Expozice nové hudby: Lidský hlas ve všech jeho podobách a zvuková relaxační masáž

Expozice nové hudby: Lidský hlas ve všech jeho podobách a zvuková relaxační masáž

Blíží se festival Expozice nové hudby. Jeho 34. ročník nese podtitul VOX HUMANA [ex MACHINA]. Východiskem koncepce je lidský hlas v nejrozmanitějších podobách a konfrontacích. V akustickém, elektroakustickém i multimediálním prostředí. Program festivalu zahrnuje celkem osm koncertů, během kterých zazní několik českých i světových premiér, některá díla vznikla přímo na objednávku festivalu.

„Hlas je nositelem umělecko-verbální komunikace, je to zajímavé zvukové médium a zároveň se dá prostřednictvím nových technologií přeměnit do úplně jiných, sobě samému odcizených zvukových poloh,“ uvedl dramaturg festivalu Daniel Matej. Pro návštěvníky je připraveno osm koncertů v Besedním domě, Divadle na Orlí, v Divadle Husa na provázku a na JAMU: všechny s hlasem v hlavní roli, některé sólové, jiné sborové, s hudebním doprovodem i bez. Mezi nejznámější jména, která na festival zavítají, patří skladatel, výtvarník a básník Chris Newman přezdívaný „Schubert současnosti“ a americká zpěvačka Beth Griffith, která za nahrávku s dílem, které v Brně představí, získala prestižní ocenění německé kritiky. 

Festival zahájí v pátek dvojice Eva Šušková a Peter Mazalán kloubící hudbu s architekturou a scénickým uměním. Večer s názvem Der Turm zu Babel přinese výběr ze stejnojmenného písňového cyklu Mauricia Kagela, a dále výběry z cyklů Three Heavens and Hells Meredith Monk a Song Books Johna Cage, přičemž dvojici doplní i ženský vokální ansámbl. Druhý večer, tedy sobota, bude patřit chraplavému „pankáčskému“ hlasu Chrise Newmana s klavírním doprovodem Ivana Šillera. Některé že čtyř Newmanových skladeb doplní i projekce. „Cantata, kterou provedeme, je příkladem mé tendence vykrádat. V tomto případě Johna Donnea a Beethovena. Zajímá mě vzít si něco známého a odcizit to prostřednictvím nového druhu syntaxe, tedy toho, jak to drží pohromadě, a nového typu gramatiky,“ popsal svoje dílo Newman. Festival Expozice nové hudby bude probíhat od 21. do 28. října 2022.

Třetí večer se odehraje v prostorách Terénu a jeho protagonistou bude slovenské uskupení VENI ensemble, které do Brna přijede v pětičlenném obsazení a představí tři sólové instrumentální skladby, jednu skladbu pro hlas v kombinaci s elektronikou, jedno vokláně-instumentální kvarteto a jedno kvinteto. To vše pod názvem CAVE SONGS [new edit]. „Koncert věnujeme životnímu jubileu brněnského skladatele a hudebníka Jaroslava Šťastného alias Petera Grahama,“ upozornil Matej.

Ursonate. To je název největší zvukové poemy 20. století, kterou v pondělí představí mladý barytonista Vojtěch Šembera. Skladbu Kurta Schwitterse předznamená jeho vlastní, ten večer premiérovaná Fonetická krajina. „Schwittersova skladba mě přivedla ke vzniku jakési mapy fonémů a přechodů mezi nimi, je to mapa krajiny, kterou hlas utváří tím, že jí prochází,“ popsal své dílo Šembera.

Úterní večer patří uskupení Sára Medková, Ivo Medek a Vít Zouhar s videem Lukáše Medka v režii Rocca. V premiéře provedou multimediální operní projekt Sara´smile. V sólové performanci Medkové přinese osobní výpověď s fragmenty smíchu a zapomenutou hudbu. „Je to vrstvení paralel: osudů, životů, pohledů, příběhů. Fragmenty rituálů a náznaky receptů. Záblesky odrazů mnoha a mnoha Sár,“ uvedl Zouhar.

Beth Griffith zavítá do Besedního domu ve středu, aby posluchačům v české premiéře představila skladbu Mortona Feldmana Three Voices pro nahrávku a hlas a Experiences No. 2 Johna Cage. Three Voices je skladba pro zpěvačku, kterou doprovázejí nahrávky jejího vlastního hlasu. Reproduktory, mezi nimiž zpěvačka stojí, mají připomínat dva náhrobky, pro zpěvačku z nich zaznívá její vlastní minulost. Jedná se o kontemplativní dílo, v němž se hlasy proplétají ve složitých vzorcích vyžadující vysoké soustředění.

Spojení překrásné hudby, děsivého rámusu, groteskní komedie a aristotelovské tragédie. To je dílo Here Be Sirens vycházející z fráze, která se používala jako kartografická poznámka v místech neprobádaných vod, aby upozornila na neznámé nebezpečí. „Sirény se v mé opeře snaží prozkoumat spletitost svého původu, touhy, zármutky a strachy skrze jediné médium, které dokonalé ovládají, skrze zpěv,“ uvedla autorka opery Kate Soper. Sirénám v Brně své hlasy propůjčí Aneta Podracká Bendová, Eva Marie Kořená a Jana Vondrů.

Festival uzavře Petr Kotík se svým projektem Many Many Women Plus upraveným speciálně pro festival. „Kotík pro nás vytvořil unikátní kombinaci kompozic ze 70. let s centrálním zapojením části Many Many Women. Skladby z tohoto jeho období jsou psány tak, že je možné je kombinovat způsobem quasi koláže,“ uvedl Matej.

Festival doplní také dvě zvukové instalace vytvořené na objednávku festivalu. Přístupné budou celý týden v Besedním domě vždy hodinu před začátkem koncertu. První z nich, Pauza Schwitters je poctou jednomu z klíčových děl zvukové poezie Ursonátě Kurta Schwitterse, ve které autor instalace Pavel Büchler přidává do partitury nový prvek digitálním převodem textu na syntetickou řeč. Druhá instalace od Lucie Páchové nazvaná VoiSineAgg je relaxační masáž pomocí zvuků a vibrací vytvořených hlasem a nízkými sinusoidovými vlnami. Tichými zvuky promasíruje ušní bubínky, vyváženými frekvencemi rozvibruje sluchové kanálky a prověří pomyslné spojnice mezi oběma ušima a vybranými svaly a tkáněmi, to vše v rezonujícím křesle.

Sára Medková/ foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Nejčtenější