Katowice – město hudby UNESCO mají své pevné místo na kulturní mapě Evropy

Katowice – město hudby UNESCO mají své pevné místo na kulturní mapě Evropy

Tým Brna – města hudby UNESCO se nedávno podílel na hodnocení výroční zprávy za dosavadní čtyřletou činnost dalších dvou členských měst – Kingstonu (Jamajka) a Katowic (Polsko). Městu Katowice, které nese titul kreativního města hudby UNESCO od roku 2015, se povedlo zapsat na kulturní mapu Evropy.

Katowice jsou součástí sítě kreativních měst UNESCO od roku 2015, pro místní obyvatele mají však ještě jeden poetický titul – město zahrad. Město, které se rozrůstalo díky těžařskému a ocelářskému průmyslu; nyní investuje do kultury a kreativity, s mottem "od těžkého průmyslu ke kreativním průmyslům". Katowice se svými 310 000 obyvateli přispívají každý rok ve výši 45 milionů eur formou dotací na podporu kreativní ekonomiky, především se zaměřením na obnovu kulturních prostor města věnovaných hudebním odvětvím. Díky tomu zní městem v průběhu roku hudba všech možných žánrů, od klasiky po rock, jazz, baroko, elektroniku, metal a rap.

Doposud byla možná katowická aglomerace vnímána jako industriální, zašedlá skrumáž domů a továren nebo jako místo odletu nízkonákladových aerolinek do světa. Nelze popřít průmyslovou minulost a vlastně i současnost tohoto města, které díky různým historickým dostavbám nemá jednotný styl a centrum jako takové. Nicméně, v posledních letech se město přetváří v kreativní a atraktivní centrum jižního Polska, které stojí za to navštívit a vydat se za hudbou, architekturou nebo průmyslovým dědictvím.

Katowice jsou významné historické město Horního Slezska v jižním Polsku, které leží na řekách Klodnica a Rawa. Jsou hlavním městem Slezského vojvodství a centrem Hornoslezské průmyslové aglomerace (Górnośląski Okręg Przemysłowy), čítající až 2,1 milionů obyvatel.

Místní magistrát se zavázal k dalšímu rozvoji kulturních a kreativních průmyslů jako hybatelů obnovy a udržitelnosti měst, zejména prostřednictvím pětiletého programu Kulturní zóny, který je dosud největší investicí do kulturní infrastruktury v Polsku. Hlavním úspěchem tohoto programu je postavení velkolepého sálu, resp. sídla Polského národního rozhlasového symfonického orchestru (NOSPR) a Slezského muzea historických důlních lokalit, sídlíciho v prostorách bývalé šachty v centru města. Budova NOSPR byla postavena v lokalitě bývalého uhelného dolu v Katowicích a je součástí Kulturní zóny, která poskytuje dokonalý příklad revitalizace postindustriálních oblastí pro kulturní účely. Vedle NOSPR stojí mimo jiné ikona Katowic – koncertní a sportovní hala "Spodek". Její název (spodek) znamená v polštině "podšálek" kvůli její podobnosti s létajícím talířem; je to dominantní vizuální orientační bod v krajině a symbol města.

"Symfonie" – koncertní sál Hudební akademie Karola Szymanowského, je rovněž skutečnou hudební a architektonickou perlou na katovické kulturní mapě. Od svého otevření v roce 2006 přilákala publikum na širokou škálu koncertů, představujících jak významné umělce a orchestry, tak i mladé talentované hudebníky, kteří stojí teprve na počátku své profesionální kariéry. Palác mládeže je místem určeným v Katowicích pro mládež. Mladí talentovaní lidé tam mohou rozvíjet své dovednosti a zájmy, a to jak v hudební oblasti, tak i v mnoha dalších. Toto centrum zájmové činnosti nabízí širokou škálu aktivit v oblasti hudby, divadla, tance a sportu.

Katowice jsou v Horním Slezsku považovány za centrum vzdělanosti. Tamní univerzita, Uniwersytet Śląski, letos slaví 50 let od založení. Katovice jsou také uznávány v celém Polsku jako centrum hudebního vzdělávání, maji i dlouhou tradici amatérských sborů a orchestrů. V krásném neogotickém sídle působí od roku 1929 Akademie Karola Szymanowského, která nabízí hudební vzdělání v mnoha oborech (dirigentství, skladba, hudební teorie, jazzová interpretace, instrumentální a vokální interpretace). Škola nedávno vybudovala sál, výjimečný svou akustikou a architekturou. Ve městě je dnes 30 hudebních klubů, 7 hudebních vydavatelství, 12 nahrávacích studií, 11 obchodů s hudbou a 24 koncertních sálů. Každoročně se v Katowicích koná 27 hudebních festivalů. Mezi největší patří:

OFF Festival: alternativní festival města, který v roce 2011 získal Evropskou cenu za nejlepší mediální festival;

Rawa Blues: největší indoorový bluesový festival na světě. V roce 2012 získal ocenění Keeping The Blues Alive. Díky němu jsou Katovice hlavním městem polského i evropského blues.

