Dunaj vědomí: Brněnská premiéra proběhne již dnes

30. říjen 2019, 1:00

Dunaj vědomí: Brněnská premiéra proběhne již dnes

Univerzitní kino Scala dnes večer hostí slavnostní premiéru dokumentární river-movie zachycující příběh kapely Dunaj. Scénáře a režie dokumentu se ujal David Butula. Film byl k vidění na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, nyní ho čeká první uvedení v kině. 

Dokument popisuje cestu zakladatele skupiny DUNAJ Vladimíra Václavkaza za zmizelou kapelou. Který, coby jeden z původních členů, obnovu kapely dlouhodobě odmítal. Původní sestava kapely se v dokumentu setkává na lodi plující po řece Dunaj, míří na koncert v rumunském Banátu, aby se 20 let po smrti frontmana Jiřího Kolšovského znovu setkali na ojedinělém koncertu. Součástí posádky je tedy Vladimír Václavek, Josef Ostřanský, Pavel Koudelka, Pavel Fajt a textař Karel David. Kapela tak pomyslně doprovodí Jiřího Kolšovského na druhý břeh, setká se se svojí bývalou zpěvačkou Ivou Bittovou a představí světu nový DUNAJ. Premiéra dokumentu proběhne dnes, tedy 30. října 2019 od 20:30 v Univerzitním kině Scala.

Režisér a autor dokumentu David Butula působí jako dokumentarista, dramaturg a hudebník. Působil jako vedoucí produkce v brněnském studiu České televize, později také jako zastupitel městské části Brno-střed pro oblast kultury, turismu a sportu. Organizuje kulturní festivaly, je členem kapely Bubbletones a v současné době zastává post ředitele brněnského centra Post Bellum – Paměť národa.

Dunaj/ foto archiv kapely

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více