F SCÉNA 2025: Tři večery plné folkloru

14. červenec 2025, 1:00

F SCÉNA 2025: Tři večery plné folkloru

Folklorní festival F SCÉNA 2025 letos vstupuje do 28. ročníku. Tradičně proběhne v prostorách Biskupského dvora, pořadatelem je Folklorní sdružení Jánošík.

Součástí letošní F SCÉNY budou tři folklorní večery na Biskupském dvoře. Festival vyvrcholí sobotním komponovaným programem s názvem „Jaký otec, taký syn“. FS Javořina čerpal námět na taneční blok s názvem REGRÚTI z okolí Horní Bečvy, tedy z míst širšího etnografického pásma mezi oblastmi východního Valašska, Lašska a slovenských Kysuc. Prezentuje ukázku regrútské zábavy, kde se prolíná bujará veselost chlapců, jejich vzájemné štengrování i smutek děvčat před odchodem chlapců na vojnu. Autor choreografie: Josef Mikulenka, o hudební úpravu se postarali Bohumil Faltus a Drahomíra Klimková. 

Na jízdu králů, po staletí udržovanou tradici, předávanou z generace na generaci, z otců na syny, a dokonce od roku 2011 zapsanou na seznamu nehmotného dědictví UNESCO, vás pozve Folklorní soubor Vlčnovjan z Vlčnova s cimbálovou muzikou Čardáš.

V programu rovněž předvede své umění pěvecká skupina Kmotričky, jedinečné uskupení kamarádek, které spojila záliba v jevištním zpracování lidové písně. Pro svou tvorbu využívají archivní materiály z různých regionů Moravy, Slovenska, Čech, Polska, Maďarska, Rumunska. Zpívají bez hudby, za doprovodu archaických i novějších hudebních nástrojů. 

Posledním účastníkem sobotního večera bude Folklorní soubor Púčik, který se hlásí k slovenské menšině žijící v České republice a který patří k velké rodině folkloristů a nositelů lidových tradic.

F SCÉNA se uskuteční od 24. do 26. července 2025 v prostorách Biskupského dvora.

F SCÉNA/ foto Mišo Veselský (archiv TIC)

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

F SCÉNA 2025

24.7.2025, 19:30 / Biskupský dvůr

Jako každý rok ožije nádherný prostor Biskupského dvora pod petropavelskými věžemi folklorem v již 28. ročníku cyklu folklorních večerů F SCÉNA 2025.

Folklorní sdružení Jánošík ve spolupráci s Československým legionářem SPIA Czech, z.s., v koprodukci s Městským divadlem Brno a SNIP & Co., reklamní společnost, připravil tuto tradiční podívanou pro milovníky folkloru.

F SCÉNA 2025

25.7.2025, 19:30 / Biskupský dvůr

Jako každý rok ožije nádherný prostor Biskupského dvora pod petropavelskými věžemi folklorem v již 28. ročníku cyklu folklorních večerů F SCÉNA 2025.

Folklorní sdružení Jánošík ve spolupráci s Československým legionářem SPIA Czech, z.s., v koprodukci s Městským divadlem Brno a SNIP & Co., reklamní společnost, připravil tuto tradiční podívanou pro milovníky folkloru.

F SCÉNA 2025: Jaký otec, taký syn

26.7.2025, 19:30 / Biskupský dvůr

 „JAKÝ OTEC, TAKÝ SYN“ – to je název představení, které dává tušit, jak silné je rodinné pouto a jak se zvyky dědů a otců přenášejí na jejich potomky. Právě tyto tradice jsou určujícím pojítkem připravovaného komponovaného programu. Lidová píseň, tanec, zvyky a tradice se do dnešní doby nedochovaly jen díky písemným nebo filmovým záznamům, ale hlavně díky tomu, že se v rodinách přenášely z generace na generaci, z matky na dceru, z otce na syna. Ti je pak přenášeli do spolků,“krůžků“, základů pozdějších rodících se folklorních souborů, které je začaly zpracovávat do jevištní podoby. No a samotné členství ve folklorním souboru se už stává rovněž tradicí a můžeme zde směle použít přirovnání „Jaký otec, taký syn“ nebo „Jaká matka, taká Katka“. Tak například třetí generaci nositelů lidových tradic má ve svých řadách i Folklorní soubor Demižón, jehož zakladatelem a vedoucím je Jiří Rybecký a který je zároveň i tvůrcem dnešního programu, bývalý člen VUS Ondráš. 

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Nejčtenější