Cenu Gustava Broma získal kontrabasista a baskytarista Miroslav Vitouš

24. březen 2018, 8:00

Cenu Gustava Broma získal kontrabasista a baskytarista Miroslav Vitouš

V pořadí 21. nositelem Ceny Gustava Broma za celoživotní přínos v oblasti jazzové hudby se dnes v Brně stal Miroslav Vitouš. Jazzový kontrabasista a baskytarista obdržel ocenění na festivalu JazzFestBrno. Cenu uděluje Český rozhlas Brno jako historické působiště Gustava Broma a jeho orchestru, ale také jako místo vzniku mnoha významných jazzových nahrávek.

„Oceněním se Miroslav Vitouš zařadil po bok takových osobností, jako je Emil Viklický, Jaromír Hnilička, Lubomír Dorůžka, Jiří Stivín, Juraj Bartoš, Jaromír Honzák a Jan Konopásek. Zaslouženě patří k nejvýznamnějším jazzovým osobnostem,“ uvedl ředitel Českého rozhlasu Brno Jaromír Ostrý.

Miroslava Vitouše (*1947) označují i světoví odborníci za jednoho z nejlepších kontrabasistů světa. I když tráví většinu času v zahraničí, pravidelně se vrací do rodné země. Hudbě se věnoval už od dětství, například na housle začal hrát od šesti let a v jedné ze svých prvních skupin Junior Trio se setkal nejen s bratrem Alanem, ale také s muzikantem Janem Hammerem.

„Miroslav Vitouš vzbudil rozruch mnohokrát, jak nepřehlédnutelnou figurou, tak především svojí hrou. Pro českého fanouška před více než půlstoletím bylo doslova zjevením Junior Trio, s Janem Hammerem Jr. u klavíru a bratry Vitoušovými, Miroslavem na kontrabas a Alanem u bicích nástrojů. Vítězství prvých dvou ve vídeňské soutěži mladých talentů znamenalo stipendium na bostonské Berklee School (dnes College) of Music a rychlý vstup mezi americkou jazzovou elitu. Zásadní vliv Miroslava na zvuk a repertoár legendární skupiny Weather Report byl tak konečným potvrzením jeho nesporných kvalit a vstupenkou do ještě jedinečnější formace, tria s Chickem Coreou a Royem Haynesem. Následovala další skvělá angažmá a pod tím vším probíhala dlouhá a soustavná příprava na úplné osvobození kontrabasu od doprovodné role. Sólové koncerty Miroslava Vitouše byly senzací, kterou bylo možno obdivovat, ale nesnadné až nemožné napodobit. Vzpomeňme na jeho triumfální návrat do vlasti a vyprodanou Smetanovu síň nebo o něco později, v říjnu 2002, koncert na festivalu Jazz Goes To Town v Hradci Králové. Konečně se tedy kruh jeho poutí světem uzavírá a JazzFestBrno je nejen hostitelem tohoto umělce, ale i místem předání výroční Ceny Gustava Broma, udělované jen těm nejlepším Českým rozhlasem Brno. Po loňské Bohemia JazzFest Award je Miroslav Vitouš zcela jasným kandidátem a jeho účast v programu JazzFestuBrno 2018 zárukou posluchačského zážitku.“ uvádí jazzový odborník a redaktor Českého rozhlasu Brno Jan Dalecký.

Jako hudebník se Miroslav Vitouš setkal s osobnostmi jako je Freddie Hubbard, Miles Davis, Chick Corea a další. Zahrál si mimo jiné s legendárním Dukem Ellingtonem.

V anketě o Cenu Gustava Broma hlasují hudebníci, publicisté, producenti, redaktoři či organizátoři festivalů.

 

Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stále žasnu nad tím, jak hluboká je studna nápadů Martina Kyšperského, potažmo celé jeho kapely Květy. Vždyť jen v roce 2017: Martin převzal Anděla za sólovou desku Vlakem. S Květy skvěle sehrál roli svazácké kapely a zpíval své autorské „normalizační“ hity v seriálu Svět pod hlavou (který o rok později zaslouženě obdržel Českého lva). Květy v nové sestavě s Ondřejem Kyasem vydaly skvělou desku Komik do půl osmé (mrzí mě, že Anděl ji minul, ale na vině je podle mě zredukování počtu žánrových cen a „lehký“ chaos v nové bezbřehé škatulce Alternativa). Vyšla kniha Průvodce po albech a historii kapely Květy a spolu s ní ještě jedno řadové album Spí vánoční pták. A mezitím Květy spustily projekt YM, v jehož rámci se všichni tři členové představí se skladbami v určitém nečekaném žánru. Začal to opět Martin Kyšperský s programem country písní – veřejná premiéra s hostujícím Petrem Uvirou proběhla ve vysílání Radia Proglas v prosinci 2017. Na rok 2018 jsou připraveny elektronické písně Aleše Pilgra a poté snad i folktronica Ondřeje Kyase.  více

Temperament i emoce romské hudby jsou všeobecně známým faktem. Se stejnou vervou a pozitivní energií vzniklo v roce 2016 také komunitní nahrávací studio Amaro records. Celý dobrovolnický projekt vznikl za podpory a garance organizace IQ Roma servis. Odpovědnou osobou a dobrým duchem je Petra Borovičková, sama výborná zpěvačka a členka několika kapel. Strůjcem myšlenky byl Gejza Horváth, přední romský hudebník, který již dříve vedl kurzy pro mladé romské muzikanty. Spatřoval v nich obrovský potenciál.  více

Když umělec tvrdí, že vymyslel nový hudební žánr, může to znít nabubřele. Ale lze to vnímat i jako známku určité bezradnosti („nevím, kam bych se zaškatulkoval“) nebo do třetice jako vtipnou hru. A i když to Kurt Rosenwinkel se svým albem Caipi myslí vážně, přikláním se k třetí variantě. Jeho směs jihoamerických rytmů, jazzu, rocku a popu skutečně nelze jedním slovem definovat a pojmenování podle brazilského nápoje caipirinha („A je to opravdu moc dobré pití,“ zdůrazňuje kytarista) je vtipné a funkční zároveň. Brněnská premiéra Rosenwinelova „nového žánru“ byla svým způsobem také hravá, ale především profesionální a dobrodružná.  více

Své česko-slovenské turné zakončila na brněnské Flédě kapela Billy Barman ze Slovenska. Tato série koncertů byla zajímavá nejen svoji čistě akustickou podobou, ale zejména propojením s pěti zpěvačkami SĹUKu (Slovenský ľudový umelecký kolektív). Tato fúze populární hudby a folkloru vznikla původně pro festival Tatra Flowers. Její nebývalý úspěch však způsobil, že se hudebníci rozhodli repertoár rozšířit a představit se nejen na domácí slovenské půdě, ale také u českých sousedů.  více

„Věděl jsem, s kým bych rád spolupracoval, a podle toho jsem se snažil sestavit kapelu, která by měla příjemný zvuk,“ řekl v roce 2015, krátce po vydání svého zásadního alba Living Being, francouzský akordeonista Vincent Peirani. V té době měl za sebou několik zajímavých akustických projektů včetně alba se saxofonistou Emilem Parisienem a v tomto stylu pokračoval i nadále. V roce 2016 vzniklo příjemné CD duetů s pianistou Michaelem Wollným a nedávno spolupracoval s klavíristou Stefanem Bollanim a s Berlínskou filharmonií na albu Mediterraneo, inspirovaném klasickou hudbou. Projekt Living Being je však úplně jiného charakteru, je zhmotněním akordeonistovy představy o elektrické hudbě na pomezí jazzu, rocku a dalších žánrů. A právě s tímto programem Peirani a jeho kapela přijeli do brněnského divadla Husa na provázku.  více

Nejčtenější