Echoes of JazzFestBrno 2018: Richard Bona a Terence Blanchard

Echoes of JazzFestBrno 2018: Richard Bona a Terence Blanchard

Již pátým rokem pořádá festival JazzFestBrno i podzimní koncerty. Letos vystoupí v brněnské premiéře americký trumpetista a skladatel Terence Blanchard s uskupením E-Collective. Druhý koncert obstará kamerunský multiinstrumentalista Richard Bona se svou kapelou Richard Bona Group. Oba dva koncerty proběhnou v brněnském Sono Centru.

Terence Blanchard, vrstevník Brňanům dobře známého Wyntona Marsalise během své bohaté kariéry získal už pět cen Grammy, z toho dvě za nejlepší jazzové instrumentální sólo. „Blanchard je nejen úžasný trumpetista, ale především skvělý a stylově široce rozkročený skladatel a aranžér. Navíc jde s dobou. Nebál bych se dokonce říci, že v šestapadesáti letech ukazuje cestu mladším generacím. Jeho hudba pulsuje rytmem s kořeny v New Orleans a zároveň je plná barev – zvukově, harmonicky i melodicky. Blanchard svojí tvorbou trefně komentuje politické i společenské události a jevy a zůstává tak stoprocentně současným,“ říká umělecký ředitel festivalu Vilém Spilka. Blanchardovo jméno rezonuje i filmovým světem. Složil totiž hudbu k více než třem desítkám celovečerních filmů a jeho skladatelskou všestrannost už mnohokrát využil i proslulý hollywoodský režisér Spike Lee, mimo jiné také pro film 25. hodina v hlavní roli s Edwardem Nortonem. Za hudbu k tomuto kriminálnímu dramatu byl Terence Blanchard nominován na Zlatý Globus.

Poslední dvě desky nahrál se svým kvintetem The E-Collective, s nímž přijíždí i do Brna, aby představil nedávno vydané album Live. To tvoří sestřih záznamu ze tří představení, které kapela odehrála ve Spojených státech na místech, kde došlo k eskalaci násilí mezi policejními složkami a černošským obyvatelstvem, konkrétně v klubu The Dakota v Minneapolis, v The Bop Stop v Clevelandu a ve Wyly Theatre v Dallasu. Sedm skladeb, které se z těchto koncertů dostaly na CD, ovšem nemá být protestními songy, muzikanti jejich prostřednictvím spíše chtějí ukázat cestu a poskytnout inspiraci mladé generaci. E-Collective je charakteristický experimentálním, elektronickým a chvílemi až exotickým zvukem, jehož prostřednictvím reflektuje dnešní rozkolísaný svět.

Terence Blanchard a E-Collective vystoupí 23. listopadu 2018 v Sono Centru.

Richard Bonase do moravské metropole vrací po necelých dvou letech, kdy vystoupil v Janáčkově divadle. Bonův otec byl zpěvák a perkusionista, jeho matka zpěvačka – Richard Bona se s hudbou proto musel nutně setkávat už od dětství. Nadání, kterým byl obdařen, se tak mohlo úspěšně rozvíjet a setkávání s hudbou se mu stalo druhou přirozeností. Jeho popularita a originalita mu postupně vydobyly renomé a dnes hraje téměř výhradně se svojí vlastní kapelou. „S ní vytváří multižánrovou hudbu plující v jazzových vodách. Richard Bona v kapele hraje nejen na baskytaru, ale i balafon, perkuse a kytaru. K tomu navíc zpívá v jazyce douala nebo ve francouzštině,“ říká Spilka. Bona se se svou kapelou snaží jít proti proudu moderní hudby a například své album Bonafied označil jako album odporující moderním trendům a showbyznysu. „Během prvních dvou týdnů prodeje vstupenek na Bonův koncert se zaplnila už více než polovina sálu. Všem zájemcům proto doporučujeme včasný nákup. Očekáváme, že stejně jako loni bude vyprodáno,“ upozorňuje výkonný ředitel festivalu Vlastimil Trllo.

Richard Bona Group vystoupí 25. listopadu 2018 v Sono Centru.

Richard Bona/ foto archiv Jarasum Jazz Festival

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Echoes of JazzFestBrno 2018: Terence Blanchard

23.11.2018, 19:30 / Sono Centrum

Echoes of JazzFestBrno 2018: Richard Bona

25.11.2018, 19:30 / Sono Centrum

Již pátým rokem pořádá festival JazzFestBrno i podzimní koncerty. Letos vystoupí v brněnské premiéře americký trumpetista a skladatel Terence Blanchard s uskupením E-Collective. Druhý koncert obstará kamerunský multiinstrumentalista Richard Bona se svou kapelou Richard Bona Group. Oba dva koncerty proběhnou v brněnském Sono Centru.

Richard Bonase do moravské metropole vrací po necelých dvou letech, kdy vystoupil v Janáčkově divadle. Bonův otec byl zpěvák a perkusionista, jeho matka zpěvačka – Richard Bona se s hudbou proto musel nutně setkávat už od dětství. Nadání, kterým byl obdařen, se tak mohlo úspěšně rozvíjet a setkávání s hudbou se mu stalo druhou přirozeností. Jeho popularita a originalita mu postupně vydobyly renomé a dnes hraje téměř výhradně se svojí vlastní kapelou. „S ní vytváří multižánrovou hudbu plující v jazzových vodách. Richard Bona v kapele hraje nejen na baskytaru, ale i balafon, perkuse a kytaru. K tomu navíc zpívá v jazyce douala nebo ve francouzštině,“ říká Spilka. Bona se se svou kapelou snaží jít proti proudu moderní hudby a například své album Bonafied označil jako album odporující moderním trendům a showbyznysu. „Během prvních dvou týdnů prodeje vstupenek na Bonův koncert se zaplnila už více než polovina sálu. Všem zájemcům proto doporučujeme včasný nákup. Očekáváme, že stejně jako loni bude vyprodáno,“ upozorňuje výkonný ředitel festivalu Vlastimil Trllo.


Kamerunský hudebník Richard Bona se do Brna vrací po roce a půl. Zatímco loni nadchl publikum v Janáčkově divadle s afrokubánským projektem Heritage, tentokrát přijede se svou mezinárodní kapelou Richard Bona Group. Když budeme 25. listopadu v Sono Centru obdivovat Bonovu virtuózní hru na kytaru, bude dobré si při tom uvědomit, že své rytmické cítění a vůbec vztah k hudbě sice sympatický hráč zdědil po svých předcích, ale na současnou úroveň se vypracoval svou pílí. Tak to alespoň zdůrazňuje v našem rozhovoru, v němž se dostaneme i k Bonově lásce k flamencu nebo ke klubu, který nedávno otevřel nedaleko Paříže.  více

Americký muzikál Rent, jehož premiéru o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, má nálepku kultovního díla. A má na ni právo. Podtrhuje to i tragický osud autora (a to prosím námětu, libreta, hudby i textů v jedné osobě!) Jonathana Larsona, který roku 1996 zemřel krátce před premiérou v šestatřiceti letech. Nikdy se tak nedočkal úspěchů svého díla: třeba čtyř cen Tony a za námět dokonce i Pulitzerovy ceny. Stvrdila brněnská inscenace režiséra Stanislava Moši kvality fenoménu jménem Rent?  více

Dvanáct let trvalo Petře Šany Šanclové, někdejší člence skupin Střepy, Bokomara a Každý den jinak Vlasty Redla, než ke svému prvnímu albu Ze země vah (2006) přidala desku druhou. I tentokrát střídá vážnější a humorné písně, které uvedla jednou (Hrací strojek) a proložila další (Snová) instrumentálkou. A i tentokrát se představuje jako interpretka a autorka pevně zakotvená v tradici českého akustického folku. Jestliže jsem v souvislosti s první deskou zmiňoval jako možný inspirační zdroj Vlastu Redla, tentokrát jako bych ve frázování (například u písně Zoo) slyšel ohlas spolupráce s Pavlínou Jíšovou, v jejíž kapele Šanclová už několik let hraje.  více

Letošní rok přinesl také jedno důležité jubileum: rovných sto let od narození Leonarda Bernsteina. První listopadový večer připravila Filharmonie Brno koncert právě k jeho památce. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russel Daviese stanul na pódiu sálu na Stadionu vedle filharmonie také Český filharmonický sbor, dále sbor dětí a mládeže Kantiléna, sopranistka Pavla Vykopalová a herec Brian Caspe.  více

Historicky poučená interpretace se stala prubířským kamenem uměleckých těles, jež si vzala za úkol oživit hudbu vzdálené minulosti v co nejpůvodnějším tvaru. Barokní housle, lukovité smyčce, zvonivá barva violy de gamba, dravost středověké fiduly a především znalost dobové interpretační praxe se staly východiskem při pátrání po nezkaleném a autentickém zvuku staré hudby. Mnoho interpretů se snaží bedlivým studiem pramenů postihnout a pochopit jemné nuance tehdejšího hudebního jazyka a přetavit tuto znalost v hudbu, která osloví současné posluchače. Mohlo by se zdát, že snaha o proniknutí do původní interpretační praxe je doménou pouze barokní, renesanční, případně středověké hudby. Ansámbl Musica Florea pod vedením dirigenta a violoncellisty Marka Štryncla se však obrací k tvorbě relativně nedávné – romantické. Zbavuje ji interpretačních nánosů, které vznikly v minulém století. V brněnském kostele Jana Amose Komenského jmenovaný soubor včera představil svoji vizi Dvořákovy hudby. Zazněla předehra Můj domov op. 62 vzniklá roku 1882 pro potřeby hry Josef Kajetán Tyl od F. F. Šamberka a Symfonie č. 4 d moll B. 41více