Český dirigent k českému zvuku. Jakub Hrůša je novým šéfdirigentem Bamberských symfoniků

Český dirigent k českému zvuku. Jakub Hrůša je novým šéfdirigentem Bamberských symfoniků

Jakub Hrůša se od sezóny 2016/17 stane v pořádí pátým šéfdirigentem a hudebním ředitelem předního německého orchestru Bamberští symfonikové – Bavorská státní filharmonie. Při dnešním dopoledním slavnostním aktu to za přítomnosti Jakuba Hrůši oznámili bavorský ministr umění Dr. Ludwig Spaenle a intendant orchestru Marcus Rudolf Axt.

Před brněnským rodákem Jakubem Hrůšou stály v čele orchestru takové osobnosti jako Joseph Keilberth, Eugen Jochum nebo Herbert Blomstedt. Na pozici šéfdirigenta střídá britského hudebníka Jonathana Notta, který vedl Bamberské symfoniky 16 let. Orchestr si vybral Hrůšu v silné mezinárodní konkurenci a uzavřel s ním pětiletý kontrakt s možností prodloužení. Jonathan Nott orchestr vedl od roku 2000, jeho éra proměnila orchestr v moderní těleso s výjimečným zvukem. Díky dynamické dramaturgii zařazující soudobou vážnou hudbu a silné abonentské základně se Bamberští symfonici stali respektovaným tělesem doma i ve světě.

„Mám opravdu nesmírnou radost, že se stávám šéfdirigentem Bamberských symfoniků,“ komentuje novinku Jakub Hrůša. „Ještě dříve než jsem měl možnost dirigovat tento skvělý orchestr, byl jsem jeho velkým obdivovatelem. Bamberští symfonikové jsou ztělesněním orchestrální kultury v každém slova smyslu. Orchestr má nadto své kořeny v Praze. Dýcháme stejný hudební vzduch, sdílíme kulturní zázemí, jsme si umělecky a historicky vzato velice blízcí.“

Přestože Jakub Hrůša umělecky působí na celém světe, stále spolupracuje také s domácími tělesy, jako je Česká filharmonie, Janáčkova filharmonie Ostrava nebo Filharmonie Brno. S posledně jmenovanou provedl v uplynulé sezóně dva úspěšné koncerty v Brně – novoroční s klavíristou Ivem Kahánkem a open air v rámci loňského festivalu Špilberk. Pod názvem Symfonické tance zazněla díla Maurice Ravela, Leonarda Bernsteina nebo Sergeje Rachmaninova.

Historie Bamberských symfoniků je úzce svázána s českými zeměmi, orchestr dokonce považuje český zvuk za svoji „obchodní značku“. To úzce souvisí s německými hudebníky, kteří byli po válce nuceni opustit Československo – právě oni u zrodu Bamberských symfoniků stáli. Pocházeli z různých divadelních orchestrů z Prahy, Karlových Varů a Slezska. Prvním zázemím orchestru byla gotická budova bývalého dominikánského kláštera, v jehož křížové chodbě vznikly zásadní nahrávky s legendárními dirigenty jako Eugen Jochum, Horst Stein nebo Joseph Keilberth. Ohromující je zájezdová činnost Bamberských symfoniků. Za sedmdesát let své existence odehráli přes 6 500 koncertů, při nichž navštívili 500 měst v 60 zemích světa. Od roku 1993 sídlí v Koncertním a kongresovém centru a sídle orchestru na ostrově, který svými rameny tvoří řeka Regnitz.

Jakub Hrůša je stálým hostujícím dirigentem České filharmonie a hlavním hostujícím dirigentem Tokijského metropolitního symfonického orchestru. Mezi jeho nejnovější úspěchy patří debuty s Los Angeleskou filharmonií, Vídeňskými symfoniky a s napětím jsou očekávána Hrůšova vystoupení s Královským orchestrem Concertgebouw, Filharmonickým orchestrem milánské La Scaly a operní nastudování Janáčka a Pucciniho ve Vídeňské státní a Frankfurtské opeře. Hrůšovy první koncerty s Bamberskými symfoniky v této sezoně se odehrají mezi 12. a 15. listopadem 2015 v Bayreuthu, Schweinfurtu a Bamberce. V programu zazní skladatelé Josef Suk, Dmitrij Šostakovič, Hector Berlioz a Erkki-Sven Tüür.

Foto archiv Jakuba Hrůši

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Nejčtenější