Pavel Fischer: O smyčcových kvartetech a festivalu Concentus Moraviae

Pavel Fischer: O smyčcových kvartetech a festivalu Concentus Moraviae

Program letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae představuje nevídaný průřez více než dvaceti českými a zahraničními smyčcovými kvartety. Vyjímečného houslistu, skladatele, profesora The Royal Northern College of Music v anglickém Manchesteru a dlouholetého primária Škampova kvarteta Pavla Fischera oslovil publicista Lukáš Pavlica. 

Kterou část programu byste si z letošního ročníku nenechal ujít?

Pokud by mi čas dovolil, určitě bych si šel poslechnout Navarra String Quartet, kteří se zformovali na škole The Royal Northern College of Music v Manchesteru, kde nyní vyučuji. Byli to vždy intenzivní a temperamentní hráči. Lákalo by mě i kvarteto Prezioso, upoutali mě zajímavým programem. Estonská hudba by pro mne byla něčím celkem novým. Je také úctyhodné, že přijela kvarteta zvučných jmen jako Jerusalem Quartet, Borodin Quartet, Szymanowski Quartet a také Talichovo a Haasovo kvarteto.

Vás by však osobně nejspíš lákalo poznat spíše kvarteta méně známá, že?

Ano, například Auner Quartett. Slyšel jsem od nich jednou Mendelssohna a imponoval mi jejich mladistvý, energický a moderní zvuk. Bylo to zkrátka příjemně jiné, než je tradice. Právě ta osobitost se mi líbí. Toto kvarteto bych tedy s klidným srdcem doporučil. Posluchače, kteří mají raději hlavní proud a chtějí poznat „kamenný“ základ kvartetní literatury, bych poslal na London Haydn Quartet specializující se na hraní na dobové nástroje.

Kterou účast zahraničních či českých kvartet na festivalu považujete za největší úspěch pořadatelů?

Z hlediska prestiže je to určitě Borodin Quartet, protože jejich tradice se váže až ke generaci Smetanovců. Samozřejmě dnes už jsou to úplně jiní čtyři hudebníci, nicméně je to nepochybně věhlasný soubor a festivalu to dodává na zvuku.

A co říkáte na program jejich koncertu?

Krásný! Tohle je zrovna jeden z koncertů, na který bych určitě šel. Částečně také z osobních důvodů, protože miluji Prokofjevův 2. smyčcový kvartet. Proti prvnímu a intelektuálnějšímu je ten druhý intuitivnější, rustikálnější a více založený na lidové hudbě, což jde i ruku v ruce s tématem národních škol na festivalu.

Mě osobně potěšil v jejich programu Šostakovičův 9. smyčcový kvartet. Jsem rád, že interpreti nevsadili na jistotu a nezvolili nádherný, přesto možná až příliš upřednostňovaný osmý kvartet.

Vůbec je dobré, že v rámci celého festivalu nezaznívají nezbytně ty nejznámější kusy ani od skladatelů jako Dvořák a podobně. Od něj je tam Smyčcový kvartet číslo 11 C dur, který se hraje málo. A já jsem rád, že nevidím všude Americký kvartet nebo třeba Schubertovu Smrt a dívku.

Který program vám osobně tedy přijde nejzajímavější a který byste si naopak dokázal představit ještě o něco lepší? A neschází vám v programu nějaká skladba, nebo nějaké konkrétní těleso?

Z hlediska národních škol mě docela překvapilo, že tam vůbec nefiguruje Bedřich Smetana. Na druhou stranu je Smetana natolik známý a uváděný, že to částečně chápu. Nu a z interpretů mi nikdo vyloženě neschází. Ale pokud bych měl přece jen vybrat tělesa, která bych českým posluchačům přál slyšet, pak by to byli Carducci Quartet a The Elias String Quartet. Ti u nás tuším ještě nevystupovali. Určitě zajímavé těleso je Cuarteto Q-Arte, v jehož interpretaci zazní smyčcový kvartet Alberta Ginastery, což je kompozičně nesmírně zajímavý skladatel, který se nebojí používat zvukově neotřelé nápady.

Kde se podle vás rodí specifický zvuk každého jednotlivého souboru?

Myslím si, že ten charakteristický zvuk vzniká souhrnem jednotlivých individualit. V kvartetu jsou čtyři hráči, každý má specifický zvuk a během úvodního roku až dvou společného hraní se vše tříbí a dochází nezřídka i k názorovým třenicím. Pokud jim to vydrží a ti lidé jsou schopní a odhodlaní, pak se za nějaké dva roky zvuk ustálí. V podstatě jde o průsečík čtyř individualit, ze kterého vzniká zvuk nový. A to je právě duše konkrétního kvarteta. Druhá věc je pak příslušnost k nějaké škole nebo tradici. U českých kvartet to bylo třeba zpěvné, velmi hřejivé, lyrické pojetí, kde se důraz kladl na krásu zvuku.

Narazil jste v zahraničí na festival, který by podobným způsobem jako Concentus Moraviae představil srovnatelné množství smyčcových kvartet? Jedná se podle vás o častější, nebo spíše ojedinělý projekt z hlediska mezinárodní scény?

Takových festivalů není mnoho, ale třeba v holandském Amsterdamu je úžasný festival Strijkkwartet Biennale, který je v tomto ohledu podobný a představuje špičkové světové soubory. Kvalitní festivaly existují také v Heidelbergu nebo Kanadě, tam to je takzvaný Banff Centre International String Quartet Festival. Takže ano, takové festivaly jsou, ale u nás je to ojedinělý počin. A musím složit poklonu, jaká tělesa se organizátorům pro festival podařilo získat.

Celý rozhovor Lukáše Pavlici vznikl ve spolupráci s časopisem Harmonie, kde si také můžete přečíst jeho plnou verzi.

Pavel Fischer/ Foto Ivan Pinkava

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Eva Jurčáková pochází z malé vesnice Nozdrovice z Trenčínského kraje na Slovensku. Do Brna poprvé přijela na výletě s gymnáziem a okamžitě si toto město zamilovala. „Cítila jsem tehdy tu atmosféru kavárenského povalečství,“ vzpomíná s úsměvem. Když se o pár let později hlásila na vysokou školu, bylo pro ni Brno jasnou volbou. Po úspěšném studiu psychologie Eva na Moravě zůstala a v současné době vydává své první album s kapelou Evolet, kterou vedle ní tvoří brněnští hudebníci známí z mnoha jiných projektů – Antonín Koutný (kytara), Martin Kyšperský (baskytara) a Jakub Kočička (bicí). Křest alba se koná ve středu 26. června v klubu Mersey.  více

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.  více

Nádvoří hradu Špilberk v letních měsících často rozeznívá hudba. Až do září je možné spojit prohlídku hradu také s kulturním zážitkem. Pořadatelé se snažili připravit program napříč žánry, aby si přišel na své opravdu každý. Večer patřil lidovým tónům. Pódium i přes nepříznivé počasí ovládl Vojenský umělecký soubor Ondráš.  více

Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více

Polský ansámbl Szymanowski Quartet na festivalu Concentus Moraviae včera přesdtavil v řeznovickém kostele sv. Petra a Pavla díla svých krajanů Karola Szymanowského, Stanisława Moniuszka a Gražyny Bacewiczové. Koncert byl součástí celosvětových oslav dvou stého výročí narození Stanisława Moniuszka, který je mnohými pokládán za zakladatele polské národní hudby. Večeru udělila záštitu velvyslankyně Polské republiky v ČR J. E. Barbara Ćwioro.  více

S kvartetní tvorbou mistrů evropské hudby se návštěvníci koncertů setkávají poměrně často. Haydnovy smyčcové kvartety tvoří stálici v repertoáru nejednoho tělesa a vzrůstající pozornost je věnována také dílům soudobých evropských skladatelů. Pouze výjimečně však mají posluchači možnost nahlédnout do hudební kuchyně asijských nebo jihoamerických národů. Právě s tímto mankem se rozhodl bojovat ansámbl Cuarteto Q-Arte věnující se tvorbě latinskoamerických autorů. Program, který včera představili na zámku ve Slavkově u Brna, sestával z děl Silvestra Revueltase, Alberta Ginastery a Astora Piazzolly. Všichni tři skladatelé spojují ve svém díle prvky domácí kultury s evropským školením a vlivy či impulzy různých žánrů.  více

Proč být jednou z mnoha průměrných kapel, když můžeme být kapelou jedinečnou? Do tohoto hesla by se dala zhustit desetiletá historie brněnské skupiny Kupodivu. V roce 2009 se saxofonista Jaroslav Pilný a hráč na klávesy a Petr Šašinka poprvé bavili o založení kapely. V roce 2019 Kupodivu vydávají své první dlouhohrající album. Přesně v polovině tohoto desetiletého období, v roce 2014, proběhla důležitá změna, kdy se původní folková kapela přetransformovala do zajímavého tvaru s klávesami, saxofonem a baskytarou, zato bez kytary. Sestava, která skladbou barev připomíná spíše jazzové kapely, v posledních letech zabodovala na mnoha folkových festivalech. Kupodivu získali autorskou Portu, cenu Rady Notování, vyhráli Moravského vrabce, byli druzí na Mohelnickém dostavníku. Tam všude předvedli hudbu, která se více než k táborovým ohňům hodí do městských klubů, a to zdaleka nejen folkových. Album Živočišné pudy dosavadní tvorbu kapely shrnuje důstojným způsobem, podtrženým kvalitním zvukem ze zlínského studia V.  více

Izraelské těleso Jerusalem Quartet patří po dlouhá léta k předním světovým interpretům kvartetní tvorby a v současné době se jedná o jeden z nejcitovanějších ansámblů komorní hudby. Na festivalu Concentus Moraviae vystoupili houslisté Alexander Pavlovsky, Sergei Bresler, violista Ori Kam a violoncellista Kyril Zlotnikov včera ve velkém zámeckém sále mikulovského zámku s programem časově se rozprostírajícím od Josepha Haydna až po Bélu Bartóka. Záštitu koncertu udělil velvyslanec Izraele v České republice J. E. Daniel Meron.  více

Nejen vážnou hudbou živ je člověk, jak o tom už dvacet let přesvědčuje hudební těleso Epoque Quartet sestávající z houslistů Davida Pokorného, Vladimíra Klánského, violisty Vladimíra Kroupy a violoncellisty Víta Petráška. Pro sobotní koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae, který se odehrál ve foyer třebíčského divadla Pasáž, si hudebníci přizvali ještě basklarinetistu Petra Valáška, klavíristu Karla Košárka a perkusistu Olega Sokolova. Dramaturgie večera sestávala výhradně z děl současných autorů koketujících ve svých skladbách nejen s hudebními minimalismem, ale také jazzem a dalšími populárními žánry.  více

Koncert hudebního tělesa Miloslav Ištvan Quartett, který zazněl v jídelně zámku ve Velkém Meziříčí v rámci mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae, sliboval v krátké videopozvánce zveřejněné na stránkách kvarteta dramaturgii připomínající let balistické střely. Odpal večera iniciovalo Adagio a fuga c moll Wolfganga Amadea Mozarta následované Smyčcovým kvartetem č. 1 z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty Leoše Janáčka. Zbylé kinetické energie využil ansámbl k interpretaci dnes již ikonického 1. smyčcového kvartetu Miloslava Ištvana. Ladné přistání v podobě Meditace na svatováclavský chorál Josefa Suka uzavřelo nejen večer, ale také jedenáctiletou a úspěchy nabitou kariéru samotného smyčcového kvarteta. Milovníci komorní tvorby tak měli poslední příležitost vyslechnout si průřez hudební historií ve společném podání houslistů Milana Paľy, Jana Bělohlávka, violisty Stanislava Vacka a violoncellisty Štěpána Filípka.  více

Název alba klame. I když skupina Šarivary používá český fonetický přepis francouzských výrazů charivari a mélange, netvoří ji ani jeden Čech. V čele kvarteta, které se dalo dohromady v Brně, stojí francouzská zpěvačka, flétnistka a akordeonistka Aude Martin a americký kytarista a zpěvák Chris Coleman. Spolu s nimi kapelu tvoří švédský trumpetista Christopher Strandh a slovenský baskytarista Tomáš Ulahel. Podobně jako je pestré národnostní složení skupiny, je barevná i její hudba.  více

Poslední květnový den ožilo Dominikánské náměstí v Brně hudbou, zpěvem i tancem. O půl třetí odpoledne začal program celostátního happeningu základních uměleckých škol ZUŠ Open pod patronátem Nadačního fondu Magdaleny Kožené vyhlášením výsledků soutěže TO JE talent. Účastnici si nepřišli pouze vyzvednout ceny. Dokázalo to hned několik z oceněných zpěváků a hudebníků. Rozšiřující se dav posluchačů přitáhla například Lucie Sedláčková s písní Ewy Farné Měls mě vůbec rád nebo zpěvačka a klavíristka Veronika Vávrová s baladou Million reasons od Lady Gaga.  více

Program letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae představuje nevídaný průřez více než dvaceti českými a zahraničními smyčcovými kvartety. Vyjímečného houslistu, skladatele, profesora The Royal Northern College of Music v anglickém Manchesteru a dlouholetého primária Škampova kvarteta Pavla Fischera oslovil publicista Lukáš Pavlica.   více

Ve čtvrtek 30. května v 11 hodin se v bazilice na Starém Brně konalo rozloučení s velkou postavou moravské kultury. Ne ovšem té kultury, která proudí každodenně kolem nás v časopisech a médiích, ale kultury nazývané nezávislá, alternativní, undergroundová, a v osobě zesnulého navíc protnuté duchovní radikalitou a křesťanskou tradicí. Jaroslav Erik Frič zemřel 24. května 2019 po těžké nemoci v 69 letech, duševně ovšem aktivní do posledních dnů.  více

Nejčtenější

Kritika

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.  více