Expozice nové hudby: octový syndrom, destrukce a archivy

Expozice nové hudby: octový syndrom, destrukce a archivy

Festival soudobé hudby letos vstoupí do 27. ročníku. Tématy destrukce se budou zabývat Phill Niblock, Milan Knížák, Ben Patterson a další osobnosti umělecké avantgardy.

Na přelomu října a listopadu proběhne v Brně již 27. ročník mezinárodního hudebního festivalu soudobé a experimentální hudby. Tématem Expozice nové hudby 2014 bude „octový syndrom“, což je jeden z typů degradace filmového materiálu. Festival nabídne posluchačům další polohu soudobé hudby, postavenou na hledání, objevování a zpracování „nechtěných“ a „poškozených“ zvuků, coby zdrojů neotřelého, invenčního, mnohdy konceptuálního tvůrčího projevu. Zahájení festivalu 29. října nabídne nejen „octové pohoštění“, ale především prezentaci připravovaného CD s hudbou Alvina CurranaGordona Monahana inspirovanou odkazem Leoše Janáčka a koncert se skladbami Henryka Góreckého, Philipa Glasse, Justė JanulytėPhilla Niblocka (za účasti skladatele). Pokračovat bude dalšími koncerty a improvizacemi, audiovizuálními laboratořemi, snídaněmi s interprety, debatami, přednáškami, promítáním autorských filmů, výstavami… Můžete se těšit na takové osobnosti jako Tibor Szemzö, Pierre Hébert, Bob Ostertag, Milan Knížák, Keith Rowe, Ben Paterson, Arturas Bumšteinas, soubory Opening Performance Orchestra, Ensemble Marian a řadu dalších v rámci „audiovizuální laboratoře“. Festivalové večery budou probíhat v Univerzitním kině Scala, Besedním domě a kulturním prostoru PRAHA, přidružené a doprovodné programy také na mnoha jiných místech.

Podle dramaturga Viktor Pantůčka je dramaturgie festivalu postavena na exkluzivní nabídce, která nesklouzává k lacinému podbízení. Letos je věnována sledování fenoménu destrukce, rekonstrukce a uplatňování přírodních (přirozených) procesů v kompoziční hudební i audiovizuální tvorbě významných tuzemských a zahraničních skladatelů. Program sleduje všechny generace tvůrců, od mladých talentů po staré pardály. Nabízí autonomní hudbu, audiovizuální instalace, fluxové koncepty, analogový i digitální noise. Filmy zasažené octovým syndromem pak tvůrcům poslouží jako libreto, vizuální složka či inspirace pro vytvoření svébytných hudebně dramatických, audiovizuálních a konceptuálních hudebních performancí. Takto koncipované zadání umožňuje nabídnout interpretace děl od přísných kompozic, přes otevřené koncepty, až po volné improvizace. Vedlejším, ale neméně důležitým tématem festivalu je upozornit na samotný problém octového syndromu, revitalizovat v archivech pohřbené materiály a opětovně otevírat diskusi o možnostech, propadech, následcích i budoucnosti soudobé hudby.

Ben Patterson, foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Expozice nové hudby - Slavnostní zahájení

29.10.2014, 17:00 / Besední dům

Expozice nové hudby - Zahajovací koncert

29.10.2014, 19:00 / Besední dům

Expozice nové hudby - Krátké filmy

30.10.2014, 17:00 / Univerzitní Kino Scala

Expozice nové hudby - Filmy s živým hudebním doprovodem

30.10.2014, 19:00 / Univerzitní Kino Scala

Expozice nové hudby - Living Cinema

30.10.2014, 21:00 / Univerzitní Kino Scala

Expozice nové hudby - Re/Broken Music

31.10.2014, 19:00 / Besední dům

Expozice nové hudby - NIHILIST SPASM BAND

31.10.2014, 20:00 / Besední dům

Expozice nové hudby - Grahamovy noty a Janáčkův klavír

1.11.2014, 14:00 / Památník písemnictví na Moravě, Klášter 1, Rajhrad

Expozice nové hudby - Vinegar Syndrome – živá performance

1.11.2014, 20:30 / Dům umění města Brna

Dále si přečtěte

Jediné brněnské provedení dětské opery Marka Piačeka 2'16'' a pol: Vesmírna odysea kladlo současným českým dětem do cesty jen jednu drobnou překážku: slovenština už pro ně není samozřejmým druhým jazykem. Byla to ale překážka nicotná ve srovnání s celkovým účinkem chytré kompozice, která kladla hravou paralelu mezi vznik vesmíru a symfonického orchestru a provedla interprety i posluchače dějinami hudby. Ale navíc – a snad i hlavně – to byla bezvadná zábava.  více

Festival Expozice nové hudby projde brněnskými zahradami a členové Filharmonie Brno i jednu malou založí. Jaké bude spojení hudby a zahrad nám prozradil dramaturg festivalu Viktor Pantůček.  více


Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více