Filharmonie Brno: Inaugurační koncert D. R. Daviese

Filharmonie Brno: Inaugurační koncert D. R. Daviese

Americká klasika 20. století a česká známá i méně uváděná díla. Dvě stěžejní dramaturgické linie 63. sezony Filharmonie Brno. Blíží se zahajovací koncert sezony, který je také inauguračním koncertem nového šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Zazní na něm Dvořákova Symfonie č. 1 „Zlonické zvony“, v druhé půli potom skladba Harmonielehre Johna Adamse. V české premiéře. A prostřednictvím živého vysílání Českého rozhlasu Vltava také na stanicích v síti EBU.

„Česká a americká hudba sehraje v naší dramaturgii nadcházejících sezon velkou úlohu a můj inaugurační koncert to ilustruje dvěma významnými díly, o nichž mohu s jistotou říci, že se nikdy předtím neocitla vedle sebe na jednom koncertním programu: Dvořákova Symfonie č. 1, mladistvé dílo překypující energií a nápady, pocta Beethovenovi a skladba se značnými mladistvými nedostatky a fantazií, jež je naneštěstí zřídka koncertně provozována, v konfrontaci s Harmonielehre (Naukou o harmonii) Johna Adamse, asertivní americkou odpovědí na hodnoty velké středoevropské hudební tradice. S Johnem se znám a jeho hudbu diriguji a hraji už asi čtyřicet let a je mi velkou poctou, že mohu skladbu Harmonielehre v České republice poprvé představit,“ uvedl šéfdirigent Dennis Russell Davies.

Během svého šéfdirigentského angažmá chce využít znalostí a zkušeností, které Filharmonie Brno má s Dvořákovou hudbou a zejména se symfoniemi, a přinést do interpretace těchto děl orchestrem svou vlastní perspektivu. „Přál bych si, aby Dvořák byl býval měl příležitost svou První slyšet, a nacházím se v intenzivním dialogu s velmi nadaným skladatelem, který se s obtížemi vypořádával s nedostatkem zkušeností a odborného vedení. Změny, které jsem v díle provedl – některé jsou i strukturní – jsou pojímány tak, abych takříkajíc posloužil jako ozvučná deska pro mladého génia. Jsou to návrhy, které bych předložil Dvořákovi, a nabízím je tímto mému orchestru a jeho publiku,“ řekl Davies.

Inaugurační koncert šéfdirigenta proběhne 18. září od 19:00 v sále Stadionu (Kulturní centrum Babylon), Kounicova 20, Brno.

Zazní:

ANTONÍN DVOŘÁK Symfonie č. 1 c moll op. 3 „Zlonické zvony“

JOHN ADAMS Harmonielehre (Nauka o harmonii), česká premiéra

Dennis Russell Davies se narodil v Toledu ve státě Ohio a studoval hru na klavír a dirigování na newyorské Juilliard School. Jeho aktivity jako operního a koncertního dirigenta i jako klavíristy a komorního hudebníka jsou charakterizovány rozsáhlým repertoárem, sahajícím od baroka až po nejnovější hudbu naší doby. Davies si získal renomé jednoho z nejinovativnějších a nejodvážnějších dirigentů ve světě klasické hudby a publiku na obou stranách Atlantiku s úspěchem představil pořady, které mu byly výzvou i inspirací. Proslul strhujícími a dobře koncipovanými koncertními programy i svou úzkou spoluprací s mnoha skladateli, mezi něž patří Luciano Berio, William Bolcom, John Cage, Manfred Trojahn, Philip Glass, Heinz Winbeck, Laurie Anderson, Philippe Manoury, Aaron Copland, Hans Werner Henze, Michael Nyman a Kurt Schwertsik.

Na začátku kariéry byl Davies hudebním ředitelem komorního orchestru v Saint Paul v Minnesotě (1972–1980) a šéfdirigentem newyorského American Composers Orchestra (1977–2002). Pak se přestěhoval do Evropy a usadil se v Německu a Rakousku. Byl hudebním ředitelem Stuttgartské státní opery (1980–1987) i šéfdirigentem orchestru Beethovenhalle v Bonnu, hudebním ředitelem Bonnské opery a Mezinárodního Beethovenova festivalu (1987–1995). Vedle toho byl šéfdirigentem Stuttgartského komorního orchestru (1995–2006), s nímž nasnímal komplet 107 symfonií Josepha Haydna na CD, což byla historicky teprve třetí kompletní nahrávka těchto děl.

V Rakousku byl Davies šéfdirigentem Symfonického orchestru vídeňského rozhlasu (1997–2002), v roce 1997 byl jmenován profesorem dirigování na salcburském Mozarteu a v roce 2002 se stal šéfdirigentem Brucknerova orchestru v Linci a ředitelem opery Landestheater Linz. Mimo to měl v letech 2009–2016 i úvazek šéfdirigenta u symfonického orchestru ve švýcarské Basileji. V roce 2014 mu byl v Linci udělen titul „GMD“ (Generalmusikdirektor). V roce 2017 pak jeho funkční období u Brucknerova orchestru i v opeře skončilo.

Dennis Russell Davies dirigoval řadu renomovaných orchestrů také jako host. Například v Clevelandu, Filadelfii, Chicagu, San Francisku a Bostonu, jakož i Newyorskou filharmonii a symfonický orchestr Yomiuri Nippon. V Evropě spolupracoval s orchestrem Gewandhausu v Lipsku, římskou Accademia di Santa Cecilia, milánským Orchestra Filarmonica della Scala, Národním španělským orchestrem (Orquesta Nacional de España), filharmoniky v Mnichově, Berlíně, Drážďanech či Petrohradě, Bamberskými symfoniky, Německým symfonickým orchestrem v Berlíně a Královským orchestrem Concertgebouw v Amsterdamu.

Po debutu na festivalu v Bayreuthu v letech 1978–1980 dirigoval opery na Salcburském festivalu, v newyorském Lincoln Center, v Houston Grand Opera, v Hamburské a Bavorské státní opeře, v Chicagské lyrické opeře, newyorské Metropolitní opeře, Národní pařížské opeře, Královském divadle v Madridu a Vídeňské státní opeře.

Během Daviesova působení v Linci bylo v dubnu 2013 slavnostně otevřeno nové operní divadlo. U této příležitosti dirigoval světovou premiéru opery Philipa Glasse The Lost a Straussova Růžového kavalíra. Vedle toho dirigoval v nové budově (Musiktheater) nová nastudování celého Prstenu NibelungůPelléase a MélisandyFalstaffa, Salomé, evropskou premiéru díla McTeague i světové premiéry z per Moritze Eggerta a Michaela Obsta. Daviesova práce měla i klíčový a trvalý dopad na koncertní provoz lineckého Brucknerova orchestru: dirigent rozšířil repertoár o moderní díla a získal orchestru nové publikum, často s ním jezdil na turné a nezanedbával přitom ani stěžejní repertoár, tj. nahrával všechny Brucknerovy symfonie ve všech verzích.

V letech 2016–2018 Dennis Russell Davies hostoval mj. u orchestru Gewandhausu v Lipsku, orchestru berlínského Konzerthausu, Německého symfonického orchestru Berlín, Rozhlasového symfonického orchestru Stuttgart, turínského Orchestra Sinfonica Nazionale, Orquesta Sinfonica de Galicia, u Nové japonské filharmonie a Symfonického orchestru Yomiuri Nippon. Vystoupil na festivalech Pražské jaro (s Filharmonií Brno) a v Ravenně (s Cherubiniho orchestrem).

Počínaje sezonou 2018/2019 zastává post uměleckého ředitele a šéfdirigenta Filharmonie Brno. V téže sezoně hostuje ve Frankfurtské opeře (Peter Eötvös: Tři sestry), u Státního orchestru Stuttgart, Hamburských filharmoniků, Symfonického orchestru vídeňského rozhlasu, Symfonického orchestru Yomiuri Nippon a Symfonického orchestru Španělského rozhlasu a televize v Madridu.

Je členem Americké akademie umění a věd. V prosinci 2014 mu byl francouzskou vládou propůjčen titul komandéra Řádu umění a literatury a v roce 2017 obdržel od rakouské vlády Rakouský čestný kříž za vědu a umění I. stupně.

Foto archiv Filharmonie Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Kamerunský hudebník Richard Bona se do Brna vrací po roce a půl. Zatímco loni nadchl publikum v Janáčkově divadle s afrokubánským projektem Heritage, tentokrát přijede se svou mezinárodní kapelou Richard Bona Group. Když budeme 25. listopadu v Sono Centru obdivovat Bonovu virtuózní hru na kytaru, bude dobré si při tom uvědomit, že své rytmické cítění a vůbec vztah k hudbě sice sympatický hráč zdědil po svých předcích, ale na současnou úroveň se vypracoval svou pílí. Tak to alespoň zdůrazňuje v našem rozhovoru, v němž se dostaneme i k Bonově lásce k flamencu nebo ke klubu, který nedávno otevřel nedaleko Paříže.  více

Americký muzikál Rent, jehož premiéru o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, má nálepku kultovního díla. A má na ni právo. Podtrhuje to i tragický osud autora (a to prosím námětu, libreta, hudby i textů v jedné osobě!) Jonathana Larsona, který roku 1996 zemřel krátce před premiérou v šestatřiceti letech. Nikdy se tak nedočkal úspěchů svého díla: třeba čtyř cen Tony a za námět dokonce i Pulitzerovy ceny. Stvrdila brněnská inscenace režiséra Stanislava Moši kvality fenoménu jménem Rent?  více

Dvanáct let trvalo Petře Šany Šanclové, někdejší člence skupin Střepy, Bokomara a Každý den jinak Vlasty Redla, než ke svému prvnímu albu Ze země vah (2006) přidala desku druhou. I tentokrát střídá vážnější a humorné písně, které uvedla jednou (Hrací strojek) a proložila další (Snová) instrumentálkou. A i tentokrát se představuje jako interpretka a autorka pevně zakotvená v tradici českého akustického folku. Jestliže jsem v souvislosti s první deskou zmiňoval jako možný inspirační zdroj Vlastu Redla, tentokrát jako bych ve frázování (například u písně Zoo) slyšel ohlas spolupráce s Pavlínou Jíšovou, v jejíž kapele Šanclová už několik let hraje.  více

Letošní rok přinesl také jedno důležité jubileum: rovných sto let od narození Leonarda Bernsteina. První listopadový večer připravila Filharmonie Brno koncert právě k jeho památce. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russel Daviese stanul na pódiu sálu na Stadionu vedle filharmonie také Český filharmonický sbor, dále sbor dětí a mládeže Kantiléna, sopranistka Pavla Vykopalová a herec Brian Caspe.  více

Historicky poučená interpretace se stala prubířským kamenem uměleckých těles, jež si vzala za úkol oživit hudbu vzdálené minulosti v co nejpůvodnějším tvaru. Barokní housle, lukovité smyčce, zvonivá barva violy de gamba, dravost středověké fiduly a především znalost dobové interpretační praxe se staly východiskem při pátrání po nezkaleném a autentickém zvuku staré hudby. Mnoho interpretů se snaží bedlivým studiem pramenů postihnout a pochopit jemné nuance tehdejšího hudebního jazyka a přetavit tuto znalost v hudbu, která osloví současné posluchače. Mohlo by se zdát, že snaha o proniknutí do původní interpretační praxe je doménou pouze barokní, renesanční, případně středověké hudby. Ansámbl Musica Florea pod vedením dirigenta a violoncellisty Marka Štryncla se však obrací k tvorbě relativně nedávné – romantické. Zbavuje ji interpretačních nánosů, které vznikly v minulém století. V brněnském kostele Jana Amose Komenského jmenovaný soubor včera představil svoji vizi Dvořákovy hudby. Zazněla předehra Můj domov op. 62 vzniklá roku 1882 pro potřeby hry Josef Kajetán Tyl od F. F. Šamberka a Symfonie č. 4 d moll B. 41více