Jazzové nádvoří: Ghana Dance Ensemble, Jiří Slavík a studenti JAMU

18. červen 2018, 5:00

Jazzové nádvoří: Ghana Dance Ensemble, Jiří Slavík a studenti JAMU

Třetí ročník Jazzového nádvoří se opět uskuteční v Praze i Brně. Akce vzniká ve spolupráci jazzových kateder pražské HAMU a brněnské JAMU. Na nádvoří brněnské Staré radnice vystoupí studentské ansámbly i vlastní dlouhodobě fungující projekty vybraných studentů. Večer vyvrcholí koncertem afrického uskupení Ghana Dance Ensemble. Akci podpořily festivaly JazzFestBrno, Tanec Praha a KoresponDance. Vstup je zdarma.

Na pódiu se představí se představí talentovaní studenti i samotní pedagogové, kteří patří k české jazzové špičce. Kontrabasista a pětinásobný držitel ceny Anděl Jaromír Honzák vystoupí ve formaci Steve Swallow Ensemble a vzdá tak hold legendárnímu basistovi a skladateli, jehož jméno si vypůjčil i pro název této kapely. Jazzové aranže skladby islandské Björk, představí kapela vedená multiinstrumentalistou a rovněž držitelem Anděla Jiřím Slavíkem.

Poslední část večera bude patřit společnému ansámblu studentů obou kateder a africkému uskupení Ghana Dance Ensemble. „Africká kultura má mnoho podob a jen v jediné zemi, jakou je Ghana, existují desítky etnik s tradicí hudby a tance, které neodlučně patří k sobě,“ říká Slavík, který sám tuto zemi navštívil. Hudebníci z Ghana Dance Ens emble se pod jeho vedením už podruhé dají dohromady se studenty jazzu a v rámci workshopu nastudují energický společný program. Program Jazzového nádvoří nabídne také koncerty studentů jako je Marek Kotača, Ondřej Zámečník a Peter Korman, kteří se již na jazzové scéně pohybují.

Akce je ohlášena na 21. června od 15:00 na nádvoří Staré radnice, Radnická 11.

Jiří Slavík/ foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jazzové nádvoří 2018

21.6.2018, 15:00 / Nádvoří staré radnice

Kamerunský hudebník Richard Bona se do Brna vrací po roce a půl. Zatímco loni nadchl publikum v Janáčkově divadle s afrokubánským projektem Heritage, tentokrát přijede se svou mezinárodní kapelou Richard Bona Group. Když budeme 25. listopadu v Sono Centru obdivovat Bonovu virtuózní hru na kytaru, bude dobré si při tom uvědomit, že své rytmické cítění a vůbec vztah k hudbě sice sympatický hráč zdědil po svých předcích, ale na současnou úroveň se vypracoval svou pílí. Tak to alespoň zdůrazňuje v našem rozhovoru, v němž se dostaneme i k Bonově lásce k flamencu nebo ke klubu, který nedávno otevřel nedaleko Paříže.  více

Americký muzikál Rent, jehož premiéru o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, má nálepku kultovního díla. A má na ni právo. Podtrhuje to i tragický osud autora (a to prosím námětu, libreta, hudby i textů v jedné osobě!) Jonathana Larsona, který roku 1996 zemřel krátce před premiérou v šestatřiceti letech. Nikdy se tak nedočkal úspěchů svého díla: třeba čtyř cen Tony a za námět dokonce i Pulitzerovy ceny. Stvrdila brněnská inscenace režiséra Stanislava Moši kvality fenoménu jménem Rent?  více

Dvanáct let trvalo Petře Šany Šanclové, někdejší člence skupin Střepy, Bokomara a Každý den jinak Vlasty Redla, než ke svému prvnímu albu Ze země vah (2006) přidala desku druhou. I tentokrát střídá vážnější a humorné písně, které uvedla jednou (Hrací strojek) a proložila další (Snová) instrumentálkou. A i tentokrát se představuje jako interpretka a autorka pevně zakotvená v tradici českého akustického folku. Jestliže jsem v souvislosti s první deskou zmiňoval jako možný inspirační zdroj Vlastu Redla, tentokrát jako bych ve frázování (například u písně Zoo) slyšel ohlas spolupráce s Pavlínou Jíšovou, v jejíž kapele Šanclová už několik let hraje.  více

Letošní rok přinesl také jedno důležité jubileum: rovných sto let od narození Leonarda Bernsteina. První listopadový večer připravila Filharmonie Brno koncert právě k jeho památce. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russel Daviese stanul na pódiu sálu na Stadionu vedle filharmonie také Český filharmonický sbor, dále sbor dětí a mládeže Kantiléna, sopranistka Pavla Vykopalová a herec Brian Caspe.  více

Historicky poučená interpretace se stala prubířským kamenem uměleckých těles, jež si vzala za úkol oživit hudbu vzdálené minulosti v co nejpůvodnějším tvaru. Barokní housle, lukovité smyčce, zvonivá barva violy de gamba, dravost středověké fiduly a především znalost dobové interpretační praxe se staly východiskem při pátrání po nezkaleném a autentickém zvuku staré hudby. Mnoho interpretů se snaží bedlivým studiem pramenů postihnout a pochopit jemné nuance tehdejšího hudebního jazyka a přetavit tuto znalost v hudbu, která osloví současné posluchače. Mohlo by se zdát, že snaha o proniknutí do původní interpretační praxe je doménou pouze barokní, renesanční, případně středověké hudby. Ansámbl Musica Florea pod vedením dirigenta a violoncellisty Marka Štryncla se však obrací k tvorbě relativně nedávné – romantické. Zbavuje ji interpretačních nánosů, které vznikly v minulém století. V brněnském kostele Jana Amose Komenského jmenovaný soubor včera představil svoji vizi Dvořákovy hudby. Zazněla předehra Můj domov op. 62 vzniklá roku 1882 pro potřeby hry Josef Kajetán Tyl od F. F. Šamberka a Symfonie č. 4 d moll B. 41více