Brněnský fašank: Masky, kroje a cimbálová muzika

Brněnský fašank: Masky, kroje a cimbálová muzika

Brněnský fašank pořádá Slovácký soubor Šafrán Brno ve spolupráci s TIC Brno. Den před Popeleční středou projdou městem lidé v krojích a maskách. Následovat bude beseda u cimbálu a „pochování basy“. Vystoupí cimbálová muzika Lučina Brno - folklorní soubor a Folklorní soubor Jánošíček.

V úterý 5. března brněnské ulice rozezní hudba a zpěv. Den před Popeleční středou, která má člověka uvést do doby postu a odříkání, se koná masopustní zábava - brněnský fašank. Od 16:00 do 18:00 Brnem projde masopustní průvod, který zajišťují folklórní soubory z Brna, tedy DNS Brněnský Valášek, Dětský soubor Komiňáček, Krojovaná skupina z Komína, Lučina Brno - folklorní soubor, SLPT Májek, Slovácký krúžek v Brně, Slovácký soubor Šafrán Brno. Průvod bude zahájen na náměstí Svobody.

Program:

15:30 Malování masek na obličej, občerstvení (nám.Svobody)

16:00 Oficiální zahájení akce

16:20 do 17:30 Ukázky fašankových zvyků: nám. Svobody, Alfa pasáž Brno - před HaDivadlem, Dietrichsteinský palác, Dům pánů z Lipé

17:35 Přesun všech účastníků z nám. Svobody do Tržnice Brno na Zelném rynku, kde bude pokračovat beseda u cimbálu přístupná široké veřejnosti.

23:00 Zakončení besedy s "Pochováním basy" v podání folklorního souboru Lučina Brno

Brněnský fašank 2018/ foto Marie Hvozdecká

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Popeleční středou, která letos připadla na 14. února, skončilo období nevázaného veselí, průvodů masek, zabijaček a jiných forem zábavy. Začíná čtyřicetidenní období půstu, které vyvrcholí velikonočními svátky. Posledních několik dnů před popeleční středou se nese ve znamení masopustů, fašanků, vostatků, končin. To vše jsou české lokální názvy pro tradiční obchůzky a reje masek. Tyto festivity mají velmi dlouhou předkřesťanskou tradici v oslavách slunovratu, sahající až do antiky. Odehrávají se v různých formách po celé Evropě. Na jižní Moravě je několik míst, kde lidová tradice oslav fašanků získala díky své specifické podobě široký věhlas. Nejvýznamnější je obec Strání, kde se celý víkend až do úterního pochování basy koná Festival masopustních tradic.  více

Brněnské skupině Hrozně pomalu táhne na čtyřicítku – koncertovat začala v roce 1982. Po několika kazetách a neoficiálních nahrávkách vydala až v roce 2013 svůj debut na CD, album Už není čas. Novinka Ticho, na které kapela pracovala v posledních dvou letech ve studiu Indies, překvapí čistším zvukem a jasně slyšitelným napětím ve stavbě písní.  více

Filmový festival ke 100. výročí založení Masarykovy univerzity přinesl ve dnech 17.- 19. Května neobyčejně zajímavé projekce, připomínající významné osobnosti z univerzitní historie. Hned první z nich měla kromě vztahu k přírodním vědám i zásluhy o studium lidové písně. Profesora Vladimíra Úlehlu (1888 – 1947) připomněla v pátek 17. května působivým vystoupením jeho pravnučka Julia Ulehla.  více

Letošní fanzin Jazzman hudebního festivalu JazzFest byl plný obsažných medailonů i statí a objevila se v něm i pozoruhodná glosa dramaturga Českého rozhlasu Jazz Petra Vidomuse s provokativním titulkem Jazz nemusí být pánským klubem. Zamýšlí se nad genderovými stereotypy, kterých se světová (potažmo ani česká) jazzová scéna ještě úplně nezbavila. Skvělých sólistek ovládajících nástroje dříve zcela vyhrazené mužům přibývá. Přestože genderové kódování, které Vidomus pregnantně ironicky popsal, ještě není zcela překonáno, JazzFest letos výrazně přispěl k jeho postupnému odbourávání.  více

Během čtyř let, které od sebe dělí vydání prvního alba Záhir a druhého s názvem O Písni, se skupina Lee Banda virtuálně přemístila (dříve uváděla jako svůj domicil Adamov, nyní Jedovnice), dostala se na tzv. divokou kartu do semifinále Porty v Řevnicích a především lehce posunula svůj hudební styl. Zatímco na debutovém albu šlo o folkrockový střední proud, těžící ze zvuku elektrické kytary, na novince převažují akustické kytary, často v kombinaci s mandolínou a dalšími akustickými nástroji.  více

Šest let po předchozím albu Malý kluk přichází hravá kapela Listolet s novinkou. V názvu má sice pouze „pětiminutového“ tuláka, ale album vznikalo během pěti let v jednom studiu v Západních Karpatech „a dále v kuchyních, obývácích, sklepech a děcácích na mnoha místech“, jak se píše v bookletu. Jeho součástí je ostatně mapa Evropy s čísly přiřazenými k jednotlivým skladbám. Nejde však o to, ve které zemi která píseň vznikla nebo byla natočena. Důležitější je možná citát kapely: „Album stavíme jako obraz pro uši, pod fasádou folkrockových písní je mnoho detailů skrytých ve zvukových záhybech. Co skladba, to zvuková krajina, jiný příběh.“  více