ČT plánuje zrušit pořad Folklorika. Pro jeho udržení koluje petice

ČT plánuje zrušit pořad Folklorika. Pro jeho udržení koluje petice

V červenci 2020 se rozhodlo vedení České televize (ČT) od roku 2021 zrušit v rámci úsporných opatření výrobu 4 pořadů. Mezi nimi i publicisticko-dokumentární pořad Folklorika, který se jako jediný každý týden ve vysílání ČT věnuje tradiční kultuře Čech, Moravy a Slezska. Když  informace o plánovaném zrušení Folkloriky pronikla na veřejnost, sepsal publicista a bývalý rozhlasový redaktor Jiří Plocek petici, v níž formuluje důvody, proč je rozhodnutí ČT chybné. Petici již podepsalo přes 5 500 signatářů a podpisy stále přibývají. Mezi nimi je řada významných osobností kulturního a veřejného života – například spisovatel a bývalý předseda rady ČT Milan Uhde, spisovatel a herec Arnošt Goldflam, předseda Svazu obcí a měst František Lukl, hudebníci Petr Ulrych, Jana Koubková, Vladimír Merta či fotograf  Jindřich Štreit. Svou podporu petici vyjádřil i Jihomoravský kraj.

Od roku 2003 bylo připraveno již více než 390 dílů, které jsou přístupné na webu ČT a tvoří velmi cennou vizuální encyklopedii naší tradiční kultury (zkráceně označované jako folklor). Nejde v ní jen o písně a tance, ale také o  různé zajímavé zvyky, řemesla, rituály v lidském životě, inspirace pro současné umění a portréty osobností, které hrají důležitou roli v kultuře toho či onoho regionu.

Pořad jistě není na předních příčkách sledovanosti, ale oslovuje silně  tu vrstvu diváků, která se  aktivně podílí na kulturním životě lokalit a regionů ČR -  například  jako vedoucí souborů, spolků, umělci a učitelé. Tím je pozitivně ovlivněno  mnoho dalších občanů republiky a rozvíjí se naše svébytná kultura. Pořad naplňuje dokonale pojem veřejnoprávnosti. Petice je online dostupná zde.

Autor petice – publicista a bývalý rozhlasový redaktor Jiří Plocek, v textu formuluje důvody, vymezující se proti rozhodnutí ČT. Kromě toho, že zrušením tohoto nízkonákladového pořadu  (jednotky milionů za rok)  se nijak výrazně neřeší problémy rozpočtu České televize (zhruba 7 miliard  Kč), dochází k daleko větší škodě kulturní, jíž je ztráta  jediného a jedinečného poučeného zdroje informací o naší tradiční kultuře. Sám Plocek, dlouholetý redaktor působící v regionech, říká: „Při své práci jsem se setkával často s tím, jakou má Foklorika prestiž. Jak pomáhá rozvíjet tradice  a inspiruje lidi činné v regionální kultuře a vzdělávání. Mám pocit, že tento důležitý rys veřejnoprávního vysílání si vedení ČT pod ekonomickým tlakem příliš neuvědomuje.“

V preambuli petice, zveřejněné 4. listopadu pod názvem Petice proti zrušení pořadu ČT o tradiční kultuře Folklorika, se praví: Tradiční kultura je strukturálním základem společnosti. Od nejútlejšího mládí až po smrt provází její členy ve formě rituálů a rozličných kulturních statků. Je základem pro budování kulturní identity a sebevědomí jednotlivce i regionů v dnešním pestrém světě.  Česká televize jako médium veřejné služby má za úkol dle zák. o České televizi 483/1991 Sb. v pozdějších zněních, a z něj  dle § 2 a zejména odstavců c) a d) poskytovat vyváženou nabídku pořadů všem skupinám obyvatel, mimo jiné i se zřetelem na kulturu, etnický a národnostní původ a se zřetelem k rozvíjení kulturní identity všech obyvatel České republiky. - Tyto zásadní teze jsou zrušením pořadu hrubě porušeny.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jedno starší – pravda, ne úplně typické – album skupiny Květy začínalo slovy: „Nejtišší kapela na světě tak, aby nerušila sousedy.“ To nejnovější, nazvané trochu záhadně Květy Květy, začíná textem: „Řítíme se do tmy tou největší rychlostí.“ Dá se něco vyvozovat z toho, že kapela kolem Martina E. Kyšperského v nejpomalejším roce, v době lockdownu, přišla s nejrychlejším a možná s nejenergičtějším albem za svou kariéru? Nebo je důležitější, že přes veškerý tlak, který z Květů Květů coby kolektivní práce vyvěrá, jde vlastně o velmi samotářskou a intimní desku?  více

Sedmý rok své oficiální existence završil brněnský bigband Cotatcha Orchestra dlouho připravovaným debutovým albem autorských skladeb tří komponistů – většinou z pera pianisty Martina Konvičky, s mírným přispěním Jiřího Levíčka a bandleadera Jiřího Kotači. Název Bigbandová elektronika/Bigband Electronics naznačuje, že skladby překračují čistě jazzový rámec směrem k různým nadžánrovým fúzím, ale pevné mantinely tím rozhodně nevymezuje.  více

Tomáš Kytnar, šéf brněnského klubu Stará Pekárna a kapelník skupiny Tady To Máš, léta zhudebňoval slovenské texty. Několik svých alb postavil na poezii současných slovenských básníků Judity Kaššovicové a Erika Ondrejičky. Na otázku, jestli se českým textům vyhýbá záměrně, v rozhovoru pro Brno – Město hudby v roce 2013 odpověděl: „Opravdu trochu přemýšlím o češtině, ale nějak systematicky hledat nebo si dávat inzerát rozhodně nebudu. Jako slovenští básníci vlastně přišli ke mně, musí cestou náhody přijít i ti čeští, nebo ne?“ Uplynulo sedm let. Kytnar od té doby se svou skupinou vydal „slovenská“ alba Srdiečka tiché a Krajina diamantov a… letos přichází změna. Novinka Ryba Květovoň propojila Kytnarův typický skladatelský rukopis s českou poezií Bogdana Trojaka.  více

Poetický název Květy nevadnoucí za sebou skrývá prozatím poslední vydavatelský počin Jiřího Plocka. Kompilační CD oslavuje čtvrtstoletí od vzniku moravské folklorní řady v jeho vydavatelství GNOSIS BRNO. Jde o čtrnáct alb, která vznikala mezi lety 1995 až 2005.  A nejsou to alba ledajaká. Nadšení a cit Jiřího Plocka pro píseň je nesporný, z nahrávek však dýchá mnohem víc. Jde například o zápal samotných zpěváků, který Jiří Plocek během natáčení rozdmýchával, nechal je hrát a zpívat podle jejich vůle a nálady. Musím zdůraznit také samotný výběr interpretů. Jména jsou to dnes již opravdu ikonická – František Okénka, Zdeněk Kašpar, Karel Rajmic, Vlasta Grycová, Jiřina Miklošková a mnozí další. Někteří z nich už bohužel opustili tento svět. Jiní, které na albu slyšíme jako nadané děti, sami už vychovávají další generace zpěváků, například Tomáš Beníček. Záměrně zmiňuji zpěváky, samotné album je i po hudební stránce kvalitní. Všechny písně jsou však přednášeny výjimečnými interprety. I to jim v duchu živé lidové tradice dodává jedinečnost.  více

Dva roky po monotematickém albu Bleděmodré město, za které získala nominaci na žánrového Anděla, vydala brněnská skupina Nevermore & Kosmonaut novinku se záhadným názvem XCR-9. Více prozrazuje podtitul Písně do rakety. Zatímco na minulém albu jsme se s Michalem Šimíčkem a jeho kapelou procházeli ulicemi města Brna, tentokrát nás písničkář, který léta používá přezdívku Kosmonaut, bere na fiktivní cestu do vesmíru.  více