Štěpánka Balcarová a Beata Hlavenková se představí na JazzFestu Brno

4. duben 2017, 3:00

Štěpánka Balcarová a Beata Hlavenková se představí na JazzFestu Brno

Když jsem nedávno mezi českými jazzmany uspořádal anketu o nejvýraznější ženu tuzemské scény, nejvíce hlasů nasbíraly trumpetistka, skladatelka a dirigentka Štěpánka Balcarová a pianistka a skladatelka Beata Hlavenková. V rámci festivalu JazzFestBrno se představí obě. Bigband Concept Art Orchestra pod vedením Štěpánky Balcarové vystoupí ve středu 5. dubna v divadle Husa na provázku a o den později trumpetistka představí v HaDivadle svou česko-polskou skupinu Inner Spaces. Ve čtvrtek 13. dubna se v Besedním domě koná koncert Beaty Hlavenkové, která se zaměří na své zatím poslední autorské album Scintilla. Obě mladé dámy jsme požádali o rozhovor.

Štěpánka Balcarová

Štěpánko, Concept Art Orchestra byl bigband, který původně fungoval při akademii v Katovicích, kde jste studovala. Vy jste se před pár lety rozhodla jej oživit a „přenést“ do Prahy. S jakými cíli jste do toho šla? A splnily se vám?

Na začátku jsem moc velkou vizi do budoucna neměla. Šlo tenkrát hlavně o jeden koncert pro Český rozhlas v březnu 2014, kde jsem chtěla zahrát své skladby a skladby svých kamarádů, takzvané Pražské šestky. Další činnost se potom odvíjela od získaných peněz z kulturních grantů. Začátky ale pro mě byly, musím přiznat, těžké.

Už v „katovickém“ období jste se představila i jako autorka skladeb pro bigband (například Song for Paolo). Změnila váš přístup ke komponování zkušenost s dirigováním orchestru v posledních letech?

Ano, můj přístup se změnil. Snažím se nyní hodně o to, aby se skladby hráčům dobře hrály. Občas je potřeba udělat kompromis mezi tím, co má člověk vysněné v hlavě, a co se dá reálně zahrát. Pokud je skladba příliš těžká, hráčům se nebude dobře hrát, nebudou ji mít rádi a tím pádem nebude nikdy dobře znít. A to nikdo nechce.

Concept Art Orchestra získal za rok 2015 žánrovou cenu Anděl za album The Prague Six, na kterém představil tvorbu šesti českých autorů mladší generace, tedy té už zmíněné Pražské šestky. Rozšířil se od té doby okruh autorů, kteří pro orchestr komponují?

Na jaře 2016 jsme uspořádali první ročník Skladatelské soutěže Karla Krautgartnera a v návaznosti na ni jsme zahráli skladby pěti nových skladatelů. S jedním z nich, Janem Mazurou, jsme navázali užší spolupráci. Nyní vyhlašujeme podmínky pro druhý ročník soutěže. Doufám, že se najdou další dobří skladatelé.

Kde se budou moci posluchači s úspěšnými skladbami v budoucnu seznámit?

Finálový večer, během nějž zazní nové kompozice, proběhne v pražském Studiu A v Karlíně na konci listopadu. Nejlepší tedy bude přijít rovnou na koncert. Český rozhlas potom vítězné skladby odvysílá do dvou týdnů na stanici Vltava.

V letošním roce chystáte s Concept Art Orchestra sérii výjimečných koncertů v pražském klubu Jazz Dock. Konkrétně půjde například o Vzpomínku na Jana Zrzavého. Prozradíte něco o těchto koncertech?

První koncert naší čtyřdílné sérii už máme za sebou. Konkrétní dramaturgii každého z večer ů si mohou posluchači najít na našich webových stránkách www.conceptartorchestra.cz. Já bych vyzdvihla hlavně říjnový koncert, kde své síly spojíme s rakouským bigbandem Graz Composer Orchestra. Koncert bude dirigovat Ed Partyka (tedy zakladatel a dirigent původního katovického Concept Art Orchestra) a zazní na něm skladby jak od Pražské šestky, tak od několika skladatelů z Grazu.

