Filharmonie Brno dnes a zítra uvede Páté symfonie Kabeláče a Šostakoviče

Filharmonie Brno dnes a zítra uvede Páté symfonie Kabeláče a Šostakoviče

Dvě páté symfonie. Dvě velká „románová dramata“ vypovídající o pohnuté době. Dva existenciální symfonické monumenty, které patří k vůbec nejzdařilejším příkladům tohoto žánru v české a ruské hudbě 20. století. To je koncert, který Filharmonie Brno uvádí dnes a zítra pod názvem Kabeláč & Šostakovič: #5. Sólového patru sopránu beze slov se ujme Jana Šrejma Kačírková.

„Jedná se o skladby beze slov, které ovšem ve své době „řekly“ vše a nenechávají člověka chladným dodnes. Přestože Kabeláčova vokální symfonie vyniká efektním a velmi náročným sopránovým sólem, nezazní v ní jediné slovo. Je to jisté pojítko se Šostakovičovou Pátou ve smyslu, jak se o ní kdysi vyjádřil Boris Pasternak, když poznamenal: Stačí si jen pomyslet: řekl vše a nic mu za to neudělali…,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Podle muzikologa Jana Špačka obě symfonie křičí do světa své humanistické poselství, a přitom jsou až vyzývavě němé: Kabeláč využívá sólový soprán jako neartikulovaný instrument, Šostakovič po veřejném odsouzení opouští žánr opery, v němž exceloval, a rezignuje na práci se zhudebněným textem. „Když jsme plánovali sezonu, vůbec jsme netušili, jak bude tento koncert v době uvedení aktuální svým sdělením,“ podotkla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

V první půli večera pod taktovkou Roberta Kružíka zazní Symfonie č. 5 b moll „Drammatica“ Miloslava Kabeláče. Sopránového partu se ujme Jana Šrejma Kačírková. „Je to obrovská výzva, nesmírně náročný part, ve kterém se člověk nemůže opřít o jediné slovo. O to těžší je pochopitelně dát skladbě výraz, jaký autor zamýšlel,“ uvedla Kačírková. Sopranistka je držitelkou několika prestižních ocenění, mimo jiné dvou cen Thálie. „Kabeláč se navzdory tomu, jak je krásný, hraje velmi málo, dlouho tuto symfonii lidé neslyšeli a nejspíše ani neuslyší, takže by si tuto příležitost neměli nechat ujít,“ zdůraznila.

Filharmonie Brno v posledních letech zařazuje Kabeláče do programu pravidelně, obrovský úspěch sklidila například jeho Symfonie č. 8 Antifony na Moravském podzimu před pěti lety. „Je to autor, který teprve čeká na své objevení. Podobně jako třeba Jan Novák, kterého také uvádíme pravidelně. Oba patří ke klíčovým postavám české hudby 20. století, ale jsou hraní pohříchu málo. Oba je pojí také jejich neústupnost režimu, zásadovost, kterou nikdy neporušili,“ upozornil Mikeš. Symfonie č. 5 byla premiérována v roce 1961 brněnskou rodačkou Libuší Domanínskou a Českou filharmonií pod taktovkou Karla Ančerla. „Pro mě to byl nejtěžší pěvecký výkon v mém životě, hlavně vydržet ten nápor zkoušek i koncert fyzicky i psychicky. Těžko můžu rozebírat toto dílo, ale jedno vím jistě, že je to hudba srdce, pulzující životem,“ vzpomínala Domanínská.

Druhá půle večera patří Symfonii č. 5 d moll Dimitrije Šostakoviče z roku 1937. Patří mezi nejsilnější umělecké výpovědí o době, ve které vznikla, tedy o době stalinistických čistek. „Neexistovala v Leningradě rodina, která by o někoho nepřišla. O otce, o syna, a když to nebyl člen rodiny, tak blízký přítel. Každý pro někoho plakal. Ale musel plakat potichu, pod přikrývkou. Nikdo jiný si toho nesměl všimnout. Každý se bál každého. Zármutek nás drtil a rdousil. Rdousil všechny, i mě. Musel jsem ho převést do hudby, cítil jsem to jako dluh a povinnost. Musel jsem napsat requiem za všechny ty, kteří zahynuli, za všechny umučené,“ vyjádřil Šostakovič ve svých memoárech. Dílo tehdy sklidilo obrovský úspěch. „Publikum přítomné na premiéře v leningradské filharmonii vycítilo, že je svědkem něčeho mimořádného: půlhodinové ovace nebraly konce,“ zdůraznil Mikeš.

Podle Špačka Šostakovič přemýšlel, jak se zavděčit propagandistickým požadavkům moci a zároveň skrytě hrát roli umělce sdílejícího utrpení se svým národem. „Především vycházel z bombastického závěru v dur, který měl zastínit temné tóny zbytku symfonie. Oproti dřívějším skladbám zásadně umírňuje svůj jazyk, přesto tu však dosáhl svého i jako kronikář tragické doby. Vzniká rafinované dílo, které nemá slabinu, přestože perfektně pasuje na různé ideové výklady,“ uvedl Špaček.

Koncert, který se měl uskutečnit v minulé sezoně, patří k jedněm z těch, které filharmonie zařadila na program i letos, protože o něj nechtěla posluchače připravit. Uskuteční se dnes a zítra, tedy ve čtvrtek a pátek v Janáčkově divadle, začíná vždy v 19:00.

Jana Šrejma Kačírková/ foto archiv pěvkyně

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kabeláč & Šostakovič: #5

12.5.2022, 19:00 / Janáčkovo divadlo

Kabeláč & Šostakovič: #5

13.5.2022, 19:00 / Janáčkovo divadlo

V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Josef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonovávíce

Dlouholetá spolupráce houslového virtuosa Milana Paľy a souboru Ensemble Opera Diversa přinesla milovníkům soudobé hudební tvorby celou řadu pozoruhodných (a v mnoha případech i premiérových) koncertů. Jejich zatím posledním společným projektem se stala dvojice sólových recitálů Milana Paľy. První projekt nesl název Dotyky. Za zrkadlom (30. dubna) se stejnojmennou skladbou Adriána Demoče a středeční koncert v prostorách brněnské Káznice se jmenoval O tvojej tvári (11. května) a představil dílo Dve vety o tvojej tvári skladatelky Jany Kmiťové, která kompozici Milanu Paľovi věnovala. Nahrávky obou kompozic jsou již nějakou dobu dostupné – obě vyšly u nakladatelství Pavlík Records v roce 2021. Svých světových premiér se však díla dočkala až nyní.  více

Brněnští muzikanti rozmanitých žánrů jsou dlouhověcí a vitální jedinci. Potvrdila to také oslava životního jubilea pedagoga, skladatele, aranžéra a především virtuózního hráče na trombon Mojmíra Bártka. Jubilejní koncert s pracovním názvem Mojda Bártek 80 do brněnského Sono Centra připravili jeho přátelé pod vedením trumpetisty a kapelníka B-Side Bandu Josefa Buchty. Oslavenec, ač si dvouapůlhodinový program nepokrytě (a s dojetím) užíval, až na krátké okamžiky oddechu zůstával aktivním účastníkem celé hudební produkce. Představil se jako autor mnohých skladeb, ale především hráč, s trombonem v rukách a v plném nasazení.  více

Závěrečný koncert abonentní řady brněnských filharmoniků Filharmonie v divadle II udělal bezpochyby radost všem fanouškům animátorského studia Ghibli. Přestože dramaturgie večera nebyla vystavěna na melodiích z nespočtu filmových partitur, které hlavní hvězda večera dirigent a skladatel Joe Hisaishi pro studio Ghibli zkomponoval, již jen samotná přítomnost oblíbeného umělce přilákala celou řadu posluchačů, kteří koncerty artificiální hudby pravděpodobně pravidelně nenavštěvují. Program dvou koncertů v Janáčkově divadle (28. a 29. dubna) zahrnoval Symfonii č. 7 cis moll Sergeje Prokofjeva, českou premiéru Hisaishiho skladby Variace 57 pro dva klavíry a orchestr, v níž se jako sólisté představili Dennis Russell Davies a Maki Namekawa, a českou premiéru Symfonie č. 2 estonského skladatele Lepa Sumery. (Autor recenze navštívil čtvrteční provedení).  více

Po rozeznění pádové zkušebny FSI VUT sestoupila desátá slavnostní sezona ansámblu Brno Contemporary Orchestra s podtitulem We are the world do podzemí. Odpolední nedělní koncert totiž zavedl milovníky soudobé hudební tvorby do jeskyně Výpustek v Moravském krasu. Koncert s díly Šarūnase Nakase, Giacinta Scelsiho, Michala Wróblewského a Miroslava Tótha vznikl v rámci speciálního environmentálního projektu v režii Radima Nejedlého a koncipovaného u příležitosti Světového dne vody. Součástí koncertu bylo také literární pásmo z textů Radka Štěpánka napsaných pro tuto akci, které recitoval Petr Kubes. Texty tvořily na vhodných místech předěly mezi jednotlivými skladbami či větami. Přednes skladby Rany, kterou na objednávku Brno Contemporary Orchestra složil Miroslav Tóth, zajistila sama autorka předlohy Zuzana Husárová. Koncert řídil dirigent a umělecký vedoucí orchestru Pavel Šnajdrvíce

Nejčtenější