Český dirigent k českému zvuku. Jakub Hrůša je novým šéfdirigentem Bamberských symfoniků

Český dirigent k českému zvuku. Jakub Hrůša je novým šéfdirigentem Bamberských symfoniků

Jakub Hrůša se od sezóny 2016/17 stane v pořádí pátým šéfdirigentem a hudebním ředitelem předního německého orchestru Bamberští symfonikové – Bavorská státní filharmonie. Při dnešním dopoledním slavnostním aktu to za přítomnosti Jakuba Hrůši oznámili bavorský ministr umění Dr. Ludwig Spaenle a intendant orchestru Marcus Rudolf Axt.

Před brněnským rodákem Jakubem Hrůšou stály v čele orchestru takové osobnosti jako Joseph Keilberth, Eugen Jochum nebo Herbert Blomstedt. Na pozici šéfdirigenta střídá britského hudebníka Jonathana Notta, který vedl Bamberské symfoniky 16 let. Orchestr si vybral Hrůšu v silné mezinárodní konkurenci a uzavřel s ním pětiletý kontrakt s možností prodloužení. Jonathan Nott orchestr vedl od roku 2000, jeho éra proměnila orchestr v moderní těleso s výjimečným zvukem. Díky dynamické dramaturgii zařazující soudobou vážnou hudbu a silné abonentské základně se Bamberští symfonici stali respektovaným tělesem doma i ve světě.

„Mám opravdu nesmírnou radost, že se stávám šéfdirigentem Bamberských symfoniků,“ komentuje novinku Jakub Hrůša. „Ještě dříve než jsem měl možnost dirigovat tento skvělý orchestr, byl jsem jeho velkým obdivovatelem. Bamberští symfonikové jsou ztělesněním orchestrální kultury v každém slova smyslu. Orchestr má nadto své kořeny v Praze. Dýcháme stejný hudební vzduch, sdílíme kulturní zázemí, jsme si umělecky a historicky vzato velice blízcí.“

Přestože Jakub Hrůša umělecky působí na celém světe, stále spolupracuje také s domácími tělesy, jako je Česká filharmonie, Janáčkova filharmonie Ostrava nebo Filharmonie Brno. S posledně jmenovanou provedl v uplynulé sezóně dva úspěšné koncerty v Brně – novoroční s klavíristou Ivem Kahánkem a open air v rámci loňského festivalu Špilberk. Pod názvem Symfonické tance zazněla díla Maurice Ravela, Leonarda Bernsteina nebo Sergeje Rachmaninova.

Historie Bamberských symfoniků je úzce svázána s českými zeměmi, orchestr dokonce považuje český zvuk za svoji „obchodní značku“. To úzce souvisí s německými hudebníky, kteří byli po válce nuceni opustit Československo – právě oni u zrodu Bamberských symfoniků stáli. Pocházeli z různých divadelních orchestrů z Prahy, Karlových Varů a Slezska. Prvním zázemím orchestru byla gotická budova bývalého dominikánského kláštera, v jehož křížové chodbě vznikly zásadní nahrávky s legendárními dirigenty jako Eugen Jochum, Horst Stein nebo Joseph Keilberth. Ohromující je zájezdová činnost Bamberských symfoniků. Za sedmdesát let své existence odehráli přes 6 500 koncertů, při nichž navštívili 500 měst v 60 zemích světa. Od roku 1993 sídlí v Koncertním a kongresovém centru a sídle orchestru na ostrově, který svými rameny tvoří řeka Regnitz.

Jakub Hrůša je stálým hostujícím dirigentem České filharmonie a hlavním hostujícím dirigentem Tokijského metropolitního symfonického orchestru. Mezi jeho nejnovější úspěchy patří debuty s Los Angeleskou filharmonií, Vídeňskými symfoniky a s napětím jsou očekávána Hrůšova vystoupení s Královským orchestrem Concertgebouw, Filharmonickým orchestrem milánské La Scaly a operní nastudování Janáčka a Pucciniho ve Vídeňské státní a Frankfurtské opeře. Hrůšovy první koncerty s Bamberskými symfoniky v této sezoně se odehrají mezi 12. a 15. listopadem 2015 v Bayreuthu, Schweinfurtu a Bamberce. V programu zazní skladatelé Josef Suk, Dmitrij Šostakovič, Hector Berlioz a Erkki-Sven Tüür.

Foto archiv Jakuba Hrůši

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Nejčtenější