Zajímavým momentem v éře dřívějšího Concept Art Orchestra bylo setkání s německou formací nuBox na albu Bigbandtronics. Neláká vás v současné době něco podobného?

Myšlenka propojit akustický big band s elektronikou láká Tomáše Sýkoru. Vidíte, musím mu zavolat a zeptat se ho, jestli už to má napsané. (smích)

Jaký program připravujete pro festival JazzFestBrno, v jehož rámci se orchestr představí 5. dubna?

Na tomto koncertě představíme opět repertoár Pražské šestky. Zazní tři nové skladby, které posluchači ještě neznají, a tři skladby z našeho staršího repertoáru.

O den později hrajete v Brně se svou česko-polskou kapelou Inner Spaces, se kterou jste právě vydali nové album. Kam se kapela posunula od předchozího CD Light Year?

Já bych nerada touto mojí odpovědí napověděla hudebním kritikům, co mají o našem albu psát. Zatím jsem četla jen jednu recenzi a těším se na další názory a postřehy. Řeknu tedy jen to, že mám z kapely nyní velkou radost. Myslím, že se nám podařilo sestavit pestrý repertoár, ve kterém se hudebně cítíme uvolněně, přirozeně, prostě dobře.

S orchestrem jste loni uvedli pásmo úprav vánočních písní. Bude tento projekt nějak pokračovat? Případně dočkáme se nahrávky?

Ráda bych, aby pokračoval. Snažím se ze všech sil sehnat další možnosti provedení, protože je to opravdu unikátní projekt. Zatím máme domluvenou prosincovou reprízu v rámci naší série v Jazz Docku. Momentálně také hledám sponzora, který by se chtěl podílet na natočení a vydání desky s tímto programem. Záznam z našeho pražského koncertu „visí“ momentálně k poslechu na stránkách českého rozhlasu a odkaz je k nalezení také na našich webových stránkách.

hlavenkova_beata_01_foto_archiv_jazzfestBeata Hlavenková

Beato, v Brně na JazzFestu předvedeš koncertní program Scintilla, který vychází ze stejnojmenného alba. Zatímco na ně sis však pozvala řadu hostů, naživo jde hlavně o tvůj dialog s norským pianistou a jedním z producentů alba Andersem Aarumem. V čem je pro tebe setkávání s ním obohacující. A dokážete se i po delší spolupráci navzájem překvapovat?

Je pravda, že na albu je dalších šest hostů. Začala jsem používat sampler, do nějž jsem si nahrála různé kousky hudby právě těchto hostů a hraju si s tím na pódiu během koncertu. S Andersem to je jako s každým jiným muzikantem. Po více koncertech je interpretace uvolněnější, otevřenější, je větší prostor dát tomu volnější průběh. Na posledním koncertě v Norsku si s námi zahrál jeden mladý bubeník a perkusionista, na albu hraje na perkuse Kenneth Ekornes a já se moc těším na Miloše Dvořáčka, který s námi odehraje koncert na Jazzfestu.

Zatímco předchozí album Theodoros jsi nahrála na akustické piano, na Scintille hraješ i na elektrické klávesové nástroje. Podobně i Anders Aarum hraje na různé klávesové nástroje. Na co konkrétně tedy hrajete na aktuálním turné?

Na nahrávku jsem chtěla dostat další klávesové nástroje, které mám ráda a používám je. Nahrávala jsem na klavír, rhodes a pak pracovala s dalšími syntezátorovými zvuky nebo plugginami, a to jednak doma, jednak ve studiu s Milanem Cimfem a Patrickem Karpentskim. Naživo hraji na klavír, používám svůj hlas a sampler, Anders má rhodes, syntezátory a spoustu efektových krabiček, s nimiž různě kouzlí.

Jakých změn doznaly skladby z alba Scintilla oproti studiovým verzím? Hrajete například i skladby, v nichž na CD hostovali zpěváci?

Skladbu Companion, kterou na albu nazpívala Julia D. Aagard, hrajeme instrumentálně. Ty ostatní zpívám sama.

Už jsi zmínila Miloše Dvořáčka, který vás bude doprovázet. Proč to bude právě on?

Miloš je pro mě prostě jedinečný, fenomenální hráč, živel, se kterým jsme našli společnou rytmickou řeč a prostě nás to baví. Miloš má spoustu projektů. Teď tedy odehrajeme pár koncertů, a pak se uvidí…

Zatím jste Scintillu uváděli především v Norsku. S jakým ohlasem se setkala? A myslíš, že i díky účasti Anderse Aaruma v sobě tento projekt má něco „skandinávského“?

Suita Scintilla je tak trochu jiná, než co třeba Anders hrál předtím. Je to fúze, která vychází z minimalismu a popu, není tam tolik „otevřených ploch“ a volné improvizace, je prokomponovaná. V tom jsem viděla určité rozdíly, dva pohledy, dva světy, přestože Anders hraje i spoustu „mainstreamových“ záležitostí. Ale našli jsme cestu a ta nás baví. V Norsku jsem v březnu hrála třeba pro starší publikum, velmi pozorné a nadšené, ale také pro studenty ve věku kolem dvaceti, se rok věnují – na takové „přestupné” škole – jen hudbě. A ti byli taky skvělí. Je tam možná cítit určitá větší otevřenost, multikulturní povědomí, zájem, přestože mě tam nikdo nezná. Prožila jsem tam spoustu krásných momentů.

Ke skladbám Infancy a Companion z alba Scintilla nedávno vznikly animované klipy. Dostali jejich tvůrci od tebe konkrétní zadání, nebo jsi jim nechala volnou ruku? A proč ses vlastně rozhodla dát těmto skladbám i vizuální podobu?

Má muzika je dost programní a vizuál k nim mi přišel jako nedílná součást „skladby“. Tvůrci, což jsou studenti ateliéru animované tvorby na Univerzitě Tomáše Bati, si měli vybrat jakoukoli skladbu z alba, a pak už s ní pracovali, jak chtěli. Jen mi naznačili, jak to slyší nebo spíše vidí. Myslím, že ty klipy jsou dost silné.

Podílíš se na představení Flow tanečního souboru VerTeDance. V čem je jiné skládat hudbu pro taneční představení ve srovnání s čistě hudebním projektem?

Měla jsem danou strukturu od Jirky Havelky a po napsání a nahrání jsme spíše řešili detaily a trochu změnili konec, ale už z podstaty slova je toto představení propojením dvou uměleckých světů. Nepotkáváme se přesně, plujeme vedle sebe, jde nám o stejnou energii, a přestože délka je víceméně daná, je to pokaždé trochu jiné. Baví mě to moc.

Napsala jsi také písně k audioknize pro děti Pišlické příběhy. Nechystá se nějaké další pódiové provedení tohoto projektu? Nebo nepřipravuješ něco dalšího pro děti?

Pišliky budeme hrát v původní, albové sestavě na Strunách dětem v Praze 20. května. Nový projekt neplánuji, ale ráda bych vydala noty k „pišlickým písním“ a občas mě napadá napsat klavírní skladby pro děti.

Na čem dalším teď pracuješ? Vím, že máš také česko-slovenský projekt s Mariánem Slávkou a Lukášem Duchovičem…

Toto trio s názvem OOO vzniklo už před rokem a půl. Pracujeme teď na nahrávce, ale případa písní probíhá s různými mezi našimi jinými aktivitami. Letos ale budeme i koncertovat, moc se na to těším. Kromě toho bych také chtěla vydat noty k albu Theodoros, na novém albu pracujeme se skupinou Baromantika a já ještě chystám jedno sólové klavírní album. Tentokrát to budou koledy z různých částí světa v mých úpravách.

Štěpánka Balzarová a Beata Hlavenková/ foto archiv JazzFest Brno

V rámci Temných hodinek Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupil včera pod vedením dirigenta Jakuba Kydlíčka Barokní orchestr Pražské konzervatoře. Instrumentalisty doplnila sopranistka Anna Petrtylová, altistka Monika Machovičová, tenorista Marek Žihla a basista David Malát. Zaznělo na český text komponované Oratorium na Velký pátek moravského skladatele a kantora Josefa Schreiera.  více

Série koncertů s názvem Harafica tour 2019 se v úterý 16. dubna přenesla ze slovenské Skalice do Brna. Cimbálová muzika z Uherského Hradiště na něm představila neuvěřitelně pestrou směsici žánrů, hostů a občas i pocitů.  více

Kostel svatého Josefa se včera stal místem soukromých výpovědí skladatele Františka Gregora Emmerta a houslisty Milana Paľy. V pozvolna se stmívajících prostorách chrámu zazněla skladba Ecce Homo, symfonie pro sólové housle.  více

Letošní ročník festivalu JazzfestBrno nabízí nepřeberné množství rozmanitých crossoverů , žánrových směsic a fúzí. V duchu tohoto stylového spektra v rekonstruovaném (akusticky významně vylepšeném) sále Janáčkova divadla nabídl svůj vyhlášený osobitý nadžánrový sound klasik jazz fusion a britský kytarista John McLaughlin se svou formací The 4th Dimension. V Brně se představil vůbec poprvé.  více

Koncert s podtitulem Nova et Vetera zahájil na Květnou neděli 28. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby s tématem Ceremonie/Je dobré slavit Pána. Kromě gregoriánského chorálu svatého týdne v podání tělesa Schola Gregoriana Pragensis, který včerejší koncert zahájil, zazněla světová premiéra skladby So Shall He Descend estonského autora Toiva Tuleva v provedení sopranistky Ivany Rusko, mezzosopranistky Bettiny Schneebeli, tenoristy Jaroslava Březiny, barytonisty Jiřího Hájka, sboristek Anety Bendové Podracké, Jany Vondrů a Pavly Radostové, sboru Ars Brunensis pod vedením sbormistra Dana Kalouska a Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Denise Russella Daviese. Dílo vzniklo na objednávku festivalu a přímo na míru katedrále svatého Petra a Pavla.  více

Festival JazzFestBrno letos rozšířil svou nabídku o „elektronickou“ programovou linii Tension. V rámci které vystoupily 28. března v prostoru Praha v Brně formace Zabelov Group a HRTL Spaghetti Ensemble. Ideově blízko však k této nové řadě měl i dvouhodinový koncert, který se odehrál 5. dubna ve vyprodaném Sono Centru. Manchesterské trio GoGo Penguin sice využívá desetiletími prověřený instrumentální půdorys jazzového klavírního tria, ale na svých albech i koncertech osciluje kolem elektronické hudby coby východiska.

Přestože obecně bývá pozornost posluchačů zaměřena především na již lety prověřená hudební tělesa, včerejší koncert nově vzniklého ansámblu Camerata Brunensis v Historickém sále brněnského Biskupského dvora dokázal, že i mladá krev může nabídnout pozoruhodný umělecký zážitek. Koncert vznikl ve spolupráci Moravského zemského muzea a Akademie staré hudby při Masarykově univerzitě, kterou interpreti Cameraty Brunensis navštěvují. Ansámbl tvoří sopranistka Veronika Vojířová, která vystupovala například se soubory Collegium Marianum, Collegium Floreum, Capella Regia Praha či Cappella Mariana, a flétnistka Michaela Durajová, kterou mohli posluchači slyšet například s Orchestrální akademií Filharmonie Brno, s Moravskou filharmonií Olomouc, s orchestrem Czech Virtuosi či s Pražským filharmonickým orchestrem. Také kontrabasista a violonista Matyáš Berdych pravidelně hraje s významnými hudebními tělesy, jako je například Musica Florea, Collegium Marianum nebo Czech Ensemble Baroque. Páteř ansámblu tvoří cembalista Jan Hajič fungující jako korepetitor pražského sboru Vagantes, na Pražské konzervatoři doprovází koncerty a mistrovské kurzy a pod vedením Roberta Huga působí jako záložní varhaník pražské Akademické farnosti.  více

Filip Míšek a Ema Brabcová spolupracují už dvacet let. Pokrali se v roce 1999 v kapele Roe-Deer, v jejímž rámci pak vytvořili vlastní projekt s názvem Khoiba. Pod tímto názvem vydali alba Nice Traps (2004) a Mellow Drama (2007), zazářili na tuzemské scéně a dali o sobě vědět i v sousedním Německu, ale poté se každý z protagonistů vydal vlastní cestou – Filip si vymyslel sólový projekt Dikolson a Ema působila nejprve v kapele Luno a poté se stala součástí skupiny The Antagonists pod vedením Jana P. Muchowa. Až v lednu 2019 na sebe upozornila znovuzrozená Khoiba – nejprve singlem Log a o dva měsíce později albem Khoiba. Dvojice je v rámci intenzivního jarního turné přijede představit i do Brna. Koncert v Kabinetu múz se koná 24. dubna a Khoibu na něm podpoří Jan Boroš s Čarami života, oceněnými letos cenou Apollo.  více

Každá premiéra Vojenského uměleckého souboru Ondráš je událostí, která se těší velkému zájmu folklorních nadšenců. Nejinak tomu bylo ve čtvrtek v lehce stísněných prostorách Divadla Bolka Polívky. Koncert s názvem Krajinou času byl vyprodán více než měsíc předem.  více

Včerejší koncert z Šéfdirigentské řady Filharmonie Brno představil v komorně pojatém programu koncertní mistryni Coloradského symfonického orchestru houslistku Yumi Hwang-Williams. Společně s šéfdirigentem brněnské filharmonie Dennisem Russellem Daviesem přednesla některá z klasických i moderních děl zkomponovaných pro housle a klavír. Brněnské publikum tak mělo možnost seznámit se sólistkou ještě dříve, než zítra stane po boku samotného orchestru Filharmonie Brno.  více

V téměř čtyřhodinovém programu mohli ve Veselí nad Moravou diváci i účinkující slavit osmdesáté narozeniny legendy horňáckého folkloru Martina Hrbáče. Koncert, který se v neděli 24. března k této příležitosti konal, se však zapíše do dějin nejen svojí délkou, ale zejména plejádou folklorních legend, které se na jevišti vystřídaly.  více

Klavírní recitál šéfdirigenta brněnské filharmonie Denise Russella Daviese a jeho manželky klavíristky Maki Namekawy včera v Besedním domě nabídnul skladby tří výrazných tváří amerického minimalismu. V průběhu večera zazněla minimalistická tvorba Steva Reicha v podobě díla Piano Phase, skladba Hallelujah Junction Johna Adamse a Four Movements for Two Pianos Philipa Glasse.  více

Festival JAZZFESTBRNO se letos rozšiřuje o novou programovou linii Tension, která bude představovat hudebníky na pomezí jazzu a elektronické hudby. Jedním z interpretů, kteří se představí 28. března v prostoru Praha v Brně, bude česko-ukrajinské duo Zabelov Group, které nedávno vydalo nové album s názvem Eg. Rozhovor s Romanem Zabelovem (akordeon, hlas, klavír, varhany, harfa…) a Janem Šiklem (bicí, trubka, kytara, perkuse…) vznikl v jedné pražské kavárně těsně před kapelní zkouškou.  více

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.  více

Nejčtenější

Kritika

V rámci Temných hodinek Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupil včera pod vedením dirigenta Jakuba Kydlíčka Barokní orchestr Pražské konzervatoře. Instrumentalisty doplnila sopranistka Anna Petrtylová, altistka Monika Machovičová, tenorista Marek Žihla a basista David Malát. Zaznělo na český text komponované Oratorium na Velký pátek moravského skladatele a kantora Josefa Schreiera.  více