Mozartova Kouzelná flétna v NdB: Výprava do vesmíru s Miroslavem Krobotem

Mozartova Kouzelná flétna v NdB: Výprava do vesmíru s Miroslavem Krobotem

Předposlední premiérou sezony 2021/22 je Mozartova Kouzelná flétna. Její režie se ujal divadelník Miroslav Krobot. Netradiční pojetí opery slibuje divákům cestu do vesmíru. Hudební nastudování vede Pavel Šnajdr. V titulních rolích se představí Jiří Sulženko, David Szendiuch, Petr Nekoranec, Daniel Matoušek, Martina Masaryková, Doubravka Součková, Jana Šrejma Kačírková, Andrea Široká a další. Autorem scény je Andrej Ďurík.

Nová Kouzelná flétna bude první operní inscenací vynikajícího herce a režiséra Miroslava Krobota, jehož působení v Dejvickém divadle se stalo skutečnou érou. Zde se také poprvé setkal s Mozartovou nejoblíbenější operou a se svým dejvickým souborem ji uvedl ve vlastní úpravě s velkým úspěchem v roce 2003. „Kouzelná flétna je o naději, což je, obzvlášť dneska docela potřebné. Ale já bych ji i bez těchto momentálních krizových situací vnímal jako základní jednoduchý vztah mezi dvěma lidmi, o lásce a jisté naději, která dokáže spoustu věcí vyřešit. Udělat tu operu tak, aby byla přesvědčivá a zajímavá, je na Kouzelné flétně nejtěžší. Aby nebyla jenom pohádkovým klišé. Setkání s operou je pro mě velkou výzvou, k níž přistupuji s respektem a pokorou. Chceme se inspirovat rozmanitostí Mozartovy hudby a komediálním potenciálem libreta a nastudovat vizuálně, hudebně a herecky přitažlivou inscenaci,“ říká k inscenaci Miroslav Krobot. Premiéra je plánována na 13. dubna 2022 od 19:00 v Janáčkově divadle.

Kouzelná flétna vychází z tradice singspielu, kde se střídá zpěv s mluveným slovem, je plná filozofie a symbolických odkazů, ale také humoru. I když byla Kouzelná flétna svými tvůrci určena pro lidové publikum v předměstském Schikanederově divadle, skladatel pro své postavy napsal jedinečná hudební čísla, ať to je virtuózní part Královny noci, vrchol umění každé koloraturní sopranistky, či lyrické árie zamilovaného páru Tamina a Paminy, stejně jako Pa-pa-pa duet Papagena a Papageny. V Brně zazní v podání Doubravky Součkové, Martiny Masarykové (Královny noci), Jany Šrejma Kačírkové, Andrey Široké (Pamina), Petra Nekorance, Daniela Matouška (Tamino), Tadeáše Hozy, Jana Šťávy (Papageno) a dalších pod taktovkou Pavla Šnajdra. V této výpravné inscenaci mohou diváci nahlédnout do říše fantasy a sci-fi.

Tamino hledá za pomoci kouzelné flétny, upovídaného ptáčníka Papagena a tří zlobivých malých Géniů krásnou Paminu, kterou unesl od její matky, Královny noci, mocný Sarastro. Tak začíná samotná Mozartova opera, ale tato verze příběhu má počátek o mnoho let dříve na vesmírné lodi Sedm slunečních kruhů, která kvůli poruše skončila neplánovaně na oběžné dráze neznámé planety. Posádka se přenesla na povrch, aby tam strávila řadu let snahou získat znovu kontrolu nad lodí. S postupujícími roky se zvětšoval rozkol mezi členy posádky, který završila smrt kapitána. Ten proti očekávání nepředal své pravomoci první důstojnici s poetickou přezdívkou Královna noci, ale druhému důstojníkovi Sarastrovi. Oba tábory ale pokračovaly v marných pokusech o získání kontroly nad vesmírným plavidlem. Tento úkol však může splnit až nová generace.

„S Andrejem Ďuríkem jsme hledali vizuální podobu. Pohádka je na nás malinko přece jenom prvoplánová. A fantasy je dnes žánr, který je velmi populární a vlastně má většinou taky dobrý konec. Proto jsme ho zvolili jako řešení. Nás s Andrejem Ďuríkem oba vizuálně bavily takové ty prastaré Star Treky ze šedesátých a sedmdesátých let, které jsou už dneska v podstatě pohádkové a svým způsobem vlastně dojemné,“ dodává Krobot.

Kouzelná flétna

Opera o 2 dějstvích

Hudba: Wolfgang Amadeus Mozart

Libreto: Emanuel Schikaneder

Hudební nastudování: Pavel Šnajdr

Režie: Miroslav Krobot

Scéna: Andrej Ďurík

Kostýmy: Jana Preková

Sbormistr: Klára Složilová Roztočilová

Choreografie: Hana Achilles

Světelný design: Přemysl Janda

Dramaturgie: Patricie Částková

Osoby a obsazení:

Sarastro Jiří Sulženko / David Szendiuch

Tamino Petr Nekoranec / Daniel Matoušek

Královna noci Martina Masaryková / Doubravka Součková

Pamina Jana Šrejma Kačírková / Andrea Široká

Papageno Tadeáš Hoza / Roman Hoza / Jan Šťáva

Papagena Eva Esterková / Martina Mádlová

Monostatos Petr Levíček / Vít Nosek

dáma Daniela Strakova‑Šedrlova / Eliška Gatingerová

dáma Jana Hrochová / Markéta Cukrová

dáma Václava Krejčí Housková / Jarmila Balážová

3 géniové Pavla Vrábelová / Kristýna Maťašová /Lucie Kalandříková

Mluvčí / Kněz David Nykl / Josef Škarka

ozbrojenec a 1. kněz Vít Nosek / Pavel Valenta

ozbrojenec a 2. kněz Josef Škarka / Petr Karas

Sbor a orchestr Janáčkovy opery Národního divadla Brno

Premiéra 13. dubna 2022, Janáčkovo divadlo (vždy v 19:00)

reprízy: 14., 17., 23. a 30. 4., 7. a 20. 5. 2022

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější