Pavel Helan: Ježíš nebyl hodný kluk

Pavel Helan: Ježíš nebyl hodný kluk

Jihomoravský písničkář Pavel Helan se na svém druhém albu iBůh představuje jako komik („Kdybych měl dlouhé vlasy, tak bych s nima teďka třepal“), autor svérázných modliteb („Andělíčku můj strážníčku, opatruj mi mou dušičku, když projíždím D jedničku“) i vážný textař („Ať hodnotí nás jen ten nad námi, ať rozfoukává zrno s plevami“). Album graduje písní iPhone, s níž Helan zazářil v televizní soutěži a jejíž video s Jiřím Pechou se stalo hitem Facebooku.

Pavle, na hudební scéně nejsi žádný nováček. V roce 2007 jsi zvítězil v soutěži písničkářů na festivalu Zahrada, v mém pořadu v rádiu jsi byl poprvé hostem před více než deseti lety. Nicméně spoustu nových fanoušků sis získal až po úspěchu v televizním pořadu Česko Slovensko má talent. S jakým očekáváním ses do této soutěže hlásil?
Co jsem očekával? Chtěl jsem vidět Lucii Bílou a Leoše Mareše naživo… Ale vážně. Loni jsem napsal píseň iBůh, které věřím natolik, že mě napadlo vkročit s ní před kamery. Své vystoupení jsem pojal volně. Nejdříve jsem přečetl improvizovanou báseň, a pak zazpíval. Hodnocení poroty i to, že mě diváci posunuli až do finále, pro mne bylo obrovskou odměnou a jsem za to vděčný.

Tvůj autorský a interpretační záběr je velmi široký. Musel jsi před kamerami dělat nějaké kompromisy?
V tomto bych chtěl velice pochválit produkční tým soutěže, protože spolupráce s nimi byla inspirativní, snažili se spíš podpořit moje vystoupení, než aby mě nutili k jakýmkoli kompromisům.

V roce 2008 jsi u brněnského vydavatelství FT Records vydal své první album Je(mně) příjemně. O pět let později, na samém konci roku 2013, vyšlo tvé druhé CD iBůh, vydané tentokrát vlastním nákladem. Všiml jsem si, že jsi na ně zařadil některé starší písně z kategorie „legrácek“ (Kaplička, Metal), ale jsou na něm i novinky. Jak probíhal výběr písní?
Druhé CD jsem připravoval delší dobu. Měl jsem rozpracované části písní, chyběly mi některé texty. Přemýšlel jsem, za který konec to vzít, aby album vyznělo jednotně. Po textařské stránce mi vysvitlo slunce, když jsem se v minulém roce pustil do četby Bible. Podařilo se mi doplnit všechny chybějící momenty, a to především jako inspiraci knihami Žalmů a Přísloví. Album je tedy nakonec sbírkou modliteb současného člověka, od polohy vážné až po legraci. Bůh má určitě smysl pro humor a na mnoha místech mi pomohl. Při nahrávání jsem byl „napojen“, jak by řekl Tomáš Klus.

Tvá komunikace s Bohem se odráží právě i v titulní písni iBůh. Je to odraz tvého hledání, nebo máš svůj vztah k tomu, co nás přesahuje, pro sebe vyřešený?
Ano, v této písni se odráží mé osobní hledání. V duchovní oblasti mi nejvíce pomohl brněnský kytarista Ota Pinkner, který mě naučil jednak hrát na kytaru, ale také hledat v duchovní oblasti. Ukázal mi knihy Johna Eldredge, z nichž čerpám dodnes.

Píseň iBůh je jasný hit. Byl na počátku jejího textu nějaký okamžitý nápad, nebo jsou to verše z kategorie „vydřených“?
Před dvanácti lety, když jsem pracoval v New Yorku, jsem byl na koncertě místní kapely, která zpívala píseň podobnou mému „Ajfonu“, jak ho dnes znáte. Jejich melodii jsem si přizpůsobil a zkoušel na ni napsat český text. Trvalo mi to deset let, v šuplíku zůstaly asi tři pokusy. V roce 2011 jsem si opravdu koupil „iPhone černý 4S“ a napadlo mě, že věta „Koupil jsem si iPhone“ sedí do melodie této písně. Sloky jsem rozepsal o telefonu, ale do refrénu jsem vložil modlitbu inspirovanou poezií básníka Michala Černíka. To, co vypadá jako náhodná trefa do tématu, je ve skutečnosti výsledkem deseti let hledání.

