Czech Ensemble Baroque: Poslední koncert cyklu Bacha na Mozarta! a F. X Richter

22. květen 2019, 6:00

Czech Ensemble Baroque: Poslední koncert cyklu Bacha na Mozarta! a F. X Richter

V rámci závěrečního koncertu cyklu Bacha na Mozarta! zazní barokní hudba F. X Richtera v kostele sv. Janů. Czech Ensemble Baroque zakončí 7. sezonu cyklu třemi znovuobjevenými a čtvrtstoletí nehranými skladbami tohoto významného barokního skladatele. Koncert vede zakladatel souboru Roman Válek.

Holešovský rodák Franz Xaver Richter, houslista, učitel hudby, zpěvák a barokní hudební skladatel ovlivnil takové velikány, jakými byli Mozart či Haydn. Letos by oslavil své 310. narozeniny. Na jeho počest Czech Ensemble Baroque poprvé v novodobé historii nastudoval moteto Miserere mei Deus, koncert pro cembalo a orchestr G dur a zejména oslavovanou kantátu Super flumina Babylonis, která byla za Richterova života jeho nejúspěšnějším dílem. Koncert se uskuteční ve středu 29. května v 19:30 v kostele sv. Janů (u Minoritů).

F. X. Richter se narodil 1. prosince roku 1709 pravděpodobně v Holešově. Jeho chrámové i světské skladby se těšily ve své době velké vážnosti a vycházely v tištěné podobě v mnoha evropských zemích. Vynikal i jako učitel kompozice a jeho žáky byli mnozí významní hudebníci. Patřil k čelním představitelům tzv. Mannheimské hudební školy a od roku 1769 působil jako kapelník katedrály ve Štrasburku, což byl jeden z nejprestižnějších hudebních postů tehdejší Evropy. Svými komorními a orchestrálními díly přispěl k vývoji klasického instrumentálního slohu. Zemřel 12. září 1789. Traduje se, že nad jeho rakví byla při zádušních obřadech provedeno jeho Requiem, kterou ke svému pohřbu složil, a jejíž partituru ještě v den svojí smrti pečlivě překontroloval.

Czech Ensemble Baroque se tomuto skladateli soustředěně věnuje již několik let a svou snahu nyní korunuje třemi novodobými světovými premiérami na jediném koncertě. Nově objevená kantáta Super flumina Babylonis byla za Richterova života jeho nejúspěšnějším dílem. Získala dokonce prestižní ocenění Mercure de France. Na koncertě zazní také Miserere f moll a částečně zrekonstruovaný koncert pro cembalo G dur, jehož sólistkou bude Barbara Maria Willi. Czech Ensemble Baroque tímto koncertem a následným natočením programu na CD uzavře cyklus nahrávek a světových premiér Richterových děl, kterým se systematicky věnoval od roku 2014. „Super flumina Babylonis je velkolepá kantáta pro sóla, sbor a orchestr. Richter v ní využívá rozmanitých kompozičních forem a prvků – sólové árie, duet, virtuózní pasáže houslí, rozměrné dvojité fugy a sbory, avšak kromě barokních elementů, také prvky mannheimského Sturm und Drang a citového slohu“, komentuje dirigent a zakladatel ansámblu Roman Válek.

Foto archiv souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pavel Klvaňa

30.11.-1, 0:00 / Klub Leitnerova

Test Punk

30.11.-1, 0:00

Bolehlav | Kadimír 269 | Zmar

30.11.-1, 0:00 / Vegalité

Brněnsko tančí a zpívá

29.5.2019, 17:00 / Dominikánské náměstí

Agadir uvádí... Peter Mišák: Rút

29.5.2019, 19:00 / Sbor Páně

Richter Gala

29.5.2019, 19:30 / kostel sv. Janů (u minoritů)

Black Uganda Choir

29.5.2019, 19:30 / Klub Leitnerova

Klavírní recitál - Drahoslav Bango

29.5.2019, 19:30 / Koncertní sál HF JAMU v Brně

Marek Kotača Trio + vernisáž

29.5.2019, 20:00 / Music Lab

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Nejčtenější