Tauron Nowa Muzyka: městský festival avantgardní, elektronické, jazzové a taneční hudby; trojnásobný vítěz Evropské festivalové ceny pro nejlepší malý festival;

Festival METALMANIA byl založen v roce 1986 a je největším festivalem svého druhu v naší části Evropy.

Velkou popularitu mají katovické jazzové festivaly, kterými jsou Katowice JazzArt Festival, Jazz Beyoned a Silesian Jazz Festival.

Milovníci klasické hudby jistě ocení Katowice Culture Nature Festival a Modern Music First Performance Festival (Festival premiér moderní hudby), který se koná v NOSPR. Město dále hostí tři mezinárodní soutěžní festivaly.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kdo zná B-Side Band především z interpretace světových hitů se zpěvem Vojtěcha Dyka, případně z loňského alba Folk Swing, bude možná novým nastudováním Missy Jazz Jaromíra Hniličky překvapen. Málokterá skladba je však s tímto brněnským big bandem spojena tak pevně jako právě legendární Hniličkova Jazzová mševíce

U příležitosti svých loňských 66. narozenin vydal dokumentarista, písničkář, hudebník, divadelník a spisovatel Jiří Vondrák dvojalbum, které je spíše (téměř) reprezentativním průřezem jeho hudebními aktivitami než výběrem největších hitů. Více než o „best of“ jde o zajímavou směs typu „od hitů k raritám“, od starých písní k novým a od folku k bigbítu. Výborná příležitost pro základní seznámení s Vondrákem coby renesanční osobností brněnské scény, díky jinde nevydaným nebo stěží sehnatelným nahrávkám nepostradatelná kolekce pro sběratele a v neposlední řadě 2CD, jehož minimálně první polovina se moc dobře poslouchá.  více

Tramp-swingová kapela s brněnskými kořeny Hajcman (název je odvozený z pojmenování důlní ocelové výztuže odkazuje k zálibě frontmana, jeskyňáře Martina Škrobáka; jeho první kapela se ostatně jmenovala Stalaktit) vydala očekávané debutové album Jednou to bude. Kdo předpokládal, že půjde o autorský projekt, tipoval správně. Ovšem nikoliv z pera členů kapely, přestože malá dvoupísňová ochutnávka od Martina Škrobáka dává naději na další desku poskládanou z vlastního autorského zpěvníku. Gros debutové písňové kolekce plánované více než desetiletí pochází ze šuplíku Jaroslava Velinského alias Kapitána Kida. Tato legenda trampské písně je i Martinův dlouholetý kamarád, spolupracovník a vzor. Jak je popsáno ve sleevenote k albu i k připojenému zpěvníčku, nahrávku „prastarých vykopávek“ plánoval Kapitán Kid už kolem roku 2005 ještě s předchozí Škrobákovou kapelou Banjo Gang. Ke společnému nahrávání s Martinem a jeho kamarády nakonec došlo, ovšem přednost dostaly Velinského nejznámější trampské hity na CD Tempo di kůň (vyšlo 2007). Na již provedenou inventuru šuplíků a Kapitánem Kidem revidovaný předvýběr tak přišel čas až několik let po autorově smrti – jde tedy víceméně o hold váženému autorovi.  více

V rámci týdenního hudebního maratonu Please, do not disturb, který se uskutečnil 15.–21. března, navštívilo komorní těleso Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra sedm brněnských hotelů. V nich dalo zaznít výběru z děl současných hudebních skladatelů. Projekt, který vznikl ve spolupráci s platformou Terén – Pole performativního umění, však nechtěl být pouhým záznamem koncertů. A tak měl každý večer své tematické ukotvení, režii i herce. O prvních čtyřech „hotelových toulkách“ jsme referovali v předchozí recenzi – dnes je na řadě závěrečná hotelová trojice.  více

Zatímco koncertní sály a operní domy zejí prázdnotou, v sedmi brněnských hotelích bylo díky komornímu tělesu Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra a platformě Terén – Pole performativního umění neobvykle rušno. Každý večer v týdnu od 15. do 21. března měli milovníci moderní artificiální hudby možnost navštívit prostřednictvím služby YouTube jeden z vybraných hotelů. Mohli se nechat pohltit nejen přízračnou atmosférou prázdných pokojů a chodeb, ale také pestrou dramaturgií spojenou s netradičním vizuálním uchopením. Cyklus Please, do not disturb, jak svůj počin Brno Contemporary Orchestra a Terén nazvali, nesestával pouze z tradičních koncertních záznamů. Každým večerem totiž prostupovala ještě samostatná „příběhová“ linka, která někdy přímo, jindy jen zpovzdálí interagovala s hudebníky či samotným prostorem.  více