Janáčkovo divadlo otevře premiéra opery Příhody lišky Bystroušky

Janáčkovo divadlo otevře premiéra opery Příhody lišky Bystroušky

Slavnostní otevření Janáčkova divadla se blíží. Divadlo po rekonstrukci otevře premiéra opery Příhody lišky Bystroušky, která současně zahájí 6. ročník mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno 2018, jehož program je letos věnován 100. výročí vzniku republiky. V rámci festivalu bude uvedeno kompletní jevištní dílo Leoše Janáčka v inscenacích světových tvůrců, jakými jsou Ivo van Hove, Robert Carsen, Kornél Mundruczó nebo Alvis Hermanis. Za dirigentským pultem se objeví Tomáš Hanus, Tomáš Netopil či Marko Ivanović. Operní inscenace Příhody lišky Bystroušky vzikla v režii Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování Marko Ivanoviće. V titulních rolích se představí Jana Šrejma Kačírková nebo Michaela Kušteková, Václava Krejčí Housková v alternaci s Janou Hrochovou s Svatopluk Sem s Jiřím Sulženkem. Veřejný slavnostní ceremoniál začne už na piazzettě před Janáčkovým divadlem.

Mezinárodní hudební festival věnovaný dílu Leoše Janáčka vstupuje již do 6. ročníku a ten letošní věnovaný 100. výročí české státnosti bude skutečně mimořádný! Diváky čeká kompletní uvedení Janáčkova jevištního díla v podání předních zahraničních souborů i všech třech českých národních divadel. Poprvé se v ČR představí Velšská národní opera, která přiveze inscenaci Z mrtvého domu Davida Pountneyho a Vlámská opera nabídne Věc Makropulos slavného maďarského filmového režiséra Kornéla Mundruczó. S oběma zahraničními soubory přijíždí vynikající čeští dirigenti Tomáš Hanus a Tomáš Netopil. Velké divadlo Stanislava Moniuska z Poznaně představí slavnouJejí pastorkyňu Alvise Hermanise inspirovanou dílem Alfonse Muchy. Bohatá koncertní řada nabídne dva velké symfonické koncerty, kde zazní i méně uváděné Janáčkovy kantáty Amarus Na Soláni čarták i řadu komorních koncertů s vynikajícími interprety, např. slavného britského skladatele Thomase Adèse,který se představí jako klavírista v sólovém recitálu, Simonu Houda-Šaturovou, Pavel Haas Quartett ad. Nechybí ani tradiční třetí řada, v níž si na své přijdou milovníci moravského folklóru, neboť je věnována Janáčkovi sběrateli lidové hudby. Nejen program i místa konání jsou spjata s brněnskou historií počátku 20. století a po dobu festivalu tak ožijí hudbou a divadlem i místa jako jsou Brněnské výstaviště, Stadion Kounicova, vila Löw-Beer či Památník Leoše Janáčka.

Zahájení festivalu již tradičně náleží pořádajícímu souboru Janáčkovy opery NdB. 6. ročník pro něj bude o to významnější, že spolu s festi­valem také otevře nově zrekonstruovanou budovu svého domovského Janáčkova divadla operou Příhody lišky Bystroušky, která zahájila jeho provoz již v roce 1965.

Premiéra opery Příhody lišky Bystroušky a slavnostní zahájení festivalu je naplánováno na sobotu 17. listopadu od 19:00 v Janáčkově divadle Brno. Slavnostní zahájení na piazzettě před Janáčkovým divadlem startuje už v 18:00.

Nová inscenace je dílem režiséra a uměleckého šéfa Janáčkovy opery NdB Jiřího Heřmana. „Neznám barvitější a živější hudbu, než je Janáčkova. Příhody lišky Bys­troušky mě svou pichlavou a vřelou opravdivostí vždycky dojaly, je to oslava našeho života, který je krásný, a tu krásu stvoření bychom ne­měli nikdy zapomínat. Janáček nám zanechal věčnou inspiraci k životu se všemi strastmi a radostmi. Pro zahájení festivalu a oslavu stých narozenin našeho státu není lepšího tématu a hudby!“ komentuje Jiří Heřman.

Pro šéfdirigenta Janáčkovy opery NdB Marko Ivanoviće jsou Příhody lišky Bystroušky už třetí Janáč­kovou operou, kterou hudebně nastuduje. V hlavních rolích se představí především sólisté brněnského souboru. Bystroušku ztvární Jana Šrejma Ka­čírkovou s Michaelou Kuštekovou, pro niž to bude debut na brněnském jevišti, Zlatohřbítka Václava Krejčí Housková spolu s Janou Hrochovou. Role Revír­níka se ujme náš stálý host Svatopluk Sem spolu s Jiřím Sulženkem.

NdB je součástí mezinárodního projektu Opera Vision, který na webové platformě přenáší živě představení z více než třiceti evropských operních domů. Prvním příspěvkem brněnského souboru bude živý přenos právě z představení Příhod lišky Bystroušky 18. listopadu 2018 v rámci festivalu. Hlavním partnerem přenosu je Česká televize, která vytvoří i záznam inscenace. Sledujete zde.

Součástí festivalu a premiéry Příhod lišky Bystroušky je výstava Příhody lišky Bystroušky, rukopisy, dokumenty, při které budou 19. - 21. 11. 2018zcela výjimečně k vidění v památníku Leoše Janáčka originály Janáčkových rukopisů vztahující se k opeře Příhody lišky Bystroušky.

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Strážnická zpěvačka a cimbalistka Magdalena Múčková se už v útlém věku projevila jako výrazný talent: v soutěži dětských zpěváků si ve finále zazpívala s brněnským BROLNem – a nahrávka to byla natolik vydařená, že ji Český rozhlas Brno dodnes uchovává jako tzv. trvalku. Dětský hlásek vyzrál v krásně zabarvený, nezaměnitelný hlas mladé ženy, která si velmi brzy osvojila disciplínu pro lidovou zpěvačku nejnáročnější, totiž interpretaci lidových balad: kupříkladu její vlastní úpravy baladických příběhů z rodného strážnického Dolňácka Vydala máti, vydala dcéru a V širém poli hruščička jsou čisté a působivé. Ve dvaceti se nebojácně postavila do čela mladé strážnické cimbálové muziky Danaj, která letos oslavila třicetiny, a natočila s ní devět CD – mezi jinými ceněná tematická alba Písničky z malířovy palety (2000, reedice 2018), vánoční Nenechte nás dlúho státi (1996), Vladimíru Úlehlovi dedikované CD Písňovou zahradou (2008) nebo letošní Desatero (2018).  V BROLNu na čas zakotvila jako kmenová cimbalistka a zpěvačka, dodnes se současným “malým” BROLNem občas hostuje. Kromě hraní na cimbál, zpívání, komponování muzikantských pásem a úprav písní pro “svou” CM Danaj vyučuje hru na cimbál na ZUŠ ve Veselí a ve Skalici - a našla si i práci redaktorskou a scénáristickou: v pořadu U nás aneb Od cimbálu k lidové kultuře v TV Noe představuje divákům výrazné osobnosti české a moravské lidové muziky. Jak je zřejmé, kulaté narozeniny nemá vlastně ani čas oslavit v klidu … V rámci letošního festivalu Janáček Brno prezentovala svůj autorský pořad Kvítí milodějné – takže bylo o čem si povídat.  více

Když trio Ponk v obsazení housle, cimbál a kontrabas přišlo se svým prvním albem Postfolklor a konceptem mrtvého folkloru, psal jsem, že se kapele podařilo „vnést do vybraného [folklorního] materiálu kus sama sebe, použít v písních spoustu hudebních vtípků a jasně čitelných i méně nápadných obratů z jiných žánrů, a přitom zachovat jejich podstatu“. Ponk tehdy hrál úpravy lidových písní, kterým sice ponechal texty a melodie, ale s velmi úsporným a čistě akustickým instrumentářem dokázal tento tradiční repertoár obohatit o prvky rocku a dalších žánrů. Vtip spočíval ve využití netradičních rytmických vzorců, způsobu hry a energie. Na podobném principu by se dalo vystavět hned několik alb, a tak po debutu s písněmi o smrti mohl Ponk natočit kolekce lidových písní svatebních nebo vánočních. Nestalo se tak a je to dobře.  více

Ve čtvrtek a v pátek proběhly v Brně dva zcela odlišné koncerty, avšak s jedním společným jmenovatelem. Byla jím Horňácká muzika Petra Mičky. První čtvrteční akce se konala v klubu Leitnerka a šlo o dvojkoncert s kapelou Lesní zvěř. Páteční program hostil husovický klub Musilka a za doprovodu zmíněné kapely se na něm představili zpěváci a zpěvačky z horňácké obce Hrubá Vrbka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018 vyvrcholil operním představením Výlety páně Broučka v nastudování Národního divadla (Praha) v režii Slávy Daubnerové se scénografií Pavla Boráka a s kostýmy Simony Vachálkové. V hlavních rolích se představili Jaroslav Březina, Aleš Briscein, František Zahradníček, Alžběta Poláčková, Jiří Sulženko, Andrea Široká, Stanislava Jirků, Martin Šrejma, Roman Janál a Josef Moravec. Orchestr a sbor Národního divadla řídil Jaroslav Kyzlink, o taneční čísla se postarali členové Baletu Národního divadla a externisté.  více

První prosincový víkend se na Mezinárodním festivalu Janáček Brno 2018 nesl ve znamení krásy a poetiky lidové písně, tak jak ji vnímal skladatel sám. Sobotní odpoledne v Mahenově divadle patřilo folkloru ryzímu přímo ze skladatelova rodného kraje. Neděle potom patřila slavnostnímu představení jednoho z jeho největších folklorem inspirovaných děl – Moravská lidová poezie v písních – v působivých prostorách vily Tugendhat.  více