Omar Sosa a Seckou Keita: Prostor v hudbě symbolizuje průzračnost vody

Omar Sosa a Seckou Keita: Prostor v hudbě symbolizuje průzračnost vody

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.

Proč jste si jako hlavní téma společného alba vybrali průzračnou vodu?

Sosa: Na albu hovoříme o vodě a o její průzračnosti a také o našich kořenech a tradicích. Seckou pochází ze Sengalu, Gustavo je z Venezuely a já jsem z Kuby. Na albu máme hosty také z Japonska a Číny. A průzračná voda je stejně důležitá pro tradice všech našich zemí. Aby byla voda pitná, musí být čistá a průhledná. Když průhledná není, nemůžete ji pít. Celým tímto albem tedy vzdáváme poctu tomu nejzákladnějšímu živlu na naší planetě a tím je právě čistá voda. Už dnes máme velké problémy s vodou po celém světě – ve Venezuele, v Africe, v karibské oblasti i ve Spojených státech, dokonce i v Evropě. A tyto problémy budou ještě narůstat. Na tomto albu jsme se tedy všichni spojili a ukazujeme, jak můžeme naše problémy a také naši tradiční kultury sdílet. Nasloucháme si navzájem, společně tvoříme hudbu a fungujeme jako jedno společenství. Název Průzračná voda má tedy i určitou symboliku – všechno musí být průhledné a jasné.

Hudebně stojí album především na kombinaci zvuku strun africké kory a klavíru. Jak jdou tyto dva nástroje k sobě?

Keita: Zní to dobře, když řeknete „kora a klavír“, ale za každou hudební spoluprací stojí konkrétní muzikanti. Omar je velmi otevřený hráč, který se stále snaží pronikat na samé hranice dosavadního hudebního poznání. I já se snažím jít po své cestě stále hlouběji a hledám zajímavé průniky. A z tohoto úhlu pohledu je kora a klavír bezvadná kombinace.

Jak jste vůbec přišli na to, že byste mohli společně udělat takový projekt?

Sosa: Na počátku bylo pozvání – náš společný přítel, bubeník Marque Gilmore, jeden z průkopníků stylu drum’n’bass, nás pozval do Londýna, abychom hráli s jeho kapelou. V noci po koncertě jsem seděl u klavíru. Asi ve dvě hodiny v noci přišel Seckou, zapojil svou koru a začal hrát. Mně se to líbilo, a tak jsem mu nabídl, že bychom mohli vytvořit něco společně. On souhlasil, ale hned poznamenal, že lidé si na něj takto občas berou číslo, ale pak už se mu nikdy neozvou. Ale já jsem mu opravdu zavolal a naše spolupráce začala. Na týden jsme se zavřeli do studia v německém Osnabrücku, hovořili jsme o našich národních tradicích, hráli jsme a postupně jsme dávali dohromady tento projekt. V průběhu práce jsem navrhl, že bychom na albu pozvali ještě další hráče. Seckou tomu byl otevřený, a tak jsme přibrali jako třetího člena hráče na perkuse Gustava. Kromě něj máme na albu hráče japonské koto, na čínský nástroj šeng, indického perkusistu nebo korejského hudebníka. Ale kostru tohoto projektu jsem vytvářel se Seckou Keitou a s Gustavem. Albem Transparent Water ostatně naše spolupráce nekončí. V roce 2020 chceme nahrát druhé album.

Keita: Doplnil bych, že když jsme přijeli do studia, otevřela se nám řada možností. Každý z nás přišel se svými nápady, jamovali jsme, hráli jsme sóla, doprovázeli jsme se, zkoušeli jsme všechno možné… Bydleli jsme týden ve studiu. Sami jsme si vařili a hráli jsme. Byli jsme tam jen my dva. Když už jsme byli unaveni, udělali jsme si nějaké jídlo, a pak jsme se znovu věnovali hudbě. Když jsme byli u konce, byli jsme s výsledkem práce velmi spokojeni. A teprve potom jsme se domluvili, že do projektu pozveme i další muzikanty. Zde bych podtrhl roli Gustava, který je jako bubeník opravdu úžasný. Přesně věděl, kdy a jak se nástroje dotknout, aby jeho hra propojila zvuk kory a klavíru. Tak se z nás stalo trio.

Každý z vás pochází z jiného kontinentu. Máte vůbec hudebně něco společného?

Sosa: Máme společné kořeny. Každý z nás sice pochází z jiné země, ale ve skutečnosti jsme Seckou a já oba Afričané. Kuba je totiž svým způsobem provincií Afriky. Kdybyste Kubu přemístil doprostřed Afriky, nepoznal byste rozdíl. Když jedu do Afriky, cítím se jako doma. Nepotřebuji mluvit stejným jazykem jako lidé kolem mě. Stačí, když se cítím podobně jako oni. Stačí nám tedy být spolu, naslouchat jeden druhému a něco se zajímavého vznikne.

Každý z vás má i další hudební projekty. Omar Sosa nedávno vydal album Aguas s kubánskou houslistkou a zpěvačkou Yilian Cañizares, Seckou Keita se v Náměšti představí také s velšskou harfenistkou Catrin Finch. Čím je výjimečný váš společný projekt Transparent Water?

Keita: Základním prvkem našeho alba je prostor. Omar i já máme spoustu dalších hudebních aktivit, v mnoha z nich hrajeme opravdu hodně not. Ale tady opravdu potřebujeme prostor, který symbolizuje onu průzračnost vody. Používáme méně not a pauzy mezi jednotlivými tóny jsou v tomto případě velmi důležité.

Foto/ Alicia Carrera

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

Nejčtenější

Kritika

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více