Jeden koncert, dva dirigenti

27. březen 2018, 2:00

Jeden koncert, dva dirigenti

Dvojice mladých dirigentů z Hudební fakulty JAMU se představí při společném orchestrálním koncertu v Besedním domě. Jiří Najvar a Jiří Habart, studenti dirigování, povedou bezmála šedesát hráčů Moravské filharmonie Olomouc. Pod jejich vedením zazní skladby Petra Iljiče Čajkovského, Francise Poulenca a Jana Václava Hugo Voříška.

Program oba mladí umělci sestavovali spolu s jejich společným pedagogem Jakubem Kleckerem. Celý večer otevře slavná předehra z Čajkovského baletu Romeo a Julie, kterou povede Jiří Habart. „Mám možnost vést symfonické obsazení orchestru se šesti desítkami hráčů, a tudíž jsem sáhnul po nejznámější Čajkovského předehře, v níž zazní i málo slýchané nástroje jako harfa, činely, velký buben. Pro publikum bude tato hudba příjemně stráveným časem, ostatně v ní uslyší jednu z nejslavnějších melodií na téma lásky v celé ruské hudbě vůbec,“ říká Habart.

Po romantickém úvodu přijde na program Poulencův koncert pro klavír a orchestr, v němž se vedle dirigenta Najvara představí v sólistickém vystoupení také pianista Roman Czepa z pražské HAMU. „S olomouckým orchestrem se setkávám již po několikáté. Nejdříve jsem ho poznal jako skladatel, když mi MFO premiérovala dvě moje absolventské skladby – Rapsodii pro trombon, varhany a orchestr a Soundscape pro symfonický orchestr. Se stejným tělesem jsem také debutoval minulý rok na Mezinárodním hudebním festivalu Petra Dvorského minulý rok, kde jsem s Českým filharmonickým sborem Brno uvedl Mozartovo Requiem d-moll,“ dodal Najvar. Po přestávce oddiriguje ještě Voříškovu symfonii D-dur, kterou provede vůbec poprvé, stejně jako Poulencův Klavírní koncert.

Koncert je ohlášený na Zelený čtvrtek 29. března v 19:00 v Besedním domě.

Foto archiv JAMU

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stále žasnu nad tím, jak hluboká je studna nápadů Martina Kyšperského, potažmo celé jeho kapely Květy. Vždyť jen v roce 2017: Martin převzal Anděla za sólovou desku Vlakem. S Květy skvěle sehrál roli svazácké kapely a zpíval své autorské „normalizační“ hity v seriálu Svět pod hlavou (který o rok později zaslouženě obdržel Českého lva). Květy v nové sestavě s Ondřejem Kyasem vydaly skvělou desku Komik do půl osmé (mrzí mě, že Anděl ji minul, ale na vině je podle mě zredukování počtu žánrových cen a „lehký“ chaos v nové bezbřehé škatulce Alternativa). Vyšla kniha Průvodce po albech a historii kapely Květy a spolu s ní ještě jedno řadové album Spí vánoční pták. A mezitím Květy spustily projekt YM, v jehož rámci se všichni tři členové představí se skladbami v určitém nečekaném žánru. Začal to opět Martin Kyšperský s programem country písní – veřejná premiéra s hostujícím Petrem Uvirou proběhla ve vysílání Radia Proglas v prosinci 2017. Na rok 2018 jsou připraveny elektronické písně Aleše Pilgra a poté snad i folktronica Ondřeje Kyase.  více

Temperament i emoce romské hudby jsou všeobecně známým faktem. Se stejnou vervou a pozitivní energií vzniklo v roce 2016 také komunitní nahrávací studio Amaro records. Celý dobrovolnický projekt vznikl za podpory a garance organizace IQ Roma servis. Odpovědnou osobou a dobrým duchem je Petra Borovičková, sama výborná zpěvačka a členka několika kapel. Strůjcem myšlenky byl Gejza Horváth, přední romský hudebník, který již dříve vedl kurzy pro mladé romské muzikanty. Spatřoval v nich obrovský potenciál.  více

Když umělec tvrdí, že vymyslel nový hudební žánr, může to znít nabubřele. Ale lze to vnímat i jako známku určité bezradnosti („nevím, kam bych se zaškatulkoval“) nebo do třetice jako vtipnou hru. A i když to Kurt Rosenwinkel se svým albem Caipi myslí vážně, přikláním se k třetí variantě. Jeho směs jihoamerických rytmů, jazzu, rocku a popu skutečně nelze jedním slovem definovat a pojmenování podle brazilského nápoje caipirinha („A je to opravdu moc dobré pití,“ zdůrazňuje kytarista) je vtipné a funkční zároveň. Brněnská premiéra Rosenwinelova „nového žánru“ byla svým způsobem také hravá, ale především profesionální a dobrodružná.  více

Své česko-slovenské turné zakončila na brněnské Flédě kapela Billy Barman ze Slovenska. Tato série koncertů byla zajímavá nejen svoji čistě akustickou podobou, ale zejména propojením s pěti zpěvačkami SĹUKu (Slovenský ľudový umelecký kolektív). Tato fúze populární hudby a folkloru vznikla původně pro festival Tatra Flowers. Její nebývalý úspěch však způsobil, že se hudebníci rozhodli repertoár rozšířit a představit se nejen na domácí slovenské půdě, ale také u českých sousedů.  více

„Věděl jsem, s kým bych rád spolupracoval, a podle toho jsem se snažil sestavit kapelu, která by měla příjemný zvuk,“ řekl v roce 2015, krátce po vydání svého zásadního alba Living Being, francouzský akordeonista Vincent Peirani. V té době měl za sebou několik zajímavých akustických projektů včetně alba se saxofonistou Emilem Parisienem a v tomto stylu pokračoval i nadále. V roce 2016 vzniklo příjemné CD duetů s pianistou Michaelem Wollným a nedávno spolupracoval s klavíristou Stefanem Bollanim a s Berlínskou filharmonií na albu Mediterraneo, inspirovaném klasickou hudbou. Projekt Living Being je však úplně jiného charakteru, je zhmotněním akordeonistovy představy o elektrické hudbě na pomezí jazzu, rocku a dalších žánrů. A právě s tímto programem Peirani a jeho kapela přijeli do brněnského divadla Husa na provázku.  více

Nejčtenější