Filharmonie Brno: 60. koncertní sezóna s pěti šéfdirigenty

Filharmonie Brno: 60. koncertní sezóna s pěti šéfdirigenty

Ve své jubilejní sezóně představí FIlharmonie Brno rezidenční sólistku Alinu Pogostkinu, nové koncertní cykly a multimediální podobu festivalu Moravský podzim. Současný šéfdirigent Aleksandar Marković opouští s koncem této sezóny svoji pozici.

Do jubilejní 60. sezóny vstoupí Filharmonie Brno s pěti šéfdirigenty, houslistkou Alinou Pogostkinou, Moravským podzimem a novými koncertními cykly. Oslava kulatého výročí založení Filharmonie bude nejen retrospektivním pohledem na její působení, ale s novými názvy hlavních cyklů i potvrzením moderní dramaturgie, která se promítne také do Moravského podzimu (festival proběhne 3.–16.10.). Ten zahájí Jiří Bělohlávek s houslistou Janem ŠpačkemČeskou filharmonií. Do multimediální roviny jej posune například skladba Přesýpací hodiny od Justé Janulyté, oscilující mezi koncertní performancí a audiovizuální instalací.

Svým posluchačům nabídne Filharmonie Brno v 60. sezoně dva symfonické koncertní cykly v Janáčkově divadle, jeden s mladými světovými dirigentskými osobnostmi, druhý s bývalými šéfdirigenty brněnské filharmonie. Pro celou sezónu bude příznačné setkávání nového s tradičním.Vznik Filharmonie Brno připomene Novoroční koncert, který bude zároveň velkou narozeninovou oslavou a nabídne repliku programu prvního Novoročního koncertu z roku 1956. Dále koncert dirigenta Petra Altrichtera se „superbrněnským programem“ – Filharmonické tance napsané v roce 1956 pro Filharmonii Brno Janem Novákem v kombinaci s Parabolami Bohuslava Martinů. Jeho díla se v Brně uváděla i v době, kdy to nebylo politicky žádoucí. Z aktuální tvorby zazní například Houslový koncert předního současného německého skladatele Jörga Widmanna v provedení Aliny Pogostkiny. Expresivní skladbu, která má svým vyzněním blízko ke slavnému Houslovému koncertu Albana Berga, napsal Widmann v roce 2007 pro Christiana Tetzlaffa.

Zahajovací koncert sezony pod taktovkou Leoše Svárovského přinese tradiční program. Smetanovu VltavuDvořákovu Novosvětskou. Filharmonie Brno nezapomene ani na tvorbu 20. století a současnosti. Posluchači se mohou těšit na koncerty v podání významných dirigentů mladé generace – sugestivní Mahlerovy symfonie Píseň o zemi se ujme Tomáš Netopil, programu složeného ze skladeb Berlioze, Messiaena, Lutosławského zase mladý americký dirigent Case Scaglione, stálý spolupracovník Newyorské filharmonie. Ze současné tvorby zazní například flétnový koncert Sofie Gubajduliny z roku 2006 v podání Sharon Bezaly, flétnistky izraelského původu žijící ve Švýcarsku, pro kterou byl koncert napsán. Dále skladba Do nitra světla, kterou napsal současný finský klasik Einojuhani Rautavaara v roce 2011.

Rezidenční sólistkou sezony 2015/2016 bude německá houslistka ruského původu Alina Pogostkina. Vítězka Sibeliovy soutěže 2005 vystupuje na mnoha světově uznávaných pódiích a festivalech, spolupracuje se světovými orchestry a dirigenty, jako jsou Vladimir Ashkenazy, Gustavo Dudamel, Paavo Järvi nebo Michael Sanderling. Ve filharmonické sezoně se představí na třech koncertech a ve třech polohách: romantické, neoromantické a současné.

Festival Moravský podzim představil dramaturg Vítězslav Mikeš slovy: „Festival v roce 2015 naváže na předchozí ročník ve snaze o rovnováhu v poměrech „světových umělců / brněnské scény“ a „klasiky / nové hudby“. Hlavní tematickou linií bude multimedialita v širokém slova smyslu; dramaturgický výběr programů a účinkujících je zaměřen na hledání souvislostí mezi hudbou a filmem, pohyblivým obrazem či textem, zpívaným i recitovaným. Tento záměr předpokládá spolupráci s Univerzitním kinem Scala, nově vzniklým Sono Centrem, opomenuty nebudou ani tradiční koncertní sály Besedního domu nebo Janáčkova divadla. Rezidenční osobností festivalu bude významný estonský skladatel Erkki-Sven Tüür, který bude osobně přítomen provedení několika svých skladeb (vedle ukázek z komorní tvorby zazní i jeho dvě velká díla Ärkamine pro sbor a komorní orchestr a Symfonie č. 4 Magma) a vytvoří také jednu skladbu na objednávku festivalu.“

Alina Pogostkina, foto Felix Broede

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Benjamin Jusupov se včera s Filharmonií Brno představil ve všech třech rolích, které v hudebním životě zastává, tedy jako dirigent, skladatel a klavírista. Pořadí neuvádím náhodně – myslím, že v něm na publikum i zapůsobil.  více

Ve čtvrtek večer, necelou půlhodinu po astronomickém úplňku, nastoupil orchestr Filharmonie Brno na pódium Janáčkova divadla, aby předvedl dvojici velkých děl, která se pro své autory stala osudovými. Také z jejich spojení v rámci jednoho večera na člověka místy sahala smrt, tedy alespoň v představách.  více

Včerejší koncert Filharmonie Brno by se měl nějakým způsobem zakonzervovat a nainstalovat na viditelné místo v zázemí orchestru, ať už bude kdekoliv. Nebyli jsme svědky zázraku, ale poctivé a invenční práce od dramaturgie až po interpretaci. Publikum kromě dobré a dobře zahrané hudby dostalo mimochodem i příklad, jak by mohl a měl abonentní koncert vypadat.  více



Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější