Filharmonie Brno a Zlé buňky. Poslední koncert abonentního cyklu Klasicky i moderně

10. květen 2019, 1:00

Filharmonie Brno a Zlé buňky. Poslední koncert abonentního cyklu Klasicky i moderně

Zlé buňky (Böse Zellen), tak zní název klavírního koncertu Thomase Larchera (1963), který zazní příští týden v Besedním domě a to v české premiéře. Autor se při jeho komponování inspiroval stejnojmenným filmem rakouské režisérky Barbary Albertové. Koncert řídí Nicholas Milton. Dílo Thomase Larchera zazní hned dvakrát, před oběma koncerty proběhne také setkání s dramaturgem Vítězslavem Mikešem, který posluchače uvede do světa připravovaných skladeb. 

Larcher okomentoval své dílo následovně: „Film mi neposkytl žádnou dějovou představu jako program, ale s jeho pocitem jsem se dlouhé měsíce snažil zachytit horizontální strukturu lidského života, tedy určit a pojmenovat směr, jímž se má, nebo by se mohl, vyvíjet a naplnit“.

Ve zhruba dvacetiminutovém koncertu budou bicisté hrát například na prázdný barel, někteří žesťaři naopak zastanou práci bicitů. Za klavír usedne čtyřiadvacetiletý rakouský pianista Aaron Pilsan, mimořádně talentovaný hudebník, který vystupuje na světových pódiích a spolupracuje s mnoha autory, například právě s Larcherem. Ten ve svých dílech s oblibou využívá netradiční bicí nástroje. Před dvěma týdny měla americkou premiéru jeho symfonie Kenotaph (Prázdný hrob) věnovaná uprchlíkům, kteří utonuli ve Středozemním moři. I v ní hrají bicisté na prázdné barely nebo nástroje evokující bouři. Skladu premiéroval s Newyorskou filharmonií Semjon Byčkov, šéfdirigent České filharmonie.

Larcherova skladba v Brně zazní ve čtvrtek a v pátek 16. a 17. května jako poslední koncert abonentního cyklu „Klasicky i moderně“. Na úvod jsou připraveny Tance z Galanty maďarského skladatele Zoltána Kodályho, které zhudebňují jeho vzpomínky na místo, kde prožil dětství. „Hrávala tam slavná cikánská kapela, což byl vlastně první symfonický zvuk, který dolehl k mým uším,“ popsal svoji symfonii Kodály. Šestnáctiminutové ucelené symfonické dílo se skládá z pěti částí, ve kterých zachovává tradiční strukturu verbuňků střídajících pomalé a rychlé části. V druhé půli večera zazní Symfonie č. 4 Roberta Schumanna, jednoho ze zakladatelů generace romantiků. Schumann ji věnoval jako dárek k narozeninám své manželce Claře.

Filharmonie Brno uvede koncert pod taktovkou Nicholase Miltona, generálního hudebního ředitele v Göttingenu, uměleckého ředitele a šéfdirigenta orchestrů v australské Canbeře a Willoughby. Před oběma koncerty je pro posluchače připraveno setkání, v rámci kterých dramaturg Vítězslav Mikeš představí zajímavosti o skladbách, které je později čekají v sále. Setkání se koná od 18.15 do 19.00 v ředitelském salonku Besedního domu, kvůli omezené kapacitě je potřeba se předem přihlásit na e-mailu info@filharmonie-brno.cz. Vstupenky na oba večery jsou k dostání v předprodeji nebo online. 

Nicholas Milton/ foto archiv Filharmonie Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jurovi Hradilovi se před několika lety stal zázrak. Tento vyznavač elektronické nu jazzové alternativy přijel do zvlněné karpatské krajiny kamsi na pomezí Moravy a Slovenska a uslyšel píseň, jednu, dvě, stovky. Nebyla to rozostřená ozvěna starých časů, ale jasný tón horňácké písničky.  více

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie Brno Doma I nazvaný Z Nové Říše do světa včera představil v Besedním domě tvorbu autorů, které pojí společný původ v Nové Říši i skutečnost, že jsou jejich díla v koncertních sálech dosud uváděna velmi zřídka. Jako klíčový bod vzácného programu se měl podle původního plánu představit koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička – role sólového houslisty a hráčského středobodu večera se však po ohlášení Vodičkovy indispozice s předstihem pouhých dvou dní ujal houslový virtuos Milan Paľa. Skladby novoříšských rodáků Jana Nováka a Antonína a Pavla Vranických řídil stálý dirigent Janáčkovy opery Robert Kružík.  více

Původně mělo jít o třetí část projektu YM, v jehož rámci jednotliví členové skupiny Květy natáčejí sólové desky různých žánrů a kolegové z kapely je doprovázejí. Po Lorenzových hoších Martina Kyšperského ve stylu country a po elektronickém Japonci Aleše Pilgra vyšlo žánrově těžko zařaditelné Solárium Ondřeje Kyase. Jako sólová deska, s epizodní účastí Aleše Pilgra a bez hráčského vkladu Martina Kyšperského.  více

Malý hudební klub Ponava V Brně je již několik let znám svou velmi kvalitní hudební produkcí. Místy se v jeho rozmanitém programu objevují také folklorní projekty. Ve čtvrtek zde vystoupilo duo známého multiinstrumentalisty Mariana Friedla a lašské zpěvačky Sabriny Pasičnyk.  více

Zatímco brněnskému jazzovému publiku je trumpetista Jiří Kotača znám především jako kapelník progresivního big bandu Cotatcha Orchestra, na svém prvním CD se představuje s jinou formací. Švédského kytaristu Alfa Carlssona poznal při studiích v Nizozemsku, znovu se potkali a kapelu založili při Alfově turistické cestě do Česka. Na společný výlet za hudbou pak pozvali dva velmi talentované slovenské hráče, bubeníka Kristiána Kuruce a kontrabasistu Petera Kormana, který je ostatně členem Kotačova big bandu. Mezinárodní formace hraje Kotačovy i Carlssonovy autorské skladby a inspiruje se více či méně také moravským, slovenským a především skandinávským folklorem. Album dostalo název Journeys, protože kolem cest – za hudbou, za poznáním i do nitra duší – se život nejen této kapely točí především.  více