Brněnský rozhlas dnes zahájí výstavu ke svému 95. výročí

Brněnský rozhlas dnes zahájí výstavu ke svému 95. výročí

Brněnský rozhlas dnes otevře výstavu ke svému 95. výročí pravidelného vysílání. Výstava zachycuje například hlasy Oldřicha Nového, Karla Absolona nebo Jiřího Mahena padající ze speciální zvukové sprchy. K vidění bude třeba rozhlasový přijímač, který před devadesáti lety vyrobili pracovníci brněnského letiště pro svého ředitele. Výstava začíná dnes, tedy 6. září.

Pravidelné vysílání začalo 1. září 1924 z „radiosalonu“ ve věžičce nad dnešní kanceláří hejtmana v Zemském domě v Brně. Stalo se tak pouze dva roky po britské BBC a rok po pražském Radiojournalu. Právě Oldřich Nový byl u toho – a ještě po letech na práci v rozhlasu vzpomínal. Výročí i další osudy brněnského rozhlasu připomene výstava, která se zájemcům otevře dnes v Muzeu Brněnska, přesněji v Galerii Celnice v areálu vily Löw-Beer v Drobného ulici. „Není samozřejmě možné shrnout 95 let historie a desítky osobností do jedné výstavy. Ta bude proto spíše takovou malou ochutnávkou skutečně mimořádné historie brněnského rozhlasu,“ zve k návštěvě ředitelka Českého rozhlasu Brno Hana Ondryášová. Výstava začíná dnes, tedy 6. září v Galerii Celnice v areálu vily Löw-Beer. Bude přístupná do 13. října vždy od úterý do neděle od 10:00 do 18:00. Vstup je volný.

V rámci výstavy zazní poprvé po letech třeba píseň J. Severina ze strážnického festivalu v roce 1948, při níž tehdy zněli živí ptáci. Nebo legendární živá nahrávka z operace lidského srdce v Brně v polovině 50. let. „Nezdá se to, ale rozhlas je současně klenotnicí fotografických záběrů. I z nich jsme některé vybrali,“ dodává hlavní autor výstavy Miloš Šenkýř. Výstava zachycuje také současnost – Český rozhlas Brno je nejposlouchanější regionální stanicí veřejnoprávního rozhlasu vůbec. V brněnském studiu vznikají i pořady pro většinu dalších veřejnoprávních stanic a navíc pečuje o mimořádný kulturní odkaz v podobě nahrávek hudby, her, folkloru či zpravodajství.

Foto archiv rozhlasu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Výstava 95 let brněnského rozhlasu

6.9.2019, 10:00 / Galerie Celnice

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený pěvecký sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce