Aktuálně: Zemřela herečka Jana Gazdíková

5. říjen 2022, 11:00

Aktuálně: Zemřela herečka Jana Gazdíková

V pondělí 3. září 2022 ve věku 79 let zemřela herečka Jana Gazdíková. Její herecké působení je spojeno s Městským divadlem Brno.

Jana Gazdíková se narodila 14. září 1943 v Otrokovicích (tehdy Baťov) a herečkou toužila být už odmala. Po maturitě na jedenáctiletce tedy vystudovala činoherní herectví na brněnské Janáčkově akademii múzických umění u profesorů Milana Páska a Oldřicha Vykypěla a za svým prvním profesionálním angažmá putovala do Uherského Hradiště, kde hrála dvě sezóny (1965–1967). Slovácké divadlo jí poskytlo řadu příležitostí, připomeňme alespoň její zdejší první a poslední role, které byly současně rolemi titulními – Manon Lescaut a Maryša.

Její další kroky směřovaly zpět do Brna a v roce 1967 natrvalo zakotvila v tehdejším Divadle bratří Mrštíků, kde ztvárnila na sto různých postav. Jednou z jejích profilových inscenací byla Aprílová komedie aneb Cokoli chcete v režii Milana Páska, kde hrála Violu. Tuto postavu obdařila opravdovou radostí z divadla, kterou nakažlivě přenášela na diváky všech generací. Režisér Pásek jí poskytl velkou příležitost také v roli Vendly Bergmannové ve Wedekindově Procitnutí jara, a i tato postava se stala ozdobou interpretačního umění DbM. Za Páskova režijního vedení pak vytvořila několik dalších velkých postav: Giacintu v Hoři z návratu, Irmu v Bláznivé ze Chaillot, Mirandu v Shakespearově Bouři či Valju v Irkutské historii. Ale i spolupráce s ostatními režiséry přinesla řadu pozoruhodných výkonů: v Manon Lescaut, kde opět hrála titulní postavu; v současných i klasických komediích Jen o chlupI chytrák se spálí či Luigiho srdce aneb Poprava tupým mečem, které prokázaly její talent i výjimečný smysl pro působivou groteskní nadsázku; v muzikálech Nejkrásnější válkaValentin a Valentina či Palečkův úsměv a pláč, kde se projevilo její další specifické nadání pro divadlo, které mluví, tančí a zpívá.  

I poté, co odešla do hereckého důchodu, se pravidelně pohostinsky objevovala na jevišti svého domovského Městského divadla Brno. Diváci si ji tak mohou pamatovat jako Ptáčnici v muzikálu Mary Poppins, Lady Beaconsfieldovou v muzikálu Jekyll & Hyde, spolu s obecenstvem si užívala roli tetičky Marty Brewsterové, která zvala postarší pány na bezinkové víno v činoherní komedii Jezinky a bezinky aneb Arsenik a staré tety, a postav babiček Amyry a Helene se zhostila v muzikálech Let snů LILI a Děsnej pátek. Jejími posledními rolemi, v nichž se ještě nedávno představovala publiku na prknech Činoherní scény, byla Hraběnka Vronská v Anně Karenině a paní Tichá v Noci pastýřů.

MdB

Jana Gazdíková/ foto archiv MdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější