Bachův varhanní podzim: Samuel Kummer, Julian Gembalski, Schola Gregoriana Pragensis

25. září 2018, 3:00
Bachův varhanní podzim: Samuel Kummer, Julian Gembalski, Schola Gregoriana Pragensis

Festival se zaměřuje na varhanní a komorní hudbu. Letošní ročník tematicky odkazuje ke 100. výročí založení Československa. Součástí programu je devět koncertů předních protagonistů varhanního světa, čtyři z nich proběhnou v Brně.

Festival vstupuje do 9. ročníku. Letos ho zahájí koncert drážďanského varhaníka Frauenkirche Samuela Kummera. Koncert s programem německých romantiků se uskuteční v úterý 2. října v 19:00 v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze. První z řady čtyř brněnských koncertů provede ve středu 3. října polský varhaník, improvizátor a pedagog Julian Gembalski, který rozezní varhany jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Stálice české varhanní scény Irena Chřibková pak usedne za nedávno rozšířené varhany v brněnském kostele sv. Tomáše ve čtvrtek 11. října. Neděle 14. října bude patřit v bazilice Nanebevzetí Panny Marie Martinu Moudrému, který se specializuje na dílo romantického skladatele Maxe Regera. Brněnský program nabídne také koncert Davida Ebena a jeho souboru Schola Gregoriana Pragensis, který spojí varhany a sborový mužský zpěv. Dále zazní  liturgické zpěvy Petra Ebena z poloviny 20. století, a to 21. října v 19:00.

Festival bude probíhat od 2. do 28. října 2018.

Jako každoročně je varhanní program doplněn o jeden komorní koncert – tentokrát s houslistou Janem Talichem a pianistou Martinem Kasíkem. Ti v Českých Budějovicích 18. října provedou díla B. Smetany, L. Janáčka a samozřejmě J. S. Bacha.

Festival zavítá také do Žďáru, kde 20. října vystoupí mladá varhanice Petra Kujalová, a do Prostějova, kde se 9. ročník festivalu slavnostně uzavře koncertem titulárního varhaníka brněnské katedrály Petra Kolaře. Tento poslední koncert připadá na den 100. výročí vzniku Československé republiky, tedy 28. října 2018.

Koncerty:

2. 10. Samuel Kummer (varhany), Praha

3. 10. Julian Gembalski (varhany), Brno

7. 10. Aneta Ručková (soprán) a Josef Kratochvil (varhany), Doubravník

11. 10. Irena Chřibková (varhany), Brno

14. 10. Martin Moudrý (varhany), Brno

18. 10. Jan Talich (housle) a Martin Kasík (klavír), České Budějovice

20. 10. Petra Kujalová (varhany), Žďár nad Sázavou

21. 10. Schola Gregoriana Pragensis (um. vedoucí David Eben), Tomáš Thon (varhany), Brno

28. 10. Petr Kolař (varhany), Prostějov

Julian Gembalski/ foto archiv umělce

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Strážnická zpěvačka a cimbalistka Magdalena Múčková se už v útlém věku projevila jako výrazný talent: v soutěži dětských zpěváků si ve finále zazpívala s brněnským BROLNem – a nahrávka to byla natolik vydařená, že ji Český rozhlas Brno dodnes uchovává jako tzv. trvalku. Dětský hlásek vyzrál v krásně zabarvený, nezaměnitelný hlas mladé ženy, která si velmi brzy osvojila disciplínu pro lidovou zpěvačku nejnáročnější, totiž interpretaci lidových balad: kupříkladu její vlastní úpravy baladických příběhů z rodného strážnického Dolňácka Vydala máti, vydala dcéru a V širém poli hruščička jsou čisté a působivé. Ve dvaceti se nebojácně postavila do čela mladé strážnické cimbálové muziky Danaj, která letos oslavila třicetiny, a natočila s ní devět CD – mezi jinými ceněná tematická alba Písničky z malířovy palety (2000, reedice 2018), vánoční Nenechte nás dlúho státi (1996), Vladimíru Úlehlovi dedikované CD Písňovou zahradou (2008) nebo letošní Desatero (2018).  V BROLNu na čas zakotvila jako kmenová cimbalistka a zpěvačka, dodnes se současným “malým” BROLNem občas hostuje. Kromě hraní na cimbál, zpívání, komponování muzikantských pásem a úprav písní pro “svou” CM Danaj vyučuje hru na cimbál na ZUŠ ve Veselí a ve Skalici - a našla si i práci redaktorskou a scénáristickou: v pořadu U nás aneb Od cimbálu k lidové kultuře v TV Noe představuje divákům výrazné osobnosti české a moravské lidové muziky. Jak je zřejmé, kulaté narozeniny nemá vlastně ani čas oslavit v klidu … V rámci letošního festivalu Janáček Brno prezentovala svůj autorský pořad Kvítí milodějné – takže bylo o čem si povídat.  více

Když trio Ponk v obsazení housle, cimbál a kontrabas přišlo se svým prvním albem Postfolklor a konceptem mrtvého folkloru, psal jsem, že se kapele podařilo „vnést do vybraného [folklorního] materiálu kus sama sebe, použít v písních spoustu hudebních vtípků a jasně čitelných i méně nápadných obratů z jiných žánrů, a přitom zachovat jejich podstatu“. Ponk tehdy hrál úpravy lidových písní, kterým sice ponechal texty a melodie, ale s velmi úsporným a čistě akustickým instrumentářem dokázal tento tradiční repertoár obohatit o prvky rocku a dalších žánrů. Vtip spočíval ve využití netradičních rytmických vzorců, způsobu hry a energie. Na podobném principu by se dalo vystavět hned několik alb, a tak po debutu s písněmi o smrti mohl Ponk natočit kolekce lidových písní svatebních nebo vánočních. Nestalo se tak a je to dobře.  více

Ve čtvrtek a v pátek proběhly v Brně dva zcela odlišné koncerty, avšak s jedním společným jmenovatelem. Byla jím Horňácká muzika Petra Mičky. První čtvrteční akce se konala v klubu Leitnerka a šlo o dvojkoncert s kapelou Lesní zvěř. Páteční program hostil husovický klub Musilka a za doprovodu zmíněné kapely se na něm představili zpěváci a zpěvačky z horňácké obce Hrubá Vrbka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018 vyvrcholil operním představením Výlety páně Broučka v nastudování Národního divadla (Praha) v režii Slávy Daubnerové se scénografií Pavla Boráka a s kostýmy Simony Vachálkové. V hlavních rolích se představili Jaroslav Březina, Aleš Briscein, František Zahradníček, Alžběta Poláčková, Jiří Sulženko, Andrea Široká, Stanislava Jirků, Martin Šrejma, Roman Janál a Josef Moravec. Orchestr a sbor Národního divadla řídil Jaroslav Kyzlink, o taneční čísla se postarali členové Baletu Národního divadla a externisté.  více

První prosincový víkend se na Mezinárodním festivalu Janáček Brno 2018 nesl ve znamení krásy a poetiky lidové písně, tak jak ji vnímal skladatel sám. Sobotní odpoledne v Mahenově divadle patřilo folkloru ryzímu přímo ze skladatelova rodného kraje. Neděle potom patřila slavnostnímu představení jednoho z jeho největších folklorem inspirovaných děl – Moravská lidová poezie v písních – v působivých prostorách vily Tugendhat.  více