54. Mezinárodní hudebněvědné kolokvium v Brně

54. Mezinárodní hudebněvědné kolokvium v Brně

Příští týden proběhne v Brně 54. mezinárodní muzikologické kolokvium zaměřené na městskou hudební kulturu ve střední Evropě v letech 1450 až 1670. Kolokvium probíhá na půdě Ústavu hudební vědy FF MU. Součástí letošního kolokvia bude také koncert souborů Versus a Capella Ornamentata v Červeném kostele.

Mezinárodní hudebněvědné kolokvium v Brně je konference mezinárodního významu a mimořádné kontinuity. Po roce 2010 se postupně rozvinul model pravidelného střídání odborných kolokvií věnovaných starší (vždy v lichých letech) a novější hudební kultuře. V roce 2015 se v Brně vůbec poprvé konalo setkání zaměřené na hudební kulturu 15. a 16. století, na nějž letošní kolokvium tematicky navazuje. 54. ročník je věnován městské hudební kultuře ve střední Evropě v období 1450 až 1670. Třicet badatelů z celkem osmi zemí včetně zámoří bude diskutovat o liturgickém provozu městských kostelů, institucionální problematice na rozhraní pozdního středověku a raného novověku i o koexistenci chorálního, figurálního i písňového repertoáru. Součástí letošního kolokvia je také koncert souborů Versus a Capella Ornamentata (4. listopadu 2019 v takzvaném Červeném kostele), na němž zazní sedmihlasá mše Super Undique Flammatis Jacoba Handla Galla a chorální proprium ze svátku posvěcení kostela z brněnského svatojakubského graduálu z roku 1493. Mezinárodní hudebněvědné kolokvium v Brně: Městská hudební kultura ve střední Evropě 1450 až 1670 proběhne 4. až 6. listopadu 2019 v posluchárně N 21 na Ústavu hudební vědy FF MU.

Program kolokvia najdete zde.

Brno/ foto archiv kolokvia

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více