Cena města Brna pro Petra Fialu

Cena města Brna pro Petra Fialu

Včera, v úterý 21. ledna 2014 převzal Cenu města Brna za rok 2013 v oblasti hudby skladatel, dirigent a sbormistr Petr Fiala. Petr Fiala patří k výrazným osobnostem a reprezentantům soudobé hudební scény. V roce 1990 založil Český filharmonický sbor Brno a stal se jeho uměleckým šéfem. Stál také u zrodu Velikonočního festivalu duchovní hudby. „Jedině každodenní tvrdá a zodpovědná práce může vést k úspěchu. Moje současné plány jsou velmi prozaické. Vydržet umělecky i lidsky to náročné a vysoké tempo mé dosavadní činnosti, abych ve své práci i nadále nacházel radost a uspokojení, a aby Český filharmonický sbor Brno vydržel vnější i vnitřní tlaky a mohl i nadále přinášet do lidských duší krásu a pohodu,“ uvedl Petr Fiala.

Mezi nejvýznamnější úspěchy sboru patří prestižní evropská hudební cena v oblasti klasické hudby ECHO KLASSIK. Český filharmonický sbor Brno ji získal v roce 2007 jako jediný soubor z České republiky, a to hned ve dvou kategoriích. V široké mezinárodní konkurenci a ze 3000 přihlášených nahrávek byl Český filharmonický sbor Brno vyhlášen „Vokálním souborem roku 2007“ za nahrávku Duchovních motet Antona Brucknera. Současně získal cenu „Nejlepší nahrávka roku 2007“ společně s Beethoven Orchestrem Bonn za nahrávku oratoria Ference Liszta Christus. Významná ocenění získaly také další nahrávky. Die Weise von Liebe und Tod des Cornetts Christoph Rilke Paula Klenau byla nominována na prestižní dánskou cenu „Danish P2 Music Prize“ v kategorii symfonická nahrávka roku 2008.  Nahrávka skladby Bernda-Aloise Zimmermanna Requiem für einen jungen Dichter získala v lednu 2009 cenu německé kritiky – „Preis der Deutschen Schallplattenkritik“.

Kvalitu a hodnotu práce Petra Fialy vystihují slova ředitele České filharmonie Davida Marečka: „Petr Fiala je unikátní osobnost, člověk s jasným uměleckým cílem, jehož splnění dosáhl v míře nevídané. Český filharmonický sbor Brno, který založil a vybudoval od nuly, patří k nejužší světové špičce. Obsah téhle fráze si uvědomuji pokaždé, když mluvím se slavnými dirigenty či manažery nejlepších orchestrů a festivalů, kteří se předhánějí, kdo bude moci s Českým filharmonickým sborem Brno spolupracovat. Je skoro neuvěřitelné, v jakých podmínkách se mu podařilo vystavět těleso, které konkuruje těm nejlepším na světě a často s velkým přehledem vítězí.“ Český filharmonický sbor Brno v čele s Petrem Fialou patří dnes k nejlepším a nejvyhledávanějším profesionálním tělesům v Evropě. Sbor se zaměřuje především na oratorní, kantátový a v poslední době i operní repertoár všech období.

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Zakladatel Českého filharmonického sboru Brno Petr Fiala dnes slaví sedmdesáté narozeniny. Kromě gratulace to pokládám za dobrou příležitost k rozhovoru o jeho práci současné, minulé i budoucí.  více

Provedení Requiem za mladého básníka ve Frankfurtu se odehrálo minulou neděli a setkalo se s bouřlivým ohlasem. Bylo by fantastické slyšet je někdy v Brně a myslím, že znovuzrozený Moravský podzim by se o to mohl pokusit.  více

Soudobou a romantickou hudbu měly na programu poslední dva koncerty letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více


Jedno starší – pravda, ne úplně typické – album skupiny Květy začínalo slovy: „Nejtišší kapela na světě tak, aby nerušila sousedy.“ To nejnovější, nazvané trochu záhadně Květy Květy, začíná textem: „Řítíme se do tmy tou největší rychlostí.“ Dá se něco vyvozovat z toho, že kapela kolem Martina E. Kyšperského v nejpomalejším roce, v době lockdownu, přišla s nejrychlejším a možná s nejenergičtějším albem za svou kariéru? Nebo je důležitější, že přes veškerý tlak, který z Květů Květů coby kolektivní práce vyvěrá, jde vlastně o velmi samotářskou a intimní desku?  více

Sedmý rok své oficiální existence završil brněnský bigband Cotatcha Orchestra dlouho připravovaným debutovým albem autorských skladeb tří komponistů – většinou z pera pianisty Martina Konvičky, s mírným přispěním Jiřího Levíčka a bandleadera Jiřího Kotači. Název Bigbandová elektronika/Bigband Electronics naznačuje, že skladby překračují čistě jazzový rámec směrem k různým nadžánrovým fúzím, ale pevné mantinely tím rozhodně nevymezuje.  více

Tomáš Kytnar, šéf brněnského klubu Stará Pekárna a kapelník skupiny Tady To Máš, léta zhudebňoval slovenské texty. Několik svých alb postavil na poezii současných slovenských básníků Judity Kaššovicové a Erika Ondrejičky. Na otázku, jestli se českým textům vyhýbá záměrně, v rozhovoru pro Brno – Město hudby v roce 2013 odpověděl: „Opravdu trochu přemýšlím o češtině, ale nějak systematicky hledat nebo si dávat inzerát rozhodně nebudu. Jako slovenští básníci vlastně přišli ke mně, musí cestou náhody přijít i ti čeští, nebo ne?“ Uplynulo sedm let. Kytnar od té doby se svou skupinou vydal „slovenská“ alba Srdiečka tiché a Krajina diamantov a… letos přichází změna. Novinka Ryba Květovoň propojila Kytnarův typický skladatelský rukopis s českou poezií Bogdana Trojaka.  více

Poetický název Květy nevadnoucí za sebou skrývá prozatím poslední vydavatelský počin Jiřího Plocka. Kompilační CD oslavuje čtvrtstoletí od vzniku moravské folklorní řady v jeho vydavatelství GNOSIS BRNO. Jde o čtrnáct alb, která vznikala mezi lety 1995 až 2005.  A nejsou to alba ledajaká. Nadšení a cit Jiřího Plocka pro píseň je nesporný, z nahrávek však dýchá mnohem víc. Jde například o zápal samotných zpěváků, který Jiří Plocek během natáčení rozdmýchával, nechal je hrát a zpívat podle jejich vůle a nálady. Musím zdůraznit také samotný výběr interpretů. Jména jsou to dnes již opravdu ikonická – František Okénka, Zdeněk Kašpar, Karel Rajmic, Vlasta Grycová, Jiřina Miklošková a mnozí další. Někteří z nich už bohužel opustili tento svět. Jiní, které na albu slyšíme jako nadané děti, sami už vychovávají další generace zpěváků, například Tomáš Beníček. Záměrně zmiňuji zpěváky, samotné album je i po hudební stránce kvalitní. Všechny písně jsou však přednášeny výjimečnými interprety. I to jim v duchu živé lidové tradice dodává jedinečnost.  více

Dva roky po monotematickém albu Bleděmodré město, za které získala nominaci na žánrového Anděla, vydala brněnská skupina Nevermore & Kosmonaut novinku se záhadným názvem XCR-9. Více prozrazuje podtitul Písně do rakety. Zatímco na minulém albu jsme se s Michalem Šimíčkem a jeho kapelou procházeli ulicemi města Brna, tentokrát nás písničkář, který léta používá přezdívku Kosmonaut, bere na fiktivní cestu do vesmíru.  více