Kamenné mantry pod mamutem: Koncert Brno Cotemporary Orchestra v Anthroposu

Kamenné mantry pod mamutem: Koncert Brno Cotemporary Orchestra v Anthroposu

Brno Cotemporary Orchestra opět vystoupí v netradičním prostoru. Tentokrát zahrají pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra v brněnském Anthroposu. Představí zde spektakulární kompozice italského skladatele Fausta Romitelliho, postmoderně koncipovanou komorní kantátu Miloslava Ištvana, dílo Hodiny minulosti nedávno zesnulého litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse a skladbu Michala Rataje, komponovanou přímo pro soubor BCO.

Naši předci a prapředci lovili mamuty nejen pro obživu. Z kostí si stavěli obydlí a z klů vyráběli nástroje a kultovní předměty. Mohutná zvířata vyobrazovali na jeskynních malbách a mnohde uctívali jako stvořitele Země. O tisíce let později vystupovali špičky mamutích klů z věčně zmrzlého permafrostu, díky čemuž dostali své jméno. Dnes při civilizačním oteplování vystupují před věky zmrzlí mamuti na povrch celí. Druhý koncert desáté slavnostní sezóny „We are the world“ věnujeme Anthroposu, kde zkoumají život a smrt našich předků a prapředků, jakož i koloběh vzniku a zániku civilizací“ vysvětluje dramaturg Viktor Pantůček. Koncert je ohlášený na pondělí 22. listopadu 2021 od 19:30 v Anthroposu.

Kompozice Amok/Koma z roku 2001 italského skladatele Fausta Romitelliho je postavena na střídání zběsilosti a kontemplace. Dvou krajních poloh lidského bytí. Kompozice Music from Nothing od Michala Rataje je hudební reminiscencí současné pandemické nicoty a je psána přímo pro BCO a Martina Opršála, který zahraje na marimbu. Soubor ji premiéroval v tomto roce na festivalu Ostravské dny nové hudby. V komorním oratoriu Já, Jákob Miloslava Ištvana na texty básníka Vítězslava Gardavského a bible se řeší odvěký spor duchovního (božského) a materiálního (materialistického) přístupu k životu. La sabbia del tempo (Písek času) z roku 1991 patří do rané fáze Romitelliho tvorby a je zde patrnější fascinace francouzským spekralismem. Tichá kompozice vyvolává pocit zastaveného času, kdy se rozhostí klid a mír, vše je tiché a prázdné, jenom ten písek v přesýpacích hodinách neustále propadává. Závěr koncertu bude patřit kompozici Hodiny minulosti, nedávno zesnulého litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse.

Program koncertu:

Kamenní mantry – koncert pod mamutem

Fausto Romitelli - Amok Koma
Michal Rataj - Music from Nothing
Miloslav Ištvan – Já, Jákob
Fausto Romitelli - Písek času
Bronius Kutavičius - Hodiny minulosti 

Irena Troupová – soprán
Otakar Blaha – recitace
Martin Opršál - marimba
Brno Contemporary Orchestra - Pavel Šnajdr - dirigent

Foto FB souboru 

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější