Brněnské Labutí jezero v obnovené premiéře

Brněnské Labutí jezero v obnovené premiéře

Balet NdB uvede Labutí jezero v obnovené premiéře ke 100. výročí prvního provedení v Národním divadle Brno. Autorem inscenace je choreograf a režisér Robert Strajner. Po dvaceti letech na repertoáru se brněnské Labutí jezero představí ve zcela novém výtvarném pojetí. O kostýmy se postaral Roman Šolc, scénu navrhnul britský výtvarník Peter Horne, který se již v Brně uvedl scénickou výpravou k baletu Louskáček. Orchestr vede dirigent Robert Kružík.

V rámci baletních repríz do Brna zavítají uznávaní taneční umělci jako Martina Arduino, první sólistka milánské La Scaly a Maxim Čaščegorov, bývalý první sólista Bavorského státního baletu. Během dubna, v rámci již tradičního projektu Balet Gala s participací festivalu Ruská kultura v ČR, vystoupí hvězdy slavných ruských divadel. Zatančí Oksana Skorik, první sólistka Mariinského divadla v Sankt Petěrburgu a Denis Rodkin, první sólista Velkého divadla v Moskvě.

Labutí jezero patří mezi jedno z nejhranějších novoromantických děl. Čajkovskij se inspiroval motivy původní skandinávské legendy o dívce proměněné v labuť k napsání lyrické a melodické hudby, která se stala mistrovským příkladem romantické baletní partitury. Princezna Odetta je zakleta knížetem Rotbartem v labuť a zachránit ji může pouze čistá láska. Princ Siegfried, který jí přísahá věrnost, ji však zradí. Kletba tak zůstává nezlomena, i když Odetta nakonec nešťastnému Siegfriedovi odpouští. Tento titul, který je uváděn v tradiční choreografické koncepci Mariuse Petipy a Lva Ivanova, nastudoval s brněnským baletem významný dlouholetý baletní mistr milánské La Scaly, Robert Strajner. Svým akcentováním čistoty formy a stylu pak brněnská inscenace navazuje na odkaz Petipy a Ivanova a díky Strajnerovi je obohacena i o západoevropskou tradici.

Obnovená premiéra baletu Labutí jezero je ohlášena na 19. února 2019 od 19:00v Janáčkově divadle.

Janáčkovo divadlo/ foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněným hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více