Český dirigent k českému zvuku. Jakub Hrůša je novým šéfdirigentem Bamberských symfoniků

Český dirigent k českému zvuku. Jakub Hrůša je novým šéfdirigentem Bamberských symfoniků

Jakub Hrůša se od sezóny 2016/17 stane v pořádí pátým šéfdirigentem a hudebním ředitelem předního německého orchestru Bamberští symfonikové – Bavorská státní filharmonie. Při dnešním dopoledním slavnostním aktu to za přítomnosti Jakuba Hrůši oznámili bavorský ministr umění Dr. Ludwig Spaenle a intendant orchestru Marcus Rudolf Axt.

Před brněnským rodákem Jakubem Hrůšou stály v čele orchestru takové osobnosti jako Joseph Keilberth, Eugen Jochum nebo Herbert Blomstedt. Na pozici šéfdirigenta střídá britského hudebníka Jonathana Notta, který vedl Bamberské symfoniky 16 let. Orchestr si vybral Hrůšu v silné mezinárodní konkurenci a uzavřel s ním pětiletý kontrakt s možností prodloužení. Jonathan Nott orchestr vedl od roku 2000, jeho éra proměnila orchestr v moderní těleso s výjimečným zvukem. Díky dynamické dramaturgii zařazující soudobou vážnou hudbu a silné abonentské základně se Bamberští symfonici stali respektovaným tělesem doma i ve světě.

„Mám opravdu nesmírnou radost, že se stávám šéfdirigentem Bamberských symfoniků,“ komentuje novinku Jakub Hrůša. „Ještě dříve než jsem měl možnost dirigovat tento skvělý orchestr, byl jsem jeho velkým obdivovatelem. Bamberští symfonikové jsou ztělesněním orchestrální kultury v každém slova smyslu. Orchestr má nadto své kořeny v Praze. Dýcháme stejný hudební vzduch, sdílíme kulturní zázemí, jsme si umělecky a historicky vzato velice blízcí.“

Přestože Jakub Hrůša umělecky působí na celém světe, stále spolupracuje také s domácími tělesy, jako je Česká filharmonie, Janáčkova filharmonie Ostrava nebo Filharmonie Brno. S posledně jmenovanou provedl v uplynulé sezóně dva úspěšné koncerty v Brně – novoroční s klavíristou Ivem Kahánkem a open air v rámci loňského festivalu Špilberk. Pod názvem Symfonické tance zazněla díla Maurice Ravela, Leonarda Bernsteina nebo Sergeje Rachmaninova.

Historie Bamberských symfoniků je úzce svázána s českými zeměmi, orchestr dokonce považuje český zvuk za svoji „obchodní značku“. To úzce souvisí s německými hudebníky, kteří byli po válce nuceni opustit Československo – právě oni u zrodu Bamberských symfoniků stáli. Pocházeli z různých divadelních orchestrů z Prahy, Karlových Varů a Slezska. Prvním zázemím orchestru byla gotická budova bývalého dominikánského kláštera, v jehož křížové chodbě vznikly zásadní nahrávky s legendárními dirigenty jako Eugen Jochum, Horst Stein nebo Joseph Keilberth. Ohromující je zájezdová činnost Bamberských symfoniků. Za sedmdesát let své existence odehráli přes 6 500 koncertů, při nichž navštívili 500 měst v 60 zemích světa. Od roku 1993 sídlí v Koncertním a kongresovém centru a sídle orchestru na ostrově, který svými rameny tvoří řeka Regnitz.

Jakub Hrůša je stálým hostujícím dirigentem České filharmonie a hlavním hostujícím dirigentem Tokijského metropolitního symfonického orchestru. Mezi jeho nejnovější úspěchy patří debuty s Los Angeleskou filharmonií, Vídeňskými symfoniky a s napětím jsou očekávána Hrůšova vystoupení s Královským orchestrem Concertgebouw, Filharmonickým orchestrem milánské La Scaly a operní nastudování Janáčka a Pucciniho ve Vídeňské státní a Frankfurtské opeře. Hrůšovy první koncerty s Bamberskými symfoniky v této sezoně se odehrají mezi 12. a 15. listopadem 2015 v Bayreuthu, Schweinfurtu a Bamberce. V programu zazní skladatelé Josef Suk, Dmitrij Šostakovič, Hector Berlioz a Erkki-Sven Tüür.

Foto archiv Jakuba Hrůši

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více