Antonín Rejcha znovunalezený: Virtuální výstava MZK a Bibliothèque nationale de France

Antonín Rejcha znovunalezený: Virtuální výstava MZK a Bibliothèque nationale de France

Moravská zemská knihovna (MZK) podepsala memorandum o spolupráci s Francouzskou národní knihovnou (Bibliothèque nationale de France, BnF). Memorandum podepsané ředitelem MZK Tomášem Kubíčkem a jeho protějškem, prezidentkou BnF, Laurence Engelovou, ujednává spolupráci obou institucí především v oblasti vědy, výzkumu i digitalizace a výměnných stáží. Společně spouští virtuální výstavu s názvem Antonín Rejcha znovunalezený.

Na základě příprav společného projektu v podobě výstavy a konference o česko-francouzském skladateli Antonínu Rejchovi s názvem Antonín Rejcha znovunalezený vznikla spolupráce MZK a BnF. Společná práce poukázala na sdílené kulturní dědictví, šíři sbírky Rejchovy hudby ve fondech francouzské knihovny a také na možnou kooperaci, která je příslibem vzájemného předávání zkušeností na poli digitalizace fondů a odborných výzkumů obou knihoven. Práce nad konkrétním projektem ukázala, že je toho mnohem více, nad čím se obě knihovny mohou setkat, a po rozhovorech nad vědeckými záměry obou institucí a nad probíhající digitalizací národního fondu, kterou mají za úkol obě naše knihovny, jsme domluvili rámce naší spolupráce, které vzájemné memorandum jen potvrdilo. K jeho podpisu mělo dojít už loni v květnu, od té doby jsme termín setkání nad ním museli už třikrát odsunout. Navzdory tomu už reálná spolupráce probíhá a došlo i k první výměnné stáži. Což svědčí o tom, že naše spolupráce má už konkrétní podobu, která nemusela čekat na písemné stvrzení, k němuž teď došlo alespoň na dálku,“ říká ředitel MZK profesor Tomáš Kubíček a dodává: „Memorandum i výstava ukazují, že navzdory všem omezením i v této situaci je mezinárodní spolupráce možná a snad ještě potřebnější, než kdy dříve, protože víc než jindy má i symbolický význam“.

Virtuální výstava Antonín Rejcha znovunalezený vznikala při příležitosti výročí 250 let od narození tohoto českého skladatele, jehož život i tvorba byly významně spojeny s Francií a pobytem v Paříži. Rejcha, který se narodil v Praze byl vrstevníkem a přítelem Ludwiga van Beethovena, naturalizovaným Francouzem, široce uznávaným profesorem skladby a prvním rodilým Čechem zvoleným za člena Francouzské akademie krásných umění. Jeho všeobecně uznávaný přínos v hudební teorii a pedagogice v posledních letech doplňuje hlubší poznání Rejchy, jako odvážného a nápaditého skladatele.

 „Výstava zpřístupňuje současný stav bádání včetně nejnovějších Rejchovských objevů. V devíti tematických celcích přibližuje pomocí autografních rukopisů z fondu Francouzské národní knihovny, archivních dokumentů, původních tisků z fondů Moravské zemské knihovny a dobových rytin místa, na nichž se odehrával Rejchův život, plný zvratů, počínaje rodnými Čechami přes Německo, Vídeň až do Paříže. Zaměřuje se také na různé aspekty jeho hudební a teoretické tvorby,“ uvedli k výstavě její autoři Jana Franková z MZK a François-Pierre Goy z Francouzské národní knihovny.

Výstava měla být dle původního plánu instalována v loňském roce k příležitosti Rejchova kulatého výročí v galerii MZK. Aktuální bezpečnostní situace vedla k jejímu přenesení do virtuálního prostoru, kde získala mnohem rozsáhlejší podobu. Nyní je obohacena například o ukázky z nové nahrávky Rejchovy kantáty Lenore v podání Filharmonie Brno, která vyšla na konci minulého roku. Výstava byla spuštěna 26. února 2021, tedy v den Rejchových narozenin. Českou verzi výstavy naleznete zde.

Antonín Rejcha/ foto Wiki

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Nejčtenější