Baletní premiéra Radio and Juliet s hudbou od Radiohead se blíží

30. červenec 2020, 1:00

Baletní premiéra Radio and Juliet s hudbou od Radiohead se blíží

Poslední premiérou baletní sezony bude dílo renomovaného evropského choreografa Edwarda Cluga Radio and Juliet. Balet s podtextem „Co by se stalo, kdyby se Julie rozhodla nezemřít…“ provází hudba britské hudební skupiny Radiohead.

Radio and Juliet je neoklasický balet vytvořený v roce 2005 pro baletní soubor Slovinského národního divadla v Mariboru a je jednou z nejúspěšnějších choreografií mladého tvůrce Edwarda Cluga, který má za sebou i skvělou interpretační kariéru. Jeho práce je v současnosti žádána nejen v Evropě, kde spolupracuje s takovými soubory, jako jsou Balet Bolšoj v Moskvě, Státní balet ve Vídni, NDT 1 a 2 v Haagu nebo s balety v Dortmundu, Essenu nebo Lisabonu, ale je prezentována prostřednictvím jeho tvorby i na tanečních festivalech po celém světě.

Radio and Juliet spojuje tanec s nejslavnějším milostným příběhem se skupinou Radiohead. V tomto smyslu je název Radio and Juliet slovní hříčkou. Radiohead se touto shakespearovskou tragédií zabývají v jedné ze svých filmových písní ve filmu Baze Luhrmanna s Leonardem di Capriem a Claire Danesovou v hlavních rolích. Romeo a Julie hovoří o věčných motivech, které se objevují napříč historií lidstva: láska, nenávist, smrt, netolerance, naděje a násilí. Tento nadčasový příběh prodělal v průběhu staletí četné úpravy a byl oživen v mnohých uměleckých žánrech. Kromě Baze Luhrmana přeneslo tento příběh na plátno mnoho dalších režisérů; Sergej Prokofjev z něj vytvořil balet; Charles Gounod, Vincenzo Bellini a Frederick Delius operu; Čajkovskij z něj udělal koncertní předehru, Leonard Bernstein pak muzikál. V každé z těchto podob se stal nesmrtelným příběhem, který se může odehrávat kdykoliv, v mnoha rozličných formách, aniž by ztrácel na významu, v jakémkoliv období a společenském kontextu, a tedy i v současnosti. Premiéra je ohlášena na 8. srpna 2020 od 20:00 v Mahenově divadle.

Radio and Juliet interpretuje Shakespearovu hru z trochu jiného úhlu. Jak také Edward Clug vysvětluje: „Dalo by se říci, že naše představení začíná ve chvíli, kdy Julie spatří vedle sebe ležet mrtvého Romea. Abych to upřesnil, příběh ve skutečnosti dále rozpracováváme pozpátku, skoro jako retrospektivu nějaké nenaplněné lásky. Nicméně, všechny postavy a situace v našem představení jsou smyšlené a jakákoliv podobnost se Shakespearovým Romeem a Julií je čistě… záměrná, nikoliv náhodná. Dalo by se o této verzi říci, že je poněkud překroucená… Mým záměrem nebylo převyprávět příběh, ale nabídnout publiku zážitek z jiné perspektivy.

Foto Arthur Abram

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější