Janáčkova opera NdB zahájí sezonu premiérou Smetanovy Libuše

Janáčkova opera NdB zahájí sezonu premiérou Smetanovy Libuše

Tématem operní sezony 2018/19 jsou Sny! I Janáčkova opera NdB slaví 100leté výročí české státnosti, jako první premiéru sezony uvede Smetanovu Libuši. První premiéra sezony proběhne v prostorách největšího výstavního pavilonu P na Brněnském výstavišti.

Dílo Bedřicha Smetany vzniká v režii uměleckého šéfa opery Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování dirigenta Roberta Kružíka. Smetanova Libuše je stejně jako sama mytická kněžna často zahalena v mlhách interpretační tradice, přesto právě tak významný čas v existenci našeho národa je jedinečnou příležitostí pro umělce, aby v ní našli to, co rezonuje v jejich generaci. Jako inscenační tým i sólistické obsazení tvoří mladá pěvecká generace – hlavních rolí se zhostí manželská dvojice Lucie a Jiří Hájkovi jako Libuše a Přemysl. Spolu s nimi účinkují sólisté Janáčkovy opery NdB Václava Krejčí Housková, Jan Šťáva, Roman Hoza i stálí hosté jako Alžběta Poláčková, Pavol Remenár a Dušan Růžička.

Areál Brněnských veletrhů a výstaviště letos slaví 90 let od svého založení a je místem, které v historii města Brna hraje nezastupitelnou roli. Za svou existenci a rozvoj vděčí právě vzniku samostatné republiky. Jeho otevřením v květnu 1928 Výstavou soudobé kultury u příležitosti 10. výročí Československé republiky pod patronátem prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka získalo Brno jeden z nejvýznamnějších funkcionalistických stavebních komplexů své doby.

„Díky rekonstrukci Janáčkova divadla jsme objevili fascinující prostor na Brněnském výstavišti, kde jsme již v minulé sezoně odehráli úspěšnou inscenaci Fausta a Markéty, Toscy nebo Turandot. Naše inscenace Libuše také výborně zapadá do tohoto prostoru. V roce 1928 se zde konala výstava soudobé kultury Československa, kterou navštívil i náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Protože slavíme založení Československé republiky, naše inscenace začíná zde, v roce 1918, kdy Národní divadlo odehrálo 22. 12. slavnostní představení Libuše pro Tomáše Garrigua Masaryka v hlavní roli s Emou Destinnovou. Když slyšíte slavnostní fanfáry této opery, představíte si okamžitě příchod pana prezidenta, mně evokují naší minulost, přítomnost a budoucnost. Prostor výstaviště je velice inspirativní, slyšet v něm Smetanovu geniální hudbu bude výjimečnou příležitostí, kterou by si neměl nikdo nechat ujít,“ vysvětluje Jiří Heřman.

Premiéra operní inscenace Libuše je ohlášena na 7. září 2018 v pavilonu P BVV.

Smetanova Libuše vznikala ve chvíli, kdy Čechům zasvitla byť na krátko naděje na rovné postavení v habsburské monarchii, a vždy bude spojena s dalším z našich nenahraditelných symbolů – Národním divadlem, kde zazněla při jeho otevření roku 1881. Ke snu o samostatnosti českého národa směřovaly snahy českých vlastenců a politiků po celé 19. století a podzim roku 1918 se stal jejich naplněním a začátkem nové éry našeho národa. Stejně jako se naplnila touha po samostatném státu, vyplnilo se i přání Smetanovo, aby se jeho vyobrazení počátků českého národa a bájné kněžny Libuše stalo dílem pro slavnostní příležitosti. Nejvyššího naplnění se Smetanovu přání bezpochyby dostalo, když právě fanfáry z Libuše vítaly roku 1918 Tomáše Garrigue Masaryka jako prvního prezidenta našeho samostatného státu.

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější