Filharmonie Brno: 60. koncertní sezóna s pěti šéfdirigenty

Filharmonie Brno: 60. koncertní sezóna s pěti šéfdirigenty

Ve své jubilejní sezóně představí FIlharmonie Brno rezidenční sólistku Alinu Pogostkinu, nové koncertní cykly a multimediální podobu festivalu Moravský podzim. Současný šéfdirigent Aleksandar Marković opouští s koncem této sezóny svoji pozici.

Do jubilejní 60. sezóny vstoupí Filharmonie Brno s pěti šéfdirigenty, houslistkou Alinou Pogostkinou, Moravským podzimem a novými koncertními cykly. Oslava kulatého výročí založení Filharmonie bude nejen retrospektivním pohledem na její působení, ale s novými názvy hlavních cyklů i potvrzením moderní dramaturgie, která se promítne také do Moravského podzimu (festival proběhne 3.–16.10.). Ten zahájí Jiří Bělohlávek s houslistou Janem ŠpačkemČeskou filharmonií. Do multimediální roviny jej posune například skladba Přesýpací hodiny od Justé Janulyté, oscilující mezi koncertní performancí a audiovizuální instalací.

Svým posluchačům nabídne Filharmonie Brno v 60. sezoně dva symfonické koncertní cykly v Janáčkově divadle, jeden s mladými světovými dirigentskými osobnostmi, druhý s bývalými šéfdirigenty brněnské filharmonie. Pro celou sezónu bude příznačné setkávání nového s tradičním.Vznik Filharmonie Brno připomene Novoroční koncert, který bude zároveň velkou narozeninovou oslavou a nabídne repliku programu prvního Novoročního koncertu z roku 1956. Dále koncert dirigenta Petra Altrichtera se „superbrněnským programem“ – Filharmonické tance napsané v roce 1956 pro Filharmonii Brno Janem Novákem v kombinaci s Parabolami Bohuslava Martinů. Jeho díla se v Brně uváděla i v době, kdy to nebylo politicky žádoucí. Z aktuální tvorby zazní například Houslový koncert předního současného německého skladatele Jörga Widmanna v provedení Aliny Pogostkiny. Expresivní skladbu, která má svým vyzněním blízko ke slavnému Houslovému koncertu Albana Berga, napsal Widmann v roce 2007 pro Christiana Tetzlaffa.

Zahajovací koncert sezony pod taktovkou Leoše Svárovského přinese tradiční program. Smetanovu VltavuDvořákovu Novosvětskou. Filharmonie Brno nezapomene ani na tvorbu 20. století a současnosti. Posluchači se mohou těšit na koncerty v podání významných dirigentů mladé generace – sugestivní Mahlerovy symfonie Píseň o zemi se ujme Tomáš Netopil, programu složeného ze skladeb Berlioze, Messiaena, Lutosławského zase mladý americký dirigent Case Scaglione, stálý spolupracovník Newyorské filharmonie. Ze současné tvorby zazní například flétnový koncert Sofie Gubajduliny z roku 2006 v podání Sharon Bezaly, flétnistky izraelského původu žijící ve Švýcarsku, pro kterou byl koncert napsán. Dále skladba Do nitra světla, kterou napsal současný finský klasik Einojuhani Rautavaara v roce 2011.

Rezidenční sólistkou sezony 2015/2016 bude německá houslistka ruského původu Alina Pogostkina. Vítězka Sibeliovy soutěže 2005 vystupuje na mnoha světově uznávaných pódiích a festivalech, spolupracuje se světovými orchestry a dirigenty, jako jsou Vladimir Ashkenazy, Gustavo Dudamel, Paavo Järvi nebo Michael Sanderling. Ve filharmonické sezoně se představí na třech koncertech a ve třech polohách: romantické, neoromantické a současné.

Festival Moravský podzim představil dramaturg Vítězslav Mikeš slovy: „Festival v roce 2015 naváže na předchozí ročník ve snaze o rovnováhu v poměrech „světových umělců / brněnské scény“ a „klasiky / nové hudby“. Hlavní tematickou linií bude multimedialita v širokém slova smyslu; dramaturgický výběr programů a účinkujících je zaměřen na hledání souvislostí mezi hudbou a filmem, pohyblivým obrazem či textem, zpívaným i recitovaným. Tento záměr předpokládá spolupráci s Univerzitním kinem Scala, nově vzniklým Sono Centrem, opomenuty nebudou ani tradiční koncertní sály Besedního domu nebo Janáčkova divadla. Rezidenční osobností festivalu bude významný estonský skladatel Erkki-Sven Tüür, který bude osobně přítomen provedení několika svých skladeb (vedle ukázek z komorní tvorby zazní i jeho dvě velká díla Ärkamine pro sbor a komorní orchestr a Symfonie č. 4 Magma) a vytvoří také jednu skladbu na objednávku festivalu.“

Alina Pogostkina, foto Felix Broede

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Benjamin Jusupov se včera s Filharmonií Brno představil ve všech třech rolích, které v hudebním životě zastává, tedy jako dirigent, skladatel a klavírista. Pořadí neuvádím náhodně – myslím, že v něm na publikum i zapůsobil.  více

Ve čtvrtek večer, necelou půlhodinu po astronomickém úplňku, nastoupil orchestr Filharmonie Brno na pódium Janáčkova divadla, aby předvedl dvojici velkých děl, která se pro své autory stala osudovými. Také z jejich spojení v rámci jednoho večera na člověka místy sahala smrt, tedy alespoň v představách.  více

Včerejší koncert Filharmonie Brno by se měl nějakým způsobem zakonzervovat a nainstalovat na viditelné místo v zázemí orchestru, ať už bude kdekoliv. Nebyli jsme svědky zázraku, ale poctivé a invenční práce od dramaturgie až po interpretaci. Publikum kromě dobré a dobře zahrané hudby dostalo mimochodem i příklad, jak by mohl a měl abonentní koncert vypadat.  více



Že se letošní Horňácké slavnosti v tradičním termínu (poblíž svátku sv. Máří Magdaleny) a rozsahu (tří až pěti dnů) neuskuteční, rozhodla rada obce Velké na Veličkou už v půli dubna. Pochopitelně se nedal předpovídat vývoj krizových opatření směrem k třetímu červencovému týdnu, ale horňáčtí muzikanti se pokusili vymyslet alespoň částečné náhradní řešení pro zachování kontinuity. Nakonec se oficiálně konaly dva koncerty ve do dvou po sobě následujících sobotách: 18. července se v Kulturním domě ve Velké nad Veličkou uskutečnil přímý přenos veřejné rozhlasové nahrávky Českého rozhlasu Brno pod titulem Hrajte že ně, hrajte aneb Horňácké trochu jinak. O týden později se ve sportovním areálu v Javorníku pořádalo tradiční klání o „najvěčího znalca horňáckých sedláckých“ pod patronací Horňácké cimbálové muziky Libora Supa. Obě akce si pochopitelně našly své diváky a posluchače.  více

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více

Letošní ročník Hudebního festivalu Znojmo se pomalu blíží ke své polovině; stihnul i tak nabídnout řadu pozoruhodných hudebních večerů v čele s koncertem při svíčkách či Divadlem světel Dua Kchun. Včerejší program oslovil ponejvíce milovníky díla Johanna Sebastiana Bacha, jehož kantáty Wachet auf, ruft uns die Stimme a Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! zazněly v nastudování orchestru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka ve znojemském kostele Nalezení sv. Kříže. V sólových partech vystoupily sopranistky Romana Kružíková a Pavla Radostová, altistka Lucie Netušilová Karafiátová, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka.  více

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více