ČT plánuje zrušit pořad Folklorika. Pro jeho udržení koluje petice

ČT plánuje zrušit pořad Folklorika. Pro jeho udržení koluje petice

V červenci 2020 se rozhodlo vedení České televize (ČT) od roku 2021 zrušit v rámci úsporných opatření výrobu 4 pořadů. Mezi nimi i publicisticko-dokumentární pořad Folklorika, který se jako jediný každý týden ve vysílání ČT věnuje tradiční kultuře Čech, Moravy a Slezska. Když  informace o plánovaném zrušení Folkloriky pronikla na veřejnost, sepsal publicista a bývalý rozhlasový redaktor Jiří Plocek petici, v níž formuluje důvody, proč je rozhodnutí ČT chybné. Petici již podepsalo přes 5 500 signatářů a podpisy stále přibývají. Mezi nimi je řada významných osobností kulturního a veřejného života – například spisovatel a bývalý předseda rady ČT Milan Uhde, spisovatel a herec Arnošt Goldflam, předseda Svazu obcí a měst František Lukl, hudebníci Petr Ulrych, Jana Koubková, Vladimír Merta či fotograf  Jindřich Štreit. Svou podporu petici vyjádřil i Jihomoravský kraj.

Od roku 2003 bylo připraveno již více než 390 dílů, které jsou přístupné na webu ČT a tvoří velmi cennou vizuální encyklopedii naší tradiční kultury (zkráceně označované jako folklor). Nejde v ní jen o písně a tance, ale také o  různé zajímavé zvyky, řemesla, rituály v lidském životě, inspirace pro současné umění a portréty osobností, které hrají důležitou roli v kultuře toho či onoho regionu.

Pořad jistě není na předních příčkách sledovanosti, ale oslovuje silně  tu vrstvu diváků, která se  aktivně podílí na kulturním životě lokalit a regionů ČR -  například  jako vedoucí souborů, spolků, umělci a učitelé. Tím je pozitivně ovlivněno  mnoho dalších občanů republiky a rozvíjí se naše svébytná kultura. Pořad naplňuje dokonale pojem veřejnoprávnosti. Petice je online dostupná zde.

Autor petice – publicista a bývalý rozhlasový redaktor Jiří Plocek, v textu formuluje důvody, vymezující se proti rozhodnutí ČT. Kromě toho, že zrušením tohoto nízkonákladového pořadu  (jednotky milionů za rok)  se nijak výrazně neřeší problémy rozpočtu České televize (zhruba 7 miliard  Kč), dochází k daleko větší škodě kulturní, jíž je ztráta  jediného a jedinečného poučeného zdroje informací o naší tradiční kultuře. Sám Plocek, dlouholetý redaktor působící v regionech, říká: „Při své práci jsem se setkával často s tím, jakou má Foklorika prestiž. Jak pomáhá rozvíjet tradice  a inspiruje lidi činné v regionální kultuře a vzdělávání. Mám pocit, že tento důležitý rys veřejnoprávního vysílání si vedení ČT pod ekonomickým tlakem příliš neuvědomuje.“

V preambuli petice, zveřejněné 4. listopadu pod názvem Petice proti zrušení pořadu ČT o tradiční kultuře Folklorika, se praví: Tradiční kultura je strukturálním základem společnosti. Od nejútlejšího mládí až po smrt provází její členy ve formě rituálů a rozličných kulturních statků. Je základem pro budování kulturní identity a sebevědomí jednotlivce i regionů v dnešním pestrém světě.  Česká televize jako médium veřejné služby má za úkol dle zák. o České televizi 483/1991 Sb. v pozdějších zněních, a z něj  dle § 2 a zejména odstavců c) a d) poskytovat vyváženou nabídku pořadů všem skupinám obyvatel, mimo jiné i se zřetelem na kulturu, etnický a národnostní původ a se zřetelem k rozvíjení kulturní identity všech obyvatel České republiky. - Tyto zásadní teze jsou zrušením pořadu hrubě porušeny.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější