Saucējas: V přírodě se hlas nese i několik kilometrů daleko

21. prosinec 2022, 1:00

Saucējas: V přírodě se hlas nese i několik kilometrů daleko

Saucējas je ženský vokální soubor z Lotyšska, který se věnuje lidovým písním z této pobaltské země. V repertoáru má mimo jiné písně pastýřské, pracovní, písně na oslavu dobré úrody, případně písně k jednotlivým ročním obdobím. V létě 2022 skupina vystoupila živě na festivalu Maraton Hudby v Brně a tam jsme s nimi také natočili rozhovor, který vám nyní nabízíme jako ohlédnutí za koncertním létem v Brně. Na naše otázky odpovídají členky souboru Vineta Romāne a Elīna Ellene.

Vím, že skupina Saucējas vznikla při Lotyšské kulturní akademii v Rize. Je s touto školou stále spojena?

V: Ano, je pravda, že některé z nás na Lotyšské kulturní akademii studovaly. Dnes už ale nejsme studentky, každá máme svůj vlastní život a spojení s akademií je velmi volné. Nicméně ano, na samém začátku to byla Iveta Tāle, která shromáždila studentky z akademie, aby zpívaly lotyšské lidové písně tradičním způsobem.

Odkud čerpáte repertoár?

E: Naším cílem vždy bylo a stále je zpívat tradičním způsobem. Učíme se tedy jednak od starých lidí, kteří tento styl zpěvu ještě ovládají, dále ze starých nahrávek a také z notových zápisů.

saucejas_foto_jiri_slama_02

Je technika zpěvu v lotyšském folkloru něčím specifická?

E: Myslím, že to není jen otázka lotyšské lidové hudby, ale tradiční hudby obecně. Jde o způsob, jakým vůbec tvoříme zvuk, ale také o způsob práce s texty a s melodiemi, aby všechno zapadalo do sebe.

V: Klíčové je myslím naučit se zpívat ty písně v přírodě, protože velká část z nich v přírodě vznikla a byly určeny ke zpěvu ve volném prostoru. Hlas by se tedy měl nést prostorem i několik kilometrů daleko. Je to úplně jiná technika, než když například zpíváte v klasickém sboru. Má to mnohem blíže ke stylu popových zpěváků.

Vaše nejnovější dvojalbum Dabā obsahuje šedesát lidových písní, nahraných ve volné přírodě. Zpíváte bez doprovodu nástrojů, ale v nahrávkách je slyšet zpěv ptáků nebo zvuky hmyzu. Ty jsou součástí přírodní nahrávky, nebo se přidávaly dodatečně?

V: Přírodní zvuky na albu jsou naprosto přirozené, nahrály jsme je tak, jak jsme je slyšely. Nic jsme k nim nepřidávaly. Naším cílem bylo zpívat opravdu v přirozeném prostředí, vyzkoušet takových prostředí více a studovat, jak se v nich chová zvuk. Něco jiného bylo zpívat v lese, něco jiného na břehu jezera nebo na kopci. Každá ta nahrávka má svůj vlastní příběh, ale žádného ptáka ani hmyz jsme tam dodatečně nepřidávaly. Pouze jsme nahrály, co se zrovna v ten okamžik dělo.

E: Také jsme experimentovaly s tím, jak ptáci reagují na naše hlasy. Někdy zpíváme ve vysokých frekvencích, což může připomínat právě ptačí zpěv. Ptáci nás slyší a začnou svými hlasy bojovat o své teritorium. Vypadá to tedy, jako by na náš zpěv odpovídali.

Vybíraly jste písně podle prostředí, ve kterém jste je nahrávaly?

V: Někdy jsme opravdu vybíraly písně podle prostředí, ve kterém jsme je potom zpívaly, ale častěji jsme písně rozlišovaly podle ročních dob – tedy na jaře jsme zpívaly jarní písně, v létě letní a podobě. To byl hlavní klíč, podle kterého jsme postupovaly.

E: A samozřejmě dalším kritériem byl samotný text. Pokud text pojednává o lese, zpívaly jsme takovou píseň v lese. Když se píseň týkala polních prací, zpívaly jsme ji přímo na poli. V: Důležitá je také funkce písně. Kolektivní pracovní písně jsme tedy zpívaly na poli, v domě nebo na statku, ale ne v lese.

Předpokládám, že jste asi také volily písně, které se vázaly k životu žen?

E: Převážnou většinu lotyšských lidových písní zpívaly ženy, ale známe samozřejmě i písně mužské. Nicméně většina typicky jarních nebo letních písní se váže k životu a práci žen. V naší skupině jsou sice shodou okolností samé ženy, ale občas si zveme na koncert jednoho kolegu s dudami.

saucejas_foto_jiri_slama

V čem je to pro vás jiné, zpívat a cappella, a zpívat s doprovodem nástrojů?

V: Zpívat a cappella je velmi náročné, protože musíte naplno kontrolovat svůj hlas. Když vás doprovází nějaký nástroj, můžete se o něj opřít. My jsme převážně vokální skupina, zpíváme většinou a cappella a pouze několik písní v našem repertoáru je s doprovodem.

Je o hudbu, jakou nabízíte, v Lotyšsku zájem?

V: V létě jsme v Lotyšsku pořádaly svůj vlastní festival, který byl věnován zpěvu v přírodě. Oficiálně to byl „první festival lidového zpěvu ve volné přírodě“. Jmenoval se, stejně jako naše album, Dabā, což znamená V přírodě. Konal se na hradišti Sāviena a u přilehlého jezera, v nádherném prostředí. A kromě toho nás samozřejmě zvou i na další festivaly lidové hudby.

Jaký je v Lotyšsku zájem o folklor mezi mladými lidmi?

V: Některé děti vyrůstají ve folklorních rodinách, ale pak se vydají jinou cestou, protože je to už třeba nebaví. A jiné se naopak k folkoru dostanou až později. Já například zpívám ještě v jedné skupině, ve které se sice také věnujeme lidovým písním, ale zvukově je posouváme k tomu, co se asi očekává v tomto století. A to je styl, který je momentálně v Lotyšsku mezi mladými lidmi hodně oblíbený. Mnoho dětí a mladých lidí se věnuje folkloru.

Dvojalbum Dabā, jehož součástí je i videodokument a dvojjazyčná kniha, jste dokončili před dvěma roky. Pracujete už na něčem novém?

V: Toto byl obrovský projekt a já mám pocit, že jsme jej sotva dokončily. Nyní tedy stojíme na křižovatce a přemýšlíme, kterou cestou se vydat dál. Zatím tedy nevíme, ale určitě bychom rády v této naší cestě nějakým způsobem pokračovaly. Budeme hledat nové písně a třeba i nové způsoby zpěvu. Když se nám například líbí nějaká konkrétní tradice vícehlasého zpěvu, snažíme se do ní ponořit co nejhlouběji a co nejlépe ji nastudovat. Když nás například zaujme, jak se zpívalo v jedné konkrétní vesnici, nenaučíme se jednu nebo dvě písně z této vesnice, ale hned třeba deset nebo i více a pečlivě analyzujeme, jak v tomto jednom místě lidé pracovali s hlasy, s výslovností, jaké tam byly rozdíly v dialektu. To vše se tedy snažíme pečlivě nastudovat a pak předávat dál na koncertech.

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce

Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon.  více

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Nejčtenější

Kritika

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více