Björk a Biophilia jedenkrát v kině Scala

Björk a Biophilia jedenkrát v kině Scala

Kino Scala uvede záznam z turné Biophilia. Film se po uvedení na festivalu v Karlových varech chystá na turné po ČR a v Brně se zastaví jen na jeden večer.

Pouze po 7 dní v týdnu od 20. do 26. října 2014 budou mít diváci jedinečnou možnost zhlédnout snímek vizionářské umělkyně Björk: Biophilia Live, který bude uveden v téměř 40 kinech v ČR a ve 2 kinech na Slovensku. Sedmidenní turné Biophilie začne 20. října v kině Nadsklepí v Kroměříži, celorepubliková cesta bude zakončena v olomouckém kině Metropol v neděli 26. října. Režiséři Nick Fenton a Peter Strickland natočili zpěvačku na předposlední zastávce jejího turné k multižánrovému multimediálnímu projektu Biophilia. Výsledkem je neobvyklý dokumentární film kombinující živé provedení písní z posledního zpěvaččina alba s animacemi a kolážemi obrazů z oblasti přírody a vědy.

Záznam koncertu z londýnského Alexanda Palace s úvodem Davida Attenborougha

Těžištěm samotného snímku Björk: Biophilia Live je živé provedení všech písní z alba Biophilia. Záznam je natočen na předposledním koncertě zpěvaččina turné, v londýnském sále Alexandra Palace. Kromě zpěvačky a její doprovodné kapely se na scéně objevuje islandský sbor a řada neobvyklých hudebních nástrojů, vytvořených speciálně pro toto turné. Režie se ujal Peter Strickland. Druhým členem režisérského tandemu je Nick Fenton, který v minulosti spolupracoval mimo jiné s kapelou Sigur Rós.

Koncert je ve filmu dokreslován kolážemi tektonických desek, DNA, Měsíce, hub a dalších obrazů. Začátek snímku je doplněn komentářem přírodovědce a moderátora Davida Attenborougha, který se s Björk již dříve setkal v dokumentu zkoumajícím propojení přírody a hudby When Björk met Attenborough.

Film měl evropskou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary 2014 a od počátku je provázen nadšenými recenzemi hudebních a filmových publicistů. Hollywood Reporter jej označil za „svébytné imaginativní dílo“ a magazín Variety se o něm vyjádřil jako o „úchvatném záznamu nezaměnitelné umělkyně na vrcholu jejích sil“. Originalitu samotného provedení koncertu poté The Guardian komentoval slovy: „Neexistuje mnoho umělců, kteří dovedou zkombinovat životní cyklus medúzy s breakbeatem tak, aby to fungovalo. Tohle je však naprosto jedinečné dílo, které bychom možná měli nazývat spíše operou, a Björk a bubeník Manu Delago jsou zde na vrcholu tvůrčích sil. Je to naprosto praštěné a zároveň dojemné – obzvláště ona podivná milostná píseň provázející video mutujícího viru. Tohle dílo by měl povinně zhlédnout každý, kdo se chystá přehradit ledovcovou řeku kvůli výrobě hliníku.“

Biophilia – první „app-album“

Historie Biophilie se datuje již do roku 2010. Její zamýšlená podoba byla tehdy „3D vědecký muzikál“, který měl natočit francouzský režisér Michel Gondry. Ze spolupráce s Gondrym nakonec sešlo, unikátní Biophilia ale žila dál. Fascinována možnostmi, které nově přinášely dotykové displeje tabletů, se Björk ve spolupráci s firmou Apple rozhodla vytvořit první album na světě vydané jako aplikace pro iPad. Její dlouhodobá snaha propojit ve své tvorbě prvky přírody, technologie a umění zde dosáhla vrcholu. Každá píseň z alba má svoji samostatnou aplikaci, jejímž prostřednictvím může posluchač interaktivně zkoumat témata, která se v písních objevují.

Björk, narozena v roce 1965 na Islandu, je všestrannou umělkyní. Po hudebních začátcích v kapele Sugarcubes se vydala na sólovou dráhu a během své více než dvacetileté kariéry vydala osm studiových alb, které jí vynesly celkem 4 Brit Awards, 4 MTV Video Music Awards a 13 nominací na ocenění Grammy. Mimo kariéry zpěvačky si také vyzkoušela herectví a to ve snímku Larse von Triera Tanec v temnotách. Za ztvárnění československé emigrantky Selmy Ježkové si odnesla z Cannes ocenění za nejlepší ženský herecký výkon. Inovativní přístup k tvorbě, originální videoklipy a neobyčejný hlas, to vše dělá z Björk jednu z nejvýraznějších hudebnic současnosti.

Foto a zdroj: Aerofilms

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Nejčtenější