Czech Ensemble Baroque hledá mecenáše, aby přežil dobu covidovou

Czech Ensemble Baroque hledá mecenáše, aby přežil dobu covidovou

Kulturní život se zastavil a zatím nikdo neví, jak dlouho a jakým způsobem bude tato doba pokračovat. Czech Ensemble Baroque se snažil o alternativní koncertní činnost – tedy streamy. Kvalitní stream je však velice nákladná záležitost a soubor přišel o veškeré příjmy ze vstupného. Nyní soubor nehledá jen finanční zdroje na realizaci dalších on-line koncertů, ale na to, aby vůbec přežil.

Czech Ensemble Baroque, soubor zaměřující se na stylovou interpretaci staré hudby, bojoval v době covidové statečně, prostředky však došly. A tak se soubor ve spolupráci s Nadací Via a jejich projektem Darujme.cz rozhodl požádat své fanoušky a další případné mecenáše o příspěvek. Na koncerty i na přežití.

Realizace streamů byla možná jen díky podpoře Ministerstva kultury, města Brna a Jihomoravského kraje z roku 2020. „Stejně jako v oblasti barokní a klasicistní hudby nabízíme tu nejvyšší kvalitu, rozhodli jsme se jít i cestou kvalitních streamů a ty něco stojí. Jejich realizace je srovnatelná s náklady na uspořádání koncertu, ale rozdílem je, že nám chybí příjem ze vstupného. Na portále Darujme.cz máme ve chvíli vydání tiskové zprávy od 44 fanoušků krásných 86.551Kč, ale náklady na streamy dalších koncertů tato suma nepokryje. I u velmi jednoduchého streamu či záznamu koncertu natočeného tak, aby předal plnohodnotný zážitek, kdy setkání s živou hudbou vynahrazuje špičková přenosová, zvuková a obrazová technika a práce štábu včetně postprodukce v případě záznamu, se náklady pohybují v desítkách tisíc korun a u podrobněji rozpracovaných projektů, jako jsou ty naše, se snadno dostává i vysoko nad 150 tisíc korun,“ popisuje cestu, kterou se vydal Czech Ensemble Baroque, Tereza Válková.

Soubor přišel o veškeré příjmy ze vstupného, z prodeje koncertů v ČR i zahraničí. Chod ansámblu se přitom nezastavil: „Intenzivně pracujeme na 10. sezóně, neustále přesouváme různé koncerty, některé třeba už počtvrté, a ladíme termíny 40 nezávislých umělců. Řešíme granty a dotace a snažíme se zajistit koncertní činnost v letech 2022 a 2023. Pracujeme na dlouhodobých projektech, na dramaturgii, připravujeme návrat do „normálního“ režimu,“ vypočítává Válková. „Nechceme ale naříkat, fňukat a lamentovat. Chceme se nadechnout a zase dál pokračovat v boji. Prosíme proto o pomoc naše nejbližší, přátele, fanoušky, milovníky hudby. Pomozte nám překlenout toto období finančním darem a my vám slibujeme, že uděláme všechno proto, abychom přežili, abychom zase šířili krásnou hudbu a krásnou atmosféru. Nepláčeme, neházíme flintu do partitury, ale musíme dát vědět, jak blízko tomu, že už se Czech Ensemble Baroque nevzpamatuje jsme...“ doplňuje Roman Válek. Soubor bude velice vděčný za jakoukoliv podporu, ať už dlouhodobou (pravidelné měsíční příspěvky) nebo jednorázovou, dar je možno odečíst ze základu daně. Přispět můžete zde.

Foto archiv CEB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kdo zná B-Side Band především z interpretace světových hitů se zpěvem Vojtěcha Dyka, případně z loňského alba Folk Swing, bude možná novým nastudováním Missy Jazz Jaromíra Hniličky překvapen. Málokterá skladba je však s tímto brněnským big bandem spojena tak pevně jako právě legendární Hniličkova Jazzová mševíce

U příležitosti svých loňských 66. narozenin vydal dokumentarista, písničkář, hudebník, divadelník a spisovatel Jiří Vondrák dvojalbum, které je spíše (téměř) reprezentativním průřezem jeho hudebními aktivitami než výběrem největších hitů. Více než o „best of“ jde o zajímavou směs typu „od hitů k raritám“, od starých písní k novým a od folku k bigbítu. Výborná příležitost pro základní seznámení s Vondrákem coby renesanční osobností brněnské scény, díky jinde nevydaným nebo stěží sehnatelným nahrávkám nepostradatelná kolekce pro sběratele a v neposlední řadě 2CD, jehož minimálně první polovina se moc dobře poslouchá.  více

Tramp-swingová kapela s brněnskými kořeny Hajcman (název je odvozený z pojmenování důlní ocelové výztuže odkazuje k zálibě frontmana, jeskyňáře Martina Škrobáka; jeho první kapela se ostatně jmenovala Stalaktit) vydala očekávané debutové album Jednou to bude. Kdo předpokládal, že půjde o autorský projekt, tipoval správně. Ovšem nikoliv z pera členů kapely, přestože malá dvoupísňová ochutnávka od Martina Škrobáka dává naději na další desku poskládanou z vlastního autorského zpěvníku. Gros debutové písňové kolekce plánované více než desetiletí pochází ze šuplíku Jaroslava Velinského alias Kapitána Kida. Tato legenda trampské písně je i Martinův dlouholetý kamarád, spolupracovník a vzor. Jak je popsáno ve sleevenote k albu i k připojenému zpěvníčku, nahrávku „prastarých vykopávek“ plánoval Kapitán Kid už kolem roku 2005 ještě s předchozí Škrobákovou kapelou Banjo Gang. Ke společnému nahrávání s Martinem a jeho kamarády nakonec došlo, ovšem přednost dostaly Velinského nejznámější trampské hity na CD Tempo di kůň (vyšlo 2007). Na již provedenou inventuru šuplíků a Kapitánem Kidem revidovaný předvýběr tak přišel čas až několik let po autorově smrti – jde tedy víceméně o hold váženému autorovi.  více

V rámci týdenního hudebního maratonu Please, do not disturb, který se uskutečnil 15.–21. března, navštívilo komorní těleso Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra sedm brněnských hotelů. V nich dalo zaznít výběru z děl současných hudebních skladatelů. Projekt, který vznikl ve spolupráci s platformou Terén – Pole performativního umění, však nechtěl být pouhým záznamem koncertů. A tak měl každý večer své tematické ukotvení, režii i herce. O prvních čtyřech „hotelových toulkách“ jsme referovali v předchozí recenzi – dnes je na řadě závěrečná hotelová trojice.  více

Zatímco koncertní sály a operní domy zejí prázdnotou, v sedmi brněnských hotelích bylo díky komornímu tělesu Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra a platformě Terén – Pole performativního umění neobvykle rušno. Každý večer v týdnu od 15. do 21. března měli milovníci moderní artificiální hudby možnost navštívit prostřednictvím služby YouTube jeden z vybraných hotelů. Mohli se nechat pohltit nejen přízračnou atmosférou prázdných pokojů a chodeb, ale také pestrou dramaturgií spojenou s netradičním vizuálním uchopením. Cyklus Please, do not disturb, jak svůj počin Brno Contemporary Orchestra a Terén nazvali, nesestával pouze z tradičních koncertních záznamů. Každým večerem totiž prostupovala ještě samostatná „příběhová“ linka, která někdy přímo, jindy jen zpovzdálí interagovala s hudebníky či samotným prostorem.  více