U nás v Radiu Proglas jsi několikrát vystoupil živě, a to pokaždé s jinou doprovodnou kapelou. I na album sis přizval muzikanty z různých projektů a skupin. Mám to chápat jako neustálé hledání ideální sestavy, nebo jako zálibu v pestrosti?
„I still haven’t found what I’m looking for.“ Ano, stále hledám, místy nacházím, a v tomto tvořivém bodě jsem velmi šťastný. Na albu účinkuje sbor cimbálové muziky Grajcar, dvě písně zpívá můj kamarád zpěvák Petr Bende, je tam smyčcové kvarteto, dechovka i mluvené slovo herců Komediomatu.

S tím množstvím spolupracujících muzikantů souvisí i tvé proplouvání mezi žánry. Zpíval jsi v klasickém sboru, hraješ revival U2, máš úspěšnou plesovou kapelu, jsi písničkářem, ale zvládl bys i roli popového zpěváka. Kdo je tedy Pavel Helan? V kterém z těchto hudebních „rybníčků“ se cítíš nejlépe?
Pavel Helan je vlídný písničkář, který se cítí doma, i když hraje U2 nebo lidovou píseň.

Je vlídnost tvou přirozenou vlastností, nebo ses k ní pragmaticky dopracoval?
Když jsem vyrůstal, všichni kolem mi říkali, že jsem hodný kluk. Toto označení jsem nikdy nepřijal za své, vždycky mi to vadilo, protože hodný je často chápán jako neprůrazný, lehce ovladatelný. Ani Ježíš nebyl „hodný kluk“. Byl štědrý, okouzlující, hravý, ale uměl být velmi tvrdý, až skandálně odvážný a pobuřující. Ale když mě v Talentu dramaturgové označili za „vlídného“ písničkáře, řekl jsem si: Ano, toto slovo sedí.

Zmínil jsem už tvé vítězství v soutěži písničkářů na Zahradě. Ovlivnil podle tebe fakt, že Zahrada jako náš největší folkový festival zanikla, písničkářskou scénu u nás?
To, že nějaký festival zanikne, člověka vždy mrzí. Na Zahradu všichni vzpomínáme, třeba se zase obnoví. Ale víš, co nejvíce ovlivnilo písničkářskou scénu u nás? Podle mě Tomáš Klus, který povýšil písničkářství na pop. Měl jsem tu čest být mu předskokanem a osobně ho poznat. Je to zářící člověk.

Nad živý kontakt s muzikantem na koncertě nebo festivalu není. Nicméně jak ti k práci pomáhá internet a vůbec informační technologie (když už jsi je zakódoval do názvu alba iBůh)?
Internet je v dnešní době důležitým nástrojem. YouTube má stejný dopad jako televize, na Facebooku vás mohu pozvat na koncert. Ale není třeba to přehánět, nejvíc mě pobavil nápis v jedné restauraci: Wi-fi zde nemáme, povídejte si spolu.

Když se řekne hudba a Brno, co pozitivní se ti vybaví?
Majáles, Čarodějáles, Metro Music Bar… a těším se na nové Sono.

A negativního?
Mrzí mě zchátralé Boby.

Najdeš si jako aktivní muzikant čas na poslech své oblíbené hudby?
Najdu. Zrovna teď poslouchám Depeche Mode.

A co chystáš do zbytku letošního roku?
Probíhá Ajfon Tour s prezentací nové desky. V Brně vystoupím například 30. dubna v rámci Majálesu. Těším se také na letní festivaly, v plánu je například Colours of Ostrava. Úplný výčet mých vystoupení najdete na mých stránkách.

Foto archiv Pavla Helana

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

S textařem Michalem Horáčkem hovoříme nejen o dvojalbu zhudebněných villonských balad Český kalendář, ale také o spolupráci se zpěvačkami ze Slovenska, o vydávání hudby vlastním nákladem nebo o Cejlu a Kolišti. A také zveme na recitál Mezi námi, v jehož rámci se Michal Horáček se svými hudebními přáteli představí v Janáčkově divadle.  více

Kurt Elling je v současné době považován za jednoho z nejlepších jazzových zpěváků světa. Jaké to je absolvovat s ním turné, už dnes vědí zpěvák Vojtěch DykB-Side Band s vedoucím Josefem Buchtou. Rozhovor nám poskytli těsně před vyprodaným koncertem v Janáčkově divadle.  více

Josef Klíč píše hudbu k filmům a divadelním hrám, složil fanfáry pro významné instituce v Rakousku nebo oficiální znělky měst Moravské Třebové a Šlapanic. Náš rozhovor ale zůstal rozkročen mezi dvěma body jeho práce – undergroundem a vážnou hudbou.  více


Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více