Saucējas: V přírodě se hlas nese i několik kilometrů daleko

21. prosinec 2022, 1:00

Saucējas: V přírodě se hlas nese i několik kilometrů daleko

Saucējas je ženský vokální soubor z Lotyšska, který se věnuje lidovým písním z této pobaltské země. V repertoáru má mimo jiné písně pastýřské, pracovní, písně na oslavu dobré úrody, případně písně k jednotlivým ročním obdobím. V létě 2022 skupina vystoupila živě na festivalu Maraton Hudby v Brně a tam jsme s nimi také natočili rozhovor, který vám nyní nabízíme jako ohlédnutí za koncertním létem v Brně. Na naše otázky odpovídají členky souboru Vineta Romāne a Elīna Ellene.

Vím, že skupina Saucējas vznikla při Lotyšské kulturní akademii v Rize. Je s touto školou stále spojena?

V: Ano, je pravda, že některé z nás na Lotyšské kulturní akademii studovaly. Dnes už ale nejsme studentky, každá máme svůj vlastní život a spojení s akademií je velmi volné. Nicméně ano, na samém začátku to byla Iveta Tāle, která shromáždila studentky z akademie, aby zpívaly lotyšské lidové písně tradičním způsobem.

Odkud čerpáte repertoár?

E: Naším cílem vždy bylo a stále je zpívat tradičním způsobem. Učíme se tedy jednak od starých lidí, kteří tento styl zpěvu ještě ovládají, dále ze starých nahrávek a také z notových zápisů.

saucejas_foto_jiri_slama_02

Je technika zpěvu v lotyšském folkloru něčím specifická?

E: Myslím, že to není jen otázka lotyšské lidové hudby, ale tradiční hudby obecně. Jde o způsob, jakým vůbec tvoříme zvuk, ale také o způsob práce s texty a s melodiemi, aby všechno zapadalo do sebe.

V: Klíčové je myslím naučit se zpívat ty písně v přírodě, protože velká část z nich v přírodě vznikla a byly určeny ke zpěvu ve volném prostoru. Hlas by se tedy měl nést prostorem i několik kilometrů daleko. Je to úplně jiná technika, než když například zpíváte v klasickém sboru. Má to mnohem blíže ke stylu popových zpěváků.

Vaše nejnovější dvojalbum Dabā obsahuje šedesát lidových písní, nahraných ve volné přírodě. Zpíváte bez doprovodu nástrojů, ale v nahrávkách je slyšet zpěv ptáků nebo zvuky hmyzu. Ty jsou součástí přírodní nahrávky, nebo se přidávaly dodatečně?

V: Přírodní zvuky na albu jsou naprosto přirozené, nahrály jsme je tak, jak jsme je slyšely. Nic jsme k nim nepřidávaly. Naším cílem bylo zpívat opravdu v přirozeném prostředí, vyzkoušet takových prostředí více a studovat, jak se v nich chová zvuk. Něco jiného bylo zpívat v lese, něco jiného na břehu jezera nebo na kopci. Každá ta nahrávka má svůj vlastní příběh, ale žádného ptáka ani hmyz jsme tam dodatečně nepřidávaly. Pouze jsme nahrály, co se zrovna v ten okamžik dělo.

E: Také jsme experimentovaly s tím, jak ptáci reagují na naše hlasy. Někdy zpíváme ve vysokých frekvencích, což může připomínat právě ptačí zpěv. Ptáci nás slyší a začnou svými hlasy bojovat o své teritorium. Vypadá to tedy, jako by na náš zpěv odpovídali.

Vybíraly jste písně podle prostředí, ve kterém jste je nahrávaly?

V: Někdy jsme opravdu vybíraly písně podle prostředí, ve kterém jsme je potom zpívaly, ale častěji jsme písně rozlišovaly podle ročních dob – tedy na jaře jsme zpívaly jarní písně, v létě letní a podobě. To byl hlavní klíč, podle kterého jsme postupovaly.

E: A samozřejmě dalším kritériem byl samotný text. Pokud text pojednává o lese, zpívaly jsme takovou píseň v lese. Když se píseň týkala polních prací, zpívaly jsme ji přímo na poli. V: Důležitá je také funkce písně. Kolektivní pracovní písně jsme tedy zpívaly na poli, v domě nebo na statku, ale ne v lese.

Předpokládám, že jste asi také volily písně, které se vázaly k životu žen?

E: Převážnou většinu lotyšských lidových písní zpívaly ženy, ale známe samozřejmě i písně mužské. Nicméně většina typicky jarních nebo letních písní se váže k životu a práci žen. V naší skupině jsou sice shodou okolností samé ženy, ale občas si zveme na koncert jednoho kolegu s dudami.

saucejas_foto_jiri_slama

V čem je to pro vás jiné, zpívat a cappella, a zpívat s doprovodem nástrojů?

V: Zpívat a cappella je velmi náročné, protože musíte naplno kontrolovat svůj hlas. Když vás doprovází nějaký nástroj, můžete se o něj opřít. My jsme převážně vokální skupina, zpíváme většinou a cappella a pouze několik písní v našem repertoáru je s doprovodem.

Je o hudbu, jakou nabízíte, v Lotyšsku zájem?

V: V létě jsme v Lotyšsku pořádaly svůj vlastní festival, který byl věnován zpěvu v přírodě. Oficiálně to byl „první festival lidového zpěvu ve volné přírodě“. Jmenoval se, stejně jako naše album, Dabā, což znamená V přírodě. Konal se na hradišti Sāviena a u přilehlého jezera, v nádherném prostředí. A kromě toho nás samozřejmě zvou i na další festivaly lidové hudby.

Jaký je v Lotyšsku zájem o folklor mezi mladými lidmi?

V: Některé děti vyrůstají ve folklorních rodinách, ale pak se vydají jinou cestou, protože je to už třeba nebaví. A jiné se naopak k folkoru dostanou až později. Já například zpívám ještě v jedné skupině, ve které se sice také věnujeme lidovým písním, ale zvukově je posouváme k tomu, co se asi očekává v tomto století. A to je styl, který je momentálně v Lotyšsku mezi mladými lidmi hodně oblíbený. Mnoho dětí a mladých lidí se věnuje folkloru.

Dvojalbum Dabā, jehož součástí je i videodokument a dvojjazyčná kniha, jste dokončili před dvěma roky. Pracujete už na něčem novém?

V: Toto byl obrovský projekt a já mám pocit, že jsme jej sotva dokončily. Nyní tedy stojíme na křižovatce a přemýšlíme, kterou cestou se vydat dál. Zatím tedy nevíme, ale určitě bychom rády v této naší cestě nějakým způsobem pokračovaly. Budeme hledat nové písně a třeba i nové způsoby zpěvu. Když se nám například líbí nějaká konkrétní tradice vícehlasého zpěvu, snažíme se do ní ponořit co nejhlouběji a co nejlépe ji nastudovat. Když nás například zaujme, jak se zpívalo v jedné konkrétní vesnici, nenaučíme se jednu nebo dvě písně z této vesnice, ale hned třeba deset nebo i více a pečlivě analyzujeme, jak v tomto jednom místě lidé pracovali s hlasy, s výslovností, jaké tam byly rozdíly v dialektu. To vše se tedy snažíme pečlivě nastudovat a pak předávat dál na koncertech.

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více

V pondělí 18. září se v Rytířském sále Nové radnice uskutečnilo velmi neobyčejné přijetí: primátorka Markéta Vaňková iniciovala setkání více než třech desítek sbormistryň a sbormistrů, kterým tak při příležitosti projektu Rok sborů vyjádřila dík za jejich soustavný přínos k obohacování brněnské hudební scény a za mimořádnou péči o kulturní život našeho města. Fakt, že se v Brně můžeme pyšnit stovkou aktivních pěveckých sborů fungujícími napříč generacemi a profesemi, s sebou totiž nepřináší pouze velké množství koncertů či kultivaci talentů. Aktivní sborová komunita znamená pro město také početnou skupinu lidí věnujících volný čas společné tvůrčí činnosti a v neposlední řadě právě sboristé tvoří i poučené publikum pravidelně navštěvující ostatní kulturní akce.  více

Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Davisem a Českým filharmonickým sborem Brno vkročila 14. září v Janáčkově divadle do nové 68. sezony. Nadcházející koncertní sezona 2023/2024 nabídne pestrou paletu koncertních cyklů. Mnohé z večerů jsou v rámci oslav roku české hudby (2024) věnovány právě českým skladatelům a jejich (nejen) hudebnímu odkazu. Filharmonie ale také pořádá nebo se podílí na významných mezinárodních festivalech jako je například Moravský podzim, který začne prvního října. Těleso si pro svůj zahajovací koncert vybralo monumentální vokální dílo Gustava Mahlera – jeho druhou symfonii s podtitulem Vzkříšenívíce

Již nezvyklý podtitul „XI. ročník hudebních a divadelních slavností předtím, než…“ dával tušit, že jedenáctý ročník festivalu Olomoucké barokní slavnosti bude něčím výjimečný. Jen málokdo však nejspíše věděl, že závěrečný koncert 11. ročníku festivalu bude také jeho posledním večerem vůbec. Koncert souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíka, který se odehrál v sobotu 9. září v olomouckému kostele Panny Marie Sněžné, totiž uzavřel nejen letošní festivalovou řadu, ale také celou jedenáctiletou historii Olomouckých barokních slavností. V úvodní řeči však zazněl také příslib, že Volantes Orchestra (rezidenční orchestr festivalu) bude ve své činnosti nadále pokračovat. Jeho činnost by mohla určitým způsobem zaplnit tuto nově vzniklou díru na olomouckém festivalovém trhu.  více

Vlaky jako symbol odjezdu, příjezdu a návratu byly hlavním tématem druhého ročníku Mezinárodního festivalu židovské kultury ŠTETL FEST, který se konal na přelomu srpna a září. Čtyřdenní program v sobě propojil historické události židovských spoluobčanů odvezených z Brna do koncentračních táborů za druhé světové války s novodobými příběhy Ukrajinců, kteří do jmenovaného města před válkou utekli. Jako připomínka těchto událostí byl při zahájení festivalu na brněnském hlavním nádraží odhalen Památník zmizelých a na vybraných brněnských náměstích si mohou občané až do konce září prohlédnout výstavu Příběhy z Ukrajiny. Závěrečný koncert v režii Škampova kvarteta s podtitulem Vlaky konaný v neděli 3. září v Besedním domě byl pomyslnou tečkou za festivalem, při níž se hudebně i historicky umocnila otázka opouštění a návratů.  více

Poslední koncert hudebního multižánrového Festivalu Špilberk se příznačně nesl v duchu dobývání středověkých království. Návštěvníci si totiž přišli vychutnat soundtrack k počítačové hře Kingdom Come: Deliverance, jež zazněl v neděli 27. srpna v podání Filharmonie BrnoPěveckého sboru Masarykovy univerzity a Středověké hudby Bakchus pod taktovkou skladatele, aranžéra, dirigenta, houslisty a autora hudby Jana Valtyvíce

Jak vypadá spojení swingové kapely s operním zpěvákem ukázal projekt Nebe na zemi ve čtvrtek 24. srpna nádvoří hradu Špilberk. Zpěvák, herec, scenárista, režisér a především umělecký vedoucí ansámblu Melody Makers Ondřej Havelka společně s barytonistou Adamem Plachetkou si pro své příznivce připravili velkolepou show založenou na písních a textech Jaroslava Ježka, Jana Wericha a Jiřího Voskovce.  více

Dvacátý čtvrtý ročník Festivalu Špilberk v Brně odstartoval třetí srpnovou neděli známými melodiemi francouzských filmů s Jeanem-Paulem Belmondem. Pestrý festivalový program divákům nabídl večer plný slavných árií a orchestrálních kusů s příhodným titulem Carpe noctem (Užívej noci). Koncert s motivem lásky a tematicky související s tajemnou večerní dobou se konal ve středu 23. srpna na brněnském hradě. Za doprovodu hostující Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou mladé talentované Aleny Hron se jako hlavní sólistka představila sopranistka Veronika Rovnávíce

Do posledního místa zaplněná rozlehlá bazilika ve starobylém německém klášteře Eberbach vestoje aplaudovala brněnským umělcům, kteří zde v pátek uvedli Symfonii č. 2 c moll Gustava Mahlera. Devadesátiminutovou symfonii (jednu z autorových nejrozsáhlejších) známou pod názvem Vzkříšení zde uvedla Filharmonie Brno (FB) ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno (ČFSB). V sólových partech se představily dvě pěvkyně brněnské opery Pavla Vykopalová a Jana Hrochová, orchestr dirigoval také domácí Dennis Russel Davies. Tento unikátní program zahájí i letošní filharmonickou sezonu v Brně.  více

S bluesovým písničkářem a výrobcem kytar Janem Ficem hovoříme o jeho třetím albu Homunkulus. Ale nejen o něm. Dostane se i na témata jako předskakování před Robertem Crayem, využití trámů z brněnského Moulin Rouge nebo obnovení spolupráce s trampskou skupinou The Honzíci.  více

Brněnská písničkářka Yana natočila své první album Journey of the Soul v irském Dublinu a pozvala si na ně řadu špičkových irských hudebníků.  více

Mezinárodní soubor Ensemble Fantasmi zaměřující se na starou hudbu a založený flétnistou Paulem Leenhoutsem při menším evropském turné vystoupil v Olomouci, na znojemském hudebním festivalu a zavítal také do Brna. Divákům se představil v pondělí 24. července v Červeném kostele, kde si spolu s přizvanými zpěváky připravil vokálně-instrumentální díla českých barokních skladatelů. Ve stejném duchu se nesl i recenzovaný koncert konaný v Sále Milosrdných bratří 25. července, který byl zároveň posledním večerem zmíněného turné. Svým podtitulem Musica Bohemica poukazoval na rozmanitý program, tvořený pouze instrumentálními díly z per českých komponistů období baroka a klasicismu.  více

Italský soubor Il Giardino Armonico pod vedením dirigenta a flétnisty Giovanniho Antoniniho patří mezi nejlepší světové ansámbly věnující se staré hudbě a existuje jen málo důvodů k pochybám o tomto tvrzení. O to větší radost měli návštěvnici koncertu s podtitulem Barokní afekty, který se odehrál v programu Hudebního festivalu Znojmo 21. července v jízdárně Louckého kláštera. Zde soubor Il Giardino Armonico vystoupil znovu po pěti letech s promyšleným a virtuózním programem sestávajícím z děl Antonia Vivaldiho, Pietra Antonia Locatelliho, Georga Friedricha Händela a – trochu překvapivě – Isanga Yuna.  více

Hudební festival Znojmo je krůček od svého velkého jubilea – příští rok oslaví 20 let existence – jednu z největších dramaturgických lahůdek si prezident festivalu Jiří Ludvík a umělecký ředitel Roman Válek přichystali již na tento rok. Letos je tomu totiž přesně 300 let, co ve Znojmě zazněla gratulační serenata pro Alžbětu Kristýnu, manželku císaře Karla VI., La Concordia de‘ pianeti (Harmonie planet) dvorního vicekapelníka Antonia Caldary na libreto Pietra Pariatiho. Premiéra operního představení v režii Tomáše Ondřeje Pilaře a s hudebním doprovodem orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka (sbor řídila Tereza Válková) se uskutečnila 20. července v jízdárně Louckého kláštera. Jako sólisté vystoupili mezzosopranistka Dagmar Šašková (Venuše), sopranistka Hana Blažíková (Diana), kontratenorista Andreas Scholl (Jupiter), kontratenorista Valer Sabadus (Apollon), kontratenorista Franco Klisovic (Karel VI. /Mars), tenorista Jaroslav Březina (Merkur) a barytonista Adam Plachetka (Saturn). Samotná císařovna Alžběta Kristýna byla v rámci inscenace ztvárněna hned ve dvou podobách – jako 32letou ji představila tanečnice Lydie Švojgerová a jako 59letou Ladislava Košíková. V samotném závěru se na scéně objevila rovněž mladinká Magdalena Nešporová jako představitelka nejmladší z císařovniných dcer Marie Amálie. Choreografii připravil Martin Šinták a kostýmy navrhla Ivana Ševčík Mikloškovávíce

Písničkář Slávek Janoušek v poslední době spolupracuje s básníkem Jiřím Žáčkem. Poté, co vydal album jeho zhudebněných básniček pro děti Koťata a album veršů pro dospělé Učitel Žáčkovi, Žáček učiteli, přichází v roce svých 70. narozenin s novinkou Život je krátký. Jde znovu o zhudebněné básně Jiřího Žáčka, tentokrát opět pro dospělé posluchače.  více

Nejčtenější

Kritika

Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více