Leoš Janáček, Lidové noviny a liška Bystrouška

Leoš Janáček, Lidové noviny a liška Bystrouška

Moravské zemské muzeum připravilo k Roku české hudby dvě publikace věnované Leoši Janáčkovi. Jedna se zabývá vztahem skladatele k Lidovým novinám, tématem druhé je liška Bystrouška.

Leoš Janáček a Lidové noviny (autorka Libuše Janáčková)

Vztah Leoše Janáčka a Lidových novin byl přátelský a trvalý. Jejich spolupráce započala již prvním číslem v roce 1893, poslední příspěvek mu Lidové noviny otiskly pár měsíců před jeho smrtí. Mezi mnoha novinami a časopisy, které se v Janáčkově době nacházely na stáncích, byly Lidové noviny jeho nejoblíbenějším periodikem. Nepřinášely mu pouze politické zprávy, ale díky svým románovým a básnickým příspěvkům rozšiřovaly jeho čtenářské obzory a zároveň ho nejednou inspirovaly v jeho vlastní tvorbě. Právě v tomto periodiku vycházely Janáčkovy slavné fejetony prokládané četnými nápěvky mluvy. Lidové noviny sledovaly taktéž od svého vzniku Janáčkův tvůrčí vývoj, jeho činnost pedagogickou imomenty, kdy mu byla udělena různá ocenění a vyznamenání, uveřejňovaly zprávy o provedení jeho děl a následně též kritiky či ohlasy publika. Zpracování těchto důležitých aspektů vztahu Leoše Janáčka a Lidových novin je záměrem této knihy. Při zpracování kapitol Janáček čtenář, Janáček a Josef Lada a Říkadla autorka čerpala ze svých dříve publikovaných článků. Text i obsah příloh je založen na pramenném studiu, a to především Janáčkovy pozůstalosti uložené v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea a samotných Lidových novin. Kniha je dvojjazyčná.

Příhody lišky Bystroušky pro děti

Kniha ve tvaru leporela provede dětské čtenáře světem slavné opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky. Děti seznámí s mazanou liškou Bystrouškou, s obyvateli lesa i lidskými figurkami z okolí Brna. Výtvarně knížečka vychází především z půvabných kostýmních a scénických návrhů Eduarda Miléna, které vznikly pro první nastudování opery v brněnském Národním divadle v roce 1924.  Text a koncept publikace připravil Jiří Zahrádka. Kniha vychází v češtině i angličtině.

Zdroj web MZM, foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V české opeře se Ondřej Havelka představil brněnskému publiku již v roce 2006 Prodanou nevěstou, která dodnes patří k oblíbeným stálicím repertoáru. V pražské Lišce Bystroušce udělal víceméně to samé, co tehdy v Brně: pečlivě promyslel zápletky, tu a tam je za účelem utužení a zesílení logiky děje doplnil či nepatrně pozměnil, vymetl bezezbytku vše bizarní a nefunkční, přestože stokrát tradiční a zažité, a všemu jednání dodal přirozenost, rozvernost, laskavost a radost.  více

Nápěvky mluvy z Janáčkových zápisníků na nové brdo upravené – tak by možná označil kompozici Alessandra Bosettiho Josef Váchal. Asi čtyřicetiminutové představení mělo svoje silná i slabá místa, ale celkově nakonec především potěšilo.  více

Nenápadný luxus advokátní kanceláře, v níž se protne několik obyčejných životů s jedním neobyčejným, a nekonečným. K tomu dráždivě pichlavá energie hudebního nastudování. To je nová brněnská inscenace Janáčkovy Věci Makropulos v kostce.  více


Jurovi Hradilovi se před několika lety stal zázrak. Tento vyznavač elektronické nu jazzové alternativy přijel do zvlněné karpatské krajiny kamsi na pomezí Moravy a Slovenska a uslyšel píseň, jednu, dvě, stovky. Nebyla to rozostřená ozvěna starých časů, ale jasný tón horňácké písničky.  více

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie Brno Doma I nazvaný Z Nové Říše do světa včera představil v Besedním domě tvorbu autorů, které pojí společný původ v Nové Říši i skutečnost, že jsou jejich díla v koncertních sálech dosud uváděna velmi zřídka. Jako klíčový bod vzácného programu se měl podle původního plánu představit koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička – role sólového houslisty a hráčského středobodu večera se však po ohlášení Vodičkovy indispozice s předstihem pouhých dvou dní ujal houslový virtuos Milan Paľa. Skladby novoříšských rodáků Jana Nováka a Antonína a Pavla Vranických řídil stálý dirigent Janáčkovy opery Robert Kružík.  více

Původně mělo jít o třetí část projektu YM, v jehož rámci jednotliví členové skupiny Květy natáčejí sólové desky různých žánrů a kolegové z kapely je doprovázejí. Po Lorenzových hoších Martina Kyšperského ve stylu country a po elektronickém Japonci Aleše Pilgra vyšlo žánrově těžko zařaditelné Solárium Ondřeje Kyase. Jako sólová deska, s epizodní účastí Aleše Pilgra a bez hráčského vkladu Martina Kyšperského.  více

Malý hudební klub Ponava V Brně je již několik let znám svou velmi kvalitní hudební produkcí. Místy se v jeho rozmanitém programu objevují také folklorní projekty. Ve čtvrtek zde vystoupilo duo známého multiinstrumentalisty Mariana Friedla a lašské zpěvačky Sabriny Pasičnyk.  více

Zatímco brněnskému jazzovému publiku je trumpetista Jiří Kotača znám především jako kapelník progresivního big bandu Cotatcha Orchestra, na svém prvním CD se představuje s jinou formací. Švédského kytaristu Alfa Carlssona poznal při studiích v Nizozemsku, znovu se potkali a kapelu založili při Alfově turistické cestě do Česka. Na společný výlet za hudbou pak pozvali dva velmi talentované slovenské hráče, bubeníka Kristiána Kuruce a kontrabasistu Petera Kormana, který je ostatně členem Kotačova big bandu. Mezinárodní formace hraje Kotačovy i Carlssonovy autorské skladby a inspiruje se více či méně také moravským, slovenským a především skandinávským folklorem. Album dostalo název Journeys, protože kolem cest – za hudbou, za poznáním i do nitra duší – se život nejen této kapely točí především.  více