Letní kurzy Kytarového Institutu 2019

Blíží se Letní kurzy Kytarového Institutu, pětidenní pásmo lekcí, workshopů a venkovních koncertů v brněnských kavárnách a klubech. Mezi lektory je letos například Klára Hemplová, David Pšenčík nebo Gabriel Červeňák. V rámci kurzů si mohou účastníci zvolit mezi hudebními žánry rock & heavy, jazz-blues, pop-folk (akustická kytara), flamenco nebo klasika. 

Letní kurzy jsou vyvrcholením Letní akademie, která běží během měsíců července a srpna. Na letních kurzech již vystoupila celá řada známých hvězd jako David Dorůžka, Zdeněk Bína, Milan Kašuba nebo Roman Pokorný. Dramaturgii kurzů již pátým rokem vymýšlí hudební skladatel a zakladatel Kytarového Institutu František Chaloupka: „Každý rok mají kurzy jinou, unikátní atmosféru. Platí však některé konstanty – jsme žánrově nevymezení, zabýváme se u nás rockovou, jazzovou, metalovou nebo klasickou kytarou, baskytarou a dalšími strunnými drnkacími nástroji, hudbou dávnou i současnou, klasickou i elektronickou kompozicí, atd. Jde nám o to poskytnout systematické vedení a průpravu především v žánrech populární hudby (rock, jazz, folk, atd.), aktivně se studenty trénovat a rozvíjet jejich muzikalitu. Výuka je otevřena všem stupňům pokročilosti a věkovým kategoriím od šesti let.“

Letní kurzy Kytarového Institutu se konají již popáté od 26. do 30. srpna v brněnském Kytarovém Institutu.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více