jako symbol odjezdu, příjezdu a návratu byly hlavním tématem druhého ročníku Mezinárodního festivalu židovské kultury ŠTETL FEST, který se konal na přelomu srpna a září. Čtyřdenní program v sobě propojil historické události židovských spoluobčanů odvezených z Brna do koncentračních táborů za druhé světové války s novodobými příběhy Ukrajinců, kteří do jmenovaného města před válkou utekli. Jako připomínka těchto událostí byl při zahájení festivalu na brněnském hlavním nádraží odhalen Památník zmizelých a na vybraných brněnských náměstích si mohou občané až do konce září prohlédnout výstavu Příběhy z Ukrajiny. Závěrečný koncert v režii Škampova kvarteta s podtitulem Vlaky konaný v neděli 3. září v Besedním domě byl pomyslnou tečkou za festivalem, při níž se hudebně i historicky umocnila otázka opouštění a návratů.  více

Poslední koncert hudebního multižánrového Festivalu Špilberk se příznačně nesl v duchu dobývání středověkých království. Návštěvníci si totiž přišli vychutnat soundtrack k počítačové hře Kingdom Come: Deliverance, jež zazněl v neděli 27. srpna v podání Filharmonie BrnoPěveckého sboru Masarykovy univerzity a Středověké hudby Bakchus pod taktovkou skladatele, aranžéra, dirigenta, houslisty a autora hudby Jana Valtyvíce

Jak vypadá spojení swingové kapely s operním zpěvákem ukázal projekt Nebe na zemi ve čtvrtek 24. srpna nádvoří hradu Špilberk. Zpěvák, herec, scenárista, režisér a především umělecký vedoucí ansámblu Melody Makers Ondřej Havelka společně s barytonistou Adamem Plachetkou si pro své příznivce připravili velkolepou show založenou na písních a textech Jaroslava Ježka, Jana Wericha a Jiřího Voskovce.  více

Dvacátý čtvrtý ročník Festivalu Špilberk v Brně odstartoval třetí srpnovou neděli známými melodiemi francouzských filmů s Jeanem-Paulem Belmondem. Pestrý festivalový program divákům nabídl večer plný slavných árií a orchestrálních kusů s příhodným titulem Carpe noctem (Užívej noci). Koncert s motivem lásky a tematicky související s tajemnou večerní dobou se konal ve středu 23. srpna na brněnském hradě. Za doprovodu hostující Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou mladé talentované Aleny Hron se jako hlavní sólistka představila sopranistka Veronika Rovnávíce

Do posledního místa zaplněná rozlehlá bazilika ve starobylém německém klášteře Eberbach vestoje aplaudovala brněnským umělcům, kteří zde v pátek uvedli Symfonii č. 2 c moll Gustava Mahlera. Devadesátiminutovou symfonii (jednu z autorových nejrozsáhlejších) známou pod názvem Vzkříšení zde uvedla Filharmonie Brno (FB) ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno (ČFSB). V sólových partech se představily dvě pěvkyně brněnské opery Pavla Vykopalová a Jana Hrochová, orchestr dirigoval také domácí Dennis Russel Davies. Tento unikátní program zahájí i letošní filharmonickou sezonu v Brně.  více

S bluesovým písničkářem a výrobcem kytar Janem Ficem hovoříme o jeho třetím albu Homunkulus. Ale nejen o něm. Dostane se i na témata jako předskakování před Robertem Crayem, využití trámů z brněnského Moulin Rouge nebo obnovení spolupráce s trampskou skupinou The Honzíci.  více

Brněnská písničkářka Yana natočila své první album Journey of the Soul v irském Dublinu a pozvala si na ně řadu špičkových irských hudebníků.  více

Mezinárodní soubor Ensemble Fantasmi zaměřující se na starou hudbu a založený flétnistou Paulem Leenhoutsem při menším evropském turné vystoupil v Olomouci, na znojemském hudebním festivalu a zavítal také do Brna. Divákům se představil v pondělí 24. července v Červeném kostele, kde si spolu s přizvanými zpěváky připravil vokálně-instrumentální díla českých barokních skladatelů. Ve stejném duchu se nesl i recenzovaný koncert konaný v Sále Milosrdných bratří 25. července, který byl zároveň posledním večerem zmíněného turné. Svým podtitulem Musica Bohemica poukazoval na rozmanitý program, tvořený pouze instrumentálními díly z per českých komponistů období baroka a klasicismu.  více

Italský soubor Il Giardino Armonico pod vedením dirigenta a flétnisty Giovanniho Antoniniho patří mezi nejlepší světové ansámbly věnující se staré hudbě a existuje jen málo důvodů k pochybám o tomto tvrzení. O to větší radost měli návštěvnici koncertu s podtitulem Barokní afekty, který se odehrál v programu Hudebního festivalu Znojmo 21. července v jízdárně Louckého kláštera. Zde soubor Il Giardino Armonico vystoupil znovu po pěti letech s promyšleným a virtuózním programem sestávajícím z děl Antonia Vivaldiho, Pietra Antonia Locatelliho, Georga Friedricha Händela a – trochu překvapivě – Isanga Yuna.  více

Hudební festival Znojmo je krůček od svého velkého jubilea – příští rok oslaví 20 let existence – jednu z největších dramaturgických lahůdek si prezident festivalu Jiří Ludvík a umělecký ředitel Roman Válek přichystali již na tento rok. Letos je tomu totiž přesně 300 let, co ve Znojmě zazněla gratulační serenata pro Alžbětu Kristýnu, manželku císaře Karla VI., La Concordia de‘ pianeti (Harmonie planet) dvorního vicekapelníka Antonia Caldary na libreto Pietra Pariatiho. Premiéra operního představení v režii Tomáše Ondřeje Pilaře a s hudebním doprovodem orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka (sbor řídila Tereza Válková) se uskutečnila 20. července v jízdárně Louckého kláštera. Jako sólisté vystoupili mezzosopranistka Dagmar Šašková (Venuše), sopranistka Hana Blažíková (Diana), kontratenorista Andreas Scholl (Jupiter), kontratenorista Valer Sabadus (Apollon), kontratenorista Franco Klisovic (Karel VI. /Mars), tenorista Jaroslav Březina (Merkur) a barytonista Adam Plachetka (Saturn). Samotná císařovna Alžběta Kristýna byla v rámci inscenace ztvárněna hned ve dvou podobách – jako 32letou ji představila tanečnice Lydie Švojgerová a jako 59letou Ladislava Košíková. V samotném závěru se na scéně objevila rovněž mladinká Magdalena Nešporová jako představitelka nejmladší z císařovniných dcer Marie Amálie. Choreografii připravil Martin Šinták a kostýmy navrhla Ivana Ševčík Mikloškovávíce

Písničkář Slávek Janoušek v poslední době spolupracuje s básníkem Jiřím Žáčkem. Poté, co vydal album jeho zhudebněných básniček pro děti Koťata a album veršů pro dospělé Učitel Žáčkovi, Žáček učiteli, přichází v roce svých 70. narozenin s novinkou Život je krátký. Jde znovu o zhudebněné básně Jiřího Žáčka, tentokrát opět pro dospělé posluchače.  více

Nejčtenější

Kritika

Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více