Concentus Moraviae zahájí dnes v Bystřici nad Pernštejnem ročník plný humoru

1. červen 2018, 10:30

Concentus Moraviae zahájí dnes v Bystřici nad Pernštejnem ročník plný humoru

První tóny XXIII. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae zazní už dnes. Na slavnostním zahajovacím koncertě vystoupí v pátek 1. června v kulturním domě v Bystřici nad Pernštejnem náš špičkový orchestr PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Marka Ivanoviće. Belgický muzikolog Jelle Dierickx, který se na festival vrací po třech letech a je autorem atraktivní dramaturgie celého letošního ročníku, koncipoval první festivalový večer jako jakýsi „průřez festivalem“, program plný hudebního humoru. Posluchači uslyší nejen Dvořákovu sedmou Humoresku, letošní festivalovou znělku, ale také např. Loriotův Kašlací koncert, Andersonovu skladbu Psací stroj s virtuózním partem pro zkušeného typistu či kontroverzní třívětý koncert 4´33´´ od Johna Cage.

Slavnostní zahájení jednoho z nejvýznamnějších tuzemských hudebních festivalů uvede tradiční vlajkosláva, které se zúčastní všech 19 starostů festivalových měst. Rezidenčním umělcem 23. ročníku je skladatel, muzikolog a pedagog Miloš Štědroň.

„Úsměv je nejkratší vzdálenost mezi lidmi,“ prohlásil proslulý bavič Victore Borge a jeho větu si za své motto zvolil mimořádně posluchačsky i divácky přitažlivý XXIII. ročník festivalu Concentus Moraviae. Jeho program s podtitulem Hudba a humor v podání vynikajících tuzemských i zahraničních hudebníků budou již tradičně hostit města a městečka Jižní Moravy, Vysočiny a Dolního Rakouska.

„Legendární klavírista Alfred Brendel tvrdí, že pro většinu interpretů a prakticky pro všechny posluchače dnešní doby je hudba zcela vážnou záležitostí. Právě proto se mnoho festivalů zaměřuje na ono vážné vznešeno a jen málokteré na vznešeno naruby, tak, jak to udělá letošní Concentus Moraviae,“ prozrazuje dramaturg Jelle Dierickx, uznávaný muzikolog, ale zároveň vyhledávaný dadaistický básník a performer, a dodává: „Spojení hudby a humoru je většinou dílem hudebních klaunů, ale dá se toho podniknout mnohem víc, než jen nahradit noty červenými nosy.“

Kromě řady umělců a skladatelů, kteří se „smáli každý po svém a pomohli tím definovat Evropu“, zmiňuje brněnského rodáka a spisovatele Milana Kunderu, jemuž festival věnuje speciální večer. Ten kdysi prohlásil, že smích je dokonce metaforou Evropy, obsahuje schopnost pochybovat, být kritický, což hudba dokáže rafinovaně a jemně doplnit. „Festivalovým posluchačům se dostane pořádná dávka humoru, od Hudebního žertu Wolfganga Amadea Mozarta přes skladby ve tvaru hrušky, Kašlací koncert až po různé hudební triky, nonsensy a švindly,“ slibuje Dierickx. A pokud jde o zmíněné klauny, ti na festival přijedou také, a to rovnou ti vůbec nejlepší, jako např. dnes již kultovní duo Igudesman a Joo. 

Program festivalu představí i subtilnější způsoby, jak uchopit téma humoru v hudbě. „Řada kompozic bude obsahovat humor ve velmi rafinované podobě, například Beethovenovy Variace na Diabelliho valčík nebo Les soirées de Nazelles Francise Poulenca,“ upozorňuje dramaturg. Kromě pohledu na humor ze strany skladatelů dává Jelle Dierickx ve festivalovém programu prostor řadě souborů, které zacházejí s hudebními úsměvy jedinečným a neotřelým způsobem. „Ensemble Atonor hraje na nástroje, které vynalezl a vytvořil všestranný umělec Erwin Stache, a to od telefonů po stojany na šaty. Orchestr Les Passions de L´Ame zkoumá barokní žertíky v hudbě Heinricha Ignaze Franze Bibera. Orchestr Berg s houslistou Martinem Zbrožkem ve svém vystoupení Pssst… Maestro přichází! geniálně paroduje snad všechny charaktery dirigentů,“ přibližuje Dieririckx. A slibuje i večery s „kouzlem nečekaného“, jako je například piano show Zdenka Krále, který v autorském programu Souboj komiků přiblíží tvorbu a umění výtečných klavíristů Charlieho Chaplina a Luise de Funèse, nebo třeba zcela převratný projekt Mesiáš pro 4 švédského uskupení Odd Size, kteří prohlašují: „Mohli jsme si dovolit jednu zpěvačku a tři instrumentalisty, tak jsme se samozřejmě rozhodli nastudovat… Mesiáše!“ Překvapením pro české posluchače bude také tzv. kinokoncert, při kterém si francouzský soubor Les Traversées baroques troufne vyzkoušet, zda legendární Pat a Mat funguje i jinou než Skoumalovou hudbou – doprovodí totiž projekci pětice epizod animovaného filmu originální živou hudbou přednesenou na staré nástroje. A protože se všechny koncerty odehrávají ve vinařském kraji, disponuje festival také vlastní vyhlášenou vinotékou Concentus Moraviae, z níž bude vlámský ansámbl Zefiro Torna vybírat vzorky pro „hudební ochutnávku vín“ nazvanou Lassus Grand Cru.

Více informací na www.festivalcm.cz